Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (3 546)

plakát

Uncharted (2022) 

Not my Uncharted... ale i tak slušná dobrodružná oddychovka, kterou si divák nejvíce užije v případě, že za a) nezná hru nebo za b) hru zná, ale bude film brát jako alternativní universe. Já jakožto fanoušek herní série jsem v tom ty postavy prostě necítil. Castingově je to mimo, atmosférou je to mimo, hudba jakbysmet (zmršené použití původní Nate theme nepochopitelné) a děj je jen jakýsi mashup motivů z herní série bez elementární snahy dodržovat byť jen základní canon. Což mě upřímně teda docela zaráží, protože bych naopak čekal naprostý fan-servis na míru ušitý právě hráčům herní předlohy. Pro ty tenhle film moc není. Pro ty ostatní ale imo fajn dobrodužný akčňák podle šablony, který sice dech nevyrazí, ale ani neurazí.

plakát

Greyhound (2020) 

Minimalistická epizodka zachycující dramatickou bitvu o námořní konvoj. Nic víc, nic miň. Digitální, ale líbivý vizuál, pěkné lodní bitvy proti ponorkám, dynamické ozvučení, ale jinak to na mě působilo jaksi nefilmově. Bez výraznějších postav (až na Toma Hankse), se zajímavými, ale nedostatečné prokreslenými záporáky a hlavně, bez větší gradace a dějového vyvrcholení. Při sledování jsem měl pocit, že sleduju pěkně zpracovaný doprovodný film k nějaké hře, ale jinak mi to přišlo chladné jako psí čumák. Dokázal bych si to třeba představit jako součást větší antologie, která by zachycovala různé, méně známé, ale přesto zajímavé momenty války. Jako klasický celovečerák to až tak úplně asi neuspokojí.

plakát

Sluga naroda 2 (2016) 

edit: Pozor, film je jen osekaným sestřihem z několika epizod zhruba uprostřed druhé série. Při zpětném pohledu doporučuji neztrácet s tímhle čas, nekazit si zážitek a rovnou kouknout na plnohodnotnou druhou sérii. - - - Nebylo mi to tou groteskní hlučností ani zdaleka tak sympatické, jako první série seriálu, ovšem s jednou velkou výjimkou - závěrečná řeč. Zelenskyj tu OPĚT ukazuje důvody, proč se stal prezidentem. Předává tu jasnou message, čím Ukrajina chce, resp. nechce být. "Nejsme žebráci, nejsme levná pracovní síla. Zapamatujte si to jednou provždy. Nejsme na kraji světa. Nejsme hraniční oblast mezi orky a elfy. Jsme normální, silná, krásná a bohatá země. To, že jsme v tuto chvíli na kolenou, neznamená, že nás můžete využít. Teď vidím, že skutečně stojíme na okraji propasti. Ale přesto máme šanci stát se skvělou zemí. Jsme národem otevřených, chytrých a talentovaných lidí. Tohle musíme pochopit. Chápat, že se musíme respektovat, stydět se za krádeže, vyhrnout si rukávy a tvrdě pracovat a neprovolávat 'Hanba!' nebo 'Zrada!', ať s důvodem či bezdůvodně. Ukrajinu nevybudujeme řečmi. Musíme přestat rozdělovat Ukrajince na přátelé a nepřátele. Naopak, musíme se sjednotit. A pak celý svět, ne jen Ukrajinci, budou volat: 'Sláva Ukrajině!'... a oni se sjednotili. A vskutku, celý svět nyní takto volá.

plakát

Dokonalá desítka (2019) 

Leigh neví, co od života chce, v gymnastice prožívá psychický blok a holky ve škole jí dělaj ze života peklo. Nelehký život 15leté holky, jejíž tatík je tak trochu odtažitý debil, se změní, když se na prahu jednoho dne objeví nevlastní bratr, kterej je pro změnu zase docela grázl. Takže vzrůšo v podobě staršího nevlastního bratra, který ji přivede do party zmetků, přijde vhod. Dějově je to banální a postavy mi přišly až na pár momentů dost nesympatické, což umocňoval i ten jejich šílený akcent. Bavil mě festivalový look a ruční kamera se smyslem pro detail, která se po celou dobu držela zuby nehty hlavní hrdinky, takže působila zajímavě nepříjemně. Od konce jsem ale čekal více invence, neambiciózní rozuzlení to ponechává spíše ve vodách průměru.

plakát

Království prstenu (2004) (TV film) 

Fantasy legenda s lehce pohádkovým průběhem v těžce televizním, ale přesto docela líbivém kabátku plném nepříliš kvalitních, ale hojně využívaných efektů. Na německou televizní produkci rozhodně nadprůměrně dobrá podívaná a byť dramaturgicky i scénářem občas trochu bizarní (dvě diametrálně odlišné poloviny, nepřirozeně náhlý konec), jako celek docela zábavná. Se superlativy bych to ovšem zas až tak nepřeháněl. Do kvalit Pána prstenů to má vskutku na hony daleko, ač se ho český distributor jako jakousi Lidl verzi snaží takto prodat.

plakát

Marie Terezie (2017) (seriál) 

Celkově docela příjemná, lehce soapkovitá, i když scénářem trochu nevýrazná dobová záležitost, kterou navíc kazí takový ten otravný laciný look televizní inscenace. Celá minisérie se po většinu času omezuje na kostýmní drama v interiérech zámků a přilehlých zahrad. Bohatě zdobené dobové kostýmy jsou parádní, v tomhle ohledu skutečně bez výhrad. Ovšem z interiérů a občasných exteriérů, byť jsou krásné, jsem měl trochu klaustrofobický pocit. Divák jednoduše musí přistoupit na skromnou konzervativní výpravu a nečekat od toho drama od Starz. Dívá se na to ale příjemně, na pestrosti přidává i obměna hereček v roli Marie Terezie, což je v kombinaci s tím, že se ostatní herci nemění trochu podivné, ale budiž. Z Marie-Louise Stockinger je cítit vzpurnost a mladické nadšení, ze Steffi Reinsperger naopak odhodlání a jistá arogance a nakonec z Ursuly Strauss zase letitá moudrost zkušené panovnice. Zvláštní dojem jsem měl z Vojty Kotka, který mi v prvních epizodách přišel nepřirozený a vůbec mi do své role svou žoviálností neseděl. Ve finální epizodě se to ale naprosto otočilo a stárnoucího člověka zde zmáknul naprosto s přehledem. Ona ale celá ta finální epizoda byla o stupeň lepší. Kromě výrazně méně televizně působící kamery i scénářem, který v poslední etapě vlády Marie Terezie z diváka vydoloval i nějaké ty silnější emoce plynoucí ze vztahů mezi postavami. Kromě samotného finále, kde logicky končí životní cesta Marie Terezie a Františka, se mi nejvíce líbila zápletka s nepovedenou svatbou a následným románkem.

plakát

Abu Omar (2020) 

Citlivý film o otci, kterému v izraelské nemocnici zemře po operaci malý synek. Nemocnice odmítá zaplatit převoz těla a tak se zoufalý otec rozhodne, že ho přenese domů do Palestiny sám. Otec se ovšem nachází v prekérní situaci: Izrael sužuje vlna veder a jediné co má, je sportovní taška a trocha ledu. Domov se nalézá na druhé straně hranice, která je z bezpečnostních důvodů dočasně uzavřena. Naštěstí ale nebude na všechno sám... V neokoukaném prostředí Izraele, v místě kde se střetávají dvě odlišné kultury, na mě i tento vesměs obyčejný civilní příběh o nezištné pomoci působil dost zajímavě, stejně jako Kais Nashif, který je v roli zlomeného otce skvělý a nelze mu nefandit.

plakát

Kluk od velryb (2020) 

Hodně netradiční coming-of-age. Negramotný synek od rybářů kdesi z dálného východu se crushne do rozcapené štětky z chaturbate a rozhodne se, že poctí svou lásku osobně. Vydává se tak na strastiplnou cestu do dalekého Detroitu. Cáklé už ve svém námětu, ale ve finále vlastně docela milé a trochu smutné. Kromě nahlédnutí do specifické kultury lovců velryb film zaujme i zajímavou režií a pochmurným prostředím sibiřské tundry.

plakát

Philip K. Dick's Electric Dreams - Crazy Diamond (2017) (epizoda) 

I přesto, že tak nějak netuším, co tím tady chtěli tvůrci, potažmo autor říci, mě ten retro zeleno atompunkový vizuál, přepálená barevná paleta a množství fantaskně podivných nápadů fakt upoutalo a chtěl bych vědět víc.