reqiuem

myšlenka rozhodně skvělá, ale...svět doplácí na svou neuchopitelnost a nejasnost..digitální svět, kterej je v přísnym slova smyslu založen na logicko-matematickym myšlení a přesto se v něm stávaj různý nevysvětlitelný věci a co víc jsou tak tajemný, že jim nerozumí ani sám tvůrce..přesto je schopnej jejich kontroly-dokonce až modifikace.. podobnejch "logickejch" nápadů je ve filmu spousta..když ale odsunete příběh úplně stranou, je to taky svět přibližující se až na samotnou hranici fikce-když už jste ale s fikcí tak daleko, tak je hrozně snadný udělat nějakou chybu-problém je v tom, že námět stojí na racionálních základech a tak ta nejhorší varianta může bejt, že se na dějovou konstrukci scénář úplně vykašle a bude spolíhat na obraz(kdyby i matrix byl jenom takhle hypermediální, tak by se nikdy nestal kultem)-proto je to čistě audiovizuální nářez,který stojí za to jenom vidět/slyšet..(tím teď ale nemám na mysli prvních asi 20 minut..)..taky nejde souhlasit s tim, že film neinspiruje k dalekosáhlým úvahám..opak je pravdou, jenom to přes obraz neni vidět..

jak už tu někdo napsal, tohle se nehodnotí snadno..pro mě je ale problém v názvu, ve městě, který se z filmu nejeví hůř než kterýkoliv jiný město..má to bejt doupě zločinu..každodenní drama na ulici, ale nic z toho k divákovi nedorazí i přesto, že úvodní titulky dávaj tušit něco jinýho..jenom takový záblesky..i když je charlestown reprezentovanej "jako to předměstí za tim mostem", tak se v něm přesto dějou dost standardní věci(rozuměj-na naši dobu)..ubírá to nejenom na emocích, ale i na síle..nakonec je z toho jenom lehce nadprůměrný loupežnický krimi-drama, kde nakonec i chudý dostanou svůj podíl, páč zločinci ve skutečnosti nejsou všichni zlý..

nakonec se jenom divim proč to, co se stalo na konci, se nestalo hnedka na začátku..každopádně se mi líbí myšlenka nekonečný smyčky útěků doladěná baseballovým míčkem..

Na jinak bezchybnym filmu mi vadí paradoxně jenom jedna věc a tou je postava Ruperta (spoiler), který na to jak je inteligentní nedomýšlí dosah svých myšlenek a jejich vliv na studentíky.(který zřejmě ztratili soudnost, když na věci dokážou nahlížet z takového pohledu(nemluvě v době bezprostředně po druhé světové válce) když člověk totiž říká takové věci(o nadřazenosti, o zdůvodněnosti zabití) musí si uvědomovat, co ve skutečnosti znamenají(mluvíme totž o inteligentnim člověku, který přeci ví, že když spadne sklenička, tak se rozbije)..ve skutečnosti tak neni paradoxní, že mi to vadí, ale vlastně ta věc sama. z tohodlepohledu to dává opravdu "kuriózní" smysl..když od toho odhlédnu, což se mi při hodnocení nepodařilo, tak je to na svou dobu taková malá revoluce..trošku to tak připomíná 12 rozhněvaných můžů a věřim, že ne náhodou..

taková prodloužená ruka "mnoharozporuplněoskarovýho" Hurt lockera...jak to asi vypadá, když se nějakej pyrotechnik zmýlí a přestřihne špatnej drát..bojiště se přesouvá k domovu..

reakce na shadwella..rovnou k věci bez oněch oklik: podle Heideggera naopak člověk, který se odsebe odvrací a hledá utěchu před obtížností obyčejnýho života práve v pohodlnosti společenskýho života, ztrácí jakýkoukoliv distanci potřebnou pro obhájení si svých osobitých názorů. ztrácí kritickej pohled na svět, pod kterym ho pozoruje tak jak je( podobně jako když hl. hrdina vyleze na střechu svýho domu a rozjlíží se) úpadek se pak dostavuje se zhlečováním života, kterej je obtížnej a tak ho nelze žít jinak než obtížně..ti, co žijí ve spolenosti jen snáze podléhají iluzi, že v ní opravdu žijí jako podle Sloterdijka, podle kterýho je společnost víceméně výmyslem lidí, kteří věří (nebo spíše žijí v iluzi), že skutečně funguje(tím dodržují její pravidla a na jejím fungování se podílí) ..stačí ale aby je někdo porušil, či přestal v tuto iluzi věřit a společnost se stane pouhým slovem/snem..právě to, že člověk přestal věřit v sám sebe a tak se přesouvá do společnosti v naději, že tam sám sebe nalezne vede k tomu, že sebe ztratí úplně..svět, ve kterym žijeme je i naším světem a nejenom světem někoho jiného ..je třeba mezi nimi naleznout rovnováhu..pak je hodně jednoduchý považovat cizince z úvodu za zároveň živého a zároveň mrtvého..je to jenom iluze a názor člověka, ketrý si o věci udělá..podobně jako mrtvá kočka..relativismus naučil pouze jediný věci..že když se člověka zeptáte na názor, tak může říci nevim a nikdo ho za to nemůže vinit..najednou neni nic jistého, ale zároveň bez jistoty se paradoxně dostavuje ona pohdlnost(problémy jsou překračovány)..a tu hlavní hrdina rozhodně nepříjímá..v tom tkví jeho síla..v tázání se..je při tom ale jedno, jestli užívá matiku nebo humanitní vědy(i když třeba podle Diltheye jsou právě humanitní vědy oborem,kterému rozumíme, zatímco matika přírodní vědou, kterou je třeba vysvětlovat, protože k ní člověk nemá bytostný přístup)..je to člověk, ketrý se ptá a nepřijímá věci pod rouškou jejich standartnosti..i kdyby byl vržen do světa a jeho oči by byly naprosto nezasažený jakoukoliv empirií, tak tostále neznamená, že by musel svět najednou přijímat takovej jakej je, odpovědi jako .."je to vůle Boží" nebo zkrátka "koho to zajímá?" prostě nepostačujou..je to člověk, kterej by se zřejmě Sokratovi líbil, protože si nemyslí narozdíl od ostatních, že něco o životě ví..chce vědět kam de a co to všechno vlastně znamená..to, že si lidi našli ve svých pravidelnostech a stereotypech pravdy ukazuje, jakym způsobem se dá onoho úpadku snadno dosáhnout..takový pravdy jsou ale nejchoulostivější..svět společnosti je tak neuvěřitelně křehkej jako právě tyhle pravdy, na který se předem nikdo neptá..asi trochu jako Quinův holismus..je jednodušší měnit pravdy, který lehce měnit de, než měnit celej celek, kterej by v ostatních pravdách nadělal bordel(Newton, Einstein, Darwin atd...)

skvělej nápad, kterej je částečně pohřbenej krátkou stopáží, což značně ubírá šance vžít se do podobnýho světa..člověk se nestačí ani rozkoukat a hlavní hrdina už vylejzá z kupole..kde je potom ten efekt toho, že společně s ním odchází i jeho svět..zároveň zůstává nedotaženejch pár dílčích nápadů, který by pomohly rozvinout děj..celkově mám pocit, že to mohlo dopadnout o dost líp..i tak ale výbornej film

Battlestar Galactica pokračuje :-)..po předchozím zklamání ze seriálů, kterejm jsem dal v záchvatu nadšení pět hvězdiček se v tomhle případě nechci unáhlit a tak dávám 4 s tim, že se to brzo změní, jestliže se pojede timhle tempem..obával jsem se, žeuž to nebude mít takovou šťávu jako BSG, ale opak je pravdou..autoři zřejmě ani trochu nepotřebujou, aby se děj odehrával ve vesmíru..o to víc zapracovali po myšlenkový stránce a zřejmě se v rámci různejch filosofickejch a etickejch témat jeeště dostatečně nevyřádili..to je jenom dobře..So say we all!

Po 5-ti dílech jsem nucen zvednout hodnocení ze 3 na 4 *..děj se začíná rozvíjet konečně tim správnym směrem a těžit něco ze svýho potenciálu(akčně-dramatickýho)..

jasný, že to nezanechalo takovej dojem jako seriál..jak by taky mohlo..nejedná se o ucelenej děj..jednou jsme v době před útokem cylonů a vzápětí už sme skoro rok potom..přesto to, co nebylo úplně jasný v seriálu( a autoři o tom samozřejmě moc dobře ví ) je tu chytře naservírováno především z pohledu cylonů, zvláště pak jedničky, která hraje roli toho nezarputilejšího kata lidský rasy..i on je však člověkem a uvědomuje si i přes svý odhodlání, že nakonec člověkem zůstane..je mnohdy fakt vtipný poslouchat "stroj", jak chce být strojem, ale zároveň "člověkem"..tenhle film rozhodně přispívá k prohloubení znalostí o fenoménu battlestar galacticy a je povinností pro každýho fandu..