Sarkastic

Sarkastic

Jan D.

Česko

126 bodů

Moje oblíbené seriály

  • poster

    Ajťáci (TV seriál) (2006)

    (Viděny všechny díly) Na pohřbu manžela: „Je mi líto vaší ztráty.“ – „Děkuju.“ – „Není to, jako kdybyste ztratila pero, že? Je to...je to tak o moc horší. Chtěla byste pero? Mám jedno náhradní.“ – „Ne, děkuju.“ – „Prosím, vemte si ho.“ – „Proč mi ho dáváte?“ – „Já nevím. Něco odchází, něco přichází…“. Linehanovo jméno na pozici scenáristy i režiséra mi po předchozích 2 zkušenostech slibovalo určitou kvalitu, ale že se budu tak skvěle bavit a tolik brečet smíchy, to jsem opravdu nečekal. Tolik parádních hlášek a situací v každé sérii (a že byly všechny víceméně stejně zábavné) se jen tak v seriálové tvorbě nevidí! A tak jsem si užil chvástání se bohatými pc zkušenostmi nové vedoucí IT, omluvnou večeři v dětské restauraci, oživlou Jen a popisování „jejích dnů“ v sérii 1. Hned na to mě bořily návštěvy toalet v divadle, pohřeb, upozornění na nelegální kopírování filmů a večeře u Jen doma v sérii 2. Následující řada mě bavila satirou na společenské sítě, „krabičkovým“ internetem, fingovaným manželstvím či focením „sexy“ kalendáře. A nakonec přišla série číslo 4 (moje nejoblíbenější), která si na mě připravila pouliční Odpočítávání, zamilování se do klávesáka za doprovodu Bolera, svědčení u soudu o nemístném masérově činu, požár v mořském parku nebo rozvodové řízení v posledním díle, který byl naprosto dokonalý (zejména svými křížovými výslechy, u nichž se vyřádily všechny hlavní postavy, mě nejvíc pobavil Mossův výstup, u kterého jsem se až zalykal smíchy). O bonusovém prodlouženém díle ani nelze hovořit jako o 5. řadě, šlo už „jen“ o malou rekapitulaci, rozloučení se s fanoušky, mírnou snahu o to být aktuální (ať už vizuálem nebo trendy-anonymous, virální videa atd.). O humor tu sice není nouze, ale byl to jednoznačně nejslabší díl celého seriálu a zastánci tvrzení, že končit se má v nejlepším, by se této epizodě měli raději vyhnout (protože poslední regulérní série opravdu skončila na vrcholu). A sice mi budou postavy chybět, ale tak vysoké úrovně, kterou si tvůrci nastavili, by už asi po letech znovu dosáhnout nešlo ani díky možnostem držení kroku s dobou (jak to předvádí např. Teorie velkého třesku), takže je asi lepší nechat seriál ukončený (a přestávka v tom také hraje svoji roli). Pominu-li výše zmiňovanou speciální epizodu, je to za mě jednoznačně 5* a navíc zařazení mezi moji seriálovou topku. „Šel bys se mnou a pomohl mi prokousat se touhle právnickou šaškárnou, Mossi?“ – „Raději ne. Nemám dobré zkušenosti s právním systémem.“ – „Jakto?“ – „Když mi bylo 11, rozbil jsem světlík a má matka se se mnou soudila.“ – „Soudila se?“ – „Ano. Aby mi dala lekci. Byla velmi agresivní vyšetřovatel.“ – „A to se dá? Soudit se s vlastním dítětem?“ – „Šlo o přelíčení v kuchyni. Vyrobila hlediště pro kočky.“ – „Jak to dopadlo?“ – „Vyhrála. Dodnes splácím pokutu.“

  • poster

    Black Books (TV seriál) (2000)

    (Viděny kompletní 3 série) „Okamžitě sem musíte někoho poslat. Dobře, ale ještě dnes. No dobře, tak zítra. Ale hned ráno. Dobrá, po obědě. Ale hned po obědě. V šest hodin, skvěle.“ Black Books je v mnoha ohledech takřka dokonalým prototypem britského komediálního seriálu. Jistě, sem tam se objeví lehká kolísavost kvality humoru, Bernard je na mého oblíbence "Gandalfa" někdy až přespříliš krutý (ok, možná jenom můj osobní problém), postava Simona Pegga mohla dostat více prostoru (jeho šílence Evana jsem si okamžitě zamiloval) a vůbec 18 dílů je pro fanouška seriálu zoufale málo, ale žádná z těchto skutečností nemění nic na tom, že jde o super zábavu s výborně napsanými postavami, dialogy a hláškami. Po čtvrtém kompletním zhlédnutí všech 3 sérií si Black Books vytvořil pevnou pozici v mé seriálové topce. „Takže jsi ho vyhodil.“ – „Možná jsme měli malou rozepři. Týkala se kuchyňského přístroje a ruky. A možná to byla Mannyho ruka a ten přístroj byl toastovač. A možná jsem je spolu seznámil.“

  • poster

    Dexter (TV seriál) (2006)

    (Viděno kompletních 8 sérií) Tvůrci Dextera jsou zatraceně šikovní manipulátoři (v dobrém slova smyslu), protože přesně ví, jak na diváka a dostanou ho vždycky tam, kam chtějí. Několika seriálům se už podařilo mě donutit sledovat ho pěkně celý, hltat díl za dílem dnem i nocí, ale s Dexterem to bylo ještě o něco silnější, tím spíš, že 1 díl trval cca 50 minut a bylo jich 12 v každé z 8 sérií. Navíc, Dexter Morgan je jedna z nejpropracovanějších a nejsympatičtějších seriálových postav, jaké jsem kdy viděl, divák mu po celou dobu fandí, žere jeho vnitřní ironické, cynické poznámky („Debra už nemůže spát v prázdném domě. Vlastně skoro vůbec nespí. To se asi stává, když se vás snoubenec snaží rozřezat na malé kousky.“), postupně poznává jeho komplikovanou osobnost a vytváří si k němu neobyčejný vztah. Ale ostatní postavy tam rozhodně nejsou jen do počtu, ať už je to jeho třeba přisprostlá, vrahouny a problémy neustále přitahující sestra Debra, úchylák z laborky Masuka, nezvladatelný a za ženskými se honící bouřlivák Quinn nebo krapet temperamentnější správňák Batista. Samotnou kapitolou jsou záporáci, kteří jsou (povětšinou) velmi dobře napsaní, mně osobně však přišel stejně nejstylovější první z nich, Ice Truck Killer (jeho představitele bych ještě někdy rád viděl v podobné roli), čímž však nechci říct, že by ti z dalších sérií byli nějak slabší, to určitě ne. Seriál si po celou dobu drží vysokou úroveň, i když samozřejmě někdy zakolísá a samotnou kapitolou je jeho konec, se kterým jsem se sice už smířil, ale stejně si myslím, že ho tvůrci prostě odflákli. „Nejste žádná zrůda. Nikdy jste nebyl.“ – „Každý na mém stole by nesouhlasil.“ Moje osobní TOP 10.

  • poster

    Domek z karet (TV seriál) (2013)

    (Původní britskou verzi a její pokračování jsem neviděl) „Myslíte, že jsem pokrytec? Měli byste. Souhlasil bych. Cesta k moci je dlážděná pokrytectvím. A oběťmi. Nikdy nelitujte.“ House of Cards bych drze označil za modernější, podstatně vážnější a cyničtější verzi Jistě, pane ministře/premiére (podotýkám, že oba zmíněné seriály mám velmi rád). Ostatně, postava Francise Underwooda v mnohém Humphreyho Applebyho připomíná. Řekneme si to ale na rovinu, Frank je zcela bezcharakterní, bezpáteřní, zákeřná, podrazácká, sebevědomá, ambiciózní, samolibá a manipulující svině, která jde doslova přes mrtvoly….a díky excelentnímu Spaceymu (role ušitá jemu přímo na míru) si ho snad ani nejde přes všechny ty přívlastky nezamilovat. K tomu jeho sarkastické poznámky/promluvy a všeříkající ksichty adresované divákům, po kterých člověk doslova prahne. A s jeho ženou Claire, která umí hrát neméně tvrdě, tvoří prototyp dokonale pragmatického manželství, které musíte obdivovat (a je vám z něj stejnou měrou blivno). Ale dost o postavách (i ty vedlejší by zabraly několik řádků). Neustálé a všudypřítomné lži, lsti, podrazy, léčky, obraty, koalice, spiknutí a nože do zad skoro nenechají diváka na pokoji a vzhledem k tomu, že má Frank spoustu nepřátel (a každým svým tahem si dělá další), má seriál pravděpodobně velký potenciál udržet si přízeň i pro další díly. Na druhou stranu, takřka epický konec druhé série se roztočil do tak mocných obrátek, že mám až trochu obavy, aby ve třetí nedošla šťáva a kvalita nešla strmě dolů, snad mně tvůrci předvedou opak (třeba taková 14. epizoda uvedla druhou řadu parádně…včetně rýpavého „F-U“), těším se nicméně maximálně (a na zkoušku si House of Cards přidávám do TOP 10). Plný počet dávám s přehledem, i když je fakt, že seriál není zcela dokonalý, mluvím o 2 konkrétních momentech (skoro měsíc trvající stávka+pouta v kongresu?) a také některých zbytečně samoúčelných sexuálních scénách (mám na mysli ty „méně všední“, např. díl 24), jinak naprostá spokojenost. „Freddy věří, že když z dodávky spadne lednička, je lepší uhnout stranou. Já věřím, že to lednička má uhnout mně.“

  • poster

    Hra o trůny (TV seriál) (2011)

    Knižní předlohu neznám (a číst ji ani nebudu). Tento fakt mi však rozhodně nezabránil se po celých prozatím 5 sérií maximálně bavit. Seriálu z mého pohledu nechybí nic, je zde chytlavý více vrstevnatý a napínavý příběh, perfektně napsané postavy s širokou nabídkou hrdinů, kterým můžete fandit, výborná výprava, skvěle padnoucí hudba, slušné triky, chytlavé úvodní intro (to se navíc časem i lehce proměňuje)…Hra o trůny, ač fantasy, působí po většinu času docela realisticky a magie a jiné nadpřirozené praktiky či bytosti jsou sem přidány vcelku nenásilně. I když nutno dodat, že postupně má jejich výskyt stále zvyšující se tendenci (což mi není úplně po chuti) a dávno to už není jen o Melisandře (která mi svými "triky" pila krev úplně na začátku). Pro mě osobně (tedy jedince, co nemá načteno dopředu) je navíc sledování Game of Thrones jedno velké, nevyzpytatelné a adrenalinové dobrodružství, protože si nikdy nemůžu být jistý, kdy a která postava (ať už více či méně mnou oblíbená) lidově řečeno "zařve". Tenhle faktor může mít obecně za následek i odliv některých diváků (jak už jsem tak v praxi nejednou zaznamenal), na druhou stranu publikum dostává již od prvního dílu na výběr spoustu jiných zajímavých postav, ke kterým si (alespoň v mém případě tomu tak bylo) stačí hned či postupně vytvořit dostatečně silný vztah, takže ho tyto ztráty nemusí tolik mrzet (přestože po zkouknutí posledního dílu 5. série...fňuk, chm...se už začínám opravdu obávat, zda alespoň nějací moji oblíbenci dožijí konce seriálu). Avšak ani tato okolnost nemění nic na 5* a umístění v mé seriálové top 10.

  • poster

    Impérium - Mafie v Atlantic City (TV seriál) (2010)

    (Viděno kompletních 5 sérií) Perfektní gangsterský seriál z časů prohibice v USA, který je opravdu vypiplaný a může se spolehnout na výbornou dobovou hudbu, interiéry a exteriéry, kostýmy či rekvizity, nemluvě o dokonale stylovém a pohodovém intru. Někomu možná může vadit lehce pomalejší tempo a ne až tak častá akce, ale já osobně s tím neměl nejmenší problém, na oplátku divák dostává o to propracovanější látku, s atmosférou, která publikum spolehlivě přenese o desítky let zpět, nechybí napětí, vyhrocené situace, časem i ty přestřelky, všudypřítomné intrikování/politikaření, na mé očekávání vcelku časté humorné hlášky, povětšinou reálně vypadající úmrtí (snad krom 2 situací, kdy už mě ty figuríny docela bily do očí), neustálé vzestupy a pády postav, z nichž žádná nemá život jistý, a myslím, že nejsem sám, koho několik úmrtí (ne) pěkně šokovalo (HBO se toho zkrátka nebojí, jak zdařile dokládá třeba i Hra o trůny). A když už je řeč o hlavních a vedlejších aktérech, je opravdu z čeho vybírat. Vyloženě kladných postav je tu sice jak šafránu, ale ze zástupu (polo) záporáků rozhodně lze vybírat, ostatně mafiány (Al Capone!) se to tu jen hemží, a to tvrzení o „inspiraci skutečnou postavou“ zde není jen tak na okrasu, poněvadž tady vystupují reálné historické postavy a události. I když co si budeme povídat, Nucky Thompson je prostě jenom jeden, a přestože se dost často chová jako chladnokrevná a vypočítavá svině, na 100% jsem mu fandil, on je zkrátka Pán. A jeho příjmení, které nechává tušit přítomnost legendární zbraně, nakonec dojde naplnění, i když nějaký ten díl (mám dojem, že v akci ji člověk uvidí až v 9. epizodě druhé série) si na „Tommy gun“ divák musí počkat. Po všech 5 řadách uzavírám hodnocení jasným plným počtem (zároveň si Boardwalk Empire potvrdil pevnou pozici v mé seriálové TOP 10). Cítím smutek, že to všechno skončilo, ale vzpomínky budou krásné…a Norah Jones Nuckyho příběh se svou písničkou pěkně shrnula a uzavřela. „V zákopech jsme jedli psy. Ale krysy?“ – „Základní pravidlo politiky chlapečku: Nikdy nedopusť, aby ti pravda zkazila dobrý příběh.“

  • poster

    Odpočívej v pokoji (TV seriál) (2001)

    (Viděno kompletních 5 sérií) „Jednoho dne se probudíš a tvoje dítě ukradne kus nohy! Kde jsem byla?!“ - „Prohrávala jsi 25 tisíc dolarů.“ Tak nakonec jsem vzal na milost i Ruth (i když mi jako jediná pila krev po litrech), přece jen je to rodina (ehm, opravdu jsem si zrovna přivlastnil celou „Fisherovic famílii“?!). Hned 1. díl mě obrovsky chytl (pomohly i funebrácké reklamy) a s každou další epizodou jsem byl nadšenější. Strašně mě bavilo hádat, kdo a jak v úvodu každého dílu umře (tvůrci si s divákem škodolibě hrají…jakože tu krutou zlomyslnost v 3. sérii nebylo snadné rozdýchat) a zcela zúčastněně a napjatě jsem sledoval, ba dokonce prožíval životní osudy mých stále víc oblíbenějších hrdinů. A že na něco tak chytlavého, přirozeného a černohumorného v seriálové tvorbě jen tak nenarazíte (pokud vůbec). A dojetí + pocit prázdnoty po posledním záběru? I to o něčem vypovídá. Zcela jasných 5* a přidání do mé seriálové top. „Můj manžel byl vybagrovaný z přístavu Long Beach, rozpůlený lodní vrtulí.“ - „Takže zavřenou rakev…“

  • poster

    Přátelé (TV seriál) (1994)

    Přátelé se stali za těch 10 sérií i mými přáteli a setkání s nimi u obrazovky počítače či televize mě dokázalo dostat do dobré nálady. Smekám před herci a tvůrci seriálu, kteří dokázali přes 200 dílů udržet vysoký standard vtipu (kromě trochu slabší poslední série) a přitom mně nezevšedněli. Po zhlédnutí posledního dílu jsem byl upřímně dojatý a smutný, že už jejich příběh nebude pokračovat. Ale vím, že do budoucna se k nim budu rád vracet. Dlouho jsem přemýšlel, kterého ze šestice přátel mám nejraději (samozřejmě všechny), ale nejvíc asi Rosse.

  • poster

    Sherlock (TV seriál) (2010)

    „Neprodleně přijeďte, můžete-li. Nemůžete-li, přijeďte rovněž. Holmes.“ S filmovým Sherlockem mám minimální a literárním dokonce žádné předchozí zkušenosti (což je možná i výhoda, o kterou se nebudu připravovat). Oproti většině žánrovkám má seriál mnohem větší důraz na humor a dlouho jsem se při detektivce nepobavil tolik jako právě u něj (i u pro někoho slabšího 2. dílu mi až tekly slzy smíchem, jak bylo „první rande“ přes své napětí a téměř bezvýchodnou atmosféru vtipné). Vypisovat všechny Sherlockovy přednosti nemá cenu, bylo by to jako nosit dříví do lesa. Nedostatků jsem naopak zaznamenal minimum, i ta délka, tj. hodina a půl na 1 díl, je pro mě spíš krátká. Po 4 sériích si Sherlock vydobyl pevné místo v mé TOPce, a přestože již má své vrcholy asi za sebou, kvalita se stále drží vysoko. „Paní Hudsonová, domácí, mi dává speciální cenu. Dluží mi laskavost. Před pár lety byl na Floridě její manžel odsouzen k smrti. Byl jsem schopen pomoci.“ - „Ty jsi zastavil popravu jejího manžela?“ - „To ne, já jsem ji zajistil.“

  • poster

    Teorie velkého třesku (TV seriál) (2007)

    Po skončení Přátel jsem nevěřil, že by mě ještě nějaký jiný sitcom dokázal tak pobavit. Ale po zhlédnutí už 8 sérií jsem svůj názor zcela přehodnotil. The Big Bang Theory se pro mě stal návykovou drogou, kterou jsem si schopen dávkovat prakticky neustále (a také se po jejím aplikování okamžitě dostavují požadované účinky), přijde mi ještě vtipnější než výše zmíněná parta a vlastně je to podle mě v současné době komediální number one (a dřív jistá pozice Přátel jakožto mého nejoblíbenějšího seriálu se povážlivě třese v základech). Geniálního, asociálního a samolibého Sheldona mám stále nejraději, ale i k ostatním postavám jsem si postupně vytvořil hodně silný vztah. A moc se mi líbí, jak jdou tvůrci seriálu s dobou a krom klasických filmových odkazů na Star Trek a Star Wars (!) upozorňují i na jiné fenomény.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace