Heywood

Uměli, vydělali, byli oblíbení a skončili. Filmově o ničem, hudba své doby byla špička popíčku. V 77 vyšlo The Animals od Pink Floyd, 79 The Wall. Tyhle alba mám... ABBU nikoliv.

Mám problém, protože ta výměna míst je plagiát kdysi populárního ruského filmu Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel, Robertsová hraje obdobnou roli jako ve Svátečním rande (zde je to horší výkon), zápletka je průhledná stejně jako konec, a ten "náhodný" kočár stále připravený posloužit je kýč, tolik milovaný ve vánočních filmech. Jako originál jsem shledal ty svítící pomeranče. Málo. Navíc proč to hraní si na jiného, když to bylo nadbytečné a u právníka spíše hloupé? Proč ta bojová scéna, které všichni jen zbaběle přihlížejí? To mě skoro otrávilo.. samý zbabělec a srab? Vždyť ještě před chvílí oslavovali hrdinu.. hodně žalostné. Končím na 55% a tuším, že podruhé si tohle nedám, Sváteční rande jsme si dal klidně 4x.

Když ocením skvělou kameru, díky níž je vesmír odvrácené strany Měsíce v záběrech jedoucích měsíčních vozidel opravdu černý, pak filmovým přínosem je i trochu skryté poslání o tom, že lidé z tzv. vizí bývají nezřídka i fanatiky a lidmi bez citu a bez vazbě k rodině. Mašinérie učinila z astronauta Clifforda McBride (Tommy Lee Jones) hrdinu, aby zakryla jeho naprosté lidské i vědecké selhání. Pokud hledáme podobenství s vizionáři dnešní doby, tak je zde jasné. Jeho syn Roy McBride (Brad Pitt) se postupně musí vyrovnat nejen s poznáním, kdo vlastně jeho otec je, ale s poznáním i sama sebe. Svých úzkostí, se svou uzavřeností a osamělostí. V úžasné obrazové scenérii nejde o trhákové efekty emmerichovského typu, (jakkoliv obvykle v jeho filmech výborně provedené), ale o prožitek podstatně jiný, niternější. Brad Pitt, hlavní hrdina filmu, s mimořádně úspornými hereckými prostředky vede diváka prostorem intrik, lží a vědeckých katastrof k tomu poznání, že každý se někdy musí postavit něčemu, s čím nepočítal, a co jej bolestně může zasáhnout. Ten každého z nás malý niterný svět, obklopen zářivými obrazy je také naším zrcadlem i zkouškou. Někam tam autoři filmu nepochybně směřovali, když cílem bylo poskytnout i dobrou zábavu. Obojí vhodně namíchali.

Moc jsme cenil, jak film ukazoval, že není proradnějších, než jsou politici. A je to pořád stejné. Věta, že mu (Admirálovi) závidějí úspěchy a schopnosti... jako kdyby mluvili o Česku. Jinak úžasný vizuál, poměrně rychlý spád děje, výborně promítnuté podstatné bitvy, no prostě překvapení milé a mimořádné. I výběr hlavního herce je překvapení, když jsme si už zvykli na ty "hrdinné vytesané asketické tváře". Také se ukázalo, že i za málo peněz lze udělat hodně muziky a to je další plus tohohle filmu. Takže s radostí 75%.

Asi všichni pochopili, že film chtěl ukázat, že když mladí migranti dostanou vzdělání, mohou se v Evropě uplatnit. Jenomže Afrika má 4 miliardy lidí a kdyby jen 10% z nich se chtělo "uplatnit" v Evropě, tak tato civilizace v podstatě skončí a s vysokou pravděpodobností ve válečné vřavě. Takže komedie tohoto typu jsou mazanou šalbou, když navíc ti vzorní chlapci, jak vystřižení z propagačních brožurek neziskovek kvalitě filmu nepřidali, nikoliv, že by byli špatní herci, ale protože  scénář byl slint. Oceňuji  Audrey Lamy, která v pozici skoro jeptišky měla zachránit mladým lidem budoucnost. Neoceňuji, že film  nekritizoval pašeráctví, zneužívání mladých lidí a jejich zapojování do zločinu a terorismu včetně nabídky drog. Námitka, že to v komedii nejde, neobstojí . Mihnout se to mělo, navíc tohle komedie byla kdy a kde? Ale i naději potřebujeme ve filmu, který si vystačil s hrstkou herců a komparzistů, s pár lokacemi a troškou toho už okoukaného vaření. Za naději třetí hvězda. Jinak 50%.

Už původní samostatný film Obhájce z 2011 byl výborný se skvělou zápletkou i rozuzlením, tady se na tom postavil seriál a je také výborný. Od výběru herců, po scénář samá chvála, hudba mě poněkud minula, ale zase mi to vyrovnaly mé oblíbené soudní scény. Oceňuji, že uvedení  lhaní a manipulace je součástí právnické práce a spravedlnost je realativní pojem. Advokát chce vyhrát a bývá na hraně zákona. Americký advokát, tolikrát uvedený v knihách (E.S. Gardner ap.) a filmech či seriálech jako zde je ale jen knižní a filmovou iluzí, a jde jen o to, nakolik této pohádce uvěříme. Advokáti jsou ziskoví podnikatelé a jejich kachna, kterou musejí oškubat, je jejich klient, a právo a spravedlnost nejsou cílem, ale jen nástrojem k tomuto oškubání. I tato pohádka byla dobře vystavěna s ambiciózní prokurátorkou, která ztratila nadhled, s policajty, co také milují nejprve kariéru, potom službu, s advokáty, který manipulují porotami (systém v USA opouští to 100% rozhodování ve prospěch většinového, protože stačí podplatit jednoho..) a máme tu i rozuzlení zápletky mimořádně překvapivé. Pohádka o hodném advokátovi tak má zlatou tečku, když vnímáme, že on sám zůstává opuštěn a nikoliv příliš šťastný.. Ocenil jsem vysvětlení vraždy i nápaditost jejího provedení (pro mě originální), ocenil jsem lokace a i atmosféru, ocenil jsem opětné předvedení tupých policajtů, co hledají rychlá snadná a blbá řešení, neocenil jsem domácí příběh s přerostlou dceruškou. Vše souhrnně na 80% a doporučuji tento seriál si vychutnat se sklenkou dobrého vína.. Pak má pohádka o hodném advokátovi ještě větší kouzlo..

Humphrey Bogart a Katharine Hepburn nemají žádnou chybu a jejich dialogy jsou skvěle napsané tu jeden už napsal a je to tak. Renze zde některých zapomínají, že film je z roku 1951 a měl a má vyjadřovat nálady a postoje včetně odvahy té doby s dílem komedie a dramatu. Film patří desítky let mezi to nejlepší, co se kdy natočilo. Patří tam právem.

První série mě uchvátila tím perfekcionalismem provedení, když pominu, že stále je to jen zfilmovaný komiks a tomu odpovídá děj i postavy. Tedy kultura, která po deseti letech vyčerpala vše a upadá jako kdysi upadly westerny a muzikály. A navracely se zpět těžko a pomalu. Tady to bude stejné a parta herců si tu stačila užít své jak filmově, tak úspěchem. Jsa nemilovníkem komiksů přesto musím uznat, že je to kus dobře odvedeného dílka a tak 65% dnes, a možná před devíti lety bych 10% přidal.

Výborný film, který ukázal ten možná pravý agentský život, ve kterém je tolik selhání a tolik surovosti. Agentka se zamiluje do svého cíle a ještě je s ním těhotná, její mentor to zatají, jejího milého účelově zkompromitují a pak vydírají MOSAD ukázal, že v cestě za zničením jaderného programu Íránu se nezastaví před ničím, protože je to otázka přežití Židů, a život v Teheránu resp. v Íránu je dvojtvářný přesně tak, jak v každé totalitě bývá a k tomu má i své prominenty. Pomalá kamera zaznamenávající kradmé pohyby dotvářela napětí, vraždy probíhaly bez křiku, odtažitě, jako by nezúčastněně. "Obohacovač" v nákladním voze pašeráků byla sekvence, kterou tam scénárista a režisér nedali náhodou a otevřený konec byl symbolem toho, že nikdo nevyjednává a hlavní hrdince zbyl jen útěk. Pokud si MOSAD chtěl udělat negativní reklamu, tak se mu to podařilo, ostatně CIA si jí dělá v každém druhém filmu. Poučení z toho je asi jasné, takže film splnil proč byl natočen.

Michael Caine rozhodně patří mezi moje oblíbené herce už desítky let a ani tady mě nezklamal. Navíc ten Londýn 1965 pro mě představuje kouzlo "staré dobré Anglie". A první body jsou tu. Zápletka je dobře rozehraná, dvojití agenti zvyšují přitažlivost děje a tak film se ubírá správnou cestou. Kamera je originální a snaha o serióznost případu ze scénáře čiší. Je to samozřejmě poplatné době (jistě si pozorný divák všiml, že cílem energetického zabezpečení je chybné využití jaderného potenciálu, zatímco dnes se ví, že stačí větříček a sluníčko), i to, že strany konfliktu se tu nepojmenují, protože se zdá být jasné, kdo jsou. A i to dnes už neplatí. Konec hodně osvětlí a divák je spokojen. V hodnocení dneška ale spadne do lepšího průměru (ve své době byl na tom jistě lépe) a tak 65% vidím za zasloužených.