Sarkastic

Sarkastic

Jan D.

Česko

123 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 20 38 57 75
    • 13.1.2018  10:55
    Učitelka (2007)
    ****

    „Ullo, myslím, že potřebuješ muže…“ Velmi svérázná podívaná. Neměl jsem k tomu mixu žánrů důvěru, ale kupodivu ano, Učitelka je tragikomedie, horor, sci-fi a rodinný/dětský film dohromady, a přitom to všechno pospolu krásně funguje. Zaujal mě už ten skutečně impozantní nástup na scénu. Jak na zem (slepice), tak přímo do třídy (pobavil mě hlavně hysterický smích). Paprika Steen je výborná a zdatně jí sekundují i děti. Ty nejsou naštěstí přemoudřelé příliš, jak to občas bývává na denním pořádku v jiných žánrovkách, jejich uvědomělost je snesitelná. Hned v několika scénách se podařilo tvůrcům rozžehnout i nějakou tu jiskru nefalšovaného napětí, humor tu též rozhodně nechybí. Konec sice předvídatelný je, ale zrovna u tohoto filmu to myslím nijak zvlášť nevadí. Nějak takhle mohla (měla) vypadat „naše“ Vlčí bouda. Kdyby se nebrala smrtelně vážně. A nebyla tak moc špatná…Učitelce každopádně přiklepávám slušné 4*. „Tam, odkud pocházím, je to na denním pořádku. Najdeš si muže, máš s ním děti a pak ho sežereš.“

    • 13.1.2018  10:40

    „Zpověď na lačno-lepší než šípkový té!“ O existenci Ztracené tváře stejně jako jejího tvůrce Pavla Hobla jsem neměl dosud potuchy. Napraveno. Jestli se film na něco opravdu může spolehnout, tak je to výtečný Brodský, výborně obsazený a snad ještě lépe hrající. Dále je to Fred Delmare a jeho neokoukaný, netypický kukuč. Nesmím zapomenout ani další herce v úsměvných roličkách (Brejchová, Effa, Schránil a další). No a v neposlední řadě nemálo komických situací a trefných frků. Postupně se však (opravdu netuším proč) z této odlehčené a vcelku sofistikované sci-fi komedie stává nepříliš vtipná mravokárná satira (na což mě snad měl připravit ten titulek s „traktátem o vlastnostech člověka“, asi…). A „korunuje“ to konec s „tváří“ (který odporuje všemu dosud viděnému, sci-fi nebo ne). A to je velká škoda, protože po dlouho dobu jsem se bavil více než solidně. Dávám ještě slabší 4*, škoda té „změny kurzu“. „Chcete ji?“ - „Prosím?“ - „Jestli se s ní chcete vyspat.“ - „Ne, ne, já neberu honoráře v naturáliích.“

    • 9.1.2018  18:09
    matka! (2017)
    ***

    Ze zjevných důvodů jsme se vyhnul už Noemu obloukem. A měl jsem to asi udělat i u Matky!…když mě tolik lákalo podívat se na nového Aronofského dílo! Ale pěkně popořadě. Zpočátku mě film velmi bavil. Ačkoliv s hlavní hrdinkou jsem bojoval. Na jednu stranu jsem jí rozuměl, na nezvané hosty, kteří pod různými záminkami nechtěli odejít, a jejich drzost spolu s absurditou chování se stupňovala, bych reagoval podobně. Jenže ta její neustálá, místy dost neopodstatněná úzkostlivost byla dost otravná. A když si k tomu člověk dodá fakt, že ona je introvertka, ještě k tomu hodně majetnická, a manžílek je silným extrovertem milující společnost…a pak je tu to „dvojí čtení“. Dobrovolně přiznávám, že se mi na film touto optikou dívat pranic nechtělo, ačkoliv mě k tomu Darren (do)nutil. Znepokojivá atmosféra byla místy dost fajn, Javier sedící, soustředěně hledící byl výborný, ale čím dál větší „fantasmagorie“ na plátně mě stále víc ubíjela. A konec vyloženě minul. A tak mi zbyly jen dosti rozporuplné dojmy, proto hodnotím pouze průměrem.

    • 9.1.2018  18:02
    Závrať (1962)
    ****

    „Umíš líbat…“ - „Vrozený nadání.“ Z té minimálně tematické „trilogie“, kterou spolu Kachyňa s Procházkou natočili na toto téma, jsem ještě neviděl Trápení, ale už jen soudě dle Vysoké zdi k tomu tito pánové měli co říct. Generační střet mladé dívky a staršího muže působí ze všeho nejvíc uvěřitelně. Mezi tou zamilovanou, stydlivou dospívající slečnou a starým, záletným mládencem lze dost zřetelně cítit jiskření. Ne hned, zpočátku je to jednostranné, vřelé city chová jen Božka, navíc je zmatená, sama si není úplně jistá tím, co cítí. Dusné, letní dny, kdy má hlavní ženská hrdinka prázdniny, spoustu času a v podstatě neustále vyčkává každého příjezdu Gábova náklaďáku, k tomu všemu jen přispívají. Ale co když se karta obrátí…musím zmínit alespoň nádhernou scénu u dveří. To nevyřčené, ale tolik citelné dilema, výměna všeříkajících pohledů…i proto se na snímek stojí za to podívat. V kontextu Kachyňovy tvorby vnímám Závrať sice jako jeden z těch spíše slabších filmů (a Vysoká zeď mě též zasáhla víc), ale stále se jedná o slušný nadprůměr.

    • 4.1.2018  15:54

    „Není těžké přivést muže k vrcholu. Stačí, když ho strčí někam, kde je těsno a vlhko a pak to opakuje.“ Po filmu Hledám Amy jsem na Kevina zcela zanevřel. Po letech jsem se však rozhodl dát mu další šanci a zkusit jeho prvotinu. Nevím proč, ale k mému překvapení jsem si Clerks neobyčejně užil. Humor zde je krapet jednoduší, hodně vulgární a plný sexuálních narážek, ale ve Smithově podání maximálně funguje, a já se při sledování co chvíli „řezal“ smíchy. A když už snímku začala trošku docházet šťáva, přišlo dění na toaletách a film zase bavil naplno. Fajn byla i animovaná pasáž, nechyběly prvky jako debata o Hvězdě smrti, „koulování“ pro fajnšmekry, hokej s Ďábly, nějaká ta „moudra“ (trochu jsem se v tom sám poznal) a pozor, dokonce i toho Jaye jsem nějak vydýchal. Prozatím dávám silné 4*, třeba v budoucnu ještě přihodím, každopádně jsem navnaděný na barevné pokračování. „Jeden chlápek odmítal zaplatit pokutu za pozdní vrácení filmu. Říkal, že obchod byl včera 2 hodiny zavřenej. Zrušil jsem mu kartu!“ - „Šokující zneužití moci.“

    • 4.1.2018  15:51

    „Zníš jako tvůj přítel. Proč nech poldům a cvokařům. My jen hledáme příčinu smrti. Nic víc, nic míň.“ Od samotného úvodu mě to strašně moc chytlo. Vyšetřování na místě činu a hned poté přenesení děje do márnice. Tandemu otce se synem, kteří se evidentně baví svou prací, přijde na pracovní „stůl“ Jane Doe a divák s nadšením očekává každý další znepokojivý detail, který hlavní hrdinové při ohledávání zjistí. Atmosféra je maximálně poutavá, napínavá, mrazivá. Pak ovšem přijde zlom a celé se to zvrhne v docela obyčejnou…potíž je zkrátka v tom, že obecně mívám problém s filmy, které se berou vážně a přitom nějakým způsobem porušují svá vlastní nastolená pravidla. V případě tohoto filmu mi však přijde, že snad ani žádné mantinely nebyly, stát a porušit se prostě mohlo cokoliv bez ohledu na to, co dílko dodržovalo/tvrdilo třeba ještě před malou chvíli. Tudíž jsem postupně o dění začal ztrácet zájem a závěr mi pak přišel už vyloženě k smíchu. Strašná škoda, film vypadal tak nadějně…takhle to ovšem bude pouze lepší průměr.

    • 1.1.2018  18:56
    Dunkerk (2017)
    *****

    Převeliká očekávání…byla naplněna! Dunkirk předvádí válečné peklo trochu jinak. Ale výborně. S výjimkou pilotů, kteří se snaží sestřelit každého nepřátelského letouna dřív, než shodí další smrtící bomby, nejde o válčení v pravém slova smyslu…to, co zoufale prchající angličtí vojáci svádí, je boj o holý život. A je jedno, zda zrovna utíkají z obklíčeného města, stojí (jateční) fronty na pláži, marně se snaží ve vodě připlavat k pevnému, nepotápějícímu se a hořícím olejem neobklopeného bodu či se tlačí ve stísněných lodích. Ty jsou zde maximálně symbolické; představují svobodu, přežití, na druhé straně ale také uvěznění a smrt. A zdejší výtky na odosobnění? Se mnou to po emocionální stránce házelo pořádně. A nemusel jsem toho o hlavních hrdinech moc vědět (no dobře, uznávám, o Murphyho postavě bych snesl kapánek víc informací). A dojemný konec…či vlastně začátek? U žádného z 8 mnou viděných Nolanových filmů jsem s hodnocením neklesl pod 4*, ale teprve potřetí to bude plná palba. Snad i to vypovídá něco o kvalitě tohoto snímku.

    • 1.1.2018  18:35
    Naděje (1963)
    ****

    „Jak můžeš spát s takovým blbcem?“ - „Já s ním nespím!“ - „Ale spíš.“ - „No a co?!“ Vše v tomto dílku se točí kolem (bez) naděje. Někdo tvrdí, že umírá jako poslední…v tomto filmu se naděje opakovaně vrací a vytrácí, to podle toho, zda se hlavní mužská postava Lucin zpije pod obraz nebo ne. A častěji spíš ano. Na Lucina je dost smutný pohled. Stal se z něj člověk, který veškeré peníze utratí za lihoviny, a když už nic nemá, snaží se mámit po ostatních. Nebo přímo krást. Divák však vidí, že to v jádru není špatný člověk. To poznává i hlavní ženská hrdinka Magdalena, která je i přes časté pánské návštěvy až hrozivě osamělá a její strach ze samoty (znásobený jejím osobním neštěstím) je to, co ji tíží nejvíc. Magdalena vidí v Lucinovi dobro, myslí si, že ho může zachránit a tím i sama najít štěstí. Jenže lze ho takto dosáhnout? Přiznám se, že konec se mi dost líbil. A docela mě překvapil. Stejně jako herectví Hegerové. Na rozdíl od Hrušínského, to už je prostě jistota. Na oba herce se film každopádně může plně spolehnout. Hodnotím solidními 4*.

    • 1.1.2018  18:20
    Thelma (2017)
    ****

    Různorodé recenze a hodnocení mě lákaly. A už jen takový detail jako nezvykle (skoro až nepříjemně) pomalý nájezd kamery na Thelmu v úvodu naznačoval, že film asi nepůjde vyšlapanými cestičkami. Což mi snímek potvrzoval po celou svoji dobu. Člověk si velmi rychle najde vztah k hlavní hrdince, vnímá společně s ní její nejistotu, ostych, ale zároveň také studiem na vysoké škole získanou svobodu. A když si k tomu člověk přidá její rodiče, sympatie k Thelmě ani nemohly být vyšší. S tím souvisely i výčitky svědomí vyvolávané výchovou manipulátora v podobě papínka. Jenže pak se začnou dít věci…a krom výborného hereckého výkonu hlavní protagonistky si člověk může plnými doušky vychutnávat působivou atmosféru a slušnou porci napětí. Navíc je tu pořád přítomná ta otázka; jsou to, co vidíme, jen představy/upravené vzpomínky či naopak pravda? K závěru mě už ale snímek pomalu přestával bavit, „přemisťování“ se totiž náhle rozšířilo i o další „jevy“ a mé nadšení takřka opadlo. Za většinu filmu dám ještě slušné 4*.

    • 1.1.2018  18:17
    71 (2014)
    ****

    „Neopouštím zemi, tak se nemáš čeho bát.“ Začíná to jako klasický válečný film. Několik bažantů prochází tvrdým výcvikem, aby byli připraveni na boj. Naše parta borců ale s žádnou válečnou vřavou nepočítá, těší se na cvičení v Německu. Místo toho nakonec zůstávají „doma“, čeká je mise někde v Severním Irsku…a tam začíná krutá realita. Najednou stojí proti někomu, kdo válčí z přesvědčení a s pořádnou dávkou nenávisti. Film působí dost realisticky a civilně. Už kvůli hlavnímu hrdinovi, který rozhodně není ten typ, co za sebou nechává desítky mrtvol. Sice vydrží hodně, ale má strach, přímé konfrontaci se vyhýbá, působí zkrátka jako obyčejný kluk „od vedle“. Spolu s ním vnímáme velmi stísněnou atmosféru všech těch uliček, které mohou skýtat úkryt stejně jako smrt. Všude číhá nebezpečí a hlavní hrdina spolu s publikem žije v nejistotě, zda ho ten člověk, se který zrovna mluví, nesejme třeba hned za dalším rohem. Vše pak umocňuje minimalistická, ale o to působivější hudba. Potěšil i (ne) uspokojivý konec. Celkově silné 4*.

    • 30.12.2017  18:08
    Elle (2016)
    ****

    Verhoevenova tvorba mě asi nikdy nepřestane bavit. Přesto od Černé knihy jsem měl trochu obavy, jestli se už tak trochu nejednalo o jeho filmové rozloučení. Snímkem Elle však moji domněnku, k mému milému překvapení, vyvrátil. Psát o tom, že jde o velmi svéráznou podívanou, ve které znovu nechybí všechny režisérovy libůstky, je asi zbytečné. Už ten mix komorního dramatu, mysteriózního thrilleru a zlomyslné, lehounce dráždivé vztahové tragikomedie dělá svoje. Díky pestré paletě motivů mě sledování filmu opravdu bavilo. Vztah se synem, postupné odkrývání minulosti, stále otrlejší „ozvěny“ znásilnění, cynické pozorování propletence vztahů, absurdní situace, chvilky napětí, sem tam erotické dusno. To vše tam je v různých dávkách, no a v popředí této směsice Isabelle Huppert, která s naprostým přehledem zvládá…leccos (do dnešního dne jsem s ní prakticky nic neviděl, což bych i rád napravil, na druhou stranu díky zkušenosti s Pianistkou už tuším, co od ní můžu očekávat). Solidní 4*, staré prase Verhoeven stále umí.

    • 30.12.2017  18:03

    „Promiňte, pane, zde se nesmí střílet. Pušku nutno odložiti v šatně.“ Parodie v pravém slova smyslu. Už úvodní „podobnost úmyslná a čistě záměrná“ (oponující drtivé většině filmů) cosi naznačí a parodické motivy začnou vystupovat hned záhy. Všechna ta pateticky procítěná zvolání („Elén!“ - „René!“ - „Vy zde?“ - „Ano…já zde!“), u nichž se snad ani nelze min. usmívat, přičemž asi nejlépe je „prodávají“ Nový s Vítovou (troufám si tvrdit, že jde o její možná vůbec nejlepší film). A těch všemožných frků a narážek...navíc se tvůrci nebojí přidat sem tam i něco z vyloženě černohumorného soudku („Zapomněla jsem, že nás Klára slyší…“). Velmi baví i výborné texty písní, do nichž je radost se zaposlouchat („Co to dupe, kdo to je, že nám nedá pokoje…“). A od úprku ze svatby se přeřadí na ještě vyšší obrátky a z dílka se stává parodie takřka dokonalá…až na tu odpornou (ovšem asi i nezbytnou) prorežimní tečku. I přes ni sázím silné 4*. „Telefon.“ - „Odpusťte, pane, že nesu bílý koupelnový. Halový mahagonový leštěný je v opravě, prosím.“

    • 26.12.2017  17:57

    „Solipsismus se píše jen s jedním L, doktore.“ Taková milá filmová překvapení mám nejraději! Tím spíš, že se jedná v podstatě o nenápadný, krátkometrážní snímek. Voormanův problém je děsivý, mrazivý, zlomyslný, cynický…ale samozřejmě ze všeho nejvíc třeskutě zábavný. Na poli pouhých cca 13 minut je maximálně efektivní, stačí vystavět fungující příběh s neméně zvládnutým, zneklidňujícím závěrem, a prakticky co věta, to zábavná narážka. A ten „vězňův“ téměř neustále přítomný šibalský, poťouchlý úsměv…skvělý casting, a to jak v případě Toma Hollandera, nudícího se Boha, který tráví svůj čas hledáním pobavení v lidech, tak v osobě Martina Freemana, těžko si představit lepšího představitele průměrného, nevěřícího a racionálně (přízemně) smýšlejícího psychiatra. A nechybí ani trocha toho zeměpisu (pobaví nejen v Belgii)…Milerád nadhodnotím a přiklepávám 5*. „Já jsem Bůh od chvíle, co tuto profesi vykonávám.“ - „Chápu. Co vlastně ta vaše profese obnáší?“ - „Neustálá údržba. Především.“

    • 26.12.2017  17:43

    „Na svatýho Mikuláše, hoďte párky do guláše! Párky mi tu neberte, děti už mě…!“ Moje očekávání byla vzhledem k pověsti, která dvojku provázela takřka na každém kroku, docela vysoká. A po zhlédnutí musím konstatovat, že byla z převážné části naplněna. S rozjezdem to vypadalo jako minule, snad i to tempo bylo o něco svižnější. Dvojka má ovšem výhodu v zápletce. Ta je sice hrozně jednoduchá až triviální, ovšem funguje výborně. Nápad s tím, že anděl s čertem se dostanou na zem zrovna v období Mikuláše, možná není z nejoriginálnějších, ale zpracován byl více než zdařile. Film se zase může naplno spolehnout na pevné základy, na nichž stál již díl první; sehrané duo Trojan – Dvořák (kteří řádí snad ještě víc), hodně humoru, spoustu narážek a pohodovou atmosféru. Možná až moc, protože konec už působí krapet nataženě, ale není to zas nic, z čeho bych si rval vlasy. Znovu za 4*. „Říkám ti, Matko Boží, ten svatej Petr je nafoukanej! Od tý doby co mu v Římě postavili ten velkej barák s kupolí…“ - „Kopulí!“ - „No, s tou taky!“

    • 17.12.2017  14:42
    Špína (2017)
    ****

    „Aj tak ti nikto nebude veriť.“ Na slova o „potatění“ je asi nejspíš brzo, navíc jsem toho od Juraje Nvoty viděl příliš málo, abych si troufl vynášet takové soudy, nicméně na to, že jde o celovečerní hraný debut, se člověk dočká velmi kvalitní podívané. O důležitosti zobrazování ústředního tématu asi netřeba polemizovat, spíš jde o zpracování. A v tom je Špina hodně silná. Snaží se o co největší autenticitu, uvěřitelnost. A je pravda, že ona realičnost se tu nemíjí účinkem, právě naopak. Mohou za to hlavně herecké výkony a snaha nic nepřikrášlovat (zejména život v „léčebně“). A pak je tu samozřejmě hlavní hrdinka, ke které si krom přirozené lítosti není jednoduché najít cestu (pokud člověk sám nezažil něco podobného co ona), ale o to zajímavější pak to úsilí o vcítění se je. Každopádně jde o hodně těžkou „deku“, která v člověku ještě nějakou tu chvíli rezonuje. Bude zajímavé sledovat, s čím Nvotová přijde příště. Protentokrát to budou solidní 4*, a to i přes ten ne úplně uspokojivý konec a scénu s posilovnou, která se příliš nepodařila.

    • 17.12.2017  14:34

    „Nejezte sakra to zelí! Se laskavě odnaučte, strkat do poživatin. Do jakejchkoliv poživatin pracky nestrkáme!“ Film mě opravdu hodně bavil. V podstatě už od úvodu, prakticky neměnícím se rituálem hlavního hrdiny, ale to se samozřejmě znásobilo při prvním střetu s novou závoznicí, která do jeho života vtrhne jak uragán a převrátí mu ho vzhůru nohama. To postupné vzájemné oťukávání, nedůvěra, antipatie…a pak najednou sledujeme (fešáka) Huberta, jak se pod vlivem dívky zcela mění (až jsem si vzpomněl na ono profkláklé: „Chceš-li udělat ze starého muže blázna, dej mu mladou ženu.“). Zajímavé ovšem je, že ačkoliv jsem před zhlédnutím čekal konstantní depresi, hned několikrát jsem se od srdce zasmál. I když pak přijde konec a…nemůžu se rozhodnout, zda se mi závěr spíš líbil nebo ne, ale tak nějak tam patřil. Prozatím hodnotím silnými 4*, rád bych se k filmu v budoucnu znovu vrátil. „A máte taky budík? Ráno jedeme na čas, je sobotní rozvážka.“ - „Nebojte se, nebojte se.“ - „Já se nebojim, ale mám strach.“

    • 9.12.2017  17:38

    „Proč jsme dali Brunovi jméno Bruno?“ - „Co?“ - „Můj otec je Amedeo, tvůj Ennio. Jak jsme přišli na Bruna? Tobě se to líbí?“ - „Chceš to řešit po 10 letech?“ Zaujal Vás film Jméno (2012)? Pak doporučuju jeho italskou verzi, Naprosté cizince. Nejde o vykrádání, Italové mají svá odhalení, kupení se náhod a čím dál hustější atmosféru. V úvodu samé fórky, úsměvy, pak začne „hra“…a divák je v pozici zlomyslného hosta, který ovšem na rozdíl od aktérů nemusí mít mobil na stole, a tak na něj nic nebouchne. Já se škodolibě smál po většinu filmu a ani trochu se za to nestydím, protože jde o konverzačku s brilantními dialogy, výbornou chemií mezi postavami a vzrůstajícím dusnem. A přestože závěr již tak podařený není a nadsázka v podobě koncentrace průserů je dosti vysoká, bavil jsem se ještě víc než u Jména, proto nakonec dám slabších 5*. „Jestli spolu mluvíte 30 minut denně, jsi zamilovaný.“ - „Co když spolu mluvíme 60 minut?“ - „Pak jsi hodně zamilovaný.“ - „Když spolu mluvit přestanete, znamená to, že jsi ženatý."

    • 9.12.2017  17:32

    Moje obrovská výhoda byla, že jsem starší Cloverfield neviděl, a přestože dopátrat se pointy filmu ještě před jeho zhlédnutím je až smutně snadné, přikázal jsem si vše ignorovat a počkat si na to sám. Díky tomu jsem si film z velké části užil a vyloženě mě zklamalo až posledních cca 10 minut. I když zklamání asi není to nejpřesnější slovo, protože během nich film zároveň vztyčuje prostředníček (až na závěr) podobně laděným žánrovkám, což na druhou stranu vcelku oceňuju. Po většinu filmu jsem si užíval napjatou atmosféru, to dusno, různě se proměňující stavy nedůvěry, strachu a nejistoty. Tu ostatně člověk sdílí společně s postavami a neustále se sám sebe ptá, co se asi stalo, kdo jsou vlastně zač, kde končí pravda a začíná lež, apod. Ale jak už jsem naznačil v úvodu, kurs, který film chytne k samotnému závěru, mi příliš po chuti nebyl a dopadlo to tak, jak jsem se obával. Proto končím na slušných 4*. „Vždycky mluvil o možných útocích Al-Káidy, Ruska, Jižní Koreje.“ - „Myslíš Severní Koreje.“ - „To je ta bláznivá? Tak jo, tak tý.“

    • 9.12.2017  17:30

    „Jsem jen zdroj? Nic víc?“ - „Z profesního hlediska ano. Chápu, že máš pocity a svůj život, ale k těm žádné povinnosti nemám. Mám povinnosti k zakázce, a pokud je mezi tím rozpor, vyhrát může jen jedno.“ Filmy z podobného prostředí mě něčím lákají, tudíž u mě mají celkem slušnou šanci uspět. Třeba jako Slečna Sloane (to jako opravdu, „Případ“?!). Rovnou dodávám, že téma zbraní mě příliš nepálí, ačkoliv to je aktuální i v Evropě, ale rozhodně ne s takovou naléhavostí a dopady jako v USA. Příběh byl nicméně velmi chytlavý. Držel si slušné tempo, tomu pomohly místy až kulometně rychlé dialogy (schůze týmu), a naproti tomu chvilky „oddechu“ nenudily. A díky tomu, co vše se dozvíme o Sloane, dějová „překvápka“ nevyznívají jak vycucaná z prstů, tudíž i ten konec jsem přijal s nadšením. Stejně jako herecké výkony, jimž vládne Chastain, které tu „svini“ jdoucí přes mrtvoly věříte maximálně. I díky ní to vidím na silné 4*. „Potkal jsem tě, když jsi utíkala z dárcovské konference. Už jsi tu mohla skončit. Proč jsi neodešla?“ - „A co bych dělala?"

    • 9.12.2017  17:18
    Malý Pán (2015)
    ****

    „Musíš sem dojít ve skutečnosti, ve snu to neplatí!“ Z těch 2 jazykových verzí jsem viděl českou. A jsem tomu tuze rád. Asi nejvíc mě bavil Liškův Zmetek, ale fajn byl i např. Krobotův samotářský Datel či Táborského Promodral, z dam to byla třeba Rybabice Bydžovské. Loutky byly jako živé, moc se mi líbilo prostředí lesa společně se všemi těmi různými nástroji a serepetičkami. Byla z toho cítit láska k řemeslu a také velká nápaditost. Bavila mě atmosféra filmu a sem tam i nějaká ta povedenější hláška či dialog, ačkoliv je nutné si přiznat, že některé trošku dřely. Co ovšem film malinko sráží je příběh. A tady je pak potíž i s cílovou skupinou. Pokud jí mají být děti, je ve filmu řada prvků, které mi pro ně moc nesedí a vybočují z žánru. Pro dospělé publikum, je příběh zase poněkud naivní, nepříliš fungující a v každém případě místy lehounce nudící. Ale i přes tyto drobné výtky jsem si film z jeho převážné části užil, tudíž končím s hodnocením na slušných 4*. „A jak se cítíš?“ - „No skvěle. Jenom…jenom se ze mě stal kluk, no.“

    • 2.12.2017  10:30
    Divočina (2014)
    ****

    Z komentářů jsem pojal obavy, jak moc mě budou flashbacky postupem času iritovat. Ale ačkoliv se některé z nich i vícekrát opakovaly, neměl jsem s nimi ve výsledku žádný problém. Jestli mi na filmu totiž něco vadilo, tak to byl pouze fakt, že těch cca 90 dní hlavní hrdinka nestrávila kompletně v divočině, ba naopak, přišlo mi, že si „ulevovala“ a nechávala si pomoct víc, než bych čekal. Ne že bych se vyžíval ve sledování toho, jak Cheryl trpí, ale pakliže to měla být mentální očista, vyrovnání se předchozími událostmi a v neposlední řadě nalezení sebe sama, „nepřírodní“ zásahy mi pak přišly mírně rušivé. Ovšem ani tahle „kaňka“ nezměnila nic na tom, že mě tahle náročná pouť moc bavila a vlastně mě na konci dost mrzelo, že nepokračuje dále, což je pro mě velmi milé překvapení vzhledem k tomu, že se mohla třeba už po hodině dostavit nuda. Avšak na tu ani na chvíli nedošlo. A já mám po dosledování plnohodnotný zážitek a pocit, že se mi nakonec podařilo na hlavní hrdinku maximálně napojit. Za mě to budou solidní 4*.

    • 2.12.2017  10:28
    Zločin v Polné (TV film) (2016)
    ****

    „Spokojená svině nebo umírající bojovník? Což není jiné volby?“ Předně, pokud nevíte, o co v tomto historickém procesu šlo, jste ve výhodě. Čímž zároveň doporučuju si nic dopředu nezjišťovat, obsahu se vyhnout obloukem, pak si máte šanci užít film tak, jak se to podařilo mně, a třeba stejně jako já budete ke konci…řekněme, že překvapení. Rozhodně chválím dobovou atmosféru, od dialogů přes masky, kostýmy, zpracování interiérů/exteriérů až po hudbu, přelom století dýchá nadsazeně řečeno z každého záběru. A pak je tu poutavé vyšetřování a ještě napínavější procesy. Tvůrci výborně pracují s divákovými emocemi, ostatně obhájci a obžalovanému snad ani nejde nefandit, když jsou prakticky proti všem (k tomu ten nátlak na advokáta a jeho rodinu, skoro teror jedné později nastoupivší postavy atd.). K tomu sociálnímu přesahu…víc než sílu davové sugesce a těžký antisemitismus bych v tom neviděl. Hledání paralel se současností nechám těm, kteří o to stojí. Celkově jsem si tenhle „dvoj-film“ užil a uděluju mu slušné 4*.

    • 2.12.2017  10:16
    Sedm dní v pekle (TV film) (2015)
    ****

    „My jsme věděli, že bere kokain. Jenomže v Anglii je neslušné na něco upozorňovat.“ Čekal jsem, že to bude opravdu hodně střelené, ale že až tak…Tvůrcům se podařilo na poli mystifikačního, „sportovního“ dokumentu stvořit něco, co svou originalitou, vtipem, politickou nekorektností, cynismem, nekompromisností a absurdnem zcela vybočuje z řady. Navíc, abyste se u filmu bavili, nemusíte o tenisu vědět zhola nic, a co jsem hodně ocenil já osobně je fakt, že k tomu nepotřebujete znát ani přítomné zpovídané či jejich představitele (na rovinu přiznávám, že jsem znal v podstatě jen „adoptivní sestru“, „nějakého kouzelníka“, „partnera pro orgie“ a samozřejmě „lorda velitele Noční hlídky“). K dokonalosti nechybělo moc…tedy, spíš mně osobně přebývalo (těch všemožných sexuálních narážek bylo místy až zbytečně moc a švédský kreslíř byl zcela navíc), proto končím na silných 4*. „Člověk by řekl, že hráč bude diskvalifikován, když souloží na kurtu víc než čtyři hodiny, ale v pravidlech o tom nic není. Co jsme měli dělat jiného, než se dívat?“

    • 2.12.2017  10:09
    Lítost (TV film) (1970)
    ****

    „Jak chceš v životě obstát?! Jak chceš v životě existovat, když neumíš zhasnout?!“ Lítost je více než výstižný název. Tu totiž můžete cítit prakticky ke všem postavám. K otci, který si zpackal život a své poslední naděje upíná k synovi (čímž mu spolehlivě ničí život), k jeho zamilované družce, jež snáší ústrky a čeká na trochu té lásky či štěstí, dále k pubertálnímu potomkovi, jenž od malička trpí přílišnou pozorností od svého rodiče, no a nakonec k partičce výrostků bavících se vskutku dementní hrou a s výrazy drsňáků přitom úzkostlivě čekajících na „sraba“ (rozuměj zachránce), tedy toho, kdo konečně „zbaběle“ nechá vypnout kohoutek, aby si oni mohli oddechnout, že to neudělali sami a nepřišli tak o „hrdinské“ renomé. Až patologicky přehnaná fixace otce na syna se jen tak nevidí a ty výrazy obou Hrušínských, kterými toho dokázali beze slov říct tak moc…solidní 4*, příjemné překvapení. „Tati!“ - „A já vim, no tak ty máš taky přátele. Podívej se, ty se musíš přátelit s tím, kdo ti může pomoct, no s tím kdo je úspěšnej!“

    • 25.11.2017  18:56
    Wind River (2017)
    *****

    „Štěstí vyhrává nebo prohrává. Tady buď přežijete, nebo to vzdáte. Tečka. Záleží na Vaší síle, Vašem duchu. Vlci nezabíjí jelena, co nemá štěstí. Zabíjí slabé.“ Parádní atmosféra. Z drtivé většiny ji obstarává místo, kde se příběh odehrává. Všude bílo, zima, vracející se sněhové bouře, všeobjímající ledové ticho, odříznutá obydlí, malá zalidněnost, „usedlíci“, kteří v podstatě nemají co dělat. Místo, kde by člověk žít nechtěl. A hned po skvěle zvládnuté atmosféře mi naskočí přirozenost. Lidi jsou tu obyčejní, berou život tak jak je se vším všudy. Všichni mi přišli naprosto uvěřitelní, stejně tak děj mi nebyl nikterak přitažený za vlasy, a to až do konce (což u jiných žánrovek vídám bohužel jen zřídka). Sheridan se mi tedy ukázal nejen jako zručný scenárista (Sicario). A já jeho snažení odměním slabším plným počtem, tahle poctivá, studená, pomalá, ale přitom nenudící a místy i řádně napínavá kriminálka si ho zaslouží. A Rennerova postava? „Jsem lovec.“ - „Lovec pum?“ - „Lovím predátory.“ - „Dobře. Tak co kdybyste mi jednoho taky ulovil?“

    • 25.11.2017  18:42

    „Nechcete trochu kafe?“ - „Ne děkuji, nejsme v kavárně.“ Kontrolor Rudolfa Hrušínského. O co větší chaos má doma (zaneřáděný byt, neutěšený vztah se synem a ženou alkoholičkou), o to více akurátní a pořádkumilovný je při výkonu svého zaměstnání. Nakonec až moc. Jeho postava je nepříjemná, smutná, ale přesto víc než zajímavá. Což už se ovšem moc nedá říct o ostatních protagonistech. Výraznější jsou jen ti britští, kteří ovšem mají handicap skrz nepříliš dobré nadabování (hlavně představitel Bažanta, v kterém jsem stejně celou dobu viděl Řandu, a toho mám spojeného s úplně opačným druhem rolí). Nejlépe z nich si stojí asi Alena v podání Anne Heywood, i když s jejím zkratovitým jednáním jsem měl poněkud problém. Za zmínku pak stojí ještě depresivní a díky hudbě až deptající atmosféra, která tragický příběh podtrhuje. A na závěr je tu ten již mnohými zmiňovaný Kůrkův maximálně mrazivý pohled… Jinak mám ale z tohoto raritního snímku trošku rozpačitý dojem, nebýt skvělého Hrušínského, na slabší 4* by to asi už nebylo.

    • 25.11.2017  18:29
    Dobrý časy (2017)
    ****

    „Srát na babičku, Nicky. Jsme jenom já a ty. Jsem tvůj kámoš, jasné?“ Dle místních komentářů (řekněme dosti různorodých) jsem ani trochu netušil, co můžu čekat, snad jen, že úplně všechno. Nicméně, hned od úvodní loupeže (bavil jsem se už jen těmi zdařilými maskami) mě film velmi chytl. A dlouho držel. Pomohlo tomu jistě solidní tempo, které hnalo hlavní hrdiny neustále vpřed, ale přestože se místy kapánek vytrácelo, napětí a adrenalin z prozrazení/chycení byly přítomné po většinu filmu, a to v ne zrovna malých dávkách. Nechyběla řada absurdních situací (z nichž nejvíce zažilo nesourodé osazenstvo „noční projížďky“), ačkoliv bych jich čekal (a snesl) i mnohem víc, s čím souvisí fakt, že jedna postava byla zoufalejší než druhá (nejvíc mě ale zaujal představitel Nicka a zároveň spolurežisér filmu). Zajímavá byla i atmosféra (kterou vydatně podporovala zde všemi proklamovaná hudba). A pak je tu ten konec, z kterého si opravdu není těžké vyvodit jednoznačný závěr, i když zase tak moc nadšený jsem z něj nebyl. Vidím to na solidní 4*.

    • 25.11.2017  18:24

    Ačkoliv název ve mně vždy vyvolával pocit něčeho povědomého, film mi záhadným způsobem celé roky unikal, což jsem se konečně rozhodl napravit. Teď jsem za to rád, hádám, že dřív by mi tolik neřekl, pokud vůbec něco. A nepotřeboval jsem k tomu znát ani původní básnickou předlohu. Ta prchavost okamžiku (resp. několika dní) se Vávrovi podařila vystihnout velmi dobře. Léto, slunce, teplo, voda, višně…a lákavá, zakázaná láska. U peripetií s dědečkem a unikání ze spárů nadržené ženštiny jsem se zpočátku usmíval, ale stejně jako atmosféra celého filmu se postupně vše promění v hořký smutek při jedné dávné vzpomínce. Kterou hlavními hrdinovi stejně jako samotnému divákovi vyvolá jedna výrazná, tesknivá melodie. Ta mi ostatně bude hrát v hlavě ještě nějakou tu chvíli. Než vyprchá, stejně jako ten zvláštně smutný pocit, který jsem po skončení filmu cítil. Člověku to může připomenout něco z jeho vlastního života a nemusí se to přitom nutně týkat smrti. Film si mě získal pomalu a nenápadně, s o to větší chutí mu přiřknu slušné 4*.

    • 18.11.2017  18:41

    „A jaký je náš slogan?“ - „Nuda je vždy nejlepší!“ Že je snímek zcela předvídatelný a natočený maximálně na efekt, aby snad každá scéna vyzněla „cool“? Ano, je. Že to byla neuvěřitelná blbost? Byla, ale tak strašně zábavná, pohodová a odsýpající, že jí rádi odpustíte nejedno klišé. Upřímně řečeno, už dlouho jsem neviděl „buddy film“, který by dokázal s takovou lehkostí a samozřejmostí vzpomenout na klasiky žánru, nejvíc mi v hlavě rezonuje Poslední skaut, a ačkoliv se této pecce rovnat nemůže, alespoň se jí zdatně přibližuje (což je kompliment sám o sobě). Zběsilé tempo, nadsázka, spousta akce, krve, vtípků, výborně sehrané ústřední duo (na čemž u daného žánru záleží možná vůbec nejvíc), perfektně obsazená Salma Hayek (nemusím být jejím obdivovatelem, abych docenil, že tahle role je přesně pro ni) a (mimo jiné) lokace Holandska, jehož „kulisy“ dodávají filmu ten správný prostor pro jednu nekončící honičku. Možná neobjektivní, ale za mě silné 4*. „Vem to z tý lepší stránky. Pořád máme dodávku těch padouchů…“

    • 18.11.2017  17:29

    „Ano i pana školníka lze použíti coby páčidla, ano…“ Pobavila již inzerce („zajímavé kukátko“) předcházející povídkám. K nim na přeskáčku. Otec chudých byla veskrze průměrná a více mě krom Effy zaujala jen rozuzlením. Víc jsem se bavil u Vzorného rodinného štěstí, to se sice s tou vší faunou a způsoby „vymítání“ maličko opakovalo, ale pohled na marné puzení a hlavně na jejich sousedy seshora vyloženě neomrzel. Opravdu nadprůměrná byla až Vzorná škola mocnářství stavící na výborném Pucholtovi a Filipovském, měla už více podařených hlodů a pointa se vskutku vydařila. Za nejpovedenější pak považuji Vzornou lásku lepších lidí, u které jsem se smál prakticky od začátku do konce a dočkal se spousty kvalitních frků (včetně povedeného snu). Vše pak zastřešoval Werichův komentář plný průpovídek, které pomohly prodat nejeden fór. Celkově to vidím na solidní 4*. „Zhrzená ošemetnice přiletěla do ležení a zřítila se na vepřovou kýtu pana Vilíma. Pan Vilím jevil větší zájem o kýtu vepřovou než o Aniččinu…tedy mdlobu!“

<< předchozí 1 2 3 4 20 38 57 75
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace