Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (3 917)

plakát

Nejtěžší yard (1974) 

Americká vězeňsko-sportovní klasika, která se dočkala dvou předělávek, u nás je přitom prakticky neznámá, dokonce to podle všeho nemá ani český dabing. Každopádně je to zpočátku takový klasický vězeňský film. Hrdina je bývalý fotbalový hráč a arogantní hajzlík (geniální titulková sekvence proč se dostane do krimu), donucený v kriminále postavit tým na trénink proti dozorcům. Nechybí tu nic - správce je slizkej šmejd, kapitán bachařů sadista, je tu práskač, pár ranařů (třeba Čelisti z Bondovek), hrdina to nemá lehké ani mezi bachaři ani mezi spoluvězni, nechybí tu rasimus a jeho překonání. A také režisér občas připomene, že vězni nejsou žádná neviňátka. V druhé půlce se to pak mění na tradiční sportovní film, kde nechybí semknutí nebo rozhodnutí v poslední sekundě. Je to plné klišé a americký fotbal mě opravdu ukrutně nebaví a nechápu ho... leč je to opravdu výborně a hlavně brutálně natočené a nakonec s váháním ty 4* dávám. PS: Kromě pár hlášek to ale opravdu není komedie a Reynoldsovi to bez kníru sluší mnohem víc.

plakát

Benji (1974) 

Benji je taková ta dětská klasika, kterou jsem nikdy neviděl. A ač "pejskové" filmy nevyhledávám, nakonec se mi vždycky líbí. A nejinak je tomu i tady - Benji je natočený v podstatě z pohledu titulního hrdiny, takže sledujeme jeho toulky, jak si "povídá" s lidmi v městečku, prozkoumává strašidelný dům či balí fenku na kost. Je to správný pes, co kromě kostí nosí noviny či prohání kočky a má rád dvě děti, kterým nechce táta dovolit, aby si ho nechali. A když ta roztomilost přestane stačit, přijde únos dětí a rázem je to napínavé i dojemné (u jedné scény nezůstane jedno dětské oko suché). Já vím, že je to kýč jak prase včetně pohodové hudby a titulní písničky, ale ten kýč na mě prostě funguje :) 4* pro všechny fandy pejsků.

plakát

Vlaštovky a Amazonky (1974) 

Díky Malému princi jsem se v roce 1974 dostal oslím můstkem od muzikálů k dětským filmům. A není moc co napsat - parta sourozenců táboří a hraje si na jezeře a přilehlé řece na piráty, "bojují" s dvěma sestrami a později s "pirátem". Krásná příroda, přirozené a sympatické děti které si umí poradit a mají velkou fantazii, ale prakticky nulová zápletka či konflikt. Jelikož jsem o filmu či knížce v životě neslyšel a dítě dávno nejsem, žádná nostalgie se nedostavila a trošku jsem se nudil. Ale natočené je to pěkně. PS: A chtěl bych vidět dnešní děcka jak by si poradily samy na ostrově s tábořením, vařením a plachtěním.

plakát

Malý princ (1974) 

Předně - knížka pro mě jako pro dítě nebyla žádným převratným dílem, jen pěknou trošku filozofičtější a poetičtější pohádkou. I tak jsem se při přečtení komentářů a popisu adaptace jako muzikálu zděsil. Zkušený režisér Donen ale zázrakem udělal z nezfilmovatelné knížky v podstatě výborný dětský film. Krásná kamera, hudba, mimozemsky vypadající "princ" a sympatický vypravěč. Výtvarné polo-kreslené řešení planetek a cestování je úžasné, cítím z toho Karla Zemana. Je to poetické, vtipné, písničky jsou pěkné, vlastně se do dětského filmu hodí a občas sdělují zásadní věci. A hlavně - režisér se drží příběhu, nic zásadního nevynechá - vztah k růži, ochočení lišky, hada a nejednoznačný konec, dokonce i ty myšlenky tu jsou. Ujetě tak působí pouze "lidská" zvířata, zejména Wilder jako lišák, nicméně řekl bych, že tak je vidí jen ten klučina (pilot vidí prostě jen hada). 58% a odpady si to nezaslouží, lépe to natočit nešlo; naopak se to může řadit k dalším povedeným dětským adaptacím ze sedmdesátek (Tom Sawyer, Ostrov pokladů). Fantasy roku 1974.

plakát

Fantom ráje (1974) 

Už jsem jednou psal, že De Palma uměl klasiky i naprosté průsery a tady to zkombinoval v jednom filmu takovým způsobem, že dokážu pochopit odpady i čtyřhvězdičkové hodnocení. Fantom opery splácaný s Faustem, hozený mírně i do hororu (pár vražd, ďábel). Na jedné straně výborné scény (Fantom v bouři na střeše, stylové koncerty), na druhé příšerně nezvládnuté (psychedelické finále). Celá maska Fantoma vypadá jak hračkový Darth Vader. Na jedné straně dementní příběh prznící klasiku, na druhé k satira na hudební šoubyznys s všemocnými producenty a diváky milujícími násilí. Zkrátka vyfetovaný, zetkový trash, který je kupodivu celkem zábavný a trefný. Ty 3* jsou hlavně za muziku, ony sedmdesátkové filmy z 99% neobsahují dobovou hudbu. Ale De Palma se toho nebál a tak jednotlivé postavy zobrazují víceméně co tehdy frčelo - Bay City Rollers, Rubettes, Suzi Quatro, Gary Glitter, Kiss... hrdina před proměnou mě za pianem přišel jako Gilbert O´Sullivan. Na jedno shlédnutí dobré, příště by to asi bylo mnohem méně.

plakát

Daisy Millerová (1974) 

Tak jsem si stáhl i druhý "historický" film z roku 1974 - kostýmní drama z minulosti, tedy subžánr historického filmu, který nemusím. A Daisy Millerová byla opravdu nesnesitelná - klišé dva muži, jedna žena. Na jedné straně banda šílených snobů v čele s upjatým panákem v hlavní roli co nechápe, že je ten druhý, na té druhé holka, která nebyla nekonveční, ale prostě mrcha a navíc příšerně užvaněná. Pekelná nuda s nulovým příběhem, nezajímavými herci, kde navíc pod tím vším škrobem není ani zrnko skutečných citů, takže ostrouhají i romantici. A ještě to skončí blbě... tohle natočil zatím skvostný Bogdanovich? Proboha proč?

plakát

Tři mušketýři 2 (1974) 

Někde v půlce sedmdesátých let se pomalu začínala rozjíždět mánie pokračování úspěšných filmů a mnohodílných sérií, což bylo do té doby výsadou jen béčkových hororů. Takže jsem rok 1974 nastartoval druhým dílem Mušketýrů dokud mám jedničku v paměti. Je to tedy spíše druhá část románu než sequel, kde nechybí nic a nikdo z originálu. Zlá trojice intrikuje, do popředí se dostává opravdu odpudivá Milady de Winter. Trošku ubylo soubojů a přibylo nablblého humoru - chůdy, souboj na ledě... no a anglická ponorka to je už opravdu moc. Na druhou stranu finále u kláštera a především závěrečný souboj jsou opravdu strhující. A režisér měl koule držet se románu skoro do konce včetně nečekaných úmrtí SPOILER Constance! SPOILER. Každopádně jsem spokojený, ač tyhle "šermovačky" uměli Francouzi či Italové lépe a i přes pár výtek se mi tohle zpracování moc líbilo. Historický film roku 1974.

plakát

Tři mušketýři (1973) 

Asi nejklasičtější verze Třech mušketýrů, která mě k mé ostudě vždycky v televizi unikla, ačkoliv ten příběh mám moc rád a pár verzí jsem viděl. Na téhle je asi nejlepší superhvězdné obsazení. Michael York jako mladý, hrdinský a akrobatický D´Artagnan, doplněný drsňákem Reedem, uhlazeným Chamberlainem a bodrým (pro mě neznámým) Finlayem. Jako eye candy Welchová, trojice záporáků úlisný Heston, temný Lee a Dunawayová a jako královský pár to jistí Cassel a Chaplinová. Přesná výprava, která umí krásný načinčaný palác i různé pajzly a chudinské uličky, pěkná hudba, řekl bych poměrně přesný příběh honby za královniným náhrdelníkem. A světe div spousta humoru! Místy až nablblého (chudák sluha), místy geniálního - kradení jídla v souboji :) Jediné s čím mám trošku problém jsou souboje, které nejsou elegantní šermovačkou, ale spíše chaotickou holomajznou, nicméně mají švih a každý možný i nemožný špinavý trik. Celkově výborné akčně-komediální zpracování a už se těším na pokračování. Vzhledem k nulové konkurenci jednoznačně historický film roku 1973.

plakát

Zlatá Sindibádova cesta (1973) 

Než přišel boom fantasy v 80. let, byla trojice Sindibádovek spolu s "Jáson a Argonauti" snad jediným pořádným zástupcem. Ten první díl z padesátek jsem asi v dětství neviděl a o to víc si ho před pár lety užil. Trojku si pamatuju dobře a druhý díl? Popravdě nebyl jsem si jistý. Ono to totiž první hodinu za moc nestojí - nezajímavý Sindibád závodí o tři části nějakého amuletu se zlým čarodějem Kourou, který akorát koulí očima a stárne, dál je tu pár zbytečných vedlejších postav a sexy holka. Pluje se na moři a nic moc se neděje. Jenže až se začne něco dít, tak to stojí za to a dětské vzpomínky se vrací. Kylop-kentaur, griffin či úžasná šestiruká Kálí, do toho zelení pralidi a parádní finální souboj se záporákem. Zkrátka finální půlhodina na 5*, děj předtím max na 3*, výsledek 4*. PS: K nepoznání změnění "Dr. Who" Baker (Koura) a "Doyle" M. Shaw (námořník Rašíd). Fantasy roku 1973.

plakát

Motýlek (1973) 

Věžeňské filmy mám moc rád, ale těch slavných a kvalitních je minimum. A Motýlek je jedna z největších klasik žánru a také jeden z nejslavnějších filmů roku 1973. Kdysi dávno jsem ho viděl, nepamatoval si ani scénu, takže jsem si to mohl znovu užít na 100%. Je to výjimečný film už tím, kde a kdy se odehrává - na počátku 20. století a někde uprostřed džungle. Vězni nemají prakticky žádná práva, sadističtí dozorci je v klidu popraví na gilotině nebo aspoň pošlou chytat holýma rukama aligátora. A kdo má opravdu smůlu, skončí na 2 roky v díře, z toho půl roku bez světla. Je to brutální, krvavý film, plný nechutností (pojídání brouků, malomocní!) a podrazů, který se kupodivu v druhé půlce mění na plnohodnotný dobrodružný film s mořem, džunglí a domorodci. K tomu výborná výprava, krásná Goldsmithova hudba a ti herci! I Dustin Hoffman jako slabošský podvodníček je fyzicky k nepoznání a samozřejmě válí. Ale filmu kraje Steve McQueen, jehož tisíckrát zlomený vězeň s nekonečnou touhou po svobodě je jeho životní rolí. A to nemluvím o fyzické proměně jakou projde - na začátku drsňák na konci stařeček nad hrobem. Skončí to dobře a já jsem na 100% spokojen. Takhle vypadá skutečná klasika na 5*.