UncleG

Zelený rytíř aneb Když přes všechen symbolismus nevidět vyprávění. V podstatě mi nevadí artové filmy, ve kterých se vlastně nic neděje. Postavy se bincají od minuty k minutě a všechny události se dějí v příkrovu tušení jakéhosi blíže nedefinovaného "hlubokého významu". Potud ještě dobrý. Jenže když postava dvě hodiny klopýtá přes symbolické nástrahy bez známky posunu nebo vývoje, jeví se film skoro jako divácky neúnosný. Přiznávám, že někde ve třech čtvrtinách stopáže už mi bylo jedno, jestli sir Gawain do té kaple nakonec dojde nebo jestli ho po cestě rozmáčkne lavina gumovejch medvídků. Jinak ovšem klobouk dolů: Řemeslně a herecky na skvělé úrovni.

Po první epoizodě je jasné, že pánové Kolečko a Prušinovský mají nabito na nejlepší český seriál všech dob. Epizoda č.1 je megadělo plný vtipu, spádu, dějovýho tempa a ostrejch hlášek. Jenže jak měli chlapci zprvu nabito, tak se nemůžu zbavit pocitu, že jim někde za třetím dílem uplně zvlhnul prach. Pardon, ale MOSTu tak strašně rychle a tak zničujícím způsobem dochází dech, že od půlky se dá dokoukat snad už jenom ze slušnosti. On sem tam cinkne dobrej fórek, vtipnej vešplecht, ale obsahově je to pořád to samé pořád dokola, pořád dokola, pořád dokola - prostě jak na starým cigánským kolotoči. Podivnou rozplizlost "do nikam" pak zachraňuje motiv posledního dílu - low budget pohřeb, bohužel okatě ukradenej z Big Lebowskýho. No, chlapci,... Ale rozjetý to bylo fakt pěkně...

Dějově i žánrově podivně rozhárané. Místy jakoby chyběly zásadní vypravěčské momenty a byly nahrazeny takovou nějakou neuchopitelnou vatou. Dokoukatelné to je, ale zábavné moc ne. Hudba je fajn a Žánpól tam má světlý chvilky. Jinak ale velký HO...!

On nám, soudruzi, ten talentový genfond za těch devět let značně prořídl, že? ... Tuhle televizní žumpu jsem od pradávna nikdy nesledoval, ale člověk sem tam (chca necha) narazí na nějaký ten útržek. Takovým překrásným střípkem z mozaiky, který se mi posledně zasekl do paty, byl výběr toho nejlepšího z deváté série. Pořadem "Československo má Slivestra" nás oblažila TV Prima poslední den roku 2021. Člověk se občas rád trýzní, ale míň bolestivé než sledovat tenhle "vrchol zábavy", by bylo vydloubat si lžící bulvy a vyjít do ulic se zapálenými dělbuchy v očních jamkách. Pamatuju si  jakési artistiní trio svalovců, kteří předvedli dohromady čtyři nejisté, šmajdavé zvedačky... Několik velmi průměrných zpěváků, kteří dostali od poroty standing ovation, zamtímco Jaroslávek se tvářil, že neví, kde je a co se děje. Pak nějakého bulhara, co rozstřelil balónek kuší . Porota byla u vytržení, zatímco Jaroslávek od samého překvapení opět vypadal, že neví, kde je a co se děje. A pak tam přišla nějaká rómská uklázečka se záměrem zpívat, a byla nadšeně puštěna dál, aniž by zazněl jediný tón písně. Pak už divák sám neví, kde je a co se kolem něj děje... Tenhle pořad může zachránit už jen eutanázie.

V asi nejdojemnější části dokumetu zazní, že Reynoldsovic Buřt odněkud vytáhl krabici plnou nahých fotek od fanynek. Prý ho to netěšilo. Prý by byl daleko raději, kdyby mu některá napsala, že je dobrý herec. S ohledem na to, že hrál převážně v kravinách, furt se někde vystavoval polonahej a dával na odiv ten svůj vysportovanej pornoknír, tak může být rád, že mu ohledně kvalit jeho herectví nepsaly profesorky dramatu a docentky teatrologie.  Nehledě na to, že tyhle ženský n-i-k-d-y k žádnýmu dopisu nepřiloží ani blbej titpic.

Kostýmy a paruky sedí. Kamera dobrá. To je bohužel jediný pozitivum, co se o tomhle televizním tyjátru dá říct. Je opravdu tragické, když se postavy oslovují celými jmény a plnými tituly, aby nebohý divák věděl, do čí imaginární držky se právě dívá. Dále následují scény, kdy rozliční hybatelé světovými dějinami stojí, sedí nebo někam kráčí a přitom si vysvětlují motivace svých politických machinací. Korunu tomu hned z kraje nasazuje scéna s mapou a ukazovátkem - ve které nějaký čičmunda (pečlivě představený a otitulovaný) vysvětluje Marii Terezii, koho si její fakani mají vzít a proč. Protože ona to asi neví. Nebo zapomněla. "Připoměňte mi pane hrábě, proč vlastně chceme provdat Marii Antoinettu do Francie...?" A pán hrábě vezme ukazovátko a začne nad mapou vysvětlovat. Tak fakt dík, tímhle se ze zamýšleného historického dramatu mentálně posouváme na úroveň učební pomůcky pro sedmou třídu zákaladní školy. Á propos, když už jsme u toho "dramatu"... tak Vojta Kotek dokáže celkem solidně zahrát Vojtu Kotka.  Ale přiznejme si, že na velkou dramatickou roli prostě nemá. Celý jeho herecký um (ehm) se tu redukuje na "tvářím se jako ropucha se zaseklou třískou v rektu a přitom na půl huby bez zájmu drmolím nějaké proklamace"... Tenhleten nezúčasněnej pološepot zvládá rutinně a přesvědčivě Roden. U Kotka je to jedno velký Auvajs!

Nejdřív mírnyx týrnyx rozdal svoje sestry nějakým podivným okamašovaným úchylům, co přiletěli oknem. A pak se vychrápal z hvězdou, aby posléze v testosteronovém záchvatu vypařil zlého černokněžníka z podzemní kobky... Pak se vydá na cestu za záchranou své hvězdy. Kdyby mu celou dobu nepomáhalo tiro v kamaších, nejspíš by pro svou paličatost několikrát bídně zhynul rukou nesmrtelného únosce. Princ Velen je kopyto. Ale takový sympatický...

Pohádka o tom, jak hlavní hrdinka někam náhodně putuje a při tom plní náhodné úkoly... Zatímco v druhé dějové linii někdo něco náhodně vynalézá. Jestli snad prapůvodně v příběhu existoval důvod existence přiblblýho vynálezce, pak se ovšem ztratil někde v procesu. Stejně jako důvod proč do pohádky implementovat steampunkové prvky. Ony ty parní stroje jsou tam zkrátka jenom proto, aby tam byly. Abych ale jen nekritizoval, musím zmínit dvě výrazné přednosti. Obě má Janička Pidrmanů. Jsem jednoduchej, ke štěstí mi stačí málo...

Příběh o silné ženské hrdince, z doby, kdy female empowerment  ještě necpali do každýho filmu a tak nikomu nevadil.  Docela se mi líbilo, že filmové "šermování" nesetávalo z obligátního "snažím se svým mečem máchat ve vzduchu a při nelepším trefit soupeřovu čepel". Problém ale je, že šermířské scény působily, jakoby byly vystřižený ze zpomalenýho filmu. Nejsme proto ochuzeni o komické situce, kdy jeden duelista čeká dvě sekundy na domluvený bodyček... A následně se kácí k zemi rychlostí zhulenýho lenochoda. Pomeje sice nebyl žádnej Harvey Keitel, ale přišlo mi, že z herecké družiny se uměl tím kovovým klackem ohánět asi nejlíp. V duelu s Čenským musel několikrát evidentně brzdit, aby náhodou Honzíčkovi nerozkřáp jeho divadelnickou palici. Jinak je to takový nějaký nijaký. Ideál k dopolednímu žehlení nebo jako mentální výplň po procitnutí z vaječňákový vopice...

Koukatelnej výplach z dob kdy nám železná opona dávala dobrou noc. Film, kterej se bohužel snaží mixovat gritty špionážní thriller se supercool komiksovým stylem.  Což je jako stavět autíčko z plastelíny a Lega dohromady. Jakože "jde to uplácat" do uspokojivýho tvaru a možná to bude i jezdit, ale víc po tom chtít nemůžeme. Tenhle podivnej slepenec úplně nejvíc drží pohromadě kvůli Karličce Theronový. Věřím jí nejenom emoce, ale i to, že by byla při troše štěstí schopná ztřískat pár východoněmeckejch goril. Závěrečnej "superpřekvapivej" twist je bohužel jeden z nejzbytečnějších "superpřekvapivejch" twistů, zasazenej do příběhu jenom proto, aby tam nějkej byl. Akce dobrá, napětí skoro nula, příběh kulhavej. I tak dokoukatelné bez duševní újmy.