Sarkastic

Sarkastic

Jan D.

Česko

115 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 19 37 55 73
    • 10.8.2017  14:39

    „Chcete mě vyhodit.“ - „Tak bych to úplně neřekl. Ale je to blízko.“ Na film se mi sešly výborné reference, ale až takovou pecku jsem nečekal. Hlavního hrdinu, příkladnou osinu v prdeli, jsem si hned oblíbil a naplno mu začal fandit. A také s ním soucítit. No uznejte sami, rozhodnete se „skončit“, abyste konečně mohli za svou milou, ale ani na to nemáte klid, pořád musí někdo otravovat…Film je tragikomedií s velkým důrazem na černý humor, který je promíchán se smutnými a dojemnými momentkami ovšem v takovém poměru, že tenhle mix funguje na výbornou, ničeho není moc nebo naopak málo. A nutno podotknout, že já se převážnou část filmu „prochechtal“, protože těch vtipných situací je tu až nebývalá koncentrace (jedno zda v minulosti či přítomnosti). K závěru sice naivity a sentimentu přibývá, ale končí se s nadhledem (žádné slzavé údolí). Celkově dávám slabších, ale ještě 5*. „Hoďte ještě jeden a z vašeho mopse ušiju rohožku!“ - „Je to čivava. A ta kočka má určitě vzteklinu a mor!“ - „To vy také a neházíme po vás kameny.“

    • 10.8.2017  14:09
    Dům pro dva (1987)
    ****

    „Tu bych si dal!“ - „Vono tě to časem přejde.“ Trošičku jsem se s tím filmem pral. S jeho nevyrovnaností a neuchopitelností, ovšem co jsem tak zaznamenal, jiné Zábranského snímky na tom asi budou podobně (ne nutně kvalitou). Přitom mě ale film velmi bavil. Věčným bojem zcela odlišných bratrů (o přízeň matky, pak ženy jejich srdce, avšak jde tu i o skrytou bratrskou vzájemnost) a možná nejvíce herectvím jejich představitelů (Schmitzer byl skvělý, Vetchý výtečný, ovšem jeho postava hyperaktivního magora měla své zkraty, ze kterých nevyšel s čistým štítem ani on). Vydařilo se myslím i líčení dobového života naplněného šedostí, bezvýchodností a nudnou rutinou. A pak je tu ten silný spirituální podtext se všemi svými výjevy, někdy více srozumitelnými (mučedník na kříži snad ani nemohl být doslovnější), jindy méně (můžete tušit, co třeba takový závěr měl demonstrovat, nic to však nemění na tom, že je mírně řečeno „mimo“…). Celkově hodnotím slušnými 4*, v jistém směru ojedinělý film s ohledem na datum a místo výroby.

    • 2.8.2017  16:00

    „Chutná to jak kukuřice.“ - „Je to kukuřičná polévka.“ - „Aha, tak to dává smysl.“ Dle zdejších recenzí jsem se raději připravil i na možnost, že se budu 3/4 filmu nudit a pak se (snad) něčeho dočkám. Ale nakonec se mé obavy ukázaly jako liché. Ta dlouhá „příprava“ na závěrečné „rozuzlení“ mě nenudila, právě naopak. Záměrné zdlouhavé, ničím nepřikrášlené cestování sice s daným cílem, ale hodně nejistým výsledkem, mě bavilo. Stejně jako konverzace mezi těmi 4 „statečnými“, kdy i ty „zajímavé“ postřehy nejstaršího člena mají svůj smysl (a humor), nejsou otravné. Divák má díky téhle cestě spoustu času poznat postavy a naplno jim začít fandit. No a pak přijde čirý naturalismus…pro někoho nejspíš hůře snesitelný, ale s tím už do toho člověk musí jít. A jsem rád, že se „vysvětlily“ i ony skřeky z „jiného světa“. Závěrečný masakr určitě stojí za to, ale ten useknutý, jakoby uspěchaný konec po něm…to tvůrci filmu příliš nezvládli. Celkově to vidím na solidní 4*. „A není to jen proto, že jsi pěknější, než většina krav.“ - „Většina?!“ - „Nikdy jsi neviděla Jessicu!“

    • 2.8.2017  15:45
    Rohy (1986)
    *****

    „Mulisy, mulisy…a, pardon.“ Malá, nenápadná záležitost, ale jak vydařená! Na první pohled, resp. poslech diváka zaujme moc povedená Uhlířova hudba s opravdu krásným hlavním motivem. Potěší i animace, která možná není z nejoriginálnějších, přesto je vydařená a především efektivně umožňuje naplňovat potenciál mluveného slova. A o to tu jde nejvíce. Svěrák se s rolí vypravěče popasoval (nepřekvapivě) dobře, dodává vyprávění onu pověstnou přidanou hodnotu. A samotný obsah jeho monologu, to je oslava češtiny. Ať už hrátkami s jazykem, spoustou více či méně známých čertovských přísloví nebo často doslovným humorem, který já osobně mám moc rád (a právě animace mu dává možnost vyniknout více, než by to umožňoval film hraný). Morální (poučný) apel spolu s koncem už ke Svěrákovskému duchu patří, neměl jsem s ním problém. Celkově hodnotím slabšími 5*. „A paní Blanka, jen a jen z lásky ke svému muži, představte si, svolila. Ale byla to tím pádem nevěra velice malá, taková dobročinná.“

    • 22.7.2017  09:52

    „Co to do vás dvou vjelo? Musíte se pořád bavit o vraždění?!“ - „Nemluvíme o vraždění cizích lidí. Herb vymýšlí, jak zabít mě, a já zas jeho.“ Na jedné straně film docela rychle odsýpá, nenudil jsem se u něj. Sem tam se najde i nějaký ten závan napětí, nechybí tu vcelku slušná porce humoru. No a pak je tu velmi charismatický záporák, kterému nelze nefandit…ehm, a v tom je ten problém. Postupně jsem se při sledování dostal do stavu, kdy právě „zlosyn“ byl jedinou postavou, která mě neiritovala. K rozmazleným spratkům a „creepy“ Herbiemu se postupně přidají i další a co hůř, nakonec i krásná Charlie, která je se svým morálním dilematem čím dál víc otravná, a to až tak, že přejete jejímu mužskému jmenovci úspěch. Vůbec je to tu s těmi motivacemi postav dost na štíru (např. „ne-prozření“ matky v taxíku?!). K tomu ten konec…celkově u mě převládají hodně smíšené pocity, ze kterých mi vychází nejistý průměr. „To je spousta peněz.“ - „Dlouho mu nezůstanou. Vláda mu je vezme.“ - „Proti vládě se nesmí mluvit, Rogere!“

    • 22.7.2017  08:24
    Normal (2009)
    ****

    „Její tělo jste pohodil na staveništi a zapálil.“ - „To proto, že jsem tak citlivý. Plameny byly velmi krásné.“ Po Ševčíkově Restartu jsem měl jistá očekávání…a ta se podařila naplnit! Předně, můžu jen zopakovat klady technické stránky filmu, kterými oplýval již právě Restart. Kamera, snímání, změny rychlosti, filtry, nasvícení, zvuk, hudba…to vše na úrovni, která je srovnatelná se zahraničními standardy (pokud je v některých chvílích dokonce i nepřevyšuje). Působivost audiovizuální složky spolu s perfektně vystavenou atmosférou člověka pohltí a dopřeje mu velmi zneklidňující zážitek, který ještě umocňují herecké výkony, tedy hlavně ten Kňažkův, jehož postava se vám dostane pod kůži stejně jako jejímu obhájci (i tím černočerným humorem). Nedostatek tak vidím vlastně jen v malinko ošizeném příběhu, který sám o sobě až tak moc poutavý není a hlavně nepřinese uspokojivé rozuzlení. Proto dávám „pouze“ solidní 4*. „Máte v úmyslu dokázat, že jsem duševně chorý?“ - „A jste?“ - „Myslím, že ne. Ale to určitě říkají všichni blázni.“

    • 4.7.2017  13:01
    John Wick 2 (2017)
    ****

    Po jedničce jsem příliš natěšený nebyl. Ovšem přívětivé recenze, které hodnotily dvojku dokonce ještě výš, mě přece jen zlákaly. Pokračování se rychle vrhne do zajetých kolejí a svojí přímočarostí dává divákovi tušit, co přesně se stane a jakým způsobem. Znovu jde o maximálně efektní, rychle odsýpající akční podívanou, kde je naprosto vše „cool“. Od kostýmů přes honičky, souboje, vypiplané exteriéry i interiéry, hudbu až po drsně tvářící se a mluvící herce. John je se svou buldočí zarputilostí (bez ohledu na vážnost zranění či počet nepřátel) naprostý suverén a prostě nic ho nezastaví, což se samozřejmě nesmí obejít bez řádné okázalosti, se kterou se producíruje všem na očích. Zase nechybí humor, avšak problém obou dílů je ten, že scény, jež mají působit vtipně, tak sice působí, jenže to i momentky, které by neměly (např. směšné kutálení se po schodech vs. následné opravdu zábavné posezení na baru). Znovu tak jde o nevyrovnanou podívanou, která se mi sice líbila o něco více než ta předchozí, ale výš než na slabší 4* to nevidím.

    • 4.7.2017  09:39
    Kryštof: Inzerát Tour (koncert) (2013)
    *****

    Není to „čistý“ záznam koncertu, částečně jde o dokument, který se po většinu stopáže řídí šablonou 2 písně a po nich krátký monolog, později přichází „řečnění“ už po 1 skladbě. V promluvách se dozvídáme info o genezi a především pocitech členů kapely. Osobně bych se bez těchto „výpovědí“ i obešel, protože mě spíš zdržovaly od vlastních písní, ale opravdu protivné bylo jen předávání platinových desek. Co se týče vlastních koncertů, střídají se prostřihy ze 4 různých pódií (Brno, Opava, Ostrava, Praha), což je příjemné oživení, stejně jako vlastní ozvláštňující prvky v halách, od světel, textů písní, animací, fanouškovských videí přes děla s konfetami, balónky, selfie tyč, žádost o roku až po vtipné uvedení Nohavicy. Neustálé efektní zpomalovačky, černobílý obraz a „živý“ střih jsou už samozřejmostí. Energii, emoce a atmosféru z jednotlivých koncertů se daří takto zprostředkovaně přenést i na diváka (doma) a já osobně si jako fanda všechny skladby a vlastně i celý záznam pořádně užil. Kvůli těm promluvám dám slabších, ale ještě 5*.

    • 28.6.2017  13:18

    „Důvěra musí být vzájemná.“ Jen snaha vytřískat z fenoménu SW další peníze? Nakonec jsem tomu přeci jen šanci dal a nelituju. Ano, zprvu jsem měl problém naladit se na atmosféru, proniknout do filmu. Ale s přibývající stopáží mě bavil čím dál víc. Postupně jsem nacházel zalíbení v postavách a objevoval „pravého“ ducha SW. Užíval si technickou stránku filmu, akci i hudbu (téměř bez Williamse!). Dost odvážné bylo ale i „oživování“ některých postav (maskéři dělali, co mohli). Ať už šlo o „zásahy“ menší (Bail, C-3PO, stylový „badass“ Vader) či radikálnější (Monthma, Leia a hlavně zcela démonický Tarkin). Došlo na humor (skrz průpovídky K-2) i dojetí (z obětí). Vytknout by se dala řada věcí, ovšem vyloženě špatní byli jen „falešní inspektoři“. Už u Epizody VII jsem nad 5* váhal, u Rogue to mám stejně, ovšem ten slabý plný počet mu přece jen přiklepnu. Jsem prostě SW fanoušek každým coulem, léčit se nehodlám. „K?“ - „Naše optimální cesta do archivu vede kolem pouhých 89 vojáků. Zabijí nás nejpozději ve 33 % cesty.“

    • 28.6.2017  07:57
    Křik (1963)
    ****

    „…a budeme si jako číst.“ Po mých 4 předchozích filmových zkušenostech jsem nad Jirešem na dlouho zlomil hůl. A možná, že šlo o rozumné rozhodnutí, poněvadž Křik, jeho celovečerní prvotina, ke které jsem se nakonec nejistě osmělil, se mi překvapivě líbila. Bavil mě už ten způsob vyprávění formou rekonstrukce porodního dne prokládaného útržkovitými momentkami z různých fází vztahu hlavního páru. Člověk se o nich leccos dozvěděl a někdy si i přál, aby se u nějakého toho flashbacku směl zastavit o něco déle. Vše navíc zpestřuje zvuková stopa často nekorespondující s obrazem, v několika momentech má na diváka mnohem větší emocionální dopad, než kdyby to viděl. A navzdory žánru (drama) jsem se i několikrát zasmál. Škoda toho mezinárodně-politického přesahu a trochu nešťastných odboček, které odvádí divákovu pozornost jinam. Celkově hodnotím slušnými 4*. „Mužský by se měli zabít, no né?“ - „To se ví.“ - „Já vám přečtu, co mně píše. On se mě ptá, kde mám polívkový kostky. To mně napíše do porodnice?!“

    • 20.6.2017  19:30

    „Mám rád, když se svítí.“ - „Tak běž domů a rozsviť si.“ Tahle vztahová tragikomedie je v prvé řadě perfektně napsaná. Od nosného příběhu přes odzbrojující vtipy, vypjaté dramatické výstupy, dojemné momentky až po postavy, které jsou neobyčejně švihnuté, zábavné, avšak přitom přirozené a uvěřitelné. Na tom mají velkou zásluhu jejich protagonisté, ale i ta chemie, která mezi nimi opravdu funguje. Nejvíc jsem se smál u společných chvilek stárnoucích sousedů (geniální pasáž s výletem na oběd), ale i ten hlavní vztah matky a dcery (trefně uvedený scénou u postýlky) byl skvěle vystižený a člověk se musel u těch šílených ženských co chvíli škodolibě uchechtávat, třeba jako u trapného vracení věcí v obchodě (Emma kvůli své rodičce vlastně ani normální být nemohla). Problém jsem tak měl jen s koncem, to tlačení na pilu bych ještě zvládl, se zbytečným natahováním už to bylo horší, proto celkově dávám „jen“ silné 4*. „Jen jsem se zeptal, jak dlouho.“ - „Nevím. Než se jí vyčistí krk, nebo já zhubnu o 10 kilo, podle toho, co bude dřív.“

    • 20.6.2017  16:04
    Učitelka (2016)
    ****

    „Sme predsa ľudia, musíme si pomáhať, nie?“ Jste ochotni přistoupit na „inspirováno skutečnou událostí“, stejně jako na hru tvůrců? Pak film doporučuju. Zaujalo už seznámení s postavami. Možná trochu povrchní, avšak maximálně efektivní, navíc ušetřilo čas na vlastní rekonstrukci „případu“, která měla výborné tempo a dávkování informací. Největším kladem Učitelky je mistrná práce tvůrců s divákovými emocemi. Chvílemi dost přitvrzují, ale pořád bych to nebral za emoční vydírání. Za jednoznačně nejlepší pasáže považuju ty ze schůzky, souboje rodičů byly parádní („lopata“ vs. „inteligent, střet na WC atd.). Silné scény byly ale třeba i „brigáda“, „nováček“ či „partyzán“. Z herců nejvíc zaujme Mauréry, které tu svini prostě věříte. Dobrý je i konec se změnou režimu. Škoda, že je film místy trochu černobílý, někdy divák jen těžko věří chování určitých postav či tomu, co jim projde, ale to už patří k pravidlům hry. Celkově to vidím na solidní 4*. „Nech sa Helka pozrie potom na to cvičenie, piata lekcia, tretie cvičenie, podmet a prísudok.“ - „Ďakujem.“

    • 6.6.2017  17:42
    Rozpolcený (2016)
    *****

    „Samice jsou chytřejší než samci, ale to je jako u lidí. Samice používají čich, aby přežily. Vždy jsou dobře kryté. Vždy si pamatují, že se snaží zůstat naživu.“ Spíš se tu řeší jméno režiséra. To až zbytečně kritické srovnávání jeho děl…tomu se já vyhnu. Film mě lákal originálním tématem a také mou zvědavostí ohledně herectví McAvoye. Nejsem jeho fanouškem, ale s klidem můžu prohlásit, že zde byl fenomenální a všechny osobnosti (až na 1 výjimku?) jsem mu věřil (dobrá byla i jejich rychlá „přehlídka“). A pak je tu ta jediná slabina filmu, Bestie. Jste ochotní přistoupit na teorii doktorky? Pakliže ano, zdvihnete obočí (jako já) možná jen u „pavouka“ či pasáže s brokovnicí; pokud ne, řada scén vám asi přijde uhozená a snímek to u vás nejspíš odpálí. A to by byla u tohohle zatraceně kvalitního psychologického dramato-thrillero-hororu velká škoda, na podobnou atmosféru jen tak někde nenarazíte. Nemluvě o zlomyslném závěru. Dávám slabší, ale ještě plný počet. „Ty jsi jiná než ostatní. Tvoje srdce je čisté. Raduj se! Zlomení jsou vyspělejší. Raduj se…“

    • 6.6.2017  13:19

    „Víš, jaká budu za pár roků?“ - „No?“ - „Tlustá, blbá, spokojená.“ - „No.“ Divoké včely jsou podobné Štěstí a Venkovskému učiteli, jak tématem, tak i kvalitou. Zas jde o hořkou tragikomedii z vesnice a Slámovi se musí nechat, že tohle specifické prostředí a jeho atmosféru prostě vylíčit umí. Stejně tak místní postavičky. Ať už šlo o šílený ženský kolektiv, babičku-gamblerku popíjející zelenou, výdělečnou vdovu, Liškova Krále popu a mnoho jiných. Vyloženě slabý je snad jen Matonohův pošuk (ten nejen jakoby nepatřil na vesnici, ale tak nějak vůbec do celého filmu). Všechny postavy však spojuje fakt, že se skoro předhání v tom, na kterou z nich je zoufalejší pohled. Každopádně mě bavily, stejně jako ty jejich duchaplné dialogy. Místy filmu sice trochu dochází dech a sem tam nějaký ten vtípek vyšumí do ztracena, ale přesto jsem se převážně bavil a hodnotím solidními 4*. „Zajímá mne…jestlis přemýšlel o tom, o čem jsme mluvili naposled.“ - „A o čem jsme mluvili, tato?“ - „O potřebě vertikality.“ - „Tak…tak o tom jsem nepřemýšlel.“

    • 25.5.2017  15:48
    La La Land (2016)
    *****

    „Chceš zůstat na další?“ - „Ne, měli bychom jít.“ Chazelle si u mě Whiplashem nasadil laťku pořádně vysoko a…nezklamal mě! Technická stránka je vypiplaná, příběh dostatečně nosný, herecké duo sehrané. Snímek se může plně opřít o skvěle zvládnuté žánrové pilíře jako taneční choreografii, chytlavou hudbu (těch písní je tu sice přehršel, ale hned několik bylo opravdu výrazných) a v neposlední řadě nevtíravý zpěv. A když už jsem u té otázky žánru…pro někoho byl ten přechod od muzikálu k hudebnímu filmu hůře přijatelný, mně ovšem přišel až překvapivě plynulý, a to kvůli změně nálady a atmosféry snímku. A přestože se film pocitově překlopí, úsměvné, zábavné, smutné i niterné scény se střídají až do výborného konce. Na rozdíl od Whiplashe jsem sice nebyl tolik stržen (příběhem či rytmem), ovšem nechal jsem se postupně okouzlit, řádně dojmout (!) a tuhle neobyčejnou podívanou si užil na 5*. „Nevyhazujte mě.“ - „Je konec! Je mi líto, Sebe.“ - „Jsou Vánoce!“ - „Ano, viděl jsem výzdobu. Hodně štěstí v Novém roce.“

    • 25.5.2017  08:54

    „Předpokládám, pánové, že jste taky muži, ne?“ - „No to doufáme. A co?“ Tomu říkám detektivka! Podařilo se již obsazení hlavního páru sympatických a přitom pořádně dotěrných kriminalistů, zvláště Kalaš je tu ztvárněný s opravdovým gustem (svým způsobem vyslýchání a vtíravými jen-tak-mimochodem otázkami vzdáleně připomíná Columba). A právě toto duo čeká pořádně zapeklité vyšetřování na místě, kde příjezd policistů budí zvědavost, ale rozhodně ne nadšení. Místní lidé, povětšinou nepříjemní a příkří, nechtějí mluvit, podezřelých postupně přibývá (i ubývá), objevují se nové lži a zjištění, kruh se pozvolna uzavírá. To vše je provázeno solidní porcí napětí a parádní atmosférou (na které má lví podíl výborná hudba). A závěrečné odhalení vraha se mi moc líbilo (už méně pak následná „honička“). Velmi mile mě překvapila přítomnost nevtíravého humoru. Celkově to vidím na silné 4*. „To má kliku.“ - „Co kliku? To má paměť. Já si z čísel pamatuju akorát 097.“ - „Co to je?“ - „Jó, to už sem zapomněl.“

    • 11.5.2017  08:56

    „O Millsovi nemáme moc informací, jen to, že si změnil příjmení a v mládi se pomočoval.“ Životní lekce byla dost hořká, ale několikrát jsem se u ní musel zasmát, jak moc trefná byla. Ohledně mužova ztrácení ženy a navíc múzy v jedné osobě. Aneb co je schopný udělat zamilovaný, starý blázen? Pobavilo držení dveří, stejně jako „koloběh múz“. První povídka mi vychází na slušné 4*. Druhá, Život bez Zoe, měla pár úsměvných scén vyplývajících z převodu života dospělých na ten dětský. Ale byla prakticky bez příběhu, něčeho poutavého či výrazného, a nejvíc utkvěla technickou stránkou, hudbou, výpravou a kostýmy. To je tak na lepší 3*. Třetí povídka, Oidipus ničitel, byla skvělá. Spousta vtipných hlášek a situací (odvoz na hřbitov, pasáž s magickou krabicí, zjevení na obloze, zabíjení se proudem, woodoo či romantika s kuřetem), to vše za 5*. Celkově mi tak film vychází na slušné 4*. „Ten komik?“ - „Dělá performance.“ - „Performance? Co jsou to performance? Buď hraje, zpívá, nebo tančí. Jak pak říkáš popelářům, sanitární inženýři?“

    • 11.5.2017  08:35
    Paklíč (1944)
    ****

    „Milostivá paní, prosím vás, teď běžte ke dveřím a hlídejte tam. A kdyby někdo šel, tak začněte zpívat, to jistě uteče.“ Začátek byl obrovská jízda. Úvod (zvláště dialog vedený hádavým manželským párem) bylo radost sledovat, hrátky s češtinou a skoro hlášku na hlášce zase poslouchat. Zároveň to výborně vystihlo styl humoru, kterým se Paklíč prezentoval. Bohužel, počátečním svižným tempem si na sebe tvůrci upletli bič. A postupně pod ním přestali stíhat tvořit, takže koncentrace opravdu vtipných scén se plíživě snižovala, předvídatelnost vtipů naopak zvyšovala, a to až do bodu, kdy některá místa byla téměř hluchá. Odráželo se to i v mimice herců. Jestliže byly Fialovy kreace (např. ty s láhvemi) celkem dlouho vtipné, ke konci už člověku přišly spíš únavné až pitvořivé. Na druhou stranu, určitou úroveň humoru si film dokázal udržet po celou dobu a řada scén je alespoň úsměvných. Stejně jako konec. Celkově si proto Paklíč ty slabší 4* ještě zaslouží. „Tak ono se tu střílelo…“ - „No, to víte, pane inspektore, v každé rodině je něco…“

    • 5.5.2017  17:46
    Spojenci (2016)
    ****

    „Jakou máme šanci? Že přežijeme?“ - „60:40…že ne. Jestli oba, netuším.“ Už úvod mě velmi chytl. Snaha hrát přesvědčivě manželský pár mě bavila, o hlavní hrdiny jsem se bál (zbytečně, ale co už) a především jim v jejich počínání fandil. Výborné byly hlavně pasáže s mícháním karet a večírkovou přestřelkou. Navíc, nemám moc rád samoúčelné milostné scény, které jsou ve filmech jen proto, aby byly, avšak ta za písečné bouře měla cosi do sebe. Což se ovšem nedá říct u „efektní“ scény porodu, kdy jsem protáčel oči v sloup. Chvíle relativního klidu rodinného života měly svoje opodstatnění, člověk si o to více užil tu postupnou prohlubující se nedůvěru, zpětné promítání si jistých indicií, podezřívání, zmatenost a strach z pravdy, to mě bavilo hodně. O to víc jsem smutnil z krapet naivní akce ve Francii (nejslabší části filmu). Protože i konec, ačkoliv trochu natahovaný, byl překvapivě výborný. Celkově mi tahle podívaná vychází na slušné 4*. „Velvyslanec přijede přesně ve 20.30.“ - „A když se zpozdí?“ - „Je to Němec. Přijede včas.“

    • 5.5.2017  13:50
    Tobruk (2008)
    ****

    „My máme fabriku. A víš co v ní teďka dělá můj táta? Vyrábí pro Wehrmacht.“ Tobruku jsem se opravdu hodně dlouho vyhýbal v obavě z nudy a amatérismu (ve srovnání se zahraniční válečnou produkcí). A teď už vím, že nebyl důvod. Nad technickou stránkou mi při vědomí českého původu srdce plesalo. Nádherná kamera, přesný střih (výborně natočené i bojové scény), krásně čistý zvuk, dokonale pasující hudba…prostě kvalitka. Ale klady filmu naštěstí neskončily jen u toho. Třeba z hereckého hlediska filmu nemůžu absolutně nic vytknout, i když sázka na neokoukané tváře jistě byla risk, v tomhle případě šlo opravdu o zisk. Partu vyjukaných kluků, která spolu byla od začátku až do konce, jsem si postupně oblíbil a maximálně jim při jejich učení se odvaze a sounáležitosti se spolubojovníky-kamarády fandil. Při tom jak přežívat a zvládat nejen všudypřítomný písek s větrem či ostřelující nepřátele, ale i vlastní strach (a s ním spojené i nejedno dilema). Výborný byl i konec. Přes nějaké ty rezervy hodnotím solidními 4*.

    • 25.4.2017  13:34

    „Sarkasmus? To je sarkasmus?!“ - „Ne, není to sarkasmus. Sarkasmy nepoužívám.“ Autistický superhrdina, který vládne tělem, zbraněmi i čísly? Ben Affleck tu byl výborný. Jeho postavu se smyslem pro přesnost, pořádek a souměrnost (jídlo, příbory v šuplíku) jsem si hned oblíbil a ten autismus mu (povětšinou) věřil. Bavil jsem se při jeho práci s fixy, omluvě („rozchechtala“ mě), takovém tom venkovském střílení si či souboji s páskem. Čímž se dostávám k akčním scénám, které mi přišly opravdu kvalitní. A když si k tomu přičtete výbornou technickou stránku, napětí a svižné tempo, film vám uteče opravdu rychle. Za slabší (krom trochu zbytečně doslovného a lehce nataženého konce) považuju romantickou linku. To nesmělé oťukávání asociála a užvaněné účetní mě sice zprvu vcelku bavilo, ale jak už jsem naznačil výše, moc uvěřitelně postupem času nepůsobilo a přišlo mi chvílemi moc na sílu. Kvůli tomu dávám „pouze“ silné 4*, jinak velká spokojenost. „Co máš v plánu?“ - „Najít toho, kdo ji chce zabít.“ - „A?“ - „Střelit ho do hlavy.“

    • 25.4.2017  13:22

    „Snad budeme ještě dlouho chodit v záplatovaných šatech, snad budeme i hladoví a promrzlí, ale budeme mít teplo tady, v srdcích. A světlo před sebou.“ Všude je cítit poválečný optimismus, radost a družnost (řada scén by jinde vyznívala naivně, zde díky této atmosféře působí přirozeně). Ale hlavního hrdinu čekají kruté chvilky a právě v nich je tento humanistický film nejsilnější. Leckdo sice bude mít problém s prosovětskými odkazy, ty ovšem k ději pasují. A dokonce se tu objeví i něco Spojeneckého, ať už vlajky, Marešova fronta, oblečení (vtipná scéna s kloboukem) či třeba hudba Glenna Millera (ano, rok 1948!). A dojde i na ožehavé srovnávání života v Protektorátu a na frontě. O to víc pak zklame nic neřešící konec, kvůli němuž zůstanu u slušných 4*. „Víte, když se na Vás tak dívám, tak si nedovedu představit, že byste byl schopen někoho zabít.“ - „No ovšem…člověk nepřítele vlastně někdy ani neviděl.“ - „Vážně?“ - „Někdy byla tma, někdy byl daleko nebo…“ - „Takže člověk vlastně ani nezabíjel.“ - „Máte pravdu. Člověk jenom střílel, ale nezabíjel.“

    • 18.4.2017  15:34
    Humr (2015)
    ****

    „Dnes máme ztopoření rychleji než jindy. To je dobře.“ Po Lanthimosově Špičáku jsem čekal originální a švihnutou podívanou, a také se dočkal. Svět, který stvořil, byl střelený, chladný a odosobněný, ale zároveň neskutečně zajímavý a zábavný. Tvůrce se vyžívá v absurdním, cynickém, černočerném (místy až morbidním) humoru, a já si ho užíval s ním. Ať už šlo o lovy, nacvičování scének, trestání onanisty, snahu mít něco společné (krvácení z nosu), reakci na srdceryvný dopis, ženu s olivou (!) a vůbec celý ten jejich chladnokrevný vztah (včetně zákeřné „zkoušky“), a mnoho jiných. Tahle část filmu byla jednoduše skvělá. Pak se film přenese z jedné totality do druhé, a ačkoliv hlavnímu páru (a jejich vyvíjení nonverbální komunikace) fandíte, už to není tak poutavé. A s výjimkou tancování, kytarového koncertu či sabotáže ani tak zábavné, i přes ten zlomyslný závěr. Proto to celkově vidím „jen“ na silné 4*. „Viděl jsem ženu, která kulhala.“ - „Má jen vymknutý kotník. Za pár dní bude chodit normálně.“ - „To je škoda.“ - „Ano, je to škoda.“

    • 18.4.2017  15:16

    „Tož…tak na světě.“ Přiznám se, že vzhledem k režisérovi jsem čekal o něco poetičtější „dětskou“ podívanou. Myslím tím, že žádná idyla se rozhodně nekonala. Hlavní dětský hrdina měl pořádně těžký, špinavý život, ve kterém se zdál být příslib nadějné budoucnosti jen zbožným přáním. Na druhou stranu, chvílemi byl příběh přece jen k hlavní postavě trochu přívětivější, zpravidla při momentkách s dědečkem. To člověku vyrašil i nějaký ten úsměv na rtech, kterým se dala odměnit i ta animace bubáků či „posvícení“ (kdo by si nedal klobásku s hořčicí a chlebem?). V o to drsnějším protikladu byl vztah se záporáky Prachařem a Němečkem, a především setkání s „králem skřítků a jeho písařem“ (korunované otevíráním pokladu). Tvrďácké bylo i chlapcovo bránění „svěřenkyň“ (člověku se z té bezmoci chtělo až křičet). A za ten dojemný konec jsem byl vděčný. Zklamala mě zvuková stránka, kdy jsem chvílemi měl problém postavám rozumět (ne, nářečím to nebylo), a pak také nedůvěryhodný „obrat“ v případě matky. Celkově hodnotím slušnými 4*.

    • 10.4.2017  17:58

    „Když někoho miluješ, snažíš se, aby to fungovalo. Jen tak to nezahodíš. Musíš si toho vážit. Třeba už to podruhé nenajdeš.“ Pravda, na „umělecké“ titulky jsem zprvu zíral trochu nedůvěřivě, celkově byl ten úvod dost pozvolný, ale mělo to svůj smysl. A od chvíle, kdy jsem se „začetl“, mě to chytlo maximálně. Právě hlavně „fikční“ příběh byl výborný, stejně jako Susan jsem byl dychtivý po pokračování a skoro se až zlobil ve chvílích, kdy číst přestala. Ale i obě 2 doplňující linie jsem postupně začal oceňovat, protože rozplétaly celý příběh. A ten nápad vyvolat pomocí knihy vzpomínky a pomoct „viníkovi“ uvědomit si jeho chyby a nechat ho za ně „platit“, byl zpracovaný celkem zdařile. A co se týče „problémového“ konce, s odstupem času mu přicházím na chuť čím dál víc. Prozatím to budou silné 4*, ale v budoucnu bych si film rád pustil znovu. „Teď si to neuvědomuješ, ale my dvě jsme si podobnější, než si myslíš.“ - „Ne. Nemáš pravdu. Nejsme si vůbec podobné.“ - „Opravdu? Jen počkej. Všechny se nakonec staneme svými matkami.“

    • 10.4.2017  16:48

    „Mám ti to přečíst?“ - „No, ale přeskoč anatomický pasáže.“ - „No jo, ale jiný tady nejsou.“ Pozdější režisérův Návrat idiota je podstatně vyzrálejší, ale i tak mají oba snímky přece jen něco společné. Geniálně absurdní, vyprázdněné dialogy (inspirace Formanovým Černým Petrem se přímo nabízí), u kterých jsem se řezal smíchy. A taky něco vypovídaly o těch, co je užívali. Dospívání plné nejistoty, tápání, zmatení a zklamání je velké téma, které se Gedeonovi podařilo v rámci možností zpracovat velmi dobře. Pobaví i indiánští sběrači hub v prdících gumácích, Nšoči Klára, „buranský“ Brutus (výborně vystihující venkovské zábavy) a zaujme tolik profláklá „jablečná“ koupel (i když dle mého už trochu natahovaná). A já tyhle Klářiny prázdniny u babičky a sestřenice z „jiného“ těsta hodnotím slušnými 4*. „Já si nemyslim, že si blbá. Já jen, že to tak jako vypadá, že seš nemožná, ty třeba nejseš. Třeba nejseš vůbec blbá, ale prostě to není poznat. Třeba někdo je nemožnej, ale ty to prostě nepoznáš, protože není blbej. Přitom je nemožnej.“

    • 5.4.2017  14:19
    Vzmuž se (2015)
    ***

    „Přistihla jsem tě. Máš v peněžence fotku bejvalky.“ - „Ne, to je má sestra.“ - „Je moc hezká. Určitě se o ni kluci perou.“ - „Je mrtvá.“ - „Páni. To jde teda skvěle.“ Obrovsky nevyrovnaný film. První půlhodina je výborná. Nancy u zrcadla jsem si okamžitě oblíbil, a když ještě zažraně sledovala mé milované Mlčení jehňátek, sympatie nemohly být vyšší. Debata o čůrání a mlčenlivé srkání drinků bylo perfektní. A konečně setkání Nancy a Jacka mě taky dost rozesmávalo, a to až do chvíle nástupu zoufale nevtipného a trapného Seana, se kterým šla zábavnost filmu okamžitě dolů. Od té chvíle to bylo jako na horské dráze, chvílemi jsem se smál hodně (hádání, závod, setkání s druhým párem, sexuální žebříček či tanec), místy naopak vůbec, hlavně směrem ke „sluníčkovému“ konci. Vím, že šlo o nadsázku, ale od chvíle, kdy Jack dorazil za náctiletými, mě film opravdu zoufale nebavil. Snaha odlehčit všechny ty proslovy tu sice byla, ale stejně ten patos, sentiment a chtěný humor byl dost citelný. Ve výsledku mi z toho tak vychází pouze lepší průměr.

    • 5.4.2017  14:03

    „Musíte se usmívat, budete v novinách.“ - „Už jsem byl.“ Navzdory názvu nejde o nic směšného. Pominu-li úsměvné odhalování „klukovin“ pacienta, je to velmi smutný a dojemný film. Zlomený, osamělý a nešťastný muž se začne upínat k tomu poslednímu, co ho ještě zaujme; dívce, která na střeše vypouští holuby. Unavený životem, léčbou a prostředím nemocnice, napne všechny své myšlenky a síly k neznámé, která náhle zmizí. Okolím považovaný za blázna, vytrvává v hledání příčiny. Kde mu nestačí chatrné tělo, zaskočí bystrá mysl. A zatímco v úvodu ho spíš soucitně litujete, později mu (i díky excelentnímu výkonu jeho představitele) maximálně fandíte až do samotného konce...s bohužel naprosto zbytečným vysvětlovacím dovětkem, který výsledný dojem dost kazí. Za mě to každopádně budou silné 4*, moc hezký film. „Ještě jste neposlal ani jednu čumkartu, nemám vám jich pár koupit? No aby se přijeli mrknout, že jste neumřel.“ - „Kdo má přijet?“ - „Kdo…já nevim kdo, to vy musíte vědět kdo.“ - „Kvůli mně by mohli poštu zrušit.“

    • 30.3.2017  10:51
    Cokoliv (2003)
    ****

    „Mám spát s jinými.“ - „Tak spi! Milion žen se na tebe s chutí vrhne. Nebo aspoň jedna…když ji opiješ.“ Dle zdejšího hodnocení jsem se raději připravil na zklamání. To se ovšem nekonalo! Jistě, v porovnání s jinými Allenovými snímky Cokoliv neoslní, to ale vůbec neznamená, že by nešlo o zábavnou podívanou plnou Woodyho typických ingrediencí. Hudba, dialogy, hlášky a neustálé židovsko-nacistické narážky („Co člověk neví...to ho zabije. Neublíží, rovnou zabije. Jako když tě pošlou do sprch, ale nejsou to sprchy.“), tvůrcovy oblíbené promluvy k divákům, pohodová atmosféra, mnoho šílených postaviček (nejvíce mě rozesmával nemluvný cvokař, taktní agent a moudra trousící učitel), spousta vtipných situací a výmluv („Nevěřím ti! Na zádech jsi pokousaný. Neupadl jsi na hřeben!“) a na závěr hořkosladký konec s taxikářem (po kterém vám ovšem zůstane úsměv na rtech). Celkově mi to vychází na solidní 4*. „Mám v lednici mušle z minulé neděle. Dáte si?“ - „Nekonzumuji dvouchlopňové tvory mrtvé přes dvaasedmdesát hodin.“

    • 30.3.2017  09:53

    „Lidé sami vytrhnou jedovaté býlí z kvetoucí zahrady Hospodinovy.“ V mnoha ohledech opravdu hodně působivý film. A zrovna u tohohle československého snímku mě moc mrzí, že jsem ho neviděl v kině. To, co na člověka začne působit prakticky hned v úvodu, je neuvěřitelně mrazivá a hypnotická atmosféra. Je plná skrytého tajemství, sugesce a něčeho zlověstného. Dík za to, že se podařilo tvůrcům něco takového vytvořit, patří nejen (jako vždy) výborné Liškově hudbě, ale snad ještě víc Fabiánově zvuku a Miličově kameře. Poslední 2 jmenované složky jsou více než zdařilé a dokážou diváka přikovat k sedačce. Nechybí tu i velmi dobře napsané a zahrané postavy, ale těm všem s jistotou sobě vlastní vládne děsivě umírněný Macháček, ze kterého jsem nemohl spustit oči, tomu říkám záporák! A dostávám se k důvodu, proč zůstanu „jen“ u silných 4*. Zatímco příběh jako takový mě dlouhou dobu moc bavil, konec (a s ním související rozhodnutí lidu) mě zklamal, k filmu se nehodil a vlastně i po emoční stránce ze mě nedostal to, co mohl.

<< předchozí 1 2 3 4 19 37 55 73
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace