Han22

Není moc věcí ve 20. století, na které bysme mohli jako národ být více pyšní než na atentát na Heydricha a následný hrdinský boj parašutistů až do konce. A když o tom Američani natočí výborný film, tak na ČSFD nastoupí armáda hnidopichů a rating je nezaslouženě 53% (IMDB 70%). Režisérovi se povedlo vyhnout všem trapasům ohledně reálií... naopak nenašel jsem prakticky žádnou chybu. Od mrazivé české zimy a otřískaných pražských uliček plných pavlačáků, přes auta, vybavení bytů a oblečení až po drobné detaily jako buřty, typicky česky nazdobený stromek či pytlačení zajíce, vše vypadá jako český film - jen lépe a dráž natočený... klobouk dolů! Jediné faux pas jsou Češi zpívající anglickou a u nás neznámou koledu Good King Wenceslav. Příběh v základních bodech sedí - Gabčík a Kubiš seskočí, připravují atentát, ten se povede, stahující se smyčka gestapa a závěrečný hrdinský a marný boj v kostele. Filmařsky i herecky nemám výhrady, jsou tu i působivé detaily (zhasínající svíčka, stále ubrečenější holčička marně hledající bratra), je tu nastíněna otázka co se stane, když se atentát povede a také ukázán osud Lidic. Ano Heydricha hraje starý herec, ovšem naprosto skvěle, ano Čurda nebyl ve výsadku a neměl ženu a dítě (byl v druhém výsadku a měl matku a sestru) - to je holt film a ne historická rekonstrukce, něco je potřeba zjednodušit či pozměnit. No a ve finále se režisér utrhl ze řetězu a natočil "komandovskou" řežbu s desítkama mrtvých nácků... sakra ale tak měl to být válečný film a ne dokument, koho by bavilo pět lehce zraněných Němců? Navíc je to fantasticky natočené a člověku se derou slzy do očí při finální scéně ve vodě.  Zkrátka silné 4* a válečný film roku 1975. PS: Jako Čurda k nepoznání změnění Martin "Doyle" Shaw.

Největší blbost je pustit si nepoučen o žánrech "...plotation" Ilsu a čekat něco jako válečný film. Vzhledem k tomu, že nejsem magor, mučení mě nic neříká, gore mám rád v hororech a nahotu v péčku, tak jsem nechápal na jakou pičovinu to koukám. Výprava za pár korun, pár statistů kteří přechází z angličtiny do němčiny. Mučení kupodivu dost soft, většinu věcí kamera neukáže. A porno to taky není - je tu dost koz, opravdu odpudivých bobrů, ale žádná penetrace a sex vypadá jako z laciných eroťáků na Nově z 90. let, kdy se po sobě lidi jen tak válej aby nedejbože nebylo vidět nějaké přirážení. Nu nebylo to tak strašné, jako některé jiné 70s ujetiny, Ilsa ještě celkem ujde a na konci přijde na poměry filmu celkem slušná akce, ale víc než 2* fakt ne... a to to má ještě tři díly (a nechápu jak, když ji na konci zastřelí).

První z trojice válečných filmů roku 1975 a černobílý art. Podle popisu a komentářů jsem čekal nějakou přeceněnou kravinu, nakonec to dopadlo tak napůl. Je tu mor spousty starých válečňáků - tuny dokumentárních scén, což spíše zdržuje než dotváří kolorit doby. Nějaké ty artové scény, které bych si klidně odpustil. No ale také krásná nostalgická hudba včetně úžasné swingové písničky. A když se režisér zrovna neopájí dobovými záběry a technikou, je tu celkem pěkný příběh obyčejného vojáka od narukování, přes buzeraci na výcviku, debaty s kamarády, první lásku až po první (a poslední) nasazení. Nebylo to úplně špatné, ale já radši tradičnější filmařinu, než podobné artové úlety.

S počtem westernů co jsem viděl mě už dokáže nadchnout jen něco hodně originálního, což Breakheartský průsmyk splňuje téměř dokonale. Výborné obsazení v čele s Bronsonem (Crenna, Lauter, Johnson, Durning, Irelandová), ledová pustina a vlak plný vojáků cestuje do pevnosti, kde má být záškrt. Ve skutečnosti... ale ne, to nemá smysl prozrazovat. Každopádně ve vlaku cestuje i pár dalších lidí - zástupce železnice, guvernér s mladou milenkou a taky šerif co veze zločince. A ve vlaku začne někdo vraždit. Kupodivu to spoustu lidí nechává chladným, zatímco právě Bronsonova postava  začíná pátrat. Vraždy jsou brutální, zatrne při nich (pády z obrovských mostů) a někde v půlce mě režisér rozbil dokonalou bouračkou kterou razantně zredukoval počet postav. Taková westernová Vražda v Orient expresu s tím rozdílem, že tohle je thriler s pár akcemi a ne salonní detektivka. Sice ke konci se to překlopí do víceméně tradičního vyústění (kdo, proč) a finále tím jak to hrdinové snadno zvládli je celkem odbyté, ale i tak solidní 4* a western roku 1975.

V 60-70. letech frčely tyhle filmy o závodech napříč Amerikou/světem ve všemožných dopravních prostředcích a Brooks to zkusil převést do westernu. A docela se mu to povedlo. Pestrá směsice postav s různými osudy (mladej blbej frajírek, starej tulák, mexičan s bolavým zubem, angličan co chce poznat západ, exšlapka s vlastním plánem) a v čele dvojice kamarádů nenapravitelný sázkař a sympaťák milující koně (překvapivá absolutně kladná role pro Hackmana). Iluzi pravého westernu sice narušuje zasazení do počátku 20. století a jedna motorka, ale jinak je to fajn film - občas sranda, občas napínavé, občas pekelně smutné, někdo se polepší či přijde k rozumu, i nějaká ta akce přijde. A také krásné kamarádské gesto ve finále. Pohodový 4*.

John Wayne se v předposledním filmu vrátil ke své Oscarové roli Roostera Cogburna v mnohem přímočařejším a jednodušším dobrodružství. V podstatě se celý film honí za bandou nijak zajímavých padouchů v krásné divočině s logikou na dovolené. To co padouši a později on předvádí s nákladem plným nitroglycerinu, nad tím zůstává rozum stát, zejména to sjíždění peřejí. Na druhou stranu si přizval na tohle dobrodružství stejně starou Katherine Hepburnovou, hrající pobožnou ženskou od rány a tohle neobvyklé spojení vyústilo v nádhernou konverzační špičkovanou... v životě bych neřekl, že to bude takhle fungovat. Jen kdyby to tak okatě nevykrádalo Africkou královnu a Dva mezky pro slečnu Sáru. Zkrátka rozporuplný film, u kterého jsem se celkem bavil, ale na víc než na 3* to není.

První ze čtveřice westernů z roku 1975. V hlavní roli Kirk Douglas, který v roce 1975 ještě nechtěl hodit westernovou flintu do žita a svůj film si i zrežíroval. Výsledek je ale rozpačitý. Bruce Dern hraje všemi mastmi mazaného hajzlíka, kterému ale rozhodně nejde fandit. Na straně dobra to není o moc lepší, protože je tu maršál, který se svou patrolou neúnavně stíhá zločince, ale jen aby se stal senátorem... svoji patrolu pak chce hodit přes palubu. Je tu pár slušných stříleček, ale taky dementní vlaková scéna (vážně by ten vlak ještě jel?!) a spousta nudných politických žvástů. A konec je možná originální, ale zhusta nelogický (SPOILER vážně by se lidi co léta slouží zákonu dali tak snadno koupit?). Není to nudný, nebo špatně natočené, ale v podstatě mě to vůbec nebavilo a víc než 2* nedám.

Druhý díl Francouzské spojky jsem také viděl poprvé někde v dětství a pak ještě několikrát a nikdy se mi nezdál horší, než ten první. Po letech tu trošku rozdíl je. Dvojka už nemá ten punc originality prvního dílu a není tu ani ta mravenčí policejní práce co byla v jedničce. Doyle se ocitá v Marseille, kde mu nikdo nerozumí, místní policajti se ho snaží zbavit a tak se v první půlce víceméně poflakuje, dělá binec a doufá, že si ho všimnou, což se nakonec stane. Zbytek je výborný - pár ostrých přestřelek s lépe vyzbrojenými mafiány, nezapomenutelný běh přístavem (s výbornou ruční kamerou!) na konci a atmosféra špinavého města plného bordelu. Především je tu ale asi půlhodinová pasáž, kdy je hrdina chycen, naučen na heroin a pak prochází peklem odvykačky. To se mi ve 12ti zarylo tak hluboko do paměti, že to byl spolu s četbou Mementa jeden z důvodů, proč jsem se podobnému svinstvu nikdy ani v nejdivočejších letech ani nepřiblížil. O kousek slabší, ale stále výborná 4* kriminálka se zadostiučiněním na konci.

První známější thriler z roku 1975 a také film, který jsem zhruba před 20 lety viděl někde na Primě, ale nepamatoval si. Je to takový zvláštní mix žánrů - řízné, vtipné dialogy až někde ke komedii, špionážní thriler, pár akcí a ve finální půlhodině strhující, perfektně natočený horozelecký survival. Pár věcí je tu trochu k smíchu - Kennedymu toho horoleckého instruktora fakt nevěřím, zabiják s chováním a vizáží teplouše je přes čáru, stejně jako špionážní šéf albín žijící v temnotě nebo jeho patolízalský poskok, který dostane zaslouženě přes držku. Nahoru to ale táhne Eastwood, který je zde za totálně cynického macha - profesor umění, horolezec a zabiják, v pěstním souboji porazí kulturistu, holky mu skáčou do postele. Jeho postava má dostat zabijáka druhé strany, který má lézt na Eiger, ale ke konci přijde pár zvratů (podstata akce a kdo je vlastně tím mužem), které mě dokonale překvapily a ukázaly že špionážní svět je svinstvo a hrdina měl celou dobu pravdu. Každopádně výborný film, takový 70s Cliffhanger, se zavřením očí v podstatě akční film a nulové konkurenci akční film roku 1975. PS: Jestli si Eastwood všechny scény točil sám tak klobouk dolů!

Paul Newman se po devíti letech vrátil k roli detektiva Harpera, přičemž jedničku jsem si musel přečíst na wiki, abych si vzpomněl o co šlo. A s druhým dílem to bude po nějaké době podobné. Je to typická pomalá a  zamotaná detektivka, která se příliš dlouho rozjíždí a ve finále na Vás vyvalí smršť zvratů, které jsou ve stylu jedničky "všichni jsou vinní". Je tu v podstatě bohatá rodina - babička, matka, otec a teenagerka, naftař a jeho žena, dva poldové a řidič a každý něco skrývá, někoho zabije, nebo zařve. Moc mě takové detektivky neberou, prostě mě to nedokáže strhnout. Na druhou stranu natočené je to dobře, scéna ze zaplavovaného blázince je výborná a Melanie Griffithová tu v dalším filmu po sobě hraje v 17ti opět couru a ještě něco horšího. Stejně jako u jedničky 3*.