Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (3 917)

plakát

Invaze lupičů těl (1956) 

V padesátých letech to musela být bezpochyby pecka. Dneska už to na 100% nepůsobí, protože podobných námětů jsem viděl desítky a tohle je zkrátka takový praotec žánru "plíživá invaze" s mizernými hereckými výkony a chvíli zdlouhavým dějem. Nicméně lusky jsou opravdu skvělé a z některých scén mrazí i po desetiletích - třeba když se všichni proměnění obyvatelé jako mravenci zvednou a naprosto strojově připravují lusky pro invazi do dalších měst. Závěrečných cca 20 minut má neskutečné grády a finální happyend mě udělal celkem radost, nemusí každý film končit špatně jak v módě dneska.

plakát

Ostrov zvaný Země (1955) 

Výborný film hlavně po trikové stránce. Samotný příběh je ze začátku děsně zdlouhavý, 50 minut se nic neděje a ve finále pro změnu strašně utnutý a nedomyšlený. Chtěl jsem vědět něco více o válce, co se děje, místo toho nás čeká přílet, rozhlédnutí na cizí planetě a urychlený odlet. Nicméně efekty a zábavnost v poslední třetině jsou stoprocentní. Let mimozemskou lodí, záběry z vesmíru, ničení meteoritů lasery, krásná polokreslená planeta ničená bombardováním meteority, mutanti - na to všechno je radost pohledět a přitpomíná to Star Trek z 60. let. Být to s nějakým aspoň trochu promyšleným příběhem, mohlo jít o klasiku. I tak sci-fi roku 1955.

plakát

When Worlds Collide (1951) 

Předchůdce filmů jako Armageddon. K Zemi se blíží planeta, který s neodvratitelnou jistotou Zemi zlikviduje. Katastrofu není možno odvrátit a proto vzniká moderní Noemova archa, raketa která se má pokusit přistát na novém světě a zařídit nový začátek pro pár vyvolených. Naivní a přehnaně optimistické sci-fi se spoustou dodnes používaných klišé (záchrana psa, dítěte, milostný trojúhelník), které se navíc nese v konverzační rovině. Ale přesto se mi to moc líbilo, možná proto že tohle je klasické sci-fi v nejlepší možné podobě, možná pro ty kouzelné efekty, které jsou tvořené modýlky a dokreslovačkami ale i po tolika letech jsou působivé (zejména zatopené velkoměsto nebo start raketoplánu). A i po těch letech to bylo celkem napínavé.

plakát

Legenda pekelného domu (1973) 

Čtveřice odborníků přichází prozkoumat jeden starý prokletý dům a odhalit jeho tajemství. A mě to bavilo, konečně tu máme duchařinu bez zbytečných odboček, nudy, která nenutí diváka přemýšlet zda opravdu straší nebo ne (viz Haunting). Herci v čele s Roddy McDowallem jsou fajn, atmosféra taky a u pár scén jsem si řekl "ty vole". Konec je pravda trošku o ničem, ale čert to vem. Poctivá stará duchařina, na rok vzniku to asi líp natočit nešlo.

plakát

Sedmá Sindibádova cesta (1958) 

Když jsem tak viděl vlkodlačí horor od Nathana Jurana se šedivým Kerwinem Matthewsem v hlavní roli, napadlo mě zkouknout jejich nejslavnší spolupráci - první Sindibádovku a zřejmě první regulérní fantasy. A zjistil jsem, že jsem tenhle díl nejspíše nikdy neviděl! Sindibád se po návratu z plavby má ženit s princeznou Parisou, ale zlý čaroděj Sokurah ji zmenší, aby ho donutil k ještě jedné výpravě - za džinem na ostrov kyklopů. Sindibád to ale netuší a myslí si, že jedou za lékem pro zmenšenou princeznu. Na ději, jeho logice a také výpravě se zub času hodně podepsal, nicméně pokud přijde na monstra, je to podívaná. Boj s kyklopem, dvojhlavý pták Noh, fantastický souboj s kostlivcem nebo souboj kyklop vs. drak to jsou scény, které berou dech i po mnoha desetiletích. Naopak takový džin, o kterého jde je celkem k ničemu, když Sindibád kupříkladu chce, aby ho dostal z jeskyně, přinese mu provaz. No za příběh tak tři, za efekty pět, vychází mi to na čtyři hvězdičky.

plakát

Drahý zesnulý (1973) 

Tohle není žádný horor jak by se z popisu mohlo zdát. Jen brutální černohumorná staronglická detektivka (ovšem bez detektiva a vyrobená v USA). Starý boháč Arnold je sice mrtvý, ale to mu nezabrání, aby za pomocí přesně naplánovaných nehod nezredukoval chamtivé příbuzenstvo - vdovu, mladou novomanželku, flákače mladšího bratra, indického sluhu, dvojici právníků a prostoduchou starší sestru. Jeden po druhém umírají brutálními způsoby, přičemž flegmatický konstábl všechno s ledovým klidem uzavírá jako nešťastné náhody a u hrobu nezapomene zavtipkovat s místním hrobníkem. Vraždy jsou skvělé (hlavně oblek), humor tak akorát - nejvíce mě rozsekala úvaha jestli hřbitov byl postaven v údolí protože je tam mlha, nebo se tam mlha objevila protože je to hřbitov :-) Ve vedlejších rolích potěší Roddy McDowall (z Planet opic) a Jamie Farr (Klinger z Mashe).

plakát

The Satanic Rites of Dracula (1973) 

Osmý a poslední díl hammerovské série s hrabětem Drákulou se opět odehrává v současnosti. A tentokrát se režisér rozhodl přitlačit na modernizaci a propojit horor s mírným nádechem bondovky. Drákula se plně adaptoval na moderní svět, s pomocí vlivných přátel, zázemí finační společnosti a tlupy najatých žoldáků se rozhodle tento svět ukončit jednou a to tak že morovou ranou. Proti němu nestojí jen profesor van Helsing, ale také MI5, resp. mladý agent. A tak v osmém díle máme pár akčních scén, ale ne tolik aby se stále nejednalo o horor s působivými scénami (sklep plný upírek). Možná je to béčko, ale zábavné béčko co má spád. A trochu mi to připomělo rodokapsovou sérii John Sinclair, díky které jsem se v dětství dostal k hororu.

plakát

Poslední dům nalevo (1972) 

Wes Craven a jeho prvotina a zároveň asi jeden z nejznámějších hororů 70. let. Před pár lety jsem viděl skvělý remake a protože Craven není pro mě zas takový mistr, netušil jsem co čekat. S pár úpravami se jedná o tentýž příběh jak v remaku - dvojice holek se vlastní blbostí dostane do rukou několika magorům a po chvílich ponižování, utrpení a marného úniku končí obě mrtvé. Hajzlíci se pak dostanou do rukou rodičům jedné z obětí... Scény s pychopaty a vůbec veškeré řádění v lese je jednoduše výborné a svoji brutalitou a krvavostí předstihují všechno, co do té doby v hororu vzniklo. Finále je OK, sice odbyté trochu na rychlo, ale OK (motorová pila ano!). Co mě ovšem neskutečně sralo byly hipísácká country hudba a totálně vypatlaná dvojice buranských policajtů, kteří celý horor posouvali někam do parodie. Celkově ale na tu dobu vynikající krvák.

plakát

Tichá noc, krvavá noc (1972) 

Do ospalého městečka přijíždí právník a jeho milenka, aby vyřídili prodej starého domu, jehož majitel v něm zahynul. Domluví obchod, užijí si večer v domě a vzápětí je někdo rozseká sekyrou. O něco později neznámý hlas začíná obvolávat a lákat do domu čelní představitele městečka a mladý potomek majitele spolu se starostovou dcerou musí záhadu rozluštit. Líbil se mi poloamatérský look filmu, skvělá hudba i to že se vše odehrává během jedné noci. Ovšem z vražd jsem toho zas tolik neviděl, protože všechno se odehrává v občas neprokouknutelné tmě a logika šla v druhé půce taky do háje (proč do toho domu všichni jezdili?). I tak velice slušný horor a možná jeden z prvních slasherů.

plakát

Blacula (1972) 

Vůbec to nebylo tak špatné, jak by se podle námětu, idiotského názvu a hodnocení na CSFD zdálo. Zásadní problém je v tom hledat nějakou srandu, já to bral jako klasický upírský horor s černochy v hlavních rolích a bavil jsem se skvěle. Blacula je mix policajtského thrileru a hororu, přičemž do mrtě využívá atmosféru 70. let (funky/soul/r´n´b muzika, afra, bouráky), má solidní spád, sympatického hrdinu i upíra a docela dojemný konec. A hlavně exponenciální šíření upíří nákazy je výborný a docela realistický nápad.