Němi

Baron Boris Frankenstein, jakožto vůdce spolku monster, se rozhodl odejít na odpočinek, a tak svolá všechny členy spolku klasických filmových ohavů (Draculu, Vlkodlaka, Netvora z Černé laguny, Mumii, Zvoníka, ale i Neviditelného muže, dr.Jekylla s panem Hydem a dav zombies) na svůj hrad, kde by rád oznámil předání štafety svému jedinému příbuznému, nekňubovskému synovci Felixovi, mimochodem hlasem zdárně imitujícího ikonu roztržitých ňoumů - Jamese Stewarta. Baronův plán je předem vyzrazen, což není příliš po chuti ambicióznímu Draculovi, semetrikovské Frankensteinově nevěstě, nebo třeba baronově prsaté sekretářce (ďábelská zrzka). Začínají se kout podlé plány a nejistá spojenectví... ale to je celkem jedno, protože film je silně infantilní a zaměřuje se div ne na nejmenší diváky, u kterých se obávám, nedojde uznání za ultimátní týmovku všech myslitelných hororových ikon (sice chybí Fantom opery, zas možná přijde i King Kong), pozornost dospělého si ale udrží celu stopáž asi jen těžko. Jinak je to celkem roztomilý pokus, který by si zasloužil pořádný remake současnou dokonalou stop-motion technikou, a od kvalitního režiséra.

Film roztahující se přes dobu natáčení Ptáků a Marnie, kterých se ale nedotkne víc jak přehráním několika jejich scén. V centru pozornosti je vztah Hitchcocka k jeho nové leading lady Tippi Hedren. Tu se snaží vypiplat z modelky a hvězdičky reklam k nové Grace Kelly, což mu ovšem zhatilo jeho, navzdory impotenci, bujaré libido a nechuť Hedrenové být sexuální otrokyní... Nebo to tak alespoň prezentuje bezkrevná The Girl, která Hitchcocka představuje jako soukromým životem frustrované monstrum, snažící se zlomit naivní blondýnu všemožným psychickým nátlakem a Hedrenovou jako sílu sbírající ženu, která to zvládla (podívejte na ten výmluvný červený plakát...). I když se dá odtušit, co Hitchcocka v reálu táhlo k jeho božským blondýnám a jaký vztah si k nim vytvářel, sotva bych filmu uvěřil představu sexuální šikany. Nebýt překvapivě dobrého Jonese v hlavní roli, nebylo by moc co sledovat. Režisér a Sienna Miller nikdy nepřekročí práh průměru a v závěru mi svým projevem "přežila holokaust" už i oba lezli na nervy. Tak snad ten Hopkins...

Zahodit scénář a postavit film na minimalistických hereckých výkonech, které se poté překryjí sterilní rotoskopií, byť krásnou, byl opravdu geniální nápad...

Stavba Titaniku - Ukázka největšího doku světa, životních podmínek tisíců dělníků ("Padající nýty z vrcholku lodě neřešili, byli rádi, že mají práci."), dochovaných částí souběžně stavěné Olympie, něco z plánů a historických míst, kde Titanik vznikal, nebo mu daly vzniknout.

Kdyby film občas polevil v té přehnané krvavosti (i Kill Bill závidí) a dávkoval ji krapet rozumněji, kdyby Boogie nezabil všechno, co projde na dohled od něj a byl víc sympatickou postavou... mohl být Mastňák nezapomenutelný. Takhle je proste něco "jiného", sem tam umně připomínající Rodrigueze nebo Tarantina, ale pořád daleko za komplexností jejich kvalit. Propracovanější pokračování bych si nechal líbit...

Až na nesnesitelnou Ellen Page už tu všechno dřív bylo, Defendor, Kick-Ass i Napoleon Dynamite. Po Slimákovi obří Gunnův skok zpět.

Verbinski pirátům chybí víc, než by se hodilo. Z chaosu druhého a třetího dílu uplácal poměrně dynamická dobrodružství, natolik zábavná, že se šlo vybodnout i na absentující (rozumný) příběh a nepřipadat si provinile - co teprve, kdyby dostal do ruky čtyřku, která ten opravdický příběh opravdu má? Marshall nemá tempo, neumí pořádnou akci (jen velmi okatě kopíruje) a celkově pod ním velkofilm velkosérie vypadá jako cosi televizního, nemastného neslaného, ale přesto napěchovaného velkopenězi. Ostatní ovšem zachraňují, co se dá. Depp šlápl na brzdu, vrátil Sparrowovi snesitelnost, Rush a McShane jsou charismatičtí až běda (i když Barbossa je do děje natlačen hodně násilně) a Zimmerova hudba válí i na milionté opakování. No a Cruz je pořád přitažlivá. Všechno dobré ale ve výsledku šlape vodu pod nevtipným scénářem a unylým Marshallem. Přesto jistě film vydělá na rozpočet menšího státu a další díly nás neminou, SNAD jen s jiný režisérem...

(Ovšem pouze za DC verzi o 155 minutách, která nesouvislé běsnění mění ve film)

Lazenby silně doplácí na přímé srovnání s Connerym. Převzít roli po "Mr.Charisma" by neunesl jen tak někdo, natož někdo se vzhledem špatné voskové figuríny... S čistou divákovou hlavou si ale dokáže získat sympatie, hraje civilně a knock-out první ranou se mu dá věřit. Nakonec to všechno mělo i maximálně pozitivní dopad na výsledný film. Po stále intenzivnějším tajtrdlýkování na ose "Goldfinger -> Thunderball -> Žiješ jenom dvakrát" se Bond vrátil do realističtějších kolejí (v mezích, samozřejmě, samotná zápletka je pořád vyloženě bondovská), což filmu dává hned jiný náboj. 007 nemá v nejvhodnější chvíli po ruce další fantastický vynález od Q a spoléhat se tak musí především na sebe. Nemožnost vylhat se z kdejaké situace tak má na triku zranitelného hrdinu i ucelený scénář. Jeden z nejlepších, včetně uvěřitelné milostné linky a zbytečně nenáviděné svatby. _ No a tak dále až k zvláštní melancholické náladě (na 99% ji tvoří především excelentní hudba) a pochvale za snad jedinou předcraigovskou bondovku, která je schopna vyvolat nějakou citovou odezvu. Velká škoda, že Lazenby nepokračoval. Série by jistě vypadala daleko lépe a nesměřovala by do brosnanovského pekla.

Asi by Kukymu víc slušel formát Večerníčku, protože jde vlastně jen o hromadu několikaminutových scének s velmi chabým základním dějem, ale výtvarně je natolik okouzlující, že se i ta lehce natáhlá hodina a půl dá bez problémů vydržet.