Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční
  • Sci-Fi

Recenze (2 704)

plakát

Děla z Navarone (1961) 

Dnes už klasický válečný film, který jsem nikdy neviděl, pouze jeho pokračování. A dalo by se říct, že je to první "commandos" film, které se v mnoha podobách objevovaly celá další desetiletí. Skupina mužů má na území nepřítele zničit dvě obrovská děla, aby umožnili evakuaci dvou tisíc vojáků. Je to klasický drsný film o chlapech pro chlapy, který snese dvě ženské, ale žádné moc velké milostné tokání se naštěstí nekoná. Místo toho nechybí boj s pořádnou bouří, brutální horolezecký výstup, transport raněného, spousta diverzních akcí, zrádce ve vlastních řadách, dopad na civilní obyvatelstvo a také pár "rambo" přestřelek. A ke konci s tím výtahem to byly pořádné nervy. Šest, tedy vlastně osm postav je výborně napsaných, nechybí konflikty i morální dilemata, ústřední trojice (Peck, Niven, Quinn) hraje skvěle. Prostě klasika, která se samozřejmě vzhledem k délce nevyhne občas nudě a v nulové konkurenci válečný film roku 1961. PS: Za co to dostalo Oskara za efekty ovšem nechápu - za ten výbuch na konci, nebo tu bouřku? Netuším.

plakát

Pán světa (1961) 

Druhá verneovská adaptace v roce 1961 a o třídu horší než Tajuplný ostrov. Nebudu řešit, že příběh kromě postav je kompletně vycucaný z prstu, u Tajuplného ostrova mě to taky nevadilo. Příběh o čtveřici lidí uvězněných na palubě nezničitelného vznášedla, jehož šílený kapitán Robur chce ukončit války pomocí bomb je slušný, Vincent Price je tradičně skvělý, Charles Bronson naproti tomu nevýrazný. Ovšem technické zpracování je katastrofální. Veškeré scény jsou zabité buď zadními projekcemi (zavěšení na laně) či používáním scén z očividně úplně jiných filmů (bombardování lodě, bombardování přístavu, africká válka). U té války je doslova vidět zavěšený modýlek před zadní projekcí z jiného filmu a je to ubohé i na rok vzniku. Nakonec to zabíjí i kraviny typu námořní loď střílí na vzducholoď kam nemůže dostřelit, nedořešené vztahy mezi postavami (spor o ženu) či SPOILER naprosto nepochopitelné rozhodnutí posádky se obětovat s lodí. Hodně velká slabota. PS: V žánru nemá sci-fi co dělat, tohle je naprosto klasický dobrodružný film.

plakát

Tajuplný ostrov (1961) 

Hluboce podhodnocený film od díky fanouškům knihy. Ano je pravda, že z Verneho románu to má akorát postavy a pár dějových linií, že jsou tu zcela zbytečně přidané dvě ženské. A že to točil noname režisér s noname herci (kromě Loma). To jsou asi jediné výtky. Jinak je Tajuplný ostrov poctivý starý dobrodružný film se vším všudy. Dramatický útěk z vězení za občanské války, ztroskotání na ostrově, boj s piráty. Navíc si to bere z jiných žánrů, podobně jako jsi bral Verne, takže tu nechybí přesah do sci-fi (parádní Nemova loď Nautilus a paprskomet), katastrofického žánru (výbuch sopky) i fantasy. Zde nastupuje mistr Harryhausen, který rozpohyboval opět plejádu působivých monster (krab, včela, chobotnice) a jen ta slípka se moc nepovedla. Vizuální stránka (malovaná pozadí, podmořské scény, výprava) je vůbec skvělá a tenhle film si zasloužil aspoň nominaci na Oskara za efekty. Bavil jsem se skvěle a když vidím blbce s jednou či dvěma hvězdičkami, dal bych nejradši max. Ale zůstane střízlivě na 4*, fandy podobných filmů to určitě nezklame.

plakát

101 dalmatinů (1961) 

Tyhle starý disneyovky prostě fungují. Štěňata jsou natolik roztomilá, že okouzlí i zatvrdlé cynické srdce a vrátí mě do dětských let. Páníček a panička jsou taky fajn, na druhé straně jsou dva pitomci Kašpar a Horác, kteří jako by byli předobrazem dvojice ze Sám doma a ultimátně ďábelská Cruella De Vill. Je to svižné, vtipné, roztomilé (já vím opakuji se), napínavé a nádherně retro nakreslené (Londýn, starý zámek). A některé scény jsou prostě dokonalé. Například sledování westernu v televizi nebo psí telegram, který probudí celý Londýn :). 101 hvězdiček dát nemůžu, tak aspoň těch 5*.

plakát

To je vražda, řekla (1961) 

První a pohříchu jediný známější film v roce 1961 z ranku krimi/thriler a hned naprosto klasická staroanglická detektivka. Musím říct, že jsem něco podobného ve své ryzí, nezparodované či nehororové podobě snad ještě neviděl. Slečna Marplová uvidí v sousedním vlaku vraždu, jako čtenářka detektivek si vydedukuje, že mrtvola skončila na jednom panství a tak se tam vydá jako služebná. Podezřelých je spousta, vraha jsem neuhádl a finále s pointou rozhodně není nijak geniální. Z postav mě bavil akorát nabručený lord, který na konci zjistí, že se mu stejně protivná Marplová líbí a chce se s ní oženit :) No a titulní postava je zajímavá, ale příšerně šeredná a působí spíše jako vlezlá drbna z pavlačáku než britská dáma. Ne úplně můj šálek čaje, ale na jednoho shlédnutí to bylo dobré. 3* a v nulové konkurenci krimi/thriler roku 1961.

plakát

Byt (1960) 

Z šedesátých let jsem už většinu oskarovek kdysi dávno viděl až na pár nesehnatelných výjimek. Byt byl jednou z těch výjimek, takže mě na závěr roku 1960 čekala premiéra. A co jsem dostal? Baxter v podání Jacka Lemmona je úslužný zaměstnanec pojišťovny, který neumí říct šéfům ne a půjčuje jim byt k milostným hrátkám, zatímco sám mrzne na ulici. A jednoho dne si byt začne půjčovat i ženatý ředitel pojišťovny a jak na potvoru s výtahářkou Kubelíkovou, kterou Baxter marně miluje. Titulní hrdina je přesně takový "hodný kamarád" jaký jsem býval roky já, takže se stará o ženu, která kvůli jinému málem spáchá sebevraždu a slyší slova jako "proč se nemůžu zamilovat do někoho jako jsi ty". Byt je trošku úsměvný, civilní, mírně romantický a občas dramatický film. Nenudil jsem se, příjemně to uteklo, ale za břicho jsem se smíchem určitě nepopadal, Wilder natočil mnohem lepší filmy. A ocenění nejlepší film roku 1960 v konkurenci klasik jako Psycho, Spartakus, Sedm statečných nebo třeba i Kdo seje vítr či Elmer Gantry je podle mě nesmysl. V tomhle roce vznikly mnohem větší pecky.

plakát

Spartakus (1960) 

Já jsem Spartakus! Legendární scéna, která byla variovaná snad v x různých filmech či seriálech. Spartaka jsem viděl kdysi dávno jako dítě, ale nepamatoval si prakticky jedinou scénu. A není to úplně čistých 5*. Když si film srovnám s o rok starším Ben Hurem, tak Spartakus nenabízí zdaleka tak promyšlený příběh, historii si upravuje a zklamalo mě, že na třihodinový film je tu jen jedna válečná scéna, která má sotva pár minut. Spartaka táhnou jiné věci. Samozřejmostí jsou skvělé davové scény, výprava, kamera, kostýmy. Je obdivuhodné, že Kubrick, který pár let předtím točil poloamatérské béčka dokázal něco takového ukočírovat. Je tu rovněž nečekaně superhvězdné obsazení - kromě Douglase se tu ve výrazných rolích objeví Olivier, Laughton, Ustinov, Curtis, Lom a i Jean Simmonsová měla celkem dost odehráno. A především je tu kontrast - čistota a jednoduchost Spartakova příběhu, který s armádou otroků chce jen svobodu. A oproti tomu intrikující Římani - senátor Gracchus který chce republiku a neštítí se ničeho vs. k diktatuře nakročený Crassus, slizký vůdce školy Batiatus a z povzdálí vystrkuje růžky mladé Caesar. O 5* rozhodla úplně poslední scéna, která mě naprosto rozsekala SPOILER - Varinia přináší ke kříži umírajícímu Spartakovi jejich dítě a řekne mu, že jsou svobodní. KONEC SPOILERu. Každopádně v nulové konkurenci historický film roku 1960.

plakát

Kdo seje vítr (1960) 

Stejně jako Kramerův Útěk v řetězech instantní klasika. Podle námětu, hodnocení a formy soudního dramatu jsem tušil, že budu nadšen a nespletl jsem se. Jen jsem netušil, jaké to bude psycho. Někde v roce 1925 je učitel v malém městečku obviněn z kacířství či rouhačství - dovolil si totiž učit evoluci. Do města přijíždí věhlasný právník a náboženský fanatik, aby ho žaloval, celý zbytek USA se městečku vysmívá a jedny noviny vysílají rovněž věhlasného právníka jako obhájce. A začíná souboj dogmatické, fanatické víry, fundamentalistického výkladu bible versus pokrok, vědecké poznatky, právo myslet. A je to fantastický zážitek - ač to ze začátku vypadá na frašku plnou hlášek, v průběhu stání jsem zíral na neskutečný fanatismus žalobce, faráře i spousty lidí, kteří pochodují s pochodněmi, šibenicí a rádi by upalovali. Připomíná to čarodějnické procesy středověku, soudce zamítá veškeré vědecké důkazy a obhájce drtí žalobce na nesmyslech z bible. Nahoru to táhnou hlavně perfektní postavy a jejich herci, ať už vedlejší - překvapivý Kelly v roli cynického reportéra, tak především ty hlavní. Křehce vypadající Tracy s neskutečným drajvem vs. odpudivě fanaticky až karikovaně působící March. Do morku kostí mrazí vědomí, že 90% filmu je podle skutečnosti, že podobné nesmyslné zákony platily až do roku 1968. Že podobný fanatismus vidíme ve stále se šířícím islámu a že i dnes už je zase spousta věcí, které se nesmí učit ani říkat.

plakát

V sobotu večer, v neděli ráno (1960) 

Slavná Holzmanova scénka dávala tušit, že by se mohlo jednat o nějakou komedii a ono je to sociální drama. Dlužno říct, že tyhle filmy ze života dělníků nejsou po shlédnutí x propagandistických sraček made in Czech 50s nic pro mě. Ale na druhou stranu, Albert Finney v první hlavní roli byl skvělý, atmosféra chudinské čtvrti vystižená dokonale, dialogy ze života a přestože v podstatě o nic moc nešlo, jen o protloukání jednoho mladíka životem, hodina a půl utekla jako voda. Navíc tu hraje celkem zajímavá hudba, vypijí se kvanta piva a dokonce jsem se jednou od srdce zasmál, když hrdina trefí vzduchovkou jednu jedovatou drbnu do prdele :) A hlavně to dopadlo dobře, takže jsem spokojený.

plakát

Z terasy (1960) 

Přesně ten typ filmu, který je tu v červených číslech a já u toho umírám nudou a nevím jak hodnotit. Skvěle zahrané (Newman, Woodwardová), krásná hudba, kamera, výprava. A přitom pod tím je to melodrama, telenovela či červená knihovna pro horních 10 tisíc. Bohatý synek se vrací z války, otec ho nemá rád, matka je alkoholička. Najde si ženu (samozřejmě bohatou), kterou víceméně ukradne snoubenci, ale vášeň se promění na chlad a odcizení, protože se buduje kariéra. A štěstí se najde u jiné ženy (opět bohaté) v obligátní volbě podobných limonád - láska nebo kariéra? Nudné, staré, pomalé, přeromantizované bez špetky skutečného dramatu.

Reklama

Reklama