Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 087)

plakát

Ace Ventura: Zvířecí detektiv (1994) 

Jedna z nejlepších komedií vůbec. Ne není tam ani kousek ze Svěrákovské poetiky a jemně pichlavého výsměchu lidské trapnosti. No a co? Je to plné skvělých jednotlivých scének, které v době vzedmutí vlny Carreyho popularity svou intenzitou a bizarností svět doslova šokovaly. Carrey je kumštýř. 90%

plakát

Ace Ventura 2: Volání divočiny (1995) 

Já mám Jima prostě moc rád a tohle je jedna z jeho lepších. Příběh je blbost, ale to u Jima nikdy nehraje roli. U něj jde o jednotlivé gagy a v nich je nejlepší na celé téhle planetě. 80%

plakát

Adéla ještě nevečeřela (1978) 

Lingvistická genialitka. Inteligentní blbůstka. Pidlák povidlový. Autorské "dvojče" Hradu v Karpatech, přičemž se dá o obou z nich tvrdit, že jedno je lepší než druhé. Tohle je mistrovské dílo na téma parodie. Brdečka a Lipský na Oscara. 90%

plakát

Adelheid (1969) 

Má to velkou sílu v reálnosti a uvěřitelnosti dobové atmosféry. Časté záběry znovuosídleného domu hrají samy za sebe a jejich mlčenlivou vládu nad divákovým dojmem narušuje vynikající Jan Vostrčil jako občasný host a živá připomínka poválečné reality často nedoznívající skrze stěny domu, který je přitom paradoxně evidentním svědkem událostí předcházejících. Vláčil chtěl děj učinit táhlým, záměrně unylým pro diváky nezapojující vlastní účast a závislé na dějových zvratech. Emma Černá byla přesná, tichá, silná, ani ošklivá, ani krásná, ani něžná ani hrubá, stále s jakýmsi posledním kouskem domnělé německé nadřazenosti konfrontované současným stavem porobení. Svým způsobem je film i tragické lovestory, jednostranné ze strany mužského hrdiny, jež se samoty bojí více než fyzické neschopnosti. Její cit však byl spíše rázu z posledních sil nalezeného opatrovnictví a trochu i vděku, nicméně stále kolidujícímu s onou nezpupnou nenávistí k novému majiteli domu, v podstatě ale i vetřelci. Musím říci, že konec mi nepřišel zase tak silný, jak bezpochyby byl tragický a na filmu si cením spíše onoho objevování se těch dvou, snahy přiblížit se, znemožněné už v počátku jejich občanskými rolemi. Silné, zajímavé, ale nevzpomínám s dojetím....ideální pro objektivní zhodnocení filmu. Ale já raději něco co si mě získá ač chci nebo ne. 80%

plakát

A-ha: Headlines and Deadlines - The Hits of A-ha (1991) (video kompilace) 

Moje nejmilejší skupina. Nepřekonatelná smutná melodičnost Paala Waaktaara Savoye a skoro pětioktávový atmosférický falzet Mortena Harketa. Skvělý doklad vývoje skupiny od hravých vzletných sonetů osmdesátých let až po smutné skvosty počátku devadesátých let, které znalce přesvědčí, že melancholie má domov na severu. Vrcholné momenty tohoto výběru: Hunting high and low, There´s Never A Forever Thing, Stay on these roads. 100%

plakát

Ajťáci (2006) (seriál) 

Po první sérii jsem to chtěl zabalit, ovšem pak se to zlepšilo a to podstatně. Problém mám trochu s tím, že to stojí a padá s Richardem Aoyade, který sice není bůhvíjaký komik, ale vzhledem a hlasem prostě ukázkovej AS (spíše Aspergerův Syndrom, než Alfa Samec), až bych se ho nebál nazvat roztomilým. Chris O'Dowd mi naopak přijde krapet vyhranější, ovšem typologicky méně zajímavý model pošuka. Katherine Parkinson je v pohodě, ovšem ženská už z principu nemůže táhnout britcom Linehamovského balení, byť Tamsin Greig tomu nebyla daleko. Jakmile se děj přestal soustředit na osazenstvo suterénu a přesunul se k poživačnému řediteli firmy, přestávalo mě to bavit, naopak výlety dvojky ajťáků do světa normálních lidí byly tím nejlepším. Na jedné straně jsem se bavil natolik, abych seriál zvládl celý, což Black Books nedokázaly, na straně druhé to nedosáhlo k maximálnímu uspokojení mého interesu o retardovaný humor, které mi přinesl Otec Ted. Takže po uzavření Linehamovského trojboje jsou výsledky následující: Father Ted 100%, Black books 60%, IT crowd 80%. PS: Opravdový záchvat jsem měl u vynálezu žebříku, který pomáhá můrám vylézt z vany.

plakát

Akt (1997) (divadelní záznam) 

Příjemná hra s herecky tentokrát až profesionálními výkony. Předcházel jí však jeden ze slabších seminářů. 70%

plakát

Ally McBealová (1997) (seriál) 

Tak tady si zgustnu a budu možná trochu nespravedlivý. Není to pitomé, to ne, ale ani zvláště chytré na to, abych vydržel tuto nudu dokoukat do první čtvrtiny. Podobně jako u Sexu ve městě je obsah tohoto seriálu pro mě osobně naprosto prázdný. Pohled do nitra americké ženy mě absolutně uspává a nestojím o něj. Je to možná (spíš určitě) myzogynistický projev, ale tak to je. A ty jejich intelektuální výrazy v obličejích mě rozesmívají. Lucy Liu je k tomu ta nejméně přitažlivá žena na světě. Jediná hvězda za skvělého Eltona. 20%

plakát

Alyce Kills (2011) 

Alyci už kamarádka měsíce nevylízala pekáč. Škoda. Mohli jsme tak být svědky kvalitní žánrové záležitosti pro dospělé a všech osm zavražděných mohlo dál žít svůj filmový život. 50%

plakát

American Mary (2012) 

Originální a poměrně stylový thriller poslaly režisérky o hvězdu níž nesmyslně laděným koncem. Pokusy o romantiku ani finální vyústění nemělo ve filmu co dělat. 40%