Han22

Můj "první" film ze sedmdesátek (z těch jsem toho viděl už docela dost, takže uvozovky) a to animáč, kterých v té době moc nevznikalo a těch klasických ještě méně. Aristokočky žádnou legendární disneyovkou vskutku nejsou, jen zvířátkový film s komickým záporákem, ovšem špatný to nebylo. Čtyři číče (máma a 3 děti) žijí na zámku s madam, která je miluje natolik, že jim odkáže majetek, což se nelíbí zákeřnému sluhovi, který je odveze pryč. A začíná cesta domů. Kočičky jsou k sežrání, kresba celkem pěkná, hlavně luxusní čtvrtě Paříže mě připomenuly starou adventuru Broken Sword. Na cestě čekají různá zvířata - husy ala anglické tetky, pouliční kočky jako swingující banda, nechybí ani statečná myš a dva psi specializující se na hon motorek a aut :) Žádné napětí či dojetí se nekonalo, ale zasmál jsem se a nohou si podupoval při Everybody Wants To Be a Cat a ke 4* spokojenosti mi to stačí. Animovaný film roku 1970.

Nasledováno všech 90 dílů. Předčasné vydání mě při projíždění starých seriálů párkrát zaujalo námětem a také tím, že ač ho hodnotí tolik lidí, v Česku mimo AXN nikdy neběžel. O co jde? Gary dostává každé ráno zítřejší noviny i s (tajemnou) kočičkou a ví co se stane a jak to změnit. Zpočátku mě to přišlo takové obyčejné, normální lidské příběhy. Ale v tom je ta síla. Předčasné vydání nenabízí x tajemství a dějových linií, jen epizody týdne, v rámci toho je ale perfektní. Gary je sympaťák od vedle, co se neumí se rvát (nedejbože střílet), občas neví co říct, má problémy s city, ale má fyzičku, dobré srdce, nechce novin využívat a slušně improvizuje. Jeho kámoš Chuck (výborný Fisher Stevens!) je vtipný vychcánek co zkouší neustále zbohatnout, většinu skutků mu osud dá sežrat, ale v jádru dobrák. A k nim je slepá Marissa, která je spíše slabší a v pozadí, ale umí poradit a později i být sarkastická. Gary a Chuck mají úžasnou chemii, Chuck bohužel na konci 2. řady odchází (ale tvůrci ho párkrát vrátí a dopřejí mu happyend!) a přichází nudná Erika (její vztah/nevztah s Garym je největší slabinou seriálu) se synem Henrym a přitroublý barman Patrick. A ve čtverce zůstane jen Gary s Marissou. Táhnou to vedlejší postavy, ultramilující rodiče, různí novináři, poldové v čele s nabručeným Crumbem. Tvůrci i vedlejším postavám dají trochu vývoj či pořádné rozloučení. Epizody jsou výborně vymyšlené, několik věcí se většinou různě ovlivňuje. A seriál se časem spíše lepší. Najdou se díly hezké či dojemné (a 1-2 nečekané tragédie), díly vtipné až skoro do sitcomu. Hlavně ve vymýšlení drobných katastrof projevují tvůrci až brutální humor. Nechybí různé katastrofy, kriminální zápletky, občas je to nečekaně napínavé a i ty drobné akce se časem najdou. A přestože se drží spíše reality, občas přijde něco nadpřirozeného (od jasnovidců, přes duchy, čarodějnice, kletby až po časovou smyčku a dvě perfektní časovky. Výtky mizely - jaktože si nikdo nevšimne u čeho všeho Gary je? Ale všimne. Jak by zvládl nějakou globální katastrofu? Ztuha :) Co věci co Garymu přerostou přes hlavu? Přijdou a bude jich dost. Nechybí tu výborná základna - hospoda :), nikdo neřeší kdo je bílej, černej nebo teplej, překvapí nečekaní herci (Borgnine!), zpěváci (Coolio) či vůbec celebrity. A také vysoká míra crossoverů! Gary se podívá do Jerry Springer Show, spolupracuje s Chicago Hope a na pomoc mu přijede Sammo z Martial Law! Není to nesmrtelná klasika, ale jako epizodní devadesátková feel good pohodovka je to vynikající a finále (pozor 4x20!) je perfektní. PS: Jedna drobná výtka - že hrdinu nikdy nenapadne si za dveře nainstalovat kameru, aby viděl jak se noviny objevují :)

Těžho hodnotitelné. Objektivně je to lepší než na 3*, je to pokus o návrat ke kořenům - nezničitelná mrcha vs skupina lidí v džungli. Nechybí tu spousta krvavých scén, má to drajv, predátor budí respekt a indiáni umí bojovat nablízko. Subjektivně mě zasazení mezi indiány 18. století nesedlo. Možná je to tím, že indáni se chovají jako kokoti (vysmívání se legendám), jako kokoti se chovají i lovci - chytíme nebezpečnou kořist do sítě a místo toho abychom ji dorazili se bude chvástat zatímco se kořist osvobodí. Epic fail je indiánská lovkyně, bojovnice a hrdinka v době, kdy by indánka tak akorát seděla v teepee a vařila večeři; takhle upravovat historii si netroufl ani Karl May ba ani řádně emancipovaná Dr. Quinnová. A dále mě dost sralo, že kamera před krvavými scénami dost často uhne a predátor vydrží tolik (střela z pistole do hlavy) že připomíná spíše Jasona Vorheese než než mimozemšťana. Výprava chudá, hudba kopírující Posledního Mohykána. Není to průser typu noví Vetřelci nebo Vetřelci vs. Predátor, ale prostě mě to úplně nechytlo.

Poslední film roku 1969 a celých šedesátek tradičně vyhrazený pro oskarovku. Půlnočního kovboje měla moc ráda máma a kdysi dávno mě přiměla se na něj podívat a líbilo se mi to. Pamatoval jsem si herecké výkony a smutný konec. Po letech? Chybí mi tu nějaký silnější příběh a u některých psychedelických scén či šílených flashbacků jsem se nudil a měl chuť to to popohnat FFW. Na druhou stranu vše ostatní je vynikající. Fantastický Dustin Hoffman jako pouliční podvodník, grázlík a zlodějíček, který s naprostou grácií přežívá jak se dá, ale dostihuje ho smrtelná nemoc. A kupodivu neméně skvělý Jon Voight jako naivní, trošku přihlouplý (a IMHO ošklivý) kovboj, který věří že se v New Yorku uživí jako gigolo. Oběma New Yorku ukazuje odvrácenou tvář, plnou špíny, hnusu a bordelu a jediné co jim zbývá je křehké přátelství. Právě za tu atmosféru, podpořenou troškou nostalgie dávám nakonec 5*.  Nikde jinde není tak skvěle zobrazen městský život 60. let - plný zdánlivě nablýskaných lokací, špinavých uliček, reklam, pajzlů, drog a nezájmu lidí. A samozřejmě nesmím zapomenout na Nilsonovu Everybody´s Talkin, kterou teď hezky dlouho nedostanu z hlavu. Drama roku 1969; ppíše než silný příběh generační výpověď, ale za tu si myslím ten Oskar přišel oprávněně.

Bezstarostnou jízdu jsem kolem dvaceti chtěl sledovat, ale usnul jsem hned na začátku. A teď co s takovým filmem o 20 let později? Motorkáře nesnáším, trávu jsem hulil naposledy před 15 lety a nikdy mě to neslovilo a hipísáci jdou mimo mě. Uznávám průlomovost filmu o svobodě, že je to v podstatě první road movie, jsou tu krásné záběry na cestování Amerikou, výborné písničky v čele s nesmrtelnou vypalovačkou Born To Be Wild. Herci jsou sympaťáci (víc Hopper než Fonda) a Jack Nicholson v menší roli snad prvně hraje tak skvěle, jak ve svých pozdějších filmech. Na straně druhé psychedelické scény mě dokonale otrávily a všechny ty hipísácké komunikty a zhulené debaty mě nudily. Konec tomu nasadil korunu. Rozhodně je to dobrý film, ale prostě šel mimo mě, takže neutrální 3*.

Joj to bylo psycho! Přitom to začíná nevinně. Originální námět, mladí i starší lidi se hlásí do tanečního maratonu, člověk poznává pár postav, je to trošku sranda, hraje příjemná uklidňující muzika a vše provází šarmantní moderátor. A také tu máme pěkný ústřední pár, který by mohl romanticky vzplanout. Jenže jsme v depresi 30. let, lidi udělali pro výhru 1500 dolarů cokoliv a tak se po stovkách hodin na parketě s minimálními pauzami mění tanec v rej zombií. A moderátor na slizouna, který se neštítí jakékoliv špinavosti pro sledovanost - krádeže, falešní doktoři, lži, brutální desetiminutové závody, falešná svatba... Lidi odpadají, někdo se zblázní, někdo odejde, někdo v tichosti umírá. Titulní pár se místo sblížení odcizuje a hlavní hrdinka je tím více cynická, čím víc je vyčerpaná životem. Momentálně jsem v podobném rozpoložení a to co na konci říká a udělá na 100% chápu. Konec jsem vytušil, ale stejně mě dostal. Co dodat... Pollack v nejlepší formě, až fyzicky nepříjemná výborná Fondová a plejáda zajímavých herců ve vedlejších rolích, včetně mladičké Bedeliové či pozdější hvězdy seriálů Sarrazina a  zaslouženě oskarového Younga. Zasloužená 5* klasika.

Trošku jiný film, než jsem čekal, spíše než školní film jde o romantický muzikál a ty 4* nejsou dlouho úplně jasné. Je to trošku moc dlouhé, muzikálové scény jsou celkem zbytečné (a navíc bez titulků). A Petula Clark sice zpívá hezky, ale krásy ani charismatu příliš nepobrala. Nicméně je to perfektně natočené, atmosféra staré Británie z toho úplně dýchá (ač jde o americký film), v náznacích je tu i vývoj dějin od všemocných lordů a koukání se přes prsty na dámu z divadla až po válku. A neskutečně to táhne Peter O´Toole v naprosto jiné roli, než měl kdy předtím. Vzdělaný, sečtelý, starosvětský profesor, ale nepolíbený praktickým životem, večírky ani vztahy. Muž co většinu života pochybuje o tom, jestli byl pro svoji ženu ten pravý a ona mu znovu a znovu dokazuje, jak ho miluje. Ten smutný konec mě naprosto rozbil... Peter O´Toole byl naprosto strhující, zejména když hrál staršího a staršího a to že mu Oskara vyfoukl průměrný John Wayne je svatokrádež. Každopádně ke konci ten film vyroste v opravdu skvělé drama a ty 4* si bez problémů zaslouží.

Opravdu nesnesitelná artová pičovina (to se slušně napsat nedá) přesně taková jaké točil Ken Russell i v osmdesátkách a maskoval je za horory. Dvě typické britky (ošklivé jak noc) se někde na začátku 20. století zamilují do dvou chlapů. Jeden zarostlý jak Rumcajs, nenávidí svět, lásku a vše pozitivní, což plyne z potlačované homosexuality. Druhý vypadá jak Stalin a pro změnu se nedokáže milovat jemně. A artovost? Inu to se postavy tváří zhuleně a v pomalých, táhlých a naprosto nesmyslných dialozích rozebírají jsoucno a nesmrtelnost chrousta, až z toho začnete usínat a nakonec to ač naprosto vyspaný zalomíte. Do toho se přihodí pár mimoňských scén - například dva nahatí zápasící chlapi, či ženská zahánějící baletem býky (TOP!). A samozřejmě nahota, jsme na konci šedesátek, takže zatímco o rok dřív nesmělo být nic vidět, v roce 1969 má každý film svoji nahatou scénu, i když úplně zbytečnou. Glenda Jackson dostala Oskara a já si to kvůli tomu stáhnul, ale nedokážu její herecký výkon v takové pičovině posoudit. 1* za pěknou přírodu a hudbu a protože odpady si šetřím spíše pro poloamatérské blbosti.

Moc důvěru jsem k tomu filmu neměl, ale nakonec se z toho vyklubala moc fajn civilní vztahovka. On a ona se spolu vyspí, probudí se a začínají se doopravdy seznamovat. A nechybí nic - počáteční rozpaky a snaha se druhému vyhnout, nenápadné vyzvídání, občas humor, občas někdo řekne něco trapného. Do toho flashbacky na jejich seznámení v baru i vzpomínky na jejich předchozí vztahy/nevztahy a za tím vším postupně rodící se city během jednoho upršeného odpoledne. K tomu k sežrání roztomilá Mia Farrow s pěknou prdelkou :) a solidní začínající Hoffman, ze kterého díkybohu tvůrci nedělají studenta jak v Absolventovi. Malý, nenápadný, ale moc hezký film.

Při vší úctě k ostatním filmům Kazana a K. Douglase, tohle bylo doslova úmorné. Pokusem o sebevraždu počínající krize středního věku jednoho boháče. Inu kdo si sáhne na život, měl by být aspoň vyšetřen a hospitalizován, ne že se všichni tváří že nic a chtějí, aby se choval normálně. Je tu žena, která se tváří jako opora a nechápe, že ji už dávno nemiluje a tlačí ho do toho co znala předtím, je tu milenka, co nechápe že je víceméně na sex a frustrací si vybíjí na friendzoňákovi. A taky je tu otec (hlavní postava z Ameriko, Ameriko), kterého hrdina zachraňuje z domova, i když jim opovrhuje. Čili Kazan odbíhá do spousty linií, prokládá to flashbacky, halucinacemi a ještě to zahlcuje úmornými a mimózními dialogy - a nic z toho film neposouvá. S ubíhající stopáží vám tak začne být jedno jak to skončí a modlíte se ať už to skončí. 2* opravdu jen kvůli slušným hercům, především Douglasovi a kvůli jemné kritice tabákového průmyslu (na rok vzniku nezvyklé), jinak nejslabší Kazanův film.