Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (417)

plakát

Závrať (2009) 

Komentář může obsahovat možné SPOILERY. Velmi kvalitní kousek nové francouzské hororové vlny, ve kterém to tentokrát až tak moc nebolí, ale strach si divák s hlavními hrdiny prožije převážnou část stopáže. A nebojte, na pár krvavých lahůdek spojených s bolestí nakonec také dojde. Ve vlastním příběhu sledujeme partičku Francouzů, kteří si vyrazí trošku zalézt do hor. Když pomineme vzájemné vztahy mezi jednotlivými frantíky, ze kterých tvůrci těží zajímavé zvraty, tak kámen úrazu přichází při pokračování výletu i přes uzavření lezecké trasy, což vůdce partičky hledačů adrenalinu vůbec netrápí. Při výstupu nastávají samozřejmě komplikace, a aby toho nebylo málo, tak s přelomem filmu ze survival hororu v krvavý hixploitation, naráží hrdinové na nelidského horala Antona. Horská kreatura ukáže dobrodruhům i samotnému divákovi, že vysokotanová adrenalinovka (pro jedince trpící závratí doslova smrtící) v první polovině stopáže, byl jen rozjezd pro následná akční jatka zběsilého střihu a zoufalého boje o holý život, která posadí diváka doslova na prdel. Dílko však originalitou moc neoplývá a zápletka je velmi jednoduchá, což u podobných kousků až tak nevadí. Herci působí naprosto přirozeně, ale chování jednotlivých postav jde občas mimo logiku. Hudební doprovod působí dobře. Krvavých scén není mnoho, ale jejich provedení je na výbornou. Výsledný dojem je kvalitní hororová jízda, která diváka ze závraťových kamerových záběrů kopne přímo na ostří nože krvelačného Antona. Hodnotím čtyřmi poctivými hvězdami.

plakát

Továrna oživlých mrtvol (2009) 

Nízkorozpočtová brutalita v podání funícího maníka ve svářecí kukle s obřím kladivem odehrávající se v nějakém opuštěném průmyslovém komplexu. Hnízdo tohoto magora, který zde ovšem není zdaleka sám, si vybírá partička punkerů pro svou ilegální párty plnou hlasité hudby, drog a sexu. Přípravy na párty jsou v plném proudu, ale ještě než dorazí první hosté, se organizátoři začínají ztrácet. První polovina dílka stojí na postavách punkerů, dívčí nahotě, spoustě oplzlých keců, konzumaci alkoholu a trávy, ovšem v podání hereckých výkonů, které odpovídají nízkorozpočtovém pojetí filmu, které jde ruku v ruce s tvůrčí infantitilitou, kterou nepřebijí ani výše popsané libůstky. Velké plus je, že proti maniakovi nestojí klasičtí teens (uhlazení správňáci a uječené barbie), ale pro mě určitě sympatičtější "drsňáci". Pokud divák přežije tuto část, otevírá se mu přehlídka vskutku makabrózního gore, nejen obřím kladivem. S prvním mordem snímek začíná nabírat na obrátkách a kvalita jde prudce nahoru. Přes kopu střev, kostí a dekapitovaných hlav se horový fanoušek prochrochtá blahem až k samotnému finále, které stupňuje brutalitu ještě na vyšší level. Ano, po CARVERU další parádní nízkorozpočtová pecka, která rozhodně nedělá žánru ostudu. Škoda nepodařeného rozjezdu, ale i tak za mě poctivé čtyři hvězdy.

plakát

Pevnost Apačů v Bronxu (1981) 

Kvalitní snímek z prostředí drsné čtvrti New Yorku hemžící se pasáky, kurvami, zkorumpovanými policajty, drogami a chudobou - špinavého Bronxu. Ústřední postavou dílka je zásadový policajt Murphy, který je se svým parťákem jeden z mnoha polišů sloužící v Pevnosti Apačů, jak místní nazývají policejní stanici, na kterou nastupuje kromě problémů způsobených ve vlastních řadách také nový šéf. Ve společnosti Murphyho nabízí tvůrci divákovi projížďku hlídkovým vozem čtvrtí špíny a beznaděje, řešení několika případů, pár zlomových životních rozhodnutí a různé epizodky ze života tamějších obyvatel, které bezútěšné prostředí stejně jednou semele, ač dodržují zákon či se pohybují mimo něj. Dílko stojí především na skvělé postavě Murphyho, ale za zmínku stojí také role vražedné kurvy s žiletkou, které se zhostila Pam Grier. Dále divák zajisté ocení dobře vystavěný příběh s decentním množstvím akce a spoustou kvalitních dialogů, které jej drží přes dvě hodiny z dosahu nudy. Přes všechny vyřčené klady mi ovšem ve snímku něco scházelo, možná vice dramatičnosti a méně komediálně vyznívajících scén či více syrovosti a krvavosti. Ale i tak je FORT APACHE THE BRONX kvalitním a hlavně netuctovým snímkem z policejního prostředí, který s přehledem dosahuje na čtyři poctivé hvězdy.

plakát

Elvíra - strašidelný zámek (2001) 

Cassandra Peterson se po třinácti letech vrací v roli svérázné Elvíry. Opět se jedná o hororovou komedii, tentokrát však zasazenou trošku hlouběji do historie – s letopočtem bohužel klesá i kvalita. Příběh je zasazen do tajemných Karpat, přes které si to Elvíra štráduje se svou služebnou do Paříže na vysněnou show. Po několika peripetiích se náhodou ocitá na zámku Pekelňák a zcela náhodně je podobná bývalé paní domu, jejíž choť se stává Elvíře laskavým, leč podivným hostitelem. Dílko disponuje opět naprosto perfektní výpravou, ale humor oproti minulé taškařici vnadné Elvíry dost upadá a některé vtípky působí dost křečovitě. Na druhou starnu se najde pár povedených gagů, které spolu se scénami ze slavných hororových filmů působí velmi příjemně a částečně vyvažují znatelný propad proti ELVIRA, MISTREE OF THE DARK. Kromě klasického Elvířina dekoltu se divák dočká také spousty crazy postav a jim odpovídajících hereckých výkonů včetně dalšího správňáckého svalnatce, na kterého si Elvíra opět brousí drápky. Dobrodružství Elvíry v tajemném hradě tvůrci pojali ještě více šíleně, než v jejích minulých eskapádách. Ovšem méně, někdy znamená více. Přesto však na té ženské něco je. U mě za tři hvězdy.

plakát

Elvíra - Vládkyně noci (1988) 

Velmi dobrá hororová komedie z 80-tých let, ve které na divákovu bránici téměř nonstop útočí Cassandra Peterson v roli atraktivní a velmi svérázné moderátorky hororových show Elvíry. Elvíru práce zrovna dvakrát neuspokojuje a po příchodu nového šéfa se po hlavě vrhá za svým snem, ke kterému jí má pomoci dědictví po tetičce Morganě. Hlavní hrdinka se tedy vydává převzít pozůstalost do jednoho amerického zapadákova, kde ovšem pro její vzhled a chování místní lidé nemají pochopení. Puritánští starousedlíci nejsou ale jediný a zdaleka největší problém, který před Elvírou stojí. Dílko téměř na sto minutách nabízí směsici komických situací s hororovým nádechem, z nichž bohužel některé nepůsobí tak, jak by si tvůrci nejspíš přáli. Dále snímku sluší perfektní rekvizity, které jsou spolu s osmdesátkovým nádechem pastvou pro oči každého béčkového hororového fanouška. Herecké výkony vzhledem ke crazy pojetí celého snímku nejsou vůbec špatné. Jednotlivé postavy včetně Elvíry jsou celkem zajímavé a krásně doplňují koncept celého filmu. Elvíra kromě svého dekoltu a některých nezapomenutelných hlášek předvede ještě puritánskému městečku projekci Attack of the Killer Tomatoes! od John De Bella v místním kině a spoustu dalších libůstek, nejen kvůli kterým stojí snímek určitě za pozornost. Celkový dojem je příjemná oddechovka s říznou muzikou, parádní hlavní postavou a spoustou dobrého humoru, který ovšem místy skřípe, takže u mě za čtyři hvězdy.

plakát

The Arena (1974) 

Další povedený WIP kousek s Pam Grier ve kterém má prsty i italský pornohoror maker Joe D’Amato. D'Amatovy projevy ve snímku nejsou nijak znát. Snad až na dekadentní ztvárnění starověkého Říma v některých scénách (těžko ovšem říci, zda-li to má na svědomí právě on - kdybych si nepřečetl jeho jméno mezi tvůrci, ani by mě nenapadlo). Ale vraťmě se k vlastnímu příběhu, který otevírají římanské masakry nijak zvlášť nespecifikovaných kmenů, které si římští vojáci podrobují. Z krvavých nájezdů přivážejí na trh s otroky skupinku krásných žen, jež se za nejvyšší nabídku dostává do gladiátorské arény římana Timurcha. Po pár scénách, kdy věznitelé ukazují otrokyním, kdo je tu pánem a nezbytné hromadné sprchovačce, přichází na řadu akce v podobě bojů v aréně i mimo ni. Bojuje se na život a na smrt, takže se otrokyně chystají uprchnout. Nahoty i sexu je ve snímku opravdu poskromnu, stejně jako mučení. Vše ovšem vyvažuje vskutku velká porce akce a prostředí starověkého Říma včetně gladiátorské arény. Na druhou stranu divákovi nemůže uniknout chování římských vojáků, jejichž protagonisté před kamerou působí jako „bratrstvo neschopných“. A to nejen svým pojetím, ale i některými hereckými křečemi ve stylu: rejžo, kam si mám stoupnout (viz jedna z úvodních scén). Herecké výkony vězněných i věznitelů jsou nadprůměrné, záporáci patřičně odporní a gladiátoři jsou celkem sympaťáci. Poslední třetina snímku je učiněná lahůdka. I přes absenci větší porce nahoty a mučení bych neváhal udělit i pátou hvězdu, kdyby římské vojsko za něco stálo a tvůrci si odpustili komické vsuvky. Takže u mě za čtyři hvězdy.

plakát

Galaxie teroru (1981) 

Osmdesátkové hororové sci-fíčko zajímavé perfetkní výpravou, hereckým obsazením a obstojnými gore scénami. Tvůrci diváka zvou na slizkou a krvavou jízdu v podobě záchranné mise na planetu Morgentus, kde kleklo spojení s vesmírnou lodí Remus. Jízda se odehrává ve společnosti partičky ostřílenců v čele s drsnou kapitánkou Trantorovou a seniorským velitelem Ilvarem. Jejich tým kromě dvou chlápků, jejichž vzájemná rivalita užírá pěkný kus stopáže, a dvou pohledných ženštin, z nichž jedna se ocitá před kamerou, jak ji příroda stvořila, tvoří ještě vystrašený cucák a divácky nejatraktivnější dvojice v podání Englund a Haig. Tahle nesehraná partička se po průzkumu Remu, kde je nečeká nic hezkého, pouští do průzkumu planety a naráží na záhadnou pyramidu, kde je nečeká nic tuplem hezkého. A jak už to tak bývá, s přibývající stopáží řídne počet hrdinů. Jednotlivé postavy nejsou vůbec špatné, herecké výkony nemá smysl komentovat, ale jejich chování je poněkud pomatené, stejně jako celkový koncept snímku. Ovšem kratičká stopáž ozdobená o nějaké to slizké monstrum, mrtvolu, Haiga se smrtícími krystaly a v neposlední řadě ženskou nahotu zasazenou do správně ujeté scény vylepšují spolu s výpravou tomuto vesmírnému béčku trošku reputaci. U mě za tři hvězdy.

plakát

Klec pro panenky (1971) 

Parádní WIP kousek z americké produkce odehrávající se na Filipínách, kam je přivezena nová vězeňkyně Collier, odsouzená za mord svého manžela. Spolu s ní přichází do věznice také nový lékař a mají se vskutku na co těšit. Krásná Collier je po vstupní prohlídce umístěna na celu se skupinkou neméně krásných žen v čele s Grear v podání Pam Grier, které si krom fyzické dřiny v okolí věznice užívají i choutek kruté vrchní dozorkyně v podobě různého mučení, které vždy sleduje z povzdálí maskovaná postava. Zpestření v nevábné věznici představuje dvojice dodavatelů potravin, kteří rádi využívají situaci a za nějaké to zboží navíc si rádi šáhnou. V roli aktivnějšího obchodníka se objevuje Sid Haig. Běsnění vrchní dozorkyně nabírá na obrátkách a nastává nejvyšší čas na útěk z vězeňského pekla. Než k němu dochází, tvůrci předvádějí divákovi kromě mučení také nezbytnou sprchovou scénu, která je ovšem velmi decentní, stejně jako všechny záběry ženské nahoty v celém dílku. Na řadu přichází také bitka mezi vězeňkyněmi, tentokrát velmi stylově podána. Následný útěk je pojat výborně, stejně jako koncept celé věznice a akcí se vskutku nešetří. Jednotlivé postavy jsou velmi zajímavé, a to i co se týče hereckých výkonů. Navíc před povedeným koncem čeká na diváka nejedno překvapení. Celkový dojem je velmi dobrý WIP bez výraznějších odvážných scén s lehkým útlumem během poloviny stopáže, který dostává plným právem i čtvrtou hvězdu.

plakát

Přízrak (1988) 

Komentář může obsahovat možné SPOILERY. Velmi dobré béčko z 80-tých let, které nabízí parádní zábavu s troškou humoru, vynikající atmosférou strašidelného domu ukrývajícího zlo mezi svými zdmi a decentní porcí dívčí naivity i nahoty. Příběh se točí kolem partičky studentů, jež do domu přivádějí různé důvody. Hororový pisálek Randolph s vystrašeným bažantem Howardem a prototypem dobového krasomila Joelem se s domem zaplétají kvůli tajemné legendě, jež se kolem starého stavení traduje. Dvojici bábovek - cílevědomou mrchu Wendy a naivní tenistku Tanyu - do domu zatahují dva nadrženci Bruce a John pod záminkou zlepšení dívčího postavení ve studentské hierarchii bratrstev. Celá sestavička se v průběhu perfektně vystavěného příběhu, který stojí především na výborné atmosféře a snůšce lahůdkového gore, setkává se zlem tváří v tvář a ne každý toto setkání přežívá. Krom výše uvedených kladů stojí za zmínku ještě pěkné monstrum, nahá Laura Albert - představitelka Wendy, podivín Randolph a v neposlední řadě také úvodní masakr, který doslova chytne za srdce. Herecké výkony odpovídají tradičně béčkovému ladění snímku, a jelikož má námět na svědomí Lovecraft, divák se dočká i pověstné tajemné knihy necronimocon. Výsledný dojem je zdařilé béčko, kterému k dokonalosti přece jen něco chybí, takže u mě za čtyři poctivé hvězdy.

plakát

Smrtící přítelkyně (1986) 

Typické 80-tkové horové béčko s komediálním nádechem. Craven předvádí zábavnou variaci na úspěšné rodinné sci-fíčko ČÍSLO 5 ŽIJE, kterou doplňuje hororovými prvky, které ač nejsou vůbec strašidelné ani šokující, fanouška béčkové produkce dozajista pobaví. Příběh se točí kolem mladého génia Paula, atraktivní dívky Sam a robota, který kromě drcení varlat motorkářům, se sám dokáže myšlenkově rozvíjet díky konstrukci elektronického mozku z rukou nadaného Paula. Kromě negativních postav kroskařů a "hodného" taťky se divák dočká ještě parádní postavy prudérní staré babizny se svou stále nabitou kulovnicí. Idylka Paula, Sam a robotického kamaráda netrvá dlouho, ale geniální chlapec se jen tak svého štěstí nevzdává. Snímek, krom povedené komediální zábavy, nabízí také pár slušných gore efektů, krapet sociální kritiky a v neposlední řadě typické, pro někoho křečovité, herecké výkony. Pro mě osobně kraluje filmu jednoznačně představitelka Sam, která svou roli dala doslova na výbornou. Vlastní příběh není ztvárněn nejhůře, ale místy obsahuje hluchá místa a nuda vystrkuje růžky. Celkový dojem je nadprůměrná lehce krvavá taškařice, které dávám s přehledem tři hvězdy.