Sarkastic

Silný vliv propagandy a důraz na potřeby války. Ostatně uhlí potřebuje německé vojsko. A proto je jím třeba šetřit! Další velmi (nechtěně) zábavná agitka, akorát tak za 2*.

Zajímavý příběh. Paní režisérce se podařila vtěsnat do opravdu krátkého filmu (30 min.) zajímavou myšlenku se smutným koncem. Poukazuje nato, jak lehké je přesvědčit ostatní o své lži a jak těžké je jim pak vysvětlit, že opak je pravdou. Hlavní hrdina mi přišel na odpis už po prvních minutách (ikdyž jsem nečekal, že dopadne takhle), jen si nedokážu vysvětlit, proč si opravdu nějakého psa nepořídil. A jak tak nato koukám, Liška se asi rozhodl, že už nebude hrát někoho normálního (ale ti "pošuci" mu opravdu sedí). K tomu ještě hezká hudba, hodnotím 4*.

„Jak se menuješ?“ - „Kaisa.“ - „Kaisa…to je hezký jméno. Co znamená?“ - „Zeptej se jeho, to on měl ten zkurveně skvělej nápad.“ Téma mě nijak zvlášť nelákalo, díval jsem se hlavně kvůli režisérovi a hercům. Moland mě i napotřetí potěšil, a přestože Vzkaz v láhvi a Boj sněžného pluhu s mafií řadím výš, Aberdeen o mnoho nezaostává. Jednoduchý děj táhnou suverénně vpřed ústřední postavy otce a dcery. V případě Švéda jsem se dočkal potvrzení kvality a jeho alkoholik opravdu byl maximálně věrný, ale překvapila mě Lena Heady, nejen výkonem, ale i hlasem, protože takhle rozkošný přízvuk jsem zaznamenal snad jen u Kelly Macdonald (měl bych víc zapátrat v její rané filmografii). Jinak je tahle road movie dle očekávání dojemná, ale nezaznamenal jsem citové vydírání. Tu a tam se člověk i (hořce) zasměje, ostatně „sbližování“ dcery a otce je dost bouřlivé (a nechtěl bych u něj být osobně jako Clive). Hodnotím solidními 4*. „Určitě nepotřebuje doktora?“ - „Doktorů se bojí.“ - „Jak to můžeš vědět?“ - „Je jako ty. Bojí se všeho skutečnýho.“

Jak už zde někdo poznamenal, tohle mi moc na komedii nesedí, skoro jsem se nazasmál. Ale to ani nebylo potřeba, když byl člověku naservírován milý, lehce romantický příběh o mladém muži, který pořádně neví, co chce, až se 1 dne zamiluje a je ochoten udělat vše, aby svoji lásku získal. Já nevím, co si všichni stěžují, Hoffman velice dobře zahrál 21-letého muže a i vizáží mi ho připomínal. Anne Bancroftová si s rolí zhrzené mrchy poradila opravdu skvěle; u Katharine Rossové to už bylo o něco horší. Kladným bodem je určitě výborná hudba, která se naprosto skvěle k filmu hodí. Ale plný počet to z mé strany nebude, byla zde občas hluchá místa, konec byl trochu rozpačitý; na filmu jde poznat doba jeho vzniku a z ní vyplívající určitá naivita.

Nechceš nic dělat? Zaměstnej prostitutku. Jen se do ní, prosím tě, nezamiluj! Zvláštní film, ze kterého ten existencialismus a materiální nedostatek některých obyvatel Říma není na první pohled tak zřejmý, protože se zpočátku jeví jako ten nejpříjemnější a nejpohodlnější stav. Ale to se postupně mění a hlavní hrdina, nejdřív frajer, se začíná propadat až na dno. Tomu je přizpůsobena i podivná atmosféra, jakási směs pohody a zároveň smutku, výborně dotvořená Bachovou hudbou. A pak ten konec…zajímavý snímek, který hodnotím silnými 4*.

„Takže mám padáka?“ – „Ne. Jen tvé místo se stalo nadbytečným. Pamatuj, že nejde o nadbytečného člověka, ale o místo!“ Hodně zvláštní, absurdní, jistým způsobem poutavý a originální film. Vyváženost dramatických scén a černého humoru je překvapivě slušná vzhledem k obsahu jednotlivých příběhů, stejně tak v případě samotných povídek (akorát Měkkejš nepůsobí tak „mimózně“). Všechny 3 ale mají společné špinavé skotské ulice, jejich povětšinou primitivní a nějakým způsobem jeté obyvatele, losera/y mezi hlavními postavami, odzbrojující přízvuk (u kterého bych si bez titulků zřejmě vůbec neškrtnul) a zoufalé konce (dokonce i symbolické). Nechybí také ponaučení typu: „Neser Boha, promění tě v hmyz.“ (kolika lidem asi tato pasáž nadzvedla mandle?) či „Měkkejš se nikdy nezmění.“ (a ne jak v hollywoodských filmech, že…). A jako bonusy jsou zde 2 psychojízdy v podání masařky (originální a vtipný let za pomstou) a sjetého Coca při bouřce (jeho představitel Ewen Bremmer je opravdovou hereckou hvězdou filmu) + jeho dětského převtělení po porodu (velmi vypiplaného). Jistě ne každému film sedne (třeba kvůli fantasy složce, nesympatickým postavám, typu humoru), mě však Acid House velmi pobavil a přiklepávám mu solidní 4*. „Začínám mít plný zuby toho věčnýho ospravedlňování. Nemáte žádný právo mě kritizovat. Dal jsem vám tuhle zemi a udělal vás, čůráci, k obrazu svýmu. Tak se taky trochu starejte sami. Ten pitomec Nietzsche neměl pravdu, když říkal, že jsem mrtvej. Nejsem mrtvej. Jen na všechno seru!“

Osel Baltazar a dívka Marie. Dvě čisté, snadno zranitelné a navzájem spřízněné duše na nehezkém to světě. Marie je navíc naivní, nechává sebou manipulovat, svoji nevinnost postupně ztratí (stejně jako iluze, něhu) a Baltazar toho jako osel moc nezmůže (a taky nesrovnatelně víc trpí). Jejich osudy jsou však propojené…Z filmu mám převládající pocit marnosti a lítosti. Zároveň však také solidního filmového zážitku. A takové jsou i 4*, které snímku posílám.

„Stojí tu, že jsi neonacista. Vážně jsi? Na první pohled to člověka nenapadne.“ Když to jediné, na čem v životě skutečně záleží, je jablečný koláč…Netradiční podívaná. Už jen ten nápad koncentrovat na 1 místo naivního faráře, otráveného neonacistu, arabského zloděje a otylého alkoholika se ukázal již po chvíli jako velmi neotřelý a zábavný. Ačkoliv…s Jensenem a především jeho hodně černým humorem to není tak úplně jednoduché. Místy přijde s geniálními fóry, někdy je hodně na hraně, sem tam se mu podaří dostat až za ni a člověk se už nesměje. Avšak na rozdíl od Blikajících světel a O kuřatech a lidech se mu zde podařilo zůstat po většinu času u těch kvalitních, absurdních fórů. Snad s výjimkou scény s neonacisty (oproti takovému sestřelování „návštěvníků“ jabloně, to bylo přesně na hraně vtipu a mrazení zároveň). A konec mě opravdu překvapil…a kupodivu nepůsobil jako pěst na oko, ba naopak, velmi se mi líbil. Dávám silné 4*. „Proč radši nepřepadne jednu banku?“ - „Khalid se politicky angažuje. Přepadává jenom nadnárodní firmy.“

Atmosférické, krásně stylizované, se slušnou dávkou černého humoru a cynismu. Addamsovic rodinka je výtečně herecky obsazena, zvláště postavy Morticie a Wednesday. Škoda, že tvůrci tenkrát trochu víc nepřitlačili na pilu, myslím tím co se morbidních vtipků týče, takhle to místy zavání klasickým americkým rodinným filmem. Každopádně solidní 4*. "Jen si pomysli, jednou tady budeme pohřbeni, bok po boku, 6 stop dole v pěkných rakvích, naše neživá těla společně se rozkládající na celou věčnost."

Až se stydím, jak mi tento československý komediální klenot dlouho unikal. Jak už to u tohoto režiséra bývá, sešla se zde znovu tehdejší naprostá herecká špička, které samozřejmě vévodil Miloš Kopecký, ale i další herci zahráli skvěle (všimněte si také mnoha podobností s Tajemstvím hradu v Karpatech a to nejen z hereckého hlediska). Jinak samozřejmě nesmím zapomenout na osvědčené záporáky jako Karla Effu či Václava Lohninského, ale také se zde představila Olga Schoberová v netypicky záporné roli. A těch hlášek, co tu bylo (navíc mnoho z nich vlastenecky zabarvených). Tato komedie ve mně jen utvrdila názor, že pan Oldřich Lipský byl (a pro mě stále je) králem československé komedie. A přidám svoji trošku možná nenápadných hlášek: "Jste statečné děvče? Jsem dcera národa Jana Žižky!; Víte, že tento úsatv navštěvoval student, který nerozeznal bliznu šupatky jelenní od pestíku?! Ne! Však jste ho také nechal propadnout!; Komisaři, ještě se můžete rozhodnout komisaři. No, sou hodnej, ale copak já v Egyptě. Třeba tam maj Plzeň,ale určitě ji neuměj čepovat."