Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Western
  • Akční

Recenze (19)

plakát

Malá filmová historie (1963) (seriál) 

Vynikající dokumentární seriál o historii kinematografie. Ke každé kapitole - oblasti byl uváděl vybraný film, většinou takový , který nebylo možno vidět v kině. Průvodní slovo pana Františka Goldscheidera bylo na vysoké úrovní. Je veliká škoda, že tento seriál je uložen v archivu československé televize. Je otázka proč. Jak jsem se dočetl, pan Goldscheider byl politicky jinde a odešel mimo republiku. Ale to nic nemění na tom, že bychom mohli tento dokument vidět.

plakát

Páté oddělení (1960) 

Jen technický dotaz. Na konkurenční databázi jsem dostal dotaz zda tento film vyšel na DVD. Já osobně si nejsem jistý. Ale i zde je fotografie z DVD obalu. Možná byl připraven , ale nevydán.

plakát

Paša (1968) 

Vynikající francouzský kriminální film v čele s J.Gabinem , Danny Carrelovou a Andre Poissem, kteří v šedesátých letech obsazovali takovéto filmy. Ve filmu není pouze vyšetřování zločinu, ale i pátrání o soukromém životě přátel. řešení případu z pohledu vrchního komisaře (J.Gabin) není také dle policejních pravidel, jde o jednání vnitřího pocitu ke svému (chvílema i bývalém) kamarádovi. Proti pravidlům používá i přítelkyni svého podřízeného , kterou hraje D.Carrelová, i když ví, že ji nastavuje před hlaveň vraha ( A.Poissema). Souhlas myslím, že vyvolá i závěr filmu, když rozsudek nad zločincem bere vrchní komisař do svých ruků, když pouze prohodí služební postup (nejdříve vystřelí a pak přikáže odhodit zbraň). K tomuto filmu náleží i vynikající původní český dabing v čele s V.Vejraškou a Libuší Švormovou. Zaslechneme i mladé hlasy J.Vinkláře a P.Kostky.

plakát

Pět nábojnic (1960) 

Česká televize popírá vysílání filmu. Přitom film v ČST byl vysílán s českým dabingem (Brno). Film jsem viděl někdy v roce 1963-4. Jedná se o kvalitní válečný film s kvalitním hereckým obsazením.

plakát

Scaramouche (1963) 

Film, který spadá do legendární historir Tří mušketýrů, rytíže Pardalaina , Kapitána Fracccase a dalších. Trochu pokulhává český dabing, je dělaný již v dnešní době. Tento film nebyl v šedesátých letech dabován a byl promítán ve francouzké verzi, která v porovnání k italské je vynikající, francozsšina patří k tomuto ději. Rovněž většina herců je z Francie. Ani na zahraničních servrech se francouzská verze neobjevuje, což je velká škoda. Film samotný však nijak italštinou či češtinou netrpí. K tomu vynikající G.Barray, kterému tyto filmy velmi sedí. Nesmí se zapomenou i na průvodní melodii od Charlese Aznavoura, i když písničku ve filmu nezpívá. V ději tohoto filmu je snad vše co takovéhoto filmu patří, krásné ženy, manželské intriky, souboje ale i vtip. A co zde ani nechybí je krev.

plakát

V hodine dvanástej (1958) 

Velmi dobrý film, takový jaké v této době vznikaly. Ladislav Chudík v roli, ve kterých mnohokrát vidět nebyl. Emil Horváth st. vynikl hlavně na svatební hostině, když přichází nejprve partizán a poté dva němečtí vojáci. Jeho taneční a pěvecké výkony pomohly obyvatelům tuto chvíli překonat. Trochu slaběji působili radní obce, jejich rychlé převleky i změny názoru , hned pro němce , hned pro svobodu bylo dost násilné. Také závěrečná scéna příchodu partizánů , pouze ukazovala , že se v okolí bojovalo. Škoda, že chyběly titulky pro německé dialogy, kterých ve filmu bylo hodně. Snad příště se objeví.

plakát

Tři tuny prachu (1960) 

Film Tři tuny prachu snad v minulosti nebyl uváděn ani v kinech či televizi. Ne snad pro kvalitu,ale , že se ve své době dotýkal choulostivých záležitostí. Nemohu souhlasit s oficiálním textem distributora. Jen sám rok výroby 1960 ukazuje , jak bylo obtížné ukázat i funkcionáři jsou také jen lidé a mají své starosti. Ukazovat, že i vedoucí pracovník velkého závodu má právo dělat chyby. Ve filmu je však i něco , co se v této době "moc nenosilo". Postoj zástupkyně KSČ, která neprosazovala či nenařizovala , jak se má ředitel (K.Höger ) zachovat , jak již na pracovišti, či v soukromém životě. Režisér O.Daněk vybral nestandartní obsazení filmu , které však bylo vynikající. B.Bohdanová jako hlavní představitelka vedla svou postavu skutečně lidsky, kde dokázala oddělit práci od soukroma. Dokázala říci do očí pracovníku výzkumu z Prahy (E.Romančík) , že bude stát vždy pracovně dle svého názoru i proti němu. E.Romančík stál ve své roli jakoby v obraně, působil, že se bojí někomu ublížit, ale vnitřně byl pevně rozhodnut. Co bylo na svou dobu nepopulární, až s podivem, závěr filmu u tohoto trojúhelníku. Většinou filmy této doby končili urovnáním rodinného vztahu. I když zde to řečeno nebylo naplno , divák zde vycítí, že došlo k rozchodu manželů. Karel Höger se pracovně dostává k pravdě o zanedbání povinností závodu vůči okolí , ale dokáže se bez větších emocí vyrovnat i rodinou situací (rozchodem se svou ženou). Byla to role jiná , než je herec znám, ale i v kožené bundě a v huti byl výborný. Další postavy moc do děje nezasahovaly, J.Krulišová v roli zástupce KSČ působila hodně lidsky, než nám ukají jiné filmy ukazující tuto dobu. D.Medřická i v malé roli ukázala svou energii a schopnost zahrát jakoukoli postavu. U E.Romančíka trochu vadilo předabování , ale asi to vyznělo lépe, než kdyby bylo použito českoslovenštiny. Velice slabě však vyzněla postava kolegy E.R. , kterou hrál L.Tokoš, scéna na silnici působila hodně uměle. A i další scény L.T. byly hodně neskutečné. Jako světák, který na víkend odjede s milenkou a na druhé straně aby uhájil svůj projekt rychle končí vztah. Ve filmu se objevila i I.Kačírková, tehdy populární herečka s kvalitním zpěvem. Snad tato scéna měla ukázat, že již v té době měly domácnosti televizory. Možno měl režisér použít více dialogů v řeči ostravaků (použito snad dvakrát). Blanka Bohdanová zvládla tuto roli velice dobře, role vyzněla velice lidsky a to jak v dialozích , jak s E.R tak s K.H. Snad až překvapivě rychle se snažila osobní záležitost řešit se svým mužem. Dnes je tento film asi mladším k smíchu, vstahy jsou jiné, city se nenosí, chyby v práci se kryjí čímkoliv. Je pravda, že tenkrát nad vším stála partaj KSČ, a všichni i ředitelé se jí báli. I když film asi ve své době neměl zelenou, našel si svou cestu ke svým divákům.

plakát

Místo dopadu: Berlín (2009) (TV film) 

Tento film mne docela překvapil. I když tato tématika je v amerických filmech hodně využívaná německá kinematografie se s ní vyrovnala velice dobře. Napětí neopadá celý film. Charaktery cestujících plně vystihují dobu v které se příběh odehrává. Těžká rozhodování jak na zemi , tak v kokpitu nijak nepřesahují stav. Záporné i kladné charartery postav plně vystihují situaci. Rovněž i začátek a navedení diváka celkem nenápadně na zdroj tragedie. jak obyčejná drobnost , jako je proražená guma u kola může vyústit do tragedie. I kontraverze nezi mladým druhým pilotem a starším kolegou jsou klasickým pohledem na dnešní dobu. Také nebylo nutno obsadit role známými hlězdami filmového nebe, neodvádělo to tak pozornost na jednu dvě postavy, zde byl důležitý důraz na okamžité myšlení lidí a jejich rozhodování. Snad nejvíce bylo u tohoto filmu nadsazené použití malého chlapce k finálnímu řešení děje. Ale někdy se rozhoduje lépe než dospělák , nespekulujuje a nevymýšlí. Co mne zde i zaujalo, že není zde použito nijak moc krve a detailu na zranění , jak je tomu u amerických filmů,také plus. Jedna chybička se vloudila do obsahu k filmu, je uveden počet cestujících 170, v hlášení z letadla bylo něco kolem 85, což odpovídá také počtu posádky, dva piloti a tři stevardi. Jinak příjemný zážite.

plakát

Teror ve vlaku (2002) 

Film postaven pouze na jednom herci. Děj je nepovedenou kopií filmu Přejezd Kasandra. Řada scén je stejná a vlastně i konec filmu je stejný. Jak se má takovýto film hodnotit. Dvě hvězdičky je až dost.

plakát

Všichni dobří rodáci (1968) 

Snad jako filmové dílo je tento film pro mne zajímavý. Viděl jsem jej celý, ale nenalezl jsem to hlavní což je základní nit - základní děj. Ten je velmi rozbitý tím, že se rychle přeskakuje na jednotlivé roky. Měl jsem zato, že hlavní postavou filmu je R.Brzobohatý. Ale role je až moc stručná. Zejména pak jeho poslední epizody - zvolení do čela obce. Otázka co vlastně po zvolení dělal a proč dopadl špatně (toto se nedovíme ani z vyjadřování sousedů a dcery ve stati poslední). V epilogu se pouze náhodně dozvíme, že již je nějakou dobu mrtev. Film je vysoce hodnoce snad i proto, že je natočen podobně jako Skřivánci .... , Ucho a další v letech 1968 a 1969. A tak hodnocení dvou hvězdiček za výkom pana Brodského. Ještě k poznáce u folmu - drama ani komedie to rozhodně není. Ale ani na Oscara.