Bachy

Možná pro někoho mladšího na první seznámení s tématem tou nejlehčí formou. Ale jinak dokument leze příliš po povrchu a používá hodně zvláštní metody.

Odposlouchávají ho, když tajně posílá skryté dokumenty své pravé ruce do země, kde není jasné, kdo špehuje koho, neboť jejich velitel je dlouho dobu v hledáčku organizace, která celou misi v téhle zemi započala, aby tak zametla pod koberec to, co všichni od začátku tušili, neboť to měli přímo na očích, jenže ten agent tam vlastně nebyl! BLA BLA BLA BLA.

K myšlenkám jindy a nejlépe i jinde. Na to potřebuji větší kapacitu, další studium Chomského a někoho, kdo bude stát opodál a pokyvovat, abych věděl, že se netopím ve žvástech a stále ještě mluvím k věci. Raději jinam. Bál jsem se Gondryho animace. Z ukázek působila jako roztříštěná těkavá podivnost, která odvádí pozornost od obsahu. Jenže můj první dojem je král klamačů. Gondryho pastelky perfektně dokreslují Chomskyho povídání a občas i hodí do moří myšlenek záchranný kruh. Animace pomáhá, ovšem zároveň nezjednodušuje. Gondry zřejmě dosáhl svého cíle a vybídl k dalšímu pátrání po Noamovi. A já jsem rád, že jsme se po delší době zase našli. Je něco klamač?

A ta premisa byla tak slibná. Hledá se Eric je fajn film, jenže jsem si od nástřelu nasliboval do kapsy svižnou a čerstvou bombu, kterou jsem dostat ani nemohl. Ale netvrďte mi, že z mluvícího imaginárního Cantony nešlo vytřískat více. A teď rozhodně nevolám po třaskavé komedii. O tu nestojím. Bral bych sequel i remake, ale pošlete za kameru někoho trochu odvážnějšího.

Jak dlouho to trvalo, než jsem zapomněl, že jsem Edge of Tomorrow viděl? Týden? Dva? Good job!

Mrkněte se nejprv na ty tagy. "vynálezce", "zlo", "chlapec". Super. Tohle všechno tam opravdu je! A ještě tam je taky auto, teta, kočka a most. Takových věcí je tam a stejně to nestačilo. První půlka vyvažuje scénáristickou bolest roztomilostí hlavního nafouknutce a schovává ji pod zajímavé scenérie a opravdu vcelku dojímavé povídání. Nicméně sem tam přes všechny drobnosti probleskne ven, aby ve druhé polovině vybuchla naplno. S každou další minutou se po scéně rozlévá obrovský černý flek předvídatelnosti a klišovitosti, kteří se všichni okolo snaží rychle vizuálně zabarvit. Výsledkem je tak monstrózní finále, které nádherně vypadá, ale větu po větě může jej může divák odříkat s předstihem sám. Pořád to bylo poměrně fajn, jenže druhá půlka je jako spořič.

Haló? Je tu někdo? Hodnotí se zde jen první řada? Poněvadž pokud ano, tak mizérie. Ale jedu dál, však ono to přijde.

V podstatě můžu podepsat komentář Mattyho a přifařit ho i ke knížce. Speciálně věta o zploštění závažného historického tématu na téměř rodinnou zábavu zaslouží podtrhnutí. The Help je kniha a film o odvážných lidech od velmi neodvážných autorů, kteří raději urychleně uhýbají od jakékoliv kontroverze. Nicméně ambice popichovat a kritizovat možná The Help nikdy nemělo. Jako nepříliš náročná procházka v černobílém světě plném obroušených hran a černobílých charakterů ovšem The Help funguje. Tudíž milému malému filmu na odpoledne dám s radostí 3,5 hvězdy, protože jsem si jej poměrně užil. Ale hloubku hledejte jinde.

Jako ten nástup byl epesní, jenže pak to přeci jen grády ztratí. Škoda - absurdity je tam hodně, ale já bych ještě jeden kýbl snesl. Takhle to za pár chvil vyleze z hlavy stejně rychle jako to do ní vlezlo.

Stále stejný hororový problém - strach mám, lekaček se leknu, ale zřejmě se dokážu bát i nudit zároveň. A to, myslím, není lidská anomálie. Beneath nenabídne příliš zajímavého, vyjma nakouknutí do práce horníků/dolníků s ochutnávkou klaustrofobie. Na primární reakce to funguje, ale hlouběji zasáhnout neumí. Dokonce dokáži usnout a bát se zároveň...a to už možná zvláštní je.