Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (3 917)

plakát

Kde roste červené kapradí (1974) 

Malý klučina žijící někde v minulosti na idylické farmě vroucně touží po psech... aby mohl lovit mývaly. Co na to říct, další dětský film, který jsem jako dítě neviděl a kdyby ano, nevěřím že by mě extra strhnul. Je to pěkně natočené v krásné přírodě s blonďatým andílkem v hlavní roli. Ale taky nepěkně kýčovité, bez vtipu či spádu, plné keců o Bohovi a s několika zbytečnými tragédiemi. PS: A chudáci mývali! Co jim proboha udělali, že v honu na ně dokonce pořádali mistrovství?

plakát

Gambler (1974) 

Moje schopnost vcítit se různých postav končí u gamblerství a proto musím říct, že většího dementa jsem ve filmu dlouho neviděl. Týpek prohraje 44 tisíc, načež pumpne maminku, ale místo aby peníze vrátil, tak je znovu rozfofruje... k tomu všemu táhne dolů svoji holku a zkazí jednoho nadějného sportovce. Nejenže jsem mu nedokázal fandit a spíše jsem mu přál, aby skončil špatně, ale ani jsem se na to nedokázal pomalu koukat jak mě to štvalo a nebavilo. A ten dementní konec jsem vůbec nepochopil. Zajímaví herci ve vedlejších rolích (Young, Woods, Sorvino), asi dobře hrající Caan, ale jinak nic pro mě. 2* za to že to objektivně není zlý film.

plakát

Conrack (1974) 

Neznámé, ale moc krásné učitelské drama. Mladý bílý učitel přijíždí na zapadlý ostrov učit černé děti. Naráží na absolutně nevzdělané děti a pedantskou ředitelku, která uznává jen dril (ale má k tomu důvody). A rozjíždí úžasnou školu hrou, ve které se stává nejlepším kamarádem dětí i třídním klaunem a na příkladech je učí všemu možnému. Plavání, květiny, gravitaci, zvířata, historii, americký fotbal... nebo třeba slušnosti, hrdosti na to kým jsou a odvaze chtít něco víc. Je to vlastně docela vtipné, hezké a s lehkostí natočené a Jon Voight tady hraje snad největšího sympaťáka své kariéry, který děti miluje nadevše na světě. A rasismus? Toho se to dotýká jen zlehka, ale to silněji, především postavou rádoby konzervativního inspektora (překvapivě odporný Cronyn) a ve smutného konci. Dnešní woke režiséři by podobné téma převálcovali s elegancí buldozeru a vznikla by odporná propaganda, ale tohle byla ještě stará dobrá filmařská škola. PS: Ve vedlejší roli mladičký Paul Winfield a třináctku tu hraje 23letá herečka... achjo :)

plakát

Na titulní straně (1974) 

Billy Wilder byl ještě i v sedmdesátých letech ďábel. Zremakoval si konverzačku z roku 1940, ponechal retrostyl i retrodobu, ovšem nasadil takové tempo hlášek, slovních přestřelek a stíraček, že jsem to pomalu nestíhal sledovat. Máme tu skupinu cynických novinářů, schopných všeho možného, kteří rutinně sází jednu lež za druhou a kteří čekají na popravu vězně... ten jim ovšem uteče. Pak je tu všehoschopný šéfredaktor, novinářská hvězda co se marně snaží hodit novinařinu za hlavu a oženit se, naštvaná snoubenka, jedna děvka ostrá jak břitva, pošahaný psychiatr, neschopný policajt a prohnilý starosta - ti všichni řádí jak v nejlepších komediích 30-40 let. Lemmon a Matthau nebyli v každé komedii vtipní, ale tentokrát září, Wilder z nich zkrátka uměl dostat maximum; ve první známější roli se objevuje Susan Sarandonová. Je to pořád "jen" stará konverzačka, ale třeba scény kdy se hrdina snaží ukrývat vězně ve stole jsou naprosto geniální. I když to není stoprocentní, čert to vem, 5* za to jak mi to v těžké době zvedlo náladu. Komedie roku 1974.

plakát

Harry a Tonto (1974) 

O Artu Carneym jsem nikdy neslyšel a pomalu ho ani v ničem neviděl, o to víc mě překvapil Oscar za hlavní roli. A musím říct, že na to že mu bylo "jen" 55 let, tak toho důchodce zahrál solidně (i vzhledem). Je to takový starý pán, který bere život s humorem a i když mu život připraví nejednu hořkou chvíli, sám nezahořkne. Ono to totiž není moc komedie (a už vůbec ne dobrodružný). Ano je tu pár úsměvých či absurdních situací či rozhovorů, ale taky dost smutných situací, včetně konce. Nejsmutnější je, že Harry nakonec zjišťuje, že si nerozumí ani s jedním ze svých dětí. Každopádně nebylo to špatné, jen mě to tématem ani zpracováním moc nestrhlo a také to nikam pořádně nesměřuje, je to spíše taková směska scének a situací. 3* jsou tak akorát.

plakát

Herbie a stará dáma (1974) 

Herbie a stará dáma má snad všechny možné mínusy. Je to zbytečné pokračování celkem průměrné komedie s ohraným příběhem, kde není nikdo z prvního dílu. O Herbieho stará tetička mechanika z jedničky, která bydlí ve staré hasičárně. Tu chce zbourat zlotřilý stavitel, aby postavil moderní mrakodrap, který využívá každého možného špinavého triku. Opět to vypadá včetně postav jak z 50. let a opět tu jsou naprosto příšerně laciné triky - dokreslovačky jak z české pohádky. A humor je opět neskutečně infantilní a pramení z toho, že Herbie je někde, kde nemá auto co dělat (restaurace, koncert, lanoví mostu). Jenže moje infantilní já se skvěle baví, třeba když Herbie nahání stavitele v kanceláři plné pěny nebo na parapetu, nebo když ve finále zmobilizuje všechny brouky ve městě. Zkrátka na víc než 3* to není, ale je to sranda.

plakát

Ohnivá sedla (1974) 

SPOILERY! Brooksovy parodie jsem vždycky miloval a Ohnivá sedla byly v dětství mým milovaným filmem. Takže jsem se na to koukal po letech trošku s obavami. Celé je to totiž strašné klišé - zlý magnát se souhlasem dementního guvernéra chce vést železnici přes městečko. Aby se zbavil lidí, pošle jim tam černého šerifa, který ale s ožralým a superrychlým pistolníkem čelí všemu, co na ně pošle. A navíc je tu spousta sprostého a dementního humoru (prdění po fazolích). Nicméně humor se v průběhu zlepšuje, Mel Brooks sází spoustu výborných nápadů - rabiát Mongo, německá zpěvačka, rasové vtipy, falešné městečko, mýtná brána, orchestr v poušti. A zároveň tu dělá to co naprosto zbožňuju - prolamuje čtvrtý rozměr. Schytají to Němci, kreslené grotesky, herci (Clint Eastwood, Hedy Lamar!), jsou tu promluvy na kameru. A ve finále přijde naprostý masakr, kdy se hromadná bitka přesouvá do dalších studií a do reality a já šílím nadšením. Silné 4* a western roku 1974.

plakát

Nevěsta pro Zandyho (1974) 

Dejte western do pracek švédskému režisérovi a stvoří nudné pomalé vztahové drama. I když vztahové... co je to vztah bez špetky jakéhokoliv citu? On je hrubiánský, panovačný kokot co chce ženskou, ale neumí se k ni chovat, ona upjatá chladná pipka co se přižení na západ a čeká bůhvíco. To není vztah, oni vedle sebe prostě existují. Ani jeden z páru mě nebyl sympatický, nic jakkoliv westernového se tu nestane, takže sledovat je to pekelná nuda. 2* a nebýt posledních cca pěti minut, které jsou celkem pěkné, bylo by to ještě za míň.

plakát

Dva klobouky (1974) 

Dvojice banditů - starý běloch a mladý indián prchají prérií před umanutým šerifem. Je to docela komorní, pomalý a utahaný western, kde se většinu filmu nic moc neděje a SPOILER hlavní hrdina na konci zařve KONEC SPOILERu. Na druhé straně - obklíčení pod vozem v prérii je napínavé, mladý indián je celkem sympaťák a jeho nečekaná romance s mladou nešťastnou ženou byla pěkná. A Gregory Peck ve svém posledním westernu jako starý, zarostlý pistolník snící o Kalifornii a něčem zeleném to táhne. Takže se to vydrápalo na 3* s tím že za pár hodin si nejspíše ale nebudu pamatovat o čem to bylo.

plakát

Spikesova banda (1974) 

První z pouhých čtyř westernů v roce 1974. Spikesova banda je dalším z mnoha antiwesternů počátku 70. let, které místo klaďáků sleduje bandity a také dalším z teenage westernů. Jsou tu tři kluci, kteří se vydají do světa, aby zjistili že poctivě se neuživí a s pomocí starého bandity se dají na zločin. A je to čistý průměr. Fleischer sice točit umí, mladí herci umí hrát a Marvin ač vypadá jak rozvláčný dědula si svoje taky odehraje. Nicméně je to pomalé, místy nudné, kluci jsou příšerně naivní a neschopní a v zásadě jim není proč fandit. SPOILER: A nakonec jak to v podobných filmech chodí všichni zařvou... což mi vlastně bylo úplně jedno. 3*.