Sarkastic

Sarkastic

Jan D.

Česko

129 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 21 40 60 79
    • 14.10.2018  18:56
    Milí lidé (2010)
    ****

    „Milujete svého syna?“ - „Doufám, že zemřu dřív než on.“ - „Jistě, ale milujete ho?“ - „Vždyť jsem vám právě odpověděl.“ Dle zdejších ohlasů jsem byl raději připravený na všechno. Přesto mě film několikrát překvapil. Ostatně už prolog naznačí, že tenhle snímek bude trochu jiný. Na hlavní postavy (z nichž má každá nějaký ten svůj „problém“) se valí jedna tragédie a průser za sebou, ale konstantní deprese se přece jen nekoná. Místy totiž černý humor spolu s absurdností scén překlápí snímek do tragikomedie, takže jsem se nejednou pobavil (ano, vím, skončím za to v pekle…možná). Každá z postav je nicméně ve své (ne)obyčejnosti tak sympatická (nebo spíš politováníhodná?), že vás zajímá její další osud. No a pak přijde konec (jakkoliv nepravděpodobný), který celému filmu tvoří to nejgeniálnější „zastřešení“, jaké vůbec mohl mít (prakticky celý jsem ho prosmál, jak mi bylo společně s hlavními hrdiny královsky trapně). Škoda, že už má režisér na „účtu“ jen těžko sehnatelný Swinger, protože tímto počinem, který hodnotím silnými 4*, mě hodně zaujal.

    • 14.10.2018  18:42

    Who Am I…někdo se na tuhle otázku musí ptát sám sebe po nepříjemném ranním probuzení (s opicí či věkem i bez ní), jiný tuhle anglickou větu využije pro svůj nick, za kterým se skrývá sebejistý a drzý hacker. Ačkoliv hlavní hrdina vypadá všelijak, jen ne suverénně…anebo jen klame zjevem? Who Am I je hodně „cool“ podívaná. Efektní, dynamická, sebejistá, uhánějící si svým tempem nezadržitelně vpřed, takže snad i takový divák, kterému je nějaké hackerství úplně volné, se nestihne začít nudit (a třeba si i přestane myslet, že počítačoví mágové vše vykouzlí z pohodlí svého domova). Najednou je tu konec a člověk zjistí, že si s ním tvůrci celou dobu jen zlomyslně hráli. Což mám většinou docela rád, ale v tomhle případě to není nadšení bez výhrad. Těch twistů bylo směrem k závěru možná až příliš a nemůžu s klidným pocitem uznat, že jsem to tvůrcům zbaštil i s navijákem (takové „slzy“ už byly příliš), zvlášť, když mi pár detailů tak úplně nesedí. Ale film mě celkem dost bavil a závěr nebyl zase tak moc neuspokojivý, takže to vidím na slušné 4*.

    • 12.10.2018  20:24
    Severozápad (2013)
    ****

    Zlodějíček Casper si tu a tam v poklidu vykrádá vytipované nemovitosti, hádá se s přistěhovaleckým gangem, za kolik jim lup prodá, snaží se postarat o rodinu, kterou má opravdu rád, s přítelkyní a zhuleným kámošem se chodí odreagovat. Pak se ovšem náhodně setká s cizincem, který má pro něj dost konkrétní nabídku/objednávku…no, co si budeme povídat, hlavní postava si koledovala o průser prakticky od první minuty, a tak je divákovi poměrně jasné, že i zapojení mladšího bratra nejspíš nebude tím nejlepším nápadem. Čím víc se mu daří, tím se dá čekat drsnější pád, protože s přibývajícími penězi se přitvrzuje. A po pasáži zakončené výjevem v poli je divák svědkem reálného pohledu na to, kde končí touha po luxusu, když přijde na lámání chleba (podobný typ scén nebývá v žánrových filmech zrovna obvyklý a já to jen kvituju). Nepříliš překvapivý konec pak už nic nemění na tom, že Severozápad je dosti syrově a autenticky působící podívaná, která dokáže diváka vtáhnout do příběhu, a já jí přiklepávám solidní 4*.

    • 12.10.2018  20:21

    „Ale když je na světě tolik hroznejch lidí, co by měli prdět do hlíny, proč teď skončit?“ O tomhle filmu se bohužel nedá říct, že při jeho natáčení nebylo ublíženo žádnému plyšovému méďovi, ale co už…Skrz zdejší nesourodé komentáře jsem se filmu vyhýbal. Ovšem zhlédnutí se mi co do správného naladění nakonec podařilo naplánovat skvěle, to mi naznačil již geniální úvod. Tahle silně absurdní, nadsazená, černohumorná, brutální, nekorektní, mrazivá a do extrému vyhnaná satira jistě nesedne každému. Jestli ji budete brát s nadhledem, užijete si její kritičnost, trefnost a zábavnost (vede pasáž v kině), pokud ne, nejspíš film zavrhnete (třeba i kvůli tomu, jak hlavní dvojce vše neuvěřitelně lehce prochází), může záležet i na tom, do jaké míry budete (ne)souhlasit s přednesenými myšlenkami (a že jich je, nejen to shrnutí při nevyhnutelném závěru). Já osobně nadhodnotím a dám filmu 5*. „S jakou částí jeho politiky přesně souhlasíš?“ - „S menší kontrolou zbraní, samozřejmě.“ - „Ale, Franku, to by pak měl zbraň každej cvok…“

    • 12.10.2018  20:15

    „Mrtví můžou být někdy užiteční. Už mi párkrát pomohli z problémů. Zaprvé, jsou zticha. Zadruhé, když to umíš, tak vypadají jako živí. A zatřetí, když na ně vystřelíš, nemusíš se bát, protože už jsou stejně mrtví. Rozumíš?“ Eastwood (resp. Joe, Monco či Blonďák, vyberte si postavu dle libosti) a jeho duchaplné rozumy mě asi nikdy nepřestanou bavit. A to se tu teprve rozjížděl. Ostatně jako samotný režisér Leone. Jde poznat, že jde o úvod do trilogie, a přestože označení „generálka“ tenhle snímek trošku dehonestuje (protože nastavenou kvalitu by mu mohl leckterý film závidět), dost se k němu hodí, ostatně to, s čím přišel tenhle díl, pak bylo v dalších 2 dovedeno takřka k dokonalosti. Hlavní postava baví tím, jak nádherně profituje ze situace a přebíhání z jedné strany na druhou, ovšem nebojí se i pořádně přitvrdit, když se musí postavit Ramónovi (už v tomto díle výborný Volonte). Jinak, skládat poklonu perfektní zvukové a hudební stránce je skoro povinnost, a přestože jde o nejslabší díl z celé trilogie, s přehledem je to na solidní 4*.

    • 12.10.2018  20:11

    Se sérií Mission: Impossible jsem skončil hned po prvním dobrodružství Ethana Hunta s tím, že na další mise se již dívat nepotřebuju. Ale ve světle úspěchů nejnovějších filmů mě napadlo, že by mohlo být fajn zkusit restart a podívat se na všechny díly pěkně popořádku. No, začátek mě svou nechtěnou směšností trochu vyděsil, a celkově je nutné přiznat, že v pár ohledech film trošku zestárl (a ne, nejde jen o to, že Vašut už nemá vlasy), ale dál už to bylo čím dál lepší a co do zábavnosti snímek léty očividně nic neztratil. Stále má pořádnou dávku napětí, akce a dynamičnosti. A Cruise je pořád tím sympaťákem, kterému můžete fandit. A jeho parťáci/soupeři nijak zvlášť nezaostávají. Škoda jen, že to zdařile „nepodařené“ akci z ambasády a grandiózní hodinářské práci z centrály CIA kazí za vlasy přitažené hrátky s vlakem a helikoptérou (ne že bych u nich musel vypínat mozek, protože mi i normálně pracuje na úsporný režim, který nejde přepnout, ale přece jen…musel jsem se začít smát). No, nevadí, slušné 4* a pokračování příště.

    • 6.10.2018  16:40
    Neznámá (2006)
    ****

    „Udělala bych to znovu. Nemám výčitky. Jenom strach, protože jsem myslela, že mám svou minulost už vyřešenou. Ale teď mám pocit, že moje minulost nemá vyřešenou mě. Dnes už jsem vás unavovala dost. Děkuju. Na shledanou.“ Po Legendě o „1900“ a Nejvyšší nabídce jsem již měl od režiséra jistá očekávání a Neznámou je v podstatě naplnil. I když je pravda, že začátek mě dost napínal. Tajemná žena, která má za sebou dle flashbacků sexuální násilí, shání práci, a mermomocí ji chce v konkrétním domě a bytě. Poměrně dlouho divák tápe, o co vlastně jde, vyřčená jména postav mu nic neříkají, zkrátka nic moc komfortního. Ale vydržet dál u filmu se vyplatí. Postupně se o hlavní hrdince dozvídáme stále víc, začínáme se o ni strachovat, protože každou chvíli hrozí její prozrazení. A přituhuje. Nakonec je divák svědkem opravdu silného příběhu, nemálo napínavého, který chytí a pustí až na konci. Pravdou je, že úplně samotný závěr byl až zbytečný, ale nemění nic na tom, že mě Tornatore znovu potěšil, tentokrát to bude za solidní 4*.

    • 6.10.2018  16:35

    „Říká, že…potřebují provazy na věšení.“ - „Dělá si srandu, že jo?!“ - „Nevím. V téhle oblasti mají trochu odlišný smysl pro humor.“ Portoričan, Francouzka, Američan, Ukrajinka a Bosňan na (španělském) Balkáně…a tahle nesourodá představa mě nakonec zlákala. Naštěstí. Přišel bych o svéráznou podívanou balancující na hraně naléhavého dramatu a absurdní černé komedie. Smysl humanitární pomoci, tedy co se má udělat vs. smutná praxe, která to nedovoluje, a pak i něco zdánlivě malého (dekontaminace studni) dává velký smysl. Tvůrci naštěstí nezapomněli přibalit nadhled v podobě velmi neotřelého humoru, který k ději navíc skvěle pasuje. Filmu bych vytkl snad jen téměř plynně hovořícího „náhodného“ místního chlapce a „přenocování pravdy“, který bych zkrátil. Jinak velká spokojenost a silné 4* navrch. „Tlustej šmejd. Za války hlady netrpěl.“ - „Možná za to můžou žlázy. Říká se tomu tak, ne? Štítná žláza produkuje málo hormonů, takže tělo nevstřebává tuk. Žlázy. Říkal to bratr.“ - „Tvůj bratr je doktor?“ - „Ne, tlusťoch.“

    • 30.9.2018  17:50
    The Hero (2017)
    ****

    „Barbecue omáčka Lonestar, dokonalý společník pro vaše kuře.“ Hned začátek s namlouváním reklamy mě pobavil a okamžitě se mi vybavilo Ztraceno v překladu, kde má hlavní hrdina-herec podobnou „zábavu“. A ještě jednu věc mají tyhle 2 filmy společné. Role byly svým představitelům psány přímo na tělo. Elliot sice není Murray, ale to neznamená, že mu chybí charisma, očima a hlasem toho s přehledem uhraje víc než mnoho jeho mladších kolegů. A na věk nenarážím náhodou, The Hero je právě o stáří/stárnutí a vyrovnávání se s ním (a neodvratně blížícím se konci). Což možná nezní kdovíjak lákavě, ale opak je pravdou, já se bavil. Až do otevřeného závěru, který byl fajn, ostatně nebylo třeba zbytečně tlačit na pilu. Přemýšlivý, bilancující, posmutnělý…ale každopádně hezký film, kterému přiklepávám solidní 4*. „Takže ty nechceš slyšet, co se mi zdálo?“ - „Přesně.“ - „Naser si.“ - „Mě to prostě nezajímá, kámo. Uvažuj o tom, chci říct, je to tvůj sen.“ - „A co filmy? Ty tě zajímají?“ - „Jasně. Filmy miluju.“ - „Filmy jsou sny jiných lidí.“

    • 30.9.2018  17:47
    Den 12. mann (2017)
    ****

    Nepochybuju o tom, že mají zástupci severských národů větší odolnost vůči nižším teplotám, zvlášť když mají tuhý kořínek a výcvik k tomu, ale přece jen…kámen úrazu tohoto filmu je hrdinova zdánlivá nesmrtelnost. Do jaké míry mu ji ještě budete věřit, nebo vůbec onomu tvrzení o pravdivosti (některé věci jdou hůře skousnout, ať už se tím „skutečným příběhem“ film ohání, jak chce, nejvíce mi asi v žaludku ležela ona „sněť“…snad jen proto, že nejsem vyučen v medicíně). Nicméně, i když jsem v předchozích řádcích spíš kritizoval, film jako takový mě navzdory výše zmíněnému dost bavil. Když odhlédnete od těch řekněme „problémových“ scén, jedná se o hodně intenzivní, surový zážitek, a i přestože víte, jak vše celé dopadne, napětí rozhodně nechybí a film vás vtáhne. To, že své „odehraje“ i norská příroda, je pochopitelně velká výhoda, ovšem snímek zdaleka nespoléhá jen na ni (ačkoliv některé záběry a scenérie byly opravdu úchvatné). Dávám trochu váhavé slušné 4*, kdo bude více „věřit“, může si i přihodit.

    • 28.9.2018  15:10
    13. revír (1946)
    ****

    „Mládenče, plivati na podlahu je v každém slušném lokále přísně zakázáno…nebo to snad není slušný lokál?“ Není, „dědečku“. V podniku, který spadá do 13. revíru, se scházejí ti největší vyvrhelové z okolí, ostatně personál je na tom s bezúhonností podobně. Jenže pak do něj vkročí navrátivší se „nepolapitelný“ zločinec a začnou se dít věci…anebo je všechno trochu jinak? 13. revír je kvalitní krimi. Případ se sice zdá na první pohled jasný, ale chyba lávky! Kriminalisté zde nejsou tak osvícení jako jinde, dokonce (lidsky) chybují, včetně hlavního (omylného!) hrdiny, jehož vyšetřovací metody jsou poněkud svérázné (včetně neustálých vpádů bez soudního příkazu k prohlídce, hrabání se ve věcech…inu, jiná doba). Marvan je každopádně typově naprosto přesný, a přestože odvádí svůj standard, hlavní postavou (i svým herectvím) je Medřická (hádám, že to byl první film, kde dostala tolik prostoru, který také náležitě využila). Konec se k viděnému pak vyloženě hodí. Celkově solidní 4*. „Tady máte svého psa…(K)kočku vám dát nemohu.“

    • 28.9.2018  15:02
    Večírek (2017)
    ****

    „Tome, tohle možná bude špatně zvolená hudba…“ Tragikomedie, na jejíž černý humor jsem se chvíli musel ladit. U tohoto filmu se sice zasmějete, ale je to spíš smích zlomyslný a škodolibý. Z toho, k jakým absurdním situacím, přiznáním a „mimózním“ (ehm, chtěl jsem říct filozofickým) dialogům dochází. Opravdu večírek za všechny prachy. S onou někým kritizovanou „divadelností“ jsem rozhodně problém neměl. Film odehrávající se v jednom domě (a prakticky jediné místnosti), stojící na „exhibicích“ zúčastněných (těžko „vypíchnout“ jméno jen jednoho představitele, nicméně na film jsem se těšil hlavně kvůli Mortimer a Murphymu, no a nezklamali mě) a mluveném slovu, „většinou“ takový bývá…no, některé diváky prostě nepochopíte (možná stejně tak ty výše zmiňované „frky k zamyšlení“, krásně se nehodící k vážnosti situace…ne že by to nějak vadilo). Zničující závěr se také vydařil, tudíž i za něj dávám slušné 4*. „Ty jsi...?“ - „Gottfried.“ - „Jo, jo. Já jsem Bill. Myslím. No, býval jsem jím.“ - „To je velmi...legrační.“ - „To nebyl vtip.“

    • 24.9.2018  18:32

    „Harold nervózně udržoval banální konverzaci...“ - „Máte pěkně rovné zuby.“ - „Velmi banální...“ Bez mučení přiznávám, že když u filmů vidím v hlavní roli Willa Ferrella, odradí mě. Ale zde velmi mile překvapil! Navíc ho zdařile doplňovala Emma Thompson, v jejím případě bych si nejspíš vystačil jen s hlasem, avšak s její fyzickou přítomností na plátně to pak bylo (pochopitelně) ještě lepší. Hoffman s Gyllenhaal byli ve svých rolích také přesní. Nejlepším momentem pak pro mě bylo, když před Anu nastoupí Harold s moukami, to je těžká romantika (a hlavně geniální scéna, bohužel plně vyzní jen v angličtině). Těch zábavných scén je ve filmu samozřejmě víc, ale i ty vážné nijak neselhávají, zkrátka v mezích žánru tragikomedie působí film velmi vyváženě. A konec…inu, záleží vyloženě na vašich očekáváních (já neprotestuju). Za mě silné 4*. „To, co popisujete, je bohužel schizofrenie.“ - „Není to schizofrenie! Je to jen hlas v mé hlavě. Neříká mi, abych něco udělal, říká, co jsem už udělal. Přesně a hezčími slovy.“ - „Pane Cricku, mluví k vám hlas…“

    • 24.9.2018  18:30

    „No to víš, ty starosti.“ - „Copak, něco rodinného, ne?“ - „Ano.“ - „Žena?“ - „Žena.“ - „Odešla?“ - „Přišla.“ Při mém prozkoumávání tvorby Miroslava Cikána padla tentokrát volba na tuhle „burianovskou“ exhibici. No, na něj jsem si musel počkat celých (a dosti nezáživných) 10 minut, a nebýt snažícího se Neumanna, tak by se téměř slušelo je vystřihnout. Čímž se ostatně dostávám k největšímu problému filmu, ve chvílích, kdy Burian není v záběru, je to (co do herectví ale i humoru) dost slabota (zvláště 4 dámy, seřazené hezky pod sebou v úvodních titulcích, byly docela toporné). Naštěstí, „Ducánek“ se na plátně převážně vyskytuje, takže sranda nechybí (záměny, kterých stále přibývá, jsou sice nepřekvapivě naivní, ale veskrze úsměvné). No, doufám, že vrcholy režisérovy tvorby mám teprve před sebou, protentokrát to budou slabší 4*. „Musím s vámi mluvit o panu Zamrzlíkovi.“ - „Kdo je to?“ - „No dovolte, vy neznáte vlastního snoubence?!“ - „Tím je, pokud vím, baron Studený.“ - „Na teplotě nezáleží, hlavně, že je to bídník, a že byste s ním byla nešťastná!“

    • 22.9.2018  18:45
    Kapitán (2017)
    *****

    „Takže gestapo udělilo kapitánu Heroldovi právo na několikanásobný zjednodušený vojenský soud a přebírá veškerou zodpovědnost?“ Co dokáže uniforma…trochu jsem měl obavy, aby to nebyl jen táhnoucí se černobílý evropský art. Opak byl pravdou! A černobílý obraz podívané jen přidával. Hlavní „hrdina“ se prakticky hned od převléknutí začne chovat jinak. A ono mu ani nezbude nic jiného, musí totiž řadu věcí. Snažit se všechny přesvědčit o svém postavení a nehnout u toho ani brvou. Čelit silnějším osobnostem, rozpoznávat na čí stranu se má zrovna přidat a komu věnovat přízeň (groteskní sbírání si vlastní armády). Zachovávat klid a vyčkávat do poslední chvíle (zda se problém nevyřeší sám za něj), ale přitom zvládnout i rychlá a riskantní rozhodnutí. A já jen fascinovaně sledoval, kam až je schopný zajít (psychologie hlavní postavy je napsána a zahrána skvěle). Nakonec ty 2 hodinky utečou jako voda, jedinou kaňkou je pak podivných cca posledních 10 minut (včetně závěrečných titulků)…na slabších 5* to ale ještě bude.

    • 22.9.2018  18:42
    Kráva (1992)
    ****

    Úvodní označení „dobrodružství neobyčejného života“ je trochu hořká ironie. Na Krávu se nedívá moc lehce. Na samotě, kde lišky dávají dobrou noc (pokud už to na ně nebylo moc a také radši neutekly na nějaké „pohostinnější“ místo), se opravdu žádná velká idyla nekoná. Život na konci světa je pořádně těžký a krutý. Ona kráva je středobodem života hlavního hrdiny a také prostředkem k samotnému bytí (i když ve filmu paradoxně příliš radosti neudělá, spíš naopak). Již zmíněný Adam je pak všechno, jen ne gentleman a velký myslitel (resp. se jedná o pravý opak obou). To ostatně dokládá i událost, která předchází „přijetí“ nové ženy. Díky ní Adamovi občas mezi trvale zamračenými mraky vysvitne sluníčko, ale vždy opravdu jen na chvíli, a každý takový veselejší moment je pak vykoupen něčím nepříjemným či dokonce rovnou tragédií. Postupně jsem osudem zkoušenému Adamovi začal i fandit, ačkoliv s výhradami, a protrápil se s ním až ke konci (či začátku?). Této vcelku depresivní, ale autenticky působící podívané, přiklepávám solidní 4*.

    • 22.9.2018  17:24

    „Vypadáme snad jako týpci, co tě zatknou? Nasaděj ti klepeta a odvezou tě na stanici? Na něco jsem se tě kurva zeptal!“ - „Ne.“ - „Správně. Přesně. Prostě tě zastřelíme. Je to míň papírování.“ Tvrdí chlápci na obou stranách, všichni sehraní profesionálové, kdo však koho nakonec trumfne (nebo spíš „přechčije“)? Hned úvodní (ne)podařená loupež měla říz a navnadila. Pak sice tempo polevilo, ale za prvé měl divák za úkol trochu poznat postavy (v případě Velkého Nicka i soukromí…bez čehož bych se výměnou za kratší stopáž klidně obešel, to „zlidšťování“ jistě nemuselo být tak dlouhé), za druhé se vše připravovalo na hlavní chod. A ten byl opravdu chutný, i když si na něj člověk musí nějakou tu chvíli počkat. Zinscenované „představení“ na odvedení pozornosti a pak hlavní akce. Pořádný kus filmařiny a napínavé k tomu. A přestože samotný konec se snaží být možná až příliš „chytrý“ a na efekt, čím víc o něm přemýšlím, tím jsem vlastně radši, že to nedopadlo jinak (jakože jsem se obával dávky patosu). Slušné 4* jsou pro Dokonalou loupež tak akorát.

    • 22.9.2018  17:21

    „Co…co to bylo?!“ - „Toho si nevšímejte, to je Robert. Pronásleduje mě už ze Stockholmu, to už je tak jeho zvyk, aspoň 2 rány denně po mně musí vypálit. Víte, že by mi to chybělo, kdyby si po mně jednou nestřelil?“ No, parodie…film si ze „zesměšňovaného“ nestřílí tak (moc), jak by mohl a žánr (a já jako divák) žádal. Humor obstarává spíš situační komika a pár hlášek. Naštěstí je tu v tomhle ohledu na čem stavět. Stejně tak v případě herců. Ustrašený Pešek spolu se suverénním Korbelářem jsou sehraní a zábavní. Ovšem v případě jiných se tu minimem prostoru až trestuhodně plýtvá jejich komediálním talentem, mám na mysli hlavně Filipovského, Hrušínského a Fialu (ten se sice postaral o pěknou hudbu, ale jeho štěk o 1 scéně se snad ani nedá považovat za roli). Podobně rozpačitý jsem z podivně useknutého závěru (v případě romantické linky i „případu“ samotného). Končím na slabších 4*. „Vy máte revolver?“ - „Ano, mám revolver. Totiž…“ - „A to vy jen tak střílíte oknem na ulici?“ - „Občas.“ - „Aha. Kvůli uklidnění?“ - „Kvůli uklidnění.“

    • 16.9.2018  15:27

    I navzdory slušnému hodnocení velké a milé překvapení. V jiných filmech, ve kterých se někdo vrací kvůli pohřbu rodinného příslušníka po mnoha letech do rodného města/vesnice (zkrátka rodné hroudy či spíš díry), většinou také dochází na nějaké ty kostlivce ve skříni, ale v případě Třinácté komnaty je to poněkud fatálnější. A také napínavější. Nějakou dobu to tak úplně nevypadá, všichni vítají v podstatě slavného navrátilce, převážně se rozdávají úsměvy a mezi „starousedlíky“ panuje všeobecná zvědavost. Jenže při postupném (a dost chytlavém) odhalování pravdy divákův úsměv začíná mrznout. Na povrch vyplouvají staré křivdy a vzpomínky všeho druhu. V chování vůči hlavnímu hrdinovi se začíná přitvrzovat a nakonec se z toho vyklube zatraceně solidní emocionální nálož, která směrem k závěru slušně graduje. A samotný závěr je moc hezký. I za něj posílám slabších 5* směr Nový Zéland. Jen bych ještě dodal k těm žánrům, že se opravdu nejedná o thriller a o mysteriózní film také nejde (je tu zkrátka jedno tajemství, nic víc ani míň).

    • 16.9.2018  15:21
    Katakomby (1940)
    ****

    „A vod těch dob tady musej sedět 2 úředníci přesčas, kdyby zas jednou pana ředitele napadlo se sem přijít dolů zeptat, kolikátýho bylo loni touhle dobou.“ Začátek byl v pravdě parádní. Burian prakticky okamžitě začal hláškovat jak o závod, navíc vzápětí na scénu napochodoval parťák Marvan, který mu krásně nahazoval. Jenže poté, co „nahrávač“ prakticky zmizel z děje, na to byl Burian najednou úplně sám. Což o to, komik se činil a táhl na svých bedrech celý film, jenže pozvolná rostoucí protekce přestala být tak zábavná, co chvíli se někdo povyšoval, pak zase ne, potom najednou ano, až došlo téměř k rozmělnění humoru. Úsměv mi díky Burianovi ze rtů sice nezmizel (i díky fajn hudebním vložkám se zpívajícími úředníky), ale přece jen už jsem od Friče viděl (mnohem) zábavnější kousky, tenhle bude za slušné 4*. „Budeme jmenovat novýho tajemníka.“ - „Budeme jmenovat, budeme….koho vy budete jmenovat, vy Melichare.“ - „Baltazar, smím-li prosit.“ - „Ale, král jako král, vy mně spíš připomínáte (K)kašpara.“

    • 14.9.2018  23:06

    „Je užitečné vnímat svět jako sen. Když zažíváš noční můru, tak se probudíš a zjistíš, že to byl jen sen. Svět, ve kterém žijeme, je prý přesně takový.“ Tak trochu jiná „gangsterka“. Dle indicií jsem čekal něco rozjímavějšího. A to jsem také dostal, ostatně Ghost Dog má dost pomalé tempo, na druhou stranu nuda se rozhodně nekoná. Příběh nájemného zabijáka, který cestu samuraje bere vážně a svým způsobem jím opravdu je (až tak byl Whitaker výborný). To, co dělá, dává naprosto jasný smysl jemu, ale postupně i divákovi (snad až na to kradení aut, kde tu filosofii nějak nemůžu najít). A překvapilo mě na sobě samém, že jsem se na ono precizní vraždění těšil úplně stejně jako nad předčítání z knihy (ony ty myšlenky zdaleka nejsou tak banální, jak by na první pohled mohly vypadat). A dokonce i ten hip hop spolu s faktem, že všichni gangsteři koukají na animované blbosti, do tohohle filmu tak nějak patří. A ten symbolický závěr…no, snad si to Louie přečte a konečně pochopí. Tak zas příště Jime, protentokrát to budou silné 4*.

    • 14.9.2018  23:02

    Vzhledem k tomu, že byla Hra bez pravidel natočena 4 roky po výborné Ikarii XB 1 a jen rok před ještě kvalitnějšími Nebeskými jezdci, měl jsem před zhlédnutím poměrně vysoká očekávání. Ta bohužel zůstala z velké části nenaplněna. Přitom začátek byl více než slibný. Ta nápaditost a profesionalita při úvodní loupeži mě okamžitě navnadila a předl jsem u ní jako kocour. O to víc jsem nechápal pozdější naprostý amatérismus zlodějů, který následoval záhy po ní. Jenže poté se mi přihodila podstatně zapeklitější věc. Nevěděl jsem komu fandit, resp. záporáci mi byli o dost sympatičtější než „ruce zákona“ (což nebylo, alespoň myslím, záměrem tvůrců). V případě „klaďasů“ to totiž byla co do kvality napsání postav dost mizérie. Takže ve výsledku film nad vodou drží Adamíra s Kryzánkem, postupně ale stále více Menšík (v roli možná nenápadné, ale o to lépe zahrané). A najednou je tu konec, který velmi dobře graduje, kvalitou je srovnatelný s již zmiňovaným úvodem, a já jen lituju nenaplněného potenciálu. Slabší průměr, bohužel.

    • 14.9.2018  20:54

    „Tak... se zase uvidíme večer.“ Aneb na tom, co se vám zdá, nic moc není. Tedy alespoň do chvíle, než zjistíte, že přesně to stejné se zdá i někomu jinému...O těle a duši je opravdu netradiční romantika a nejen tím nadpřirozeným prvkem (mohli by to „fantasy“ z imdb přepsat i sem, ačkoliv je pravda, že časem se bez něj film dokáže obejít). Snímek si mě získával postupně, ale každou minutou intenzivněji, vlastně jsem to s ním měl podobně jako se samotnými hrdiny, ke kterým si také musíte nalézt cestu. Jejich vzájemné oťukávání bylo humorné, smutné, ale hlavně niterné, k čemuž přispívala i vynikající melancholická atmosféra. Nejde totiž o klasickou romantickou komedii, ačkoliv takové otázky u psycholožky, předehrávání vs. držení se plánu za každou cenu, hraní karet a další situace pobaví. A poučí, od teď k pornu už jen želatinové medvídky…pochopitelně z čistě „studijních“ důvodů, ehm. A konec je možná prostinký, ale ve své jednoduchosti krásný a pasující. Tak zas jednou nadhodnotím a těch slabších 5* přiklepnu. A moc rád.

    • 14.9.2018  20:51
    Signál (2012)
    **

    Tohle natočil Řehořek? Podle scénáře Epsteina? Ve spolupráci s HBO? To jako vážně?! Neměl jsem zas nějaká přehnaná očekávání, prostě něco lehounce nadprůměrného (poněvadž zdejší hodnocení u novějších českých filmů už z principu neberu vážně), u čeho mi příjemně utečou 2 hodiny a tu a tam se zasměju. No, tak jsem se s očekáváním hrubě sekl. Jako komedie to nefunguje prakticky vůbec. Absence alespoň jediné zapamatovatelné hlášky je docela průser, i kdyby mělo jít „jen“ o tragikomedii. Párkrát jsem se usmál snad jen nad tím „nápaditým“ podplácením. Jestli to měla být satira, tak výsledek je dost banální a takřka nefunguje. Ústřední dvojka podvodníků je spíš nesympatická, naštěstí je tu alespoň Menzel a Roden, kteří sice nemají moc co hrát, ale i tak z toho mála jsou schopní něco vykřesat (škoda téměř nevyužitého Polívky). A ani technickou stránku nemůžu nijak zvlášť vyzdvihnout, těch pár vizuálních kousků je od Řehořka málo, jsem u něj prostě zvyklý na odvážnější a nápaditější práci. Celkově tedy pouhé 2*.

    • 12.9.2018  18:46
    Máš ji! (2018)
    ****

    „Cheryl Deakinsová.“ - „Chilli Cilliano.“ - „Jak jsi mě poznala?“ - „To ta kombinace konopí a Old Spice.“ Podobnému typu amerických komedií se obvykle spíš vyhýbám, ale u téhle mě zaujalo téma, tak proč neudělat pro jednou výjimku. A originální (jakkoliv jednoduchá) zápletka dělá svoje, docela by mě zajímalo, kam až opravdu zacházeli skuteční „hráči“, jimiž se film inspiroval. Tag je docela střelený, mnohdy nápaditý, sem tam nabídne i nějakou tu povedenou hlášku. Škoda jen, že krom těch opravdu vydařených zde nechybí i ty méně vtipné. Humor tu je holt krapet jednodušší (no, místy vlastně hodně), ale měl jsem štěstí, že se mi na něj podařilo docela vhodně naladit. Asi i díky příjemným hercům, Johnson hraje sympatického magora jako obvykle (což kvituju), zbytek pánského osazenstva mi byl víceméně neznámý, vyřádili se tu ovšem všichni, včetně Rennera, který na mě v humorné roli působil nejdřív trošku nepatřičně, avšak své silné scény rozhodně měl. A konec byl též vlastně docela fajn. Hodnotím slabšími, ale přece jen ještě 4*.

    • 12.9.2018  18:43
    Nekromantik (1987)
    **

    Ta společnost je tak strašně útlocitná a netolerantní, vždyť co je špatného na pozvolna rozkládajícím se milenci, hlavně, že se mají oba rádi, resp. „lásku“ obstará ten z páru, který je ještě nějakého citu či pohybu schopen…Experimentální hříčka, ze které asi ne každému bude dobře, snímek bych spíš nedoporučoval, slabším žaludkům a hlavně milovníkům zvířat pak určitě ne (leda že by z nějakého prapodivného důvodu nenáviděli králíky…a kočky, ehm). Čekal jsem, že se víc zasměju (kouzlu nechtěného), ale film končil a já se uchechtl snad jen u nabroušené lopaty (na co mačetu, že) a filmového kritika v kině. V každém případě pojem „švédská trojka“ dostává díky tomuto snímku nový rozměr. A milovníci happy endů se dokonce dočkají i hrdinova orgasmu (opravdu groteskní scéna) a soudě dle té dámy s lopatou si přijde na své i v novém „rozpoložení“. Stejně mi ale přijde, že to bylo, abych tak řekl, „mnoho hnusu pro nic“ (snad mi tu výpůjčku Shakespeare promine…no, měl by, abych si ho nešel vykopat, ehm), takže 2* jsou maximum.

    • 9.9.2018  08:33
    Upgrade (2018)
    *****

    „Máma mě učila, abych si na postižené nedovoloval.“ Úvodní půlhodinka byla velmi dobrá, ale rozhodně mě nepřipravila na to, co mělo přijít po ní. Pak totiž začne skutečná jízda. Mnohožánrová, sluší se dodat, krátkým výčtem jde o sci-fi, thriller, akčňák a černou komedii, to vše namíchané ve velmi chutném poměru. Opravdu jsem nečekal, že to bude místy při tom všem napětí i sranda. A taky mi tenhle snímek pomohl si konečně(!) uvědomit, že bych si měl do budoucna víc všímat pod kterými filmy je vlastně podepsaný Leigh Whannell (krom Upgrade mně v hlavě rezonuje Saw, Insidious či Pašerák). Což mi definitivně docvaklo při nádherně zlomyslném a temném konci, který celkový dojem posouvá ještě výš. A taky už vím, že Stem je „kámoš do nepohody“ a opravdoví frajeři při cestě za pomstou nezamykají auta, ale vozíky. Nadhodnotím, avšak přiklepávám nadšených 5*. „Znovu ovládáš svoje tělo, Greyi. Doporučuji ti, abys odstranil všechny stopy tvé přítomnosti. Tím myslím i zvratky v umyvadle.“ - „Dobře, dej mi sekundu!“ - „Sekunda už uběhla...“

    • 9.9.2018  08:13

    „Jak málo mužskýmu stačí ke štěstí. Za trochu laskavější slovo každá ženská mužskýho utáhne na vařený nudli. My jsme holt slabý pohlaví…slabý? To je slabej výraz.“ Moc hezky to pan oficiál Vavřinec Konopka shrnul…Velmi příjemná komedie, jedna z těch staromilských (dobovou atmosférou i stylizovaným jazykem). Místy možná trošičku šovinistická (nevtíravě a především neurážlivě), ovšem ve svých frcích dost často pravdivě trefná. A v neposlední řadě zábavná. Není to sice zrovna ten typ komedie, u kterého se klátíte smíchy, to byste byli na špatné adrese, ale ono to zase tak moc nevadí, protože máte potřebu se u ní stejně téměř pořád usmívat. O zbytek se už starají výborní herci, z nichž každý hraje s noblesou sobě vlastní. Pivec, Kemr, Medřická, Marvan…co jméno, to parádní výkon, i když je pravda, že Pivcův téměř neustále utrápený a nervózní Konopka přece jen nad ostatními vyčnívá. Celkově to vidím na slušné 4*.„Ráčej se posadit, neráčej stát, po práci chce se nám každýmu spát.“ - „Jéžišmarjá, vona mluví ve verších.“

    • 2.9.2018  09:02
    Vyvolený (2000)
    ****

    Přiznávám, že nebýt závěrečného pomrkávajícího odkazu v Shyamalanově Rozpolceném, dost možná bych se k Vyvolenému nikdy sám od sebe nedostal (ostatně, viděno cca 18 let po vzniku), téma mě zkrátka nikdy nijak zvlášť nepřitahovalo. Ale chystané Glass mě zajímá natolik, že zhlédnout tohle dílko je v podstatě nutnost, abych tušil, která bije. A nakonec nelituju. Jestli mě Vyvolený něčím mile překvapil prakticky od začátku, byla to umírněnost. V ději samotném, dávkování informací, uvědomování si skutečnosti ze strany hlavního hrdiny a konečně i jeho vlastním naplňování osudu. Davidova schopnost sice má své logické rezervy (jak s vodou, tak bez ní…např. takový „bench press“ na jedné straně a „škrcení“ na druhé), ale po většinu času to funguje dobře. A film je vcelku dost poutavý. A kvituju, že konec to tak hezky (ne)uzavře. Jen byla velká škoda, že jsem musel trpět toho spratka, který mě pil krev po celý film, trochu té „skleněnosti“ mohl mít i on…ehm, to jsem samozřejmě nenapsal…každopádně solidní 4*.

    • 2.9.2018  08:58

    „Slečno, já jdu ještě jednou. Já bych to vopravdu potřeboval. Ale to ne kvůli tomu, že bych jako na Vás dotíral, rozumíte, já to nedělám kvůli sobě, mně na Vás vážně nezáleží, ale…“ Už úvodní výňatky z inzerátů pobavily. Ještě vtipnější jízda mě však čekala po nich. Pavel Landovský, nesmělý, roztěkaný a buranský, tu je dokonalý, což se dá říct i o krásně nesnesitelné Zázvorkové. Lví podíl na tom určitě mají skvěle napsané dialogy, ale i řada groteskních scén (kouzelné setkání s Janičkou a potvrzenka schůzky, hledání záminek pro popovídání si o samotě, Květa snažící se dostat z „toalety“ atd.). Jen je škoda, že po 50 minutách takřka nepřetržité zábavy přichází slabá cca 10minutovka, při které film skoro vykolejí, aby ho nasadil do správných kolejí až příjezd autobusu. O to víc překvapí hořkosladký konec, jehož podobu doceňuju až s odstupem. Slabších, ale přesto 5*. „No tak já to tam teda hodím, když se Vám nelíbím, tak...“ - „Ne, to já jsem neřekla, že se mi nelíbíte!“ - „No ještě říkejte, že se Vám líbím.“ - „To já neříkám, že se mi líbíte!“

<< předchozí 1 2 3 4 21 40 60 79
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace