Sarkastic

Sarkastic

Jan D.

Česko

128 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
1 2 3 4 5 20 40 59 78
    • 16.6.2018  20:25

    „Zázraky se nedějou.“ Nesouhlasím! Vyskočilova za jakýchkoliv okolností „nerozladitelná kytara“ je toho přece názorným příkladem…ale ne, tenhle úsměvný prvek nemůže být důvodem vysmívat se celému filmu. Ten mě totiž jako celek mile překvapil. Nevěřil jsem moc tomu, že by snímek s hlavní dvojicí v podání Vyskočil-Kudláčková mohl vyznívat jakkoliv naturalisticky nebo snad dokonce drsně. A ono vcelku ano. Špinavost, krutost a snaha o syrovost vyznívají docela věrohodně. Tvůrci si dali záležet na tom, aby na diváka dýchala doba z prakticky každého záběru a příliš vedle nemířili, ani zdařilým castingem, neb rozhodně nejde jen o výše zmíněný ústřední pár. Nechybí ani trocha mystiky v podobě zvláštní lahvičky a třeba takové hraní kostek v tomhle filmu nabývá úplně jiných rozměrů (nemluvě o tom, že představitel kata asi ani nemohl být lépe vybrán). A konec je nenásilně otevřený. Za mě to budou slušné 4*, čekal jsem podstatně méně. „Málo dobrýho pro nás v tomhle zmrvenym světě, Magdalenko…měj se dobře.“

    • 16.6.2018  20:23

    „Vždycky děláš dvě věci najednou.“ - „To abys věděla, že tě miluju.“ Tak takovouhle „lásku“ asi raději nebrat, na druhou stranu lepší než hnít ve vězení…ne? Na rovinu, film mě vždycky odrazoval. Ano, důvodem byl stejnojmenný seriálový „hybrid“ z kanadské produkce, který mě nikdy příliš nebavil, ačkoliv uznávám, že jsem mu moc příležitostí nedal. V případě jeho filmového předchůdce jsem se však po mnoha letech přece jen osmělil a v žádném případě nelituju. Pravda, hledání si cesty k hlavní hrdince nebylo zrovna jednoduché, protože mi byla od počátku dost nesympatická, ale to se během filmu hodně změnilo (naštěstí, stejně jako v případě jejího milého, který mě svou zvědavostí též dlouho štval). Mile mě překvapila úroveň akce, výborná atmosféra, napětí a schopnost mě zcela vtáhnout do děje prakticky už od první akce v terénu a obdržení „dárku od strýčka“. Samotnou kapitolou je skvělý Reno-čistič Viktor jakožto předznamenání pozdějšího Léona, škoda jen, že nedostal větší prostor. Celkově mi to dává solidní 4*.

    • 27.5.2018  08:12

    „Člověk dospívá v životě třikrát. A pokaždé při tom ztrácí iluze. Poprvé o svých rodičích, podruhé o sobě a potřetí o svých dětech.“ Už úvod spolu s variací pro záchodovou mísu a bidet mě pobavil. A smál jsem se i dál, ačkoliv film je krom komedie i satirou tepající do dobových nešvarů. Neřeší se jen práce, ale vůbec život stárnoucího muže, ať už jde o neporozumění dětem („Vidíš! Bez podprsenky!“ - „Ale jen od pondělka do čtvrtka.“ - „V pátek ne?“ - „V pátek nemaj matematiku.“), starost o rodiče („Podívej, náš Boba je tady. Přines ti kytičku.“ - „Absolutně jedna. Z nás tří budu mít nejmenší rakev.“ - „Má radost.“) či problém s potencí („Tuším, že si uříznu ostudu. A jak řekla Anděla, nakonec těm holkám ještě ublížím. Bohouši, musíš!“). Podobných frků je tam spousta, škoda jen, že některým postavám se dává až příliš prostoru i na úkor vtipnosti (bratr, manželka), což film ve výsledku stojí 1*. „Myslím, že řešení je komplexní. Oni zkrátka dostanou odměnu za to, že si v pracovní době zašoustali.“ - „Právnicky je to ovšem v naprostém pořádku.“

    • 27.5.2018  08:10
    Gauneři (1992)
    ****

    „Neměkni mi tady. Nic nevědí. Vědí hovno. Neublíží ti. Jsi zkurvenej drsňák. Uvěří ti každý zkurvený slovo, protože jsi supertvrdej.“ Po dřívějších 3 zkušenostech s Tarantinem jsem o jeho tvorbu ztratil zájem. Po dlouhé době se ve mně přece jen něco zlomilo a rozhodl jsem se o „restart“. A co jiného si na úvod vybrat než jeho celovečerní prvotinu. Škoda, že jsem to neudělal už dávno a nedal pro naše první filmové setkání přednost právě tomuhle dílu. Už úvodní „vatová“ debata o významu písničky Like a Virgin a spropitném pro servírky mě slušně rozesmála. Pak se děj přenesl do opuštěného skladu, kde všem tekly nervy, jeden podezříval druhého a nikdo nevěděl, co se vlastně stalo (anebo ne?) a já se přistihl, že mě to zatraceně baví, a skládání si v hlavě, kdo je vlastně kým, mi přišlo velmi osvěžující. Navíc se podařilo i obsazení, nejvíc se mi zamlouvali Roth a Buscemi. O to víc mě zamrzel vyloženě špatný konec, „přiznání“ i „rozstřel“ se hrubě nepodařily. Přesto Gaunery, které hodnotím silnými 4*, vidím jako důvod pokračovat v „restartu“.

    • 19.5.2018  16:17
    Smrt ve tmě (2016)
    ***

    „Není blbý okrást slepýho?“ - „I když je slepej, neznamená to, že je to svatoušek.“ Ach ty berušky…Od filmu jsem čekal asi až příliš. Téma slibuje originální podívanou a v některých ohledech tomu tak skutečně je, ale obvyklý žánrový neduh, tedy, že postavy se chovají hloupě a při jejich čím dál drsnějších zraněních dál pokračují jako po lehkém škrábnutí, zůstal zachován (u válečného veterána byste těm překonaným ranám snad i věřili, u spratků, z nich každý váží 50 kilo i s postelí, to jde podstatně hůře). Což je velká škoda, protože Smrt ve tmě má i řadu kladů. Po technické stránce se rozhodně nejedná o žádné béčko, nechybí napětí a atmosféra také dlouho funguje parádně. Nejzajímavější mi však přišlo divákovo morální dilema. Komu vlastně fandit? Onen „záporák“ (byl jím vůbec?) mi totiž až do momentu prozrazení jeho sklepního tajemství byl sympatičtější (dá-li se to tak říct), avšak vlastně i po něm jsem zlodějíčkům přál zasloužený trest. Finále budí rozpaky, ale jednou to zřejmě nestačilo…lepší průměr, ke 4* moc nechybělo.

    • 19.5.2018  16:10
    25. hodina (2002)
    ****

    Režisérovu tvorbu s výjimkou Spojence nakoukanou nemám, nicméně film se objevil v mém hledáčku kvůli Edwardovi. A sice mě čekala překážka v podobě přečkání úvodních titulků, které patří k nejméně záživným, co jsem kdy viděl, každopádně to, co se odehrávalo po nich, bylo poutavé dost. Tvůrci nabízí divákovi pohled na muže, kterému zbývá den, než ho zavřou na 7 let, a je zajímavé uvažovat nad tím, jak by tento čas člověk využil, kdyby byl v jeho kůži. Norton hraje výborně a dvojice kamarádů v podání Hoffmana a Peppera ho zdařile doplňují a rozhodně nejsou jen do počtu, jejich osudy a charaktery mě dost zajímaly (na rozdíl od 2 ženských postav, naprosto nevýrazných a nezajímavých). Příběh bavil (akcentovaný útok na Dvojčata docení spíš Američané), samotný konec mě už tolik nevzal, snad i proto, že ho „použil“ i jeden nejmenovaný seriál s pohřebáky. Filmu nechybí řada vypjatých emocionálních scén, nejvíc mě dostaly ty s „dialogem“ před zrcadlem a také přátelskou „výpomocí“. I díky nim končím s hodnocením na solidních 4*.

    • 12.5.2018  13:35

    „Přestaň jí podlézat. Ať udělá první krok ona.“ - „To by vykročila s mačetou.“ Dejte si velký pozor na staré Číňanky, které se rády pletou nefungujících rodinných vztahů! Musím přiznat, že jsem na film začal koukat s očekáváním průseru, ale nakonec mě Freaky Friday docela dost mile překvapil. Ano, byla to spíš rodinná/teenagerovská komedie, což není žánr, který bych zrovna vyhledával, ale tento fakt snímku ve výsledku na vtipu překvapivě neubral. Pravda, sem tam se nějaká ta hlušší/trapnější scéna najde, stejně tak klišé spolu s pro tento typ filmu typickým „povinným“ dojímáním, na druhou stranu ze zápletky se podařilo vyždímat opravu hodně. A vše zastřešují výborné herecké výkony Curtis a Lohan, obě se hlavně po výměně rolí opravdu předvedly, a vlastně ani nevím, která mě nadchla víc (podotýkám, že nejsem fanouškem ani jedné z hereček). K tomu nechybí pohodová, příjemná atmosféra stejně jako hudba. Vidím to na slušné 4*. „Moc se mi vaše kniha líbila. Dokonce jsem ji celou přečetla.“ - „Alespoň jedna z nás...“

    • 12.5.2018  13:33
    Vyšší moc (2014)
    ****

    „Jsme na dovolený, nebudeme si to kazit. Tohle už je za námi. Přišla lavina, vyděsilo nás to, ale nic se nestalo. V pořádku?“ - „Ano.“ Tak ne. Selhání muže, „hlavy“ rodiny, je v tomhle filmu totiž až příliš fatální. Neschopnost přiznat slabost postupně narůstá od obludných rozměrů. Počínající lehké dusno se mění v těžké, atmosféra houstne. Třeba takové stupňování trapnosti při posezení s přáteli byla dost síla. Ale i přes všechnu tu hořkost jsem se musel smát, jak moc trapně mi jako pozorovateli bylo, naštěstí zcela záměrně. Snímek není jen sondou do rozkladu vztahu, ale též výpovědí o mužích a ženách současné společnosti, jak dokresluje i výpověď na konci komentáře. Škoda podivného závěru, ten jakoby ani nepatřil ke zbytku filmu. Celkově dávám silné 4*. „Ale nemáš někdy strach, že tě opustí, že zůstaneš sama?“ - „Jo, člověk má strach, že zůstane sám. Ale mám kolem sebe spoustu jiných lidí, co pro mě hodně znamenají. Nemám jen manžela a děti. Nemůžu si budovat sebevědomí jen na tom, že jsem něčí žena nebo matka.“

    • 4.5.2018  09:59

    Od filmu jsem příliš nečekal, ale o to víc mile mě překvapil. Tím, že si tvůrci „dovolili“ vůbec nezařadit do příběhu pasáž výcviku, která v podobných žánrových filmech málokdy absentuje, dost riskovali, přece jen hrozilo, že si divák nestačí vytvořit k hlavním postavám dostatek sympatií (a od čeho jiného ty úvodní „kempy“ bývají, že), ale mně osobně to kupodivu nechybělo a irským hrdinným obráncům jsem fandil i tak. I když „titulovat“ je takhle hned od začátku se příliš nedalo, protože to byla spíš vyjukaná, mladá ucha. Ta ovšem ukázala, že se nebojí. A možná v porovnání s jinými žánrovkami tolik neoslní, ale mně ta válečná vřava a akce přišla vcelku zdařilá. Všudypřítomný písek, prach, náboje, mrtvoly, smrt a nebezpečí tu cítit rozhodně byly. A co se týče konce, vzhledem k inspiraci skutečností to asi jinak udělat nešlo, ale na rovinu, třeba v ruském válečném filmu by to teda takhle nedopadlo, ehm…podobně jako v případě naivního „gesta“ vůči nadřízenému (nebo pak jeho následné reakce). I přesto hodnotím slušnými 4*, bavil jsem se.

    • 4.5.2018  09:55

    „Říhnutí je neslušné. Neslušné je zakázané. Zakázané je tajemné. A tajemné je láska.“ Místy i vcelku zábavný, ale povětšinou vážný a místy vyloženě depresivní náhled do života obyvatel jednoho „avantgardního“ ústavu pro alkoholiky. K herecky výborně obsazeným svěřenců „léčebny“ jsem si dokázal rychle najít vztah, ačkoliv ke Kňažkově postavě jsem místy neměl úplně pochopení a jeho rebelující tendence mi občas přišly trochu zbytečné. Hrušínského despotický ošetřovatel sice působil téměř démonicky, ale jeho systém koleček v podstatě příliš neznamenal, neb to nebylo o boji s personálem, ale se sebou samým. Nejsilnější pasáží pro mě bylo „vykloktávání“, nejslabší pak Lexovo tendenční „prozření“ ke konci filmu. Celkově to vidím na solidní 4*. „A co budete dělat?“ - „Človek má dve možnosti. Buď usiluje o anti-inštitúcii, a stane sa kacírom, alebo je vo svojom odpore sám a stane sa z neho mučeník.“ - „A co vy?“ - „Ja? Ja sa ožením!“ - „To je třetí možnost?“ - „Ne, to je ta druhá. Bude z něj mučedník.“

    • 28.4.2018  16:35

    „Dobře, můžete teď zastavit, jestli chcete. Protože, věřte mi,..odteď je to nářez.“ No, tohle tvrzení Barrymu tak úplně odsouhlasit nemůžu, taková pecka to zase nebyla. Nicméně, bavil jsem se. Barry Seal je dvouhodinová pohodová oddechovka, která sice člověku hladinu adrenalinu v krvi příliš nezvýší, ale za to moc příjemně uteče. Atmosféra je příjemná, sem tam se najde i něco k zasmání, ačkoliv těch vtípků jsem čekal přece jen kapánek víc. Film doslova visí na Tomově postavě a vůbec jeho hereckém výkonu, zas 1 z těch jeho sympatických pohodářů, kterým se dá jen těžko nefandit. Škoda jen, že má hlavní hrdina všechno až příliš krásně nalajnované, a strach o něj může mít jen naprosto paranoidní divák. A protože jsem prozatím stále neměl tu čest se seriálem Narcos, budu se muset vyhnout i případné polemice nad vhodností doplnění Escobarova příběhu. Hodnotím slabšími 4*. „Barry?“ - „No?“ - „Roscoe to vyhrabal na dvorku. Všude jsou poházené bankovky.“ - „Ráno to shrabu.“ - „3x víc jsem našla v krbu.“

    • 28.4.2018  16:26
    Veteráni (2009)
    ****

    „Jestli to musíš vědět...nejsem ženatý.“ - „Není divu. Vypadáš jak sračka.“ - „Je to tak špatné?“ - „Ne...ještě horší.“ Člověk by řekl, že půjde zas jen o jednu z mnoha severských tragikomedií. A měl by pravdu, protože přesně tímhle Veteráni jsou. Jenže je nutné hned doplnit, že o jednu z mnoha vysoce kvalitních severských tragikomedií. Což mě příliš nešokovalo, poněvadž se to dalo čekat. Čím mě ovšem Veteráni velmi mile překvapili, že dokázali zábavným způsobem zapojit i žánr road movie, se kterým obyčejně mívám problém. A nuda se u cestování na fotbalový zápas v podání bandy svérázných starců a jednoho (nejen generačně) nesourodého dua outsiderů rozhodně nedostavila, ba naopak. Navíc jsem se několikrát od srdce zasmál, protože scén typu „profesionálního přepadení“ je ve filmu hned několik a dobře vyvažují ty spíš smutné. A rozepisovat se nějak víc o tom, že jsem nemohl z Laury Christensen spustit oči kdykoliv se objevila na scéně, nejspíš nemá cenu…ehm, ale je fajn, že jen o ní to ani zdaleka není. I proto dávám solidní 4*.

    • 21.4.2018  16:05

    „Pravda je prostá. Náramek byl odnesen během přechodné ztráty kontroly nad svou osobou známé jako schizofrenie, ale lidově označované jako hypnóza.“ Ze spolupráce dvojice Leisen-Sturges jsem viděl již Jejího milionáře a některé společné znaky jsem pociťoval i u tohoto filmu, ačkoliv Remeber the Night rozhodně nebylo tak bláznivé, těch vtípků bylo asi také méně, na druhou stranu chyběly i ty vyloženě hluché. Ústřední pár byl vybrán každopádně dobře, chemie funguje jak má (čehož Wilder využil i v pozdější Pojistce smrti), a Stanwyck je neodolatelná (když trousí ironické poznámky, tlačí krávu blíž k dojiči, prokazuje orientační nesmysl či se zrovna snaží narvat do korzetu). Remember the Night je velmi příjemná a úsměvná komedie (ačkoliv přívlastek „vánoční“ mi zrovna u tohoto snímku přijde dost zaměnitelný), která mě ovšem zanechala trošku rozpačitého z konce, který bych u filmu podobného ražení příliš nečekal. Celkově to budou slušné 4*. „Ano, prosím?“ - „Je šéf doma?“ - „Je tu, ale není doma.“

    • 21.4.2018  15:54
    James White (2015)
    ****

    „Bylo mi 10. Chci jet na dovolenou jako dospělý.“ - „Aha, jako dospělý. Dospělý bez peněz, bez práce, bez bydlení.“ - „O čem to mluvíš? Mám peníze.“ - „To pojištění není nijak závratné.“ - „Jen říkám, že potřebuju vypadnout. Musím odtud vypadnout.“ - „To se shodneme. Musíš dospět a vypadnout z mého gauče.“ Zcela zásadní u tohoto filmu je budování si vztahu diváka s problémovým Jamesem. Se sympatiemi k jeho chování je to složité, v podstatě jako na houpačce, každou chvíli jinak. Na jednu stranu ho chápete, litujete a fandíte mu, na druhou jen těžko snášíte, jak se s tou či onou situací vyrovnává, kdy ubližuje sám sobě a všem ostatním kolem (což je ještě umocněno jeho značnou impulzivností…i když třeba reakci na přehrávání svatebního videa jsem se vůbec nedivil). Tak či onak, je skvěle zahraný (stejně jako jeho matka) a bavilo mě si na něj pozvolna přetvářet názor. Navíc tu je úmyslně „nepříjemná“ kamera, která navozuje větší autenticitu, stísněnost a napomáhá ještě k větší divákově zúčastněnosti. Vidím to na solidní 4*.

    • 14.4.2018  14:08
    Contratiempo (2016)
    *****

    „Z mé 30-leté kariéry znám dva druhy klientů. Takové, kteří svou situaci odhadnou a spolupracují, přesto, že to může být nepříjemné, a takové, kteří se mají za lišáky a čekají, že je z toho vysekám, aniž by hnuli prstem. Vy patříte k té druhé sortě. Ale prozradím vám dvě tajemství. Bez utrpení není ani vykoupení. A vy nejste chytřejší než já.“ Snímek Contratiempo ustál má vysoká očekávání a ukázal, že je dalším z řady kvalitních thrillerů ze Španělska, které už bez nadsázky začínám považovat za nefalšovanou velmoc tohoto žánru. A Oriol Paulo znovu dokázal, že umí, jak už naznačil ve filmu Tělo, rovněž kvalitní žánrovce. Contratiempo je atmosférický, napínavý, zvratový, dynamický a žádající si plnou divákovou pozornost, poněvadž možné verze „pravdy“ se kupí a je nutné držet s tvůrci krok. Závěrečný twist je sice „kapánek“ přehnaný, ovšem oproti kupříkladu některým hollywoodským „šokujícím“ pointám se drží stále v rozumných mezích. Čistě objektivně je film na 4*, ale za to, jak moc mě pohltil, tu pátou hvězdu přece jen přihodím.

    • 14.4.2018  14:04
    Karel a já (1942)
    ****

    „Říkám ti, nezlob mě! Di si za Vaškem. Je to hodný hoch a ty seš taky trdlo, tak se k sobě báječně hodíte.“ Zpočátku mě mírně zarazilo, když jsem si uvědomil, že Jindřich Plachta zdaleka nemá/nebude mít tolik prostoru. Což je ve výsledku trochu škoda. Oba páry Dítětová-Pešek, Dohnal-Vítová (ehm, nebo spíš Marvan?) jsou sice také vcelku zábavní, ale přece jen vtipnosti výše zmíněného matadora (navíc podpořeného skvělým parťákem Karlem, ačkoliv drobet nemluvným….) a jeho neustálých průpovídek („Ó jak je měnivééé, to srdce ženinééé!“) nedosahují. Tak či onak jde o příjemnou záležitost (i přes tu naivitu a poněkud otravný důraz na manuální práci) a pro mě osobně zároveň pobídku, abych se podíval i na další filmy pana režiséra, tenhle si vysloužil slušné 4*. „Pane Šourku, ale vy jste zapomněl na jednu důležitou okolnost.“ - „To je možné. Já teď k stáru ztrácím paměť.“ - „Myslím na ženskou hrdost!“ - „Na tu byste zapomněla taky, kdybyste teď pana Oldřicha viděla. Je o hlavu vyšší, opálenej…zkrátka už skoro člověk.“

    • 8.4.2018  15:58
    U nich doma (2012)
    *****

    „Tichý, bezproblémový. Vždycky sedí v zadní řadě. Tak jako ty. Je to nejlepší místo. Vidíš všechny a tebe nikdo.“ V podobném typu filmů většinou nacházím zalíbení. A s milým překvapením můžu konstatovat, že U nich doma není výjimkou, právě naopak. Film hned na začátku nenápadně diváka vmanipuluje do role učitele. Jeho hladovost, při které se jen marně snaží zakrývat, jak ho studentovo vyprávění nesmírně přitahuje a vzrušuje, se stává i divákovou. Ten si pak stejně jako hlavní hrdina přeje další pokračování dobrodružství mladého stalkera a vetřelce v domě, ba přímo po něm baží (s tím rozdílem, že publikum nemá tu možnost zasahovat do tvůrčího procesu talentovaného spratka). Ale přestože si tvůrci filmu s divákem nádherně hrají a manipulují, pořád mu dávají velkorysou možnost si to zároveň uvědomit a škodolibě se bavit na účet hlavního hrdiny spolu s nimi. A ačkoliv mě konec snímku v první chvíli mírně zklamal, s odstupem času se mi zamlouvá stále víc. Trošku nadhodnotím a přiklepnu filmu slabších 5*.

    • 8.4.2018  15:40

    „A zde Muktar Sakanov, stará se o traktory a potraty.“ Upřímně řečeno, málokterý film jsem odkládal tak dlouho jako právě tento. Nakonec se mi ovšem podařilo zbořit zeď předsudků a už po, ehm pouhých 12 letech od natočení jsem Borata zhlédl. Inu, co k výslednému zážitku dodat…snad jen, že něco tak nádherně stupidního, infantilního, absurdního, politicky nekorektního a odvážného se vidí...no, možná právě přesně jednou za 12 let. Vytýkat tomuhle filmu cokoliv, je vlastně popíráním jeho předností. Ano, „skotačení“ v hotelovém pokoji mi už vtipné nepřišlo a celkově snímku začne ke konci docházet dech (který Borat chytí znovu až při autogramiádě), ale jinak jsem se opravdu upřímně bavil. A Cohen je správně praštěný a nebojí se sám sebe navézt do těch nejhloupějších situací. I díky tomu hodnotím solidními 4* a rád se porozhlédnu po dalším dílku s tímto svérázným chlapíkem. „V Kazachstánu je ilegální pro víc než pět žen být spolu. S výjimkou bordelu a hrobu. V USA ženy scházejí spolu a říkají feministky. Zjistím víc.“

    • 1.4.2018  10:00

    „Luku, naši žáci nás musí přerůst. To pravý úděl všech mistrů je.“ K mému milému zjištění se mi film líbil ještě víc, než předchozí Síla se probouzí. Když jsem se snažil přijít na hlavní důvod, napadla mě vyzrálost. Ta se odráží asi ve všem, mám tím na mysli především vedení příběhu, zpracování akčních sekvencí (ale i těch ryze dialogových) a v neposlední řadě vývoj postav. Největší posun předvedl Kylo Ren, až jsem si říkal, zda byl tak dobře napsán na papíře či se s ním Adam Driver „prostě jen“ tak dobře sžil. A ačkoliv tu 2 postavy chybí (jedna kvůli smrti v předchozím díle, druhá kvůli idiocii producentů), 1 navrátilec tu přece jen je (srdce mi radostí zaplesalo), navíc menší role, kterou tu měl Benicio, byla opravdu parádní. Takže když pominu tu otravnou castingovou snahu o politickou korektnost (odplivnu si mimo komentář), měl jsem problém v podstatě jen s hranicí Síly, která se zde na můj vkus dost překračovala (u 2 vyloženě špatných scén s jejím využitím bohužel figuruje Leia). Takže stejně jako u sedmičky dávám zcela neobjektivních 5*.

    • 1.4.2018  09:55

    „Pamatuju si tě vyššího.“ - „Trochu jsem se zmenšil.“ - „To nevadí. Velcí muži dnes nejsou příjemní.“ Vítkovi ještě jednou děkuju za výborný tip, snad si tento snímek užil jakožto svědomitý a uvědomělý pracující člověk stejně jako já…ale přímo k filmu. My, zázračné děti jsou opravdu příjemnou tragikomedií. A zdařile představují, jak se dá na smutnou historii jednoho národa pohlížet s odzbrojujícím nadhledem, vkusnou satirou a lehkou ironií. A je jen dobře, že občasné „přerušování“ projekce (sloužící k přeskakování časových úseků) v podobě doprovodné dvojice je se svým komentářem také zábavné („Co člověk nemá v hlavě, musí mít v nohách!“). A romantika je úsměvná a nevtíravá. Jakože hlavnímu páru snad ani nelze nefandit, Hans je sympatický „kluk odvedle“, Kirsten zas živelná ženská do nepohody. Salvy smíchu se u sledování tohoto filmu sice nekonaly, ale bavil jsem se a skoro mi až přišlo líto, že film utekl tak rychle. Hodnotím silnými 4*. „Erotika v novém Rusku.“ - „Hm, to mi sem položila.“ - „Je pro komunismus?!“ - „Ne, spíš pro tu erotiku.“

    • 26.3.2018  15:56

    „Hej! To je naše sestra.“ - „Umí dobře líbat?“ - „Hej! Ven.“ - „Nejdřív zaplať účet.“ - „Zaplatím později.“ - „Nebudeš toho schopný.“ Od filmu jsem si příliš nesliboval, prostě klasickou „hollywoodštinu“ se směsicí krimi, thrilleru a akce. Což jsem i dostal. Ale navrch tu bylo překvapivě málo klišé a hlavně, hodně humoru. A ano, právě tudy vede cesta, přes odlehčení. Tom je prakticky neustále nad věcí, plný vtipu, šarmu, inteligence a rychlých reflexů. Film je v podstatě stejný jako jeho hlavní hrdina. A těch věcí, které mě štvou v ostatních hollywoodských „bijácích“, tu bylo minimum (v podstatě jen moc na efekt férovka v závěru, stejně tak trochu hloupější jednání záporáků, no a pak lehce laciná úlitba pánům v podobě „zabírání“ Rosamund, ale dobře, bráno z čistě „uměleckých“ důvodů…znáte to). Až na těch pár výhrad jsem se moc bavil a rád Jackovi přihodím solidní 4*. „Váš střelec bude tam za těmi světly. Může kontrolovat obě cesty najednou. A zabít vás hned, jak se objevíte.“ - „Můžete nás ho zbavit?“ - „Myslíte třeba vzít ho na večeři?“

    • 26.3.2018  15:54
    Noční host (1961)
    ***

    „Sedni si. Slyšíš? Dědku starej, vopelichanej.“ - „To zní hrdě…“ Upřímně řečeno to nechápu. Opravdu jsem věřil, že mě Noční host ohromí, ale nakonec se dostavilo spíš zklamání (snad z až příliš velkého očekávání). Příběh samotný mě zpočátku velmi bavil, ale cesta, kterou se postupně udával, mi moc nevoněla (samotný konec, nepříliš povedený, to vše jen podtrhuje). Svou vinu na tom nese i jistá poplatnost době, i když na druhou stranu nic, co bych nerozdýchal. Co jen to…aha, už vím, postavy. Přesněji řečeno neživotné karikatury. Jediný Hrušínský z toho vyšel ještě se ctí (jeho Huppert byl „správně“ slizký), ale se zbytkem osazenstva to už žádná sláva nebyla (na druhém konci pak stojí Hlaváčová, jejíž kreace Jany byla totálně mimo). V těsném závěsu jsou pak dialogy, které místy také nebyly z nejvydařenějších. Celkový dojem mě tak mrzí, protože dané téma si zasloužilo zpracovat lépe. Proto hodnotím pouze slabým průměrem. Nicméně, Vítkovi alespoň poděkuju za tip na My, zázračné děti, ten film vypadá zajímavě.

    • 22.3.2018  15:36

    „Musíš sehnat pomoc, je šílená!“ - „Není šílená, jen...neobvyklá.“ Celý úvod, který se dá směle označit za jedno z vůbec nejoriginálnějších prvních setkání páru, jsem kompletně prosmál. Následné „harmonické“ soužití, provázené neporozuměním prakticky už od začátku, však dá divákovi rychle najevo, jakým směrem příběh půjde. To stupňování konfliktů společně s prohlubující se nedůvěrou mě moc bavilo, ze střetu názorů na výchovu dítěte se podařilo vystavit velmi napínavé a mrazivé drama. Skvěle zahrané, nutno dodat (Jude sice rozhodně není prototypem ideálního otce a už vůbec ne partnera, ale vedle Miny vypadá div ne jako naprosto rozumně se chovající/smýšlející člověk). Rozuzlení sice využilo krapet samoúčelnou berličku (ve stylu poučky, že pokud je na pódiu „ona věc“, musí se z ní…), avšak to je tak jediné, co můžu tomuhle emocionálnímu nářezu vytknout. Čistě objektivně má film pouze na 4*, ovšem já si tu 1* navíc přihodím, protože se tu ryje do velmi aktuálního tématu možná až demonstrativně, ale naléhavě a rozhodně k věci.

    • 22.3.2018  15:32
    Tetička (1941)
    ****

    „Víte, že cizí dopisy se nečtou?!“ Příjemná, nenáročná, předvídatelná (jak jinak také?) komedie, u které jsem se po celou dobu sledování usmíval. Ale vyloženě vtipných scén či hlášek, u kterých bych se za břicho popadal, tu bylo až překvapivě málo. Herecké obsazení je sice kvalitní, postavy také nejsou vůbec špatně napsané, ale spíš se u nich sází na jednoduchost a v některých případech hlavně přehrávání. Což bez hluchých míst funguje jen u výtečného Ference Futuristy, suverénního tahouna (a nejzábavnějšího protagonisty) celého filmu. Humoru také moc neprospívá přespříliš sentimentu, který do filmu vhání postavy Naskové a Smolíka, má to jistě svoje opodstatnění vzhledem k hlavnímu tématu Tetičky, ovšem zábavy to prostě a jednoduše nepřidá (stejně jako přehnaný důraz na rádoby strašidelnost). Téhle Fričově staromilské veselohře, která neurazí, příjemně uteče, ale salvy smíchu nenabídne, přiklepnu ještě slabší 4*. „Vybral jsem si vás po pečlivé úvaze…a také proto, že tady nikdo jiný nebyl.“

    • 22.3.2018  15:25

    „Když to nejméně čekáš...příroda lstivě najde tvoji slabinu.“ Prý „Broskve v tísni!“…tímto děkuji nejmenované uživatelce, upřímně jsem se zasmál. Teď už ale k filmu samotnému. Neměl jsem žádná vysoká očekávání. A strach z nudy mě dlouho odrazoval. Nakonec se mé obavy ukázaly jako liché. Předně, podařilo se mi vcelku rychle adaptovat na rozvláčné tempo vyprávění, navíc podpořené místem a časem (prázdninami v slunné Itálii), kdy se dlouho zdánlivě nic nedělo. Ale opak byl pravdou. Bavilo mě sledovat to postupné, zpočátku téměř necitelné oťukávání ústřední dvojice (jen tak „mimochodem“ výborně zahrané). Přistoupil jsem na pravidla hry a vnímal čím dál větší napětí mezi oběma „zainteresovanými“. Zpočátku ze strachu z odmítnutí, pak žárlivosti a nakonec rozloučení. A film výborně vygradoval. Přišel skvělý rozhovor s otcem a následně pohled do krbu, při kterém vše viděné na diváka teprve dolehlo v plném emocionálním rozsahu. Hodnotím silnými 4*. „Co jsi dělal?“ - „Nic!“ - „Chápu...přesunul ses do rostlinného království?“

    • 22.3.2018  15:21
    Na kometě (1970)
    ****

    „Cítili jsme se zde velice spokojeně. Pomáhali jsme ze všech sil a šířili civilizaci…“ Aneb jak se spřežením plastových hrnců dinosaury zahnat na útěk. Jules Verne asi nikdy nebude můj šálek kávy, na druhou stranu, Zemanovi se podařilo mi ho přiblížit asi nejsnesitelněji, jak v mém případě vůbec šlo. Ve snímku Na kometě se hýří nápady, fantazií, všemožnými detaily (třeba takové Effovo „Ještě se mi to připálí!“), takže nuda se nekoná. Krom již zmíněného Effy se o zábavu stará také Filipovský se svými průpovídkami, nechybí něžná Vašáryová (rozhánějící konkurenci polštáři)…jen jsem nepochopil to nesmyslné a rušivé předabování hlavního páru (v případě Drbohlavové by to snad ještě šlo, ale u Třísky mě hrozně štvalo, že nedostal roli přímo on). Už jsem se tak trochu smířil s faktem, že mě asi žádný Zemanův film nechytí natolik, abych mu přiřkl 5*, na druhou stranu, pár jeho kvalitních počinů jsem již viděl, takže to budu zkoušet dál, protentokrát dávám solidní 4*. „Není to volovina, co děláme?“ - „Kterej rozkaz není volovina.“

    • 17.3.2018  10:58

    Starouš Woody točit filmy stále nezapomněl, předchozí jeho 3 snímky (zejména takový Iracionální muž) jsou toho jasným důkazem, ovšem…podobně mírné zklamání jako z Kola zázraků jsem cítil naposledy u Jasmíniných slz (cca 5 let dozadu). Po technické stránce nezbývá než zuřivě tleskat kameramanovi Storarovi ve stoje. Nad všemi těmi různorodými barvami, filtry, stíny, záblesky a já nevím, čím vším ještě, bych se mohl rozplývat dobrou chvíli. Všechno tohle pomohlo k příjemné atmosféře, stejně jako Woodyho klasická volba (nepřekvapivě) kvalitní hudby. Zklamal mě ale docela příběh. Nenudil jsem se, avšak ani necítil to správné nadšení, při kterém bych dychtil po každé další scéně. Což zamrzí i díky hercům, na které se naštěstí film spolehnout mohl. Září především „Winsletka“, která si scény vyloženě krade pro sebe. Třeba takový její „dialog“ před zrcadlem nebo naopak závěrečný pohled (tak nádherně vypovídající)…Kate prostě jede. Takže Woody, zas za rok (snad už teda u komedie). Kolo zázraků hodnotím lepším průměrem.

    • 17.3.2018  10:48

    „Neměla by ses za nás stydět jen proto, že jsme si zvolili jiný životní styl než ty.“ - „Být bezdomovcem v New Yorku se nepočítá jako životní volba.“ Téma Crettonova počinu mě před zhlédnutím snímku prakticky vůbec nezajímalo. Po filmu jsem se pídil čistě kvůli hercům. Na těch dílo pevně stojí, ti jsou hlavním důvodem proč se podívat. Nejvíc mě bavil Woody, resp. jeho postavu bych v reálu opravdu potkat nechtěl, ale zahrál ji perfektně. V těsném závěsu to pak byly neméně výborné Brie a Naomi. Pozitivní ovšem je, že se předvedli snad všichni dětští herci, což mě příjemně překvapilo. Příběh už taková pecka není, nicméně nenudil jsem se a po většinu času se zájmem sledoval, jak to (nejen) se sourozenci dopadne. Konec mě emocionálně nezasáhl, no vlastně se mnou nehnul vůbec a považuju ho za nejslabší část filmu (spolu s nezajímavými závěrečnými titulky). Crettonovi nicméně plánuju dát další šanci v podobě Dočasného domova, od kterého si i slibuji emocionálně silnější podívanou. The Glass Castle přiklepávám slušné 4*.

    • 11.3.2018  10:40
    25. Český lev (TV pořad) (2018)
    ***

    Po roční pauze jsem sebral odvahu a Lvy zapnul. A když už jsem zhlédl pořad celý, zkusím nějaké to zhodnocení. Tak předně, maximálně příjemně mě překvapila moderátorka Vinczeová. Za celý večer jsem zaznamenal přesně 1 její slabší moment, jinak to zvládla s grácií a snad budou tvůrci natolik soudní a osloví ji i pro Lvy příští. Naopak Vladivojna La Chia a její uskupení…to byl zkrátka největší trapas večera („krapet“ nedůstojné chování vůči oceněným). Nemůžu také opomenout snahy mnoha zúčastněných udělat ze Lvů politickou agitku. Nesouhlasím, že do pořadu tohohle typu něco takového patří a postupně jsem jásal nad každým, kdo prostě „jen“ normálně poděkoval či předal (nejvíc pobavili pánové Neužil s Pleslem). Jen kdyby se tak hloupě na všechno nespěchalo…Těžko se mi hodnotí samotní vítězové napříč kategoriemi, neb jsem neviděl úplně každý nominovaný snímek, ale minimálně v té hlavní, nejlepší film, nepovažuju ocenění Báby z ledu za žádný přešlap, spíš naopak. Celkově to vidím na slabý průměr, je co zlepšovat.

    • 11.3.2018  10:12

    „Poslechni, co myslíš, svede něco ten Syrový?“ - „Syrový je náš Žižka!“ Měl jsem trochu obavy, zda film nebude příliš tendenční. Ale v podstatě krom 2 průpovídek z úst (koho jiného než?) Rudolfa Deyla o Španělské válce a Rusku vs. Západu se podařilo tvůrcům udržet „neutrální“. A komu nevoní zobrazování německé části obyvatelstva v pohraničí nepříliš růžovými barvami, měl by se snímku asi raději vyhnout. Tak či onak, problematiku soužití Čechů a Němců v problematickém místě a době se myslím podařilo vystihnout více než zdařile, kladným postavám máte důvod naplno fandit (mým favoritem byl jednoznačně Effa). Překvapivě nejvíc to snímku kazí podivná jazyková stránka, kdy se dost zmateně střídá čeština s němčinou bez nějakého zřejmějšího důvodu. I přes tuhle kaňku jsou to ovšem solidní 4* a pro mě připomínka, že bych se měl poznávání filmové tvorby Jiřího Weisse věnovat více. „Lidi ve vesnici se už docela zbláznili. Dneska někdo postřelil Sychru.“ - „On není mrtvej?!“ - „Honzíčku!“ - „Nejsem Honzíček, jsem Hans!“

1 2 3 4 5 20 40 59 78
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace