sedm.1

sedm.1

Jan Šimek

okres České Budějovice

16 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 26 51 76 101
    • 5.6.2020  23:37
    Lov (2020)
    ***

    Co se tomuto snímku nedá rozhodně upřít, je jeho spád, neboť to se skutečně jen tak nevidí, tady vážně od první minuty tvůrci rozjedou neuvěřitelný kolotoč, který se zastaví až se závěrečnými titulky a jak postavy, tak divák nedostanou ani chvilku prostoru si vydechnout, a ani trochu přitom nevadí, že zápletka, respektive scénář této podívané se vešel tak zhruba na jednu A4. U těchto typů filmů je to ale možná ta nejlepší možná zpráva, jelikož právě těm nejzábavnějším podívaným svědčí jednoduchost, přímočarost a ze řetězu utrženost. Zároveň je ale nutné i zmínit, že ačkoliv je zápletka velice jednoduchá a ústřední téma více než tuctové, tak její vývoj je překvapivě nepředvídatelný, a to hlavně v první polovině, kdy je divák společně s veškerými postavami doslova vhozen do dané situace a kdo se dočká konce, nemá sebemenší šanci odhadnout. Především díky tomu pak během filmu funguje napětí, čeho je ale naopak škoda, že tvůrci nevyužili více prostředí lesů, které by filmu dodaly působivou atmosféru a pozastavit a postesknout si musím nad efektní stránkou filmu, tedy konkrétně co se úmrtí týče, neboť těch likvidací tu je vážně hromada, jenže zhruba 75% je jich buď odfláknuto, či případně jsou úplně mimo záběr, a já to moc nechápu, neboť těch zbylých 25% zabití jsou luxusní jatka, která potěší každou krvelačnou bestii, a navíc i jejich kvalita zpracování je na hodně vysoké úrovni, takže těch zmiňovaných zhruba 75% strašně zamrzí. Co se pak ještě postav a jejich hereckých představitelů týče, žádné terno to sice není, na druhou stranu ale ani filmu nikterak neubližují, spíš se ale prostě jedná o nevýrazné ksichtíky, které filmu jednoduše nepomohou. Já jsem od této jízdy ale zkrátka čekal asi o něco víc, což ovšem neznamená, že se nejedná o nekompromisní krvavou zábavu, která v rámci možností pobaví opravdu dostačujícím způsobem.

    • 5.6.2020  23:02

    Jonathan Levine je tvůrcem vesměs poměrně netradičních, zároveň ale zábavných a stylových dramokomedií, nicméně tímto snímkem šlápnul do pořádného lejna, a i když se i během této podívané objeví pár výrazných a vážně vtipných scén, tak jako celek to působí strašně tuctovým a především naivním dojmem, což jen potvrzuje navíc to úvodní upozornění, že se jedná o film inspirovaný skutečnými událostmi, čemuž při sledování této hlouposti nemůže věřit snad ani ten největší trouba a naivka. Hlavně tedy obě ústřední postavy mě strašně vytáčeli, což ovšem neházím na hrb jejich hereckým představitelkám, které to zvládli asi v rámci svých i filmových možností dobře, ale prostě ty samotné postavy působily po celou dobu jednak fakt na přesdržku a jednak vážně nepřesvědčivě, ostatně ale stejně jako celá zápletka, která bohužel nabízí jen skutečně tradiční hollywoodsky teatrální vývoj, charakterizovaný slovem Nedůstojný, což je ale právě vzhledem k jménu režiséra velká škoda. Každopádně musím ale i připustit, že díky obsazení a pár opravdu vydařeným vtípkům se to dá přežít bez nějaké větší újmy, ovšem vážně jen s pořádnou dávkou tolerance a zalíbením v daném žánru, či lépe řečeno, v podobně pitomoučkých podívaných.

    • 5.6.2020  22:32
    Aliance (2016)
    ***

    Po prvních dvou, ve všech ohledech naprosto špičkových, dílech, bohužel přichází s třetím pokračováním zklamání, a to především kvůli dějovému vývoji, kterým se autoři dle knižní předlohy vydali. On již závěr Rezistence, který naznačoval opuštění ohraničeného Chicaga, sice nevěstil nic dobrého, ale zároveň jsem si říkal, že tohoto zvratu bude třeba využito ku prospěchu série a diváci by se tak mohli dočkat dalšího úžasného dobrodružství, nicméně se tak nestalo a veškeré dění za hranicemi města bylo prostě velice nezáživné a nezajímavé a vlastně to i dost očekávaným způsobem celé směřovalo zase k návratu zpět do Chicaga, kde to v závěru pak zase díky tomu nabralo grády, napětí, atmosféru, ovšem výsledný dojem byl už stejně ovlivněn předchozím děním, čímž to už prostě nebylo tak moc zábavné a poutavé, jako právě předchozí Divergence a Rezistence. Alespoň tedy, že zůstala většina sympatických a výrazných postav z prvních dvou dílu, kteří celou tuto sérii táhli rozhodujícím způsobem nahoru, a to i obrovskou zásluhou jejich perfektních hereckých představitelů. Každopádně, i přes klopýtnutí Aliance, pro mě stejně znamená celá tato doposud trojdílná série jednoznačně nejlepší podívané v daném subžánru, a asi už na tom nic nezmění ani případné další navazující filmy, pokud tedy vzniknou, a jako že asi kvůli komerčnímu neúspěchu ne, jelikož svou kvalitou a zábavností je série Divergence prostě někde úplně jinde.

    • 30.5.2020  23:21
    Odpor (2008)
    ***

    Na to, jakou minimální zápletkou film disponuje, je vlastně až nevídané, jak moc se to nakonec povedlo. Edward Zwick zkrátka umí a z celé té jednoduché partyzánštiny dokázal vyždímat sakra výraznou podívanou, která má vše potřebné k rozhodně nenudící filmové zábavě. Tím nejzásadnějším prvkem filmu je každopádně strhující atmosféra, navozená především nehostinným, zároveň ale i podmanivým prostředím běloruských lesů, kdy se navíc velká část filmu odehrává v zimním období, což jen pak dopomáhá k mrazivým, drsným a syrovým dojmům, které tato oblast nabízí, prostě v tomto ohledu je to velká paráda a tvůrci toho dokázali skutečně náležitě využít. Dalším pozitivem snímku je využití dané situace, do které se postavy tohoto filmu dostali, kdy je divák svědkem vážně vypjatých a dramatických momentů, které vyvolávaly silné a přesvědčivé emoce a které dokázali vyvolat jak upřímnou lítost, tak vztek vůči nacistům. Akce je pak překvapivě dost a je velmi záživně zpracována, nechybí ani působivé napětí a samozřejmě nemohu opomenout ani poměrně hvězdný casting, který též rozhodně přispívá k celkové kvalitě snímku, a hlavně jak Craig, tak Schreiber jsou charismatičtí borci, kteří tu jednoduše válí. Nějaká vyložená výtka mě pak vůči Odporu jinak ani snad nenapadá, je to zkrátka svižná, zajímavá a poutavá podívaná, která nemá sice komerční parametry, ale to rozhodně nebylo ani tvůrčím cílem, tohle je prostě snímek spíš pro vnímavější a náročnější publikum, které si ho bezpochyby užije.

    • 30.5.2020  22:23

    Na téma volebních kampaní, poradců a s nimi spojenými machinacemi všeho možného druhu, bylo natočeno již vážně dost snímků, a to jak ve vážném, dramatickém stylu, tak v tom odlehčenějším pojetí, jako tomu je právě v podobě tohoto snímku. Já osobně tedy raději preferuji filmy v prvně jmenovaném pojetí, neboť přeci jen nejde o téma, kde by bylo vyloženě místo na nějaké srandičky, nicméně Our Brand Is Crisis není tím úplně čistě humorným filmem, spíš se pohybuje někde na hraně vážnosti a komediálnosti, a nutno mu v tomto ohledu přiznat, že mu to balancování docela po celou dobu vychází, což znamená, že na vyhrocené, dramatické a emočně silné situace může divák sice zapomenout, zároveň je tu ale i spousta momentů, při kterých člověku není rozhodně do smíchu a nenechají ho úplně lhostejným, a stejně tak to je i s humorem, kdy se divák smíchy fakt neumlátí, nicméně pár funkčně úsměvných scén se zde objeví a dokážou upřímně pobavit. Dalším plusem je pak určitě i casting, v čele s nečekaně výraznou Sandrou Bullock, které tu navíc sedla právě překvapivě daleko více ta dramatičtější herecká poloha, než ta komediální, o vyvolání úsměv se zde tentokrát postarali jiné postavy, respektive jejich představitelé a oživením pro film je jinak ještě i bolivijské prostředí, které též sehrálo poměrně zásadní roli pro výsledný dojem, a to především pro navození působivé atmosféry. Pokud bych měl něco filmu vytknout, byla by to určitě neoriginalita a tím pádem předvídatelnost a nulové napětí. Celkově se ale jinak jedná o docela snesitelnou podívanou, která nenadchne, ale ani neurazí, prostě pěkný průměr.

    • 30.5.2020  21:33

    Tento snímek přesně ukazuje důvody, proč nesnáším cirkusy, chování těch zasraných lidských primitivů vůči zvířatům je zde totiž vylíčeno natolik dostatečně, abych se v tomto svém názoru jen utvrdil, to ale jen tak na okraj, důležité je, že film samotný dosahuje poměrně slušné kvality. Zápletka, přestože nemá nikterak strhující tempo a dějový vývoj není příliš originální, či nápaditý, tak rozhodně nenudí, neboť disponuje vážně přesvědčivými dramatickými momenty a působivými emocemi, a ke konci docela i poutavě graduje, atmosféra cirkusového prostředí si myslím, že se zde pak povedla tvůrcům zachytit odpovídajícím a tudíž fungujícím způsobem, ovšem i přesto všechno je Voda pro slony ale především o postavách a hereckých výkonech jejich představitelů, a v tomto ohledu působí tato podívaná opravdu výrazným dojmem, hlavně tedy pánské osazenstvo Robert Pattinson a Christoph Waltz tu odvádí vážně výtečné výkony. Voda pro slony je zkrátka docela kvalitní podívaná, která sice neohromí a asi jen málokterý divák si jí dá do Topky, na druhou stranu, hodnotit jí jakkoliv méně, než průměrně, by bylo jistě nezasloužené.

    • 28.5.2020  21:52

    Pí a jeho život je další z filmů, u kterých mi absolutně hlava nedokáže pobrat důvody jeho celosvětového úspěchu, a to dokonce jak u odborné, tak komerční divácké obce. Nechápu, nerozumím a jsem se svým filmovým vkusem asi fakt někde jinde. Jako už jenom se protrápit úvodní zhruba půlhodinkou pro mě bylo vážně nadlidským výkonem, a i když po ztroskotání lodi a následném „soužití“ mezi tygrem a chlapcem na otevřeném moři dokázal film již nabídnout poutavější podívanou, pořád to byla fakt nevýrazná nuda, která mě neoslovila a nebavila. Ke konci se to pak navíc změnilo ve vážně podivnou fantasmagorii a úplná pointa, zpochybňující vše doposud viděné, tomu pak už jen nasadila korunu. Hvězdou filmu je každopádně tygr, ze kterého jde vážně respekt, v pohodě je ale i představitel chlapce, co se ale vizuálních efektů týče, za které jen tak mimochodem dostal Pí Oscara, tak to je další z fórů, kdy se musím ptát, „A to bylo prosím za co?“, filmu jinak ale chyběla i fungující atmosféra, napětí, přesvědčivé emoce, takže musím zkrátka jen zopakovat, krom tygra mě tu nezaujalo nic, a za mě se tak jedná jen o silně přeceňovaný snímek, který jsem si vážně neužil. A nebo jsem to vnímal prostě jen jinýma očima, než bylo potřeba.

    • 28.5.2020  21:02
    Dívka (TV film) (2012)
    ***

    Filmy o skutečných hercích, či o průběhu natáčení reálných filmů, patří mezi mé nejlákavější podívané, neboť mě až téměř fascinuje poznávání pozadí vzniku konkrétních filmových projektů, jejich přímých aktérů, případně co vše za tím vším stálo, co se tam tehdy dělo, ale především, tyto snímky pak i vrhají zcela odlišný pohled na původní filmy, které následně vnímám úplně jinak. Každopádně, v tomto případě se jedná o samotného filmového velikána Alfréda Hitchcocka, nicméně v jeho případě jde již o druhý film o jeho nejednoduché osobě, ovšem zatímco snímek Hitchcock (2012) se zabýval natáčením filmu Psycho a jeho vztahem se svou ženou, Dívka pojednává o Ptácích a jeho rádoby vztahem s představitelkou hlavní role v tomto jeho dalším slavném snímku. Nemohu se tedy vyhnout jistému porovnání mezi těmito dvěma snímky a zde je Dívka bohužel tím prohrávajícím. Kdo na tom každopádně rozhodně nenese vinu, jsou představitelé ústředních rolí, neboť jak Toby Jones, tak Sienna Miller odvedli minimálně stejně výtečné a přesvědčivé výkony, jako Hopkins, Mirren a Johansson v jejich filmu, nicméně zatímco tvůrci Hitchcocka šli ve svém filmu do všeho daleko výrazněji, hlouběji a emočně vypjatěji, tak zde to vše působí bohužel jen tak povrchově, odtažitě, bez skutečně dramatických okamžiků. Navíc je zde vážně až příliš znát, že jde o vyloženě TV produkci, a to jak díky slabě zpracované atmosféře, tak slabší vizuální podobě, a v neposlední řadě Dívku znehodnocují i časté vážně nevýrazné pasáže, které narušují celkovou kontinuitu filmu. Tím vším ovšem v žádném případě ale nechci tvrdit, že se jedná o nekvalitní podívanou, naopak, a minimálně jsem si z ní odnesl další zajímavosti a fakta ze světa filmu, jen zkrátka její zpracování není až tolik poutavé a záživné, jako to bývá u podobných snímků zvykem.

    • 28.5.2020  20:12
    Le Mans '66 (2019)
    ****

    Ačkoliv miluji veškerý sport jak aktivním, tak pasivním způsobem, tak zrovna motoristický sport se řadí opravdu až na úplný chvost mé obliby, ovšem i přesto je po Rivalech Le Mans již druhým snímkem z tohoto prostředí, který mě vážně nadchnul a dokonce společně oba patří vlastně i k tomu nejlepšímu, co sportovní filmy dokázali až doposud všeobecně vůbec nabídnout. Stejně jako ve většině žánrově příbuzných podívaných se tedy každopádně i v tomto případě jedná o životopisné drama, které se může chlubit hvězdným obsazením, kdy především oba ústřední herci skutečně zazářili, nicméně i zbytek osazenstva je vážně výtečný, dále nabízí velice poutavou a rozhodně nenudící zápletku, s mnoha vyhrocenými a napínavými momenty, které následně gradují v závěrečném závodě až do opravdu maximálních otáček, skvělé je i zachycení atmosféry, a to jak dobové, tak nastalé situace, a kupodivu zde nechybí ani několik fakt vtipných narážek. Samotné závody jsou pak nasnímány vážně dynamicky a efektně, škoda tedy jen, že jich nebylo o trochu víc. Kdybych měl jinak filmu něco vyloženě vytknout, tak by to byl možná jen chvílemi vlažnější spád, ale nebylo to zas až tak zásadní, aby to filmu uškodilo, jako spíše chladnější, a chvílemi dokonce i úplně absentující emoce, které minimálně u mě nakonec rozhodují o takovém mém soukromém miniduelu právě mezi tímto snímkem a Rivaly, kteří mě díky svým silným emocím nakonec oslovují přeci jen více. I tak je Le Mans ale vážně výborný film, který si zaslouží širokou diváckou pozornost a určitě nemusí jít vyloženě jen o příznivce automobilových závodů.

    • 23.5.2020  23:04

    I milovník found footage filmů jako já, musí někdy připustit, že se v tomto subžánru občas objeví snímek, který není úplně tím nejlepším, co touto formou zpracované filmy nabízejí a i když to ani tentokrát nevidím zas až tak špatně, jako ostatní, tak kvalitou The Monster Project patří mezi vážně ty nejslabší podívané svého druhu. V podstatě více než hodinu se zde totiž skutečně vůbec nic neděje, načež se to tvůrci snaží pak narychlo dohnat v posledních zhruba dvaceti minutkách, kde se začne odehrávat pro tento typ filmů klasická naháněčka, jenže její zpracování je natolik tuctové a nepůsobivé, že ani to ve výsledku příliš radosti neudělá, nehledě na pointu, kterou nemohu označit jinak, než za fakt hloupou a kupodivu zde navíc nefunguje ani napětí, což u FF snímků je vážně neobvyklé a trestuhodné. Samotný nápad s monstry přitom ale nepovažuji za vůbec marný, jen prostě jejich využití a začlenění do zápletky je nepovedené, nicméně abych jen nekritizoval, herecké obsazení je sympatické a profesionální, efekty nevypadají až tak lacině a atmosféra je působivá, takže to celé úplně hodit přes palubu také jen tak nejde, každopádně, jak už jsem zmiňoval, jelikož ani v rámci subžánru to není žádná pecka, tak dokážu pochopit, že pro většinu diváků se může jednat o nestravitelnou podívanou.

    • 23.5.2020  22:25
    Bez záznamu (2012)
    ***

    Škoda, tohle totiž mohla být vážně hodně zábavná jízda, která disponoval prostředky, se kterými šlo usilovat o prvotřídní biják, nicméně tu máme spousty pověstných ALE, takže ve výsledku se z toho nakonec vyklubala bohužel ale jen průměrná podívaná, která patří do ryze nevýrazných béčkových vod. Přitom filmy s tématikou teroristických šmejdů, po kterých jde nekompromisní hrdina, který se fakt s ničím a nikým nesere, a kdy se navíc tvůrci nebojí ratingu, zní zatraceně slibně a líbivě, jedním z nejzásadnějších ALE je ovšem to, že se film odehrává ve dvou časových rovinách, z nichž se jedna zabývá pomalu jen romantickým vztahem ústředního islámskýho zmrdečka, což je prostě neskutečný průser, a ta druhá nepřesvědčivým pátráním drsnýho agenta, jehož nemilosrdná cesta za pravdou, pomstou a já nevím čím vším ještě, zas chvílemi připomínala spíš skopičiny Johnnyho Englishe, než respektováníhodného řezníka, takže jeho postava vyznívá spíš jako takový nabručený Rowan Atkinson v akci. Další problémy vidím v navazování jednotlivých scén, kdy to chvílemi nedávalo ani příliš smysl, akce pak byla skutečně nekompromisní a krvavá, jenže jí bylo málo a působila dost lacině, syrový vizuál a atmosféra jinak byli hodně velkým pozitivem, ale ani toho tvůrci nevyužili na maximum a pointa je tak tuctová, až by se za ní měl její autor stydět. Co se obsazení týče, to klaplo, a především Sean Bean se pro tento typ postav snad narodil, ale ani jeho využití nelze považovat ve výsledku za splněné. Cleanskin je tak zkrátka podívaná, která tedy rozhodně nenudí a vyloženě jí ignorovat by byla asi škoda, ta pachuť promarněné šance z toho je ale cítit fakt silně a vážně tomu dost ubližuje.

    • 23.5.2020  21:41

    Hvězdně obsazený film, který kdybych měl co nevýstižněji přiblížit, tak bych ho označil za situační grotesku se zápletkou ve stylu třeba takového Oscara Louis de Funese, případně pokus o konverzační allenovku, tedy sled převážně dialogových scének, kde na sebe několik postaviček neustále naráží na „nečekaných“ místech a samozřejmě v tu nejnevhodnější dobu, z čehož následně vznikají trapasy a zamotané situace, především tedy co se partnerských vztahů a soužití týče. Proti tomu bych každopádně ale asi ani v podstatě nic moc neměl, problém ovšem je, že to v tomto případě příliš nešlape. Samotná zápletka ovšem toho není viníkem, jako spíš její zpracování, které je nezáživné, jednotlivé scény působí silně nepřesvědčivé a žánrově jeto celé naprosto nefunkční, a to jak po stránce vtipnosti, tak romantiky. Navíc veškeré postavy jsou nezajímavé a jejich herečtí představitelé vesměs přehrávají tak nepřirozeným způsobem, že to působí vážně dost hloupě. Já tedy sice nevím, zdali scénář vznikl přímo pro film, nebo jde-li o nějakou převzatou divadelní hru, fakt je ale ten, že tam by se každopádně hodil mnohem více. P.S. to cameo s Quentinem byla prvotřídní trapárna!

    • 22.5.2020  23:20

    Za mě přeci jen asi dost přeceňovaný film, kterému se jistě dá jen máloco vytknout, především tedy co se jeho zpracování týče, což ovšem zas není až takové překvapení, jelikož tvůrcem této výrazné podívané je sám velký David Fincher, filmový mág, umějící pracovat s vizuální podobou a atmosférou jen jako málokterý režisér na světě, a zde to jen potvrdil, můj problém spíš ale tkví v podstatě v celé zápletce, kterou tvoří prakticky jen filozoficky – anarchistické výlevy ústředního hrdiny, které sice jednotlivě dávají smyls, ale ve výsledku jako celku jsem v nich nenašel jakoukoliv pointu, či tezi, jenž by směřovala k vyústění, které je pak tedy bez debat překvapivé, nicméně vzhledem k veškerému předchozímu dění působí spíš také jako bodnutí nože do diváckých zad, nehledě na to, že jsem se ve všech těch slovech Eda Nortona postupně i ztrácel a utápěl, takže mi vinou nějakého úderu během souboje v Klubu rváčů utekla i smysluplnost činů a chování této skupiny, o jejichž dalších členech pak ani nemluvě, nepřesvědčivé a nevysvětlené figurky, jejichž podstata chování působí také minimálně podivně. Navíc mi během filmu chyběla i jakákoliv gradace, či napětí, o což více tu pak musí zachraňovat herci, kteří zde vesměs podali strhující výkony, které je radost sledovat, v tomto ohledu jako vážně bravo! Klub rváčů je zkrátka pro mnoho diváků jedním z nejkultovnějších a nejstylovějších filmů vůbec, a já se tomu vůbec nedivím, že ho spousta lidí tak vidí a bere, a i když mezi ně tedy vážně nepatřím, tak i přesto musím uznat, že se jedná o vážně mimořádný filmový projekt.

    • 22.5.2020  22:06

    Opravdu poměrně nevýrazné dobové romantické drama, které mě sice nějak vyloženě ničím nevadilo, ale prostě jsem tam za celou dobu nezaznamenal ani nic, co by mě na to filmu vážně zaujalo a čím bych mohl na tento snímek kohokoliv nalákat. Zápletka má tedy spád, nicméně se to potácí tak nějak od ničeho k ničemu, jednotlivé scény jsou předvídatelné, nenastane tam žádný zvrat a vyústění jen naplní očekávaní, které divák navíc nabyde hned od počátku. Postavy jsou nezajímavé, nezábavné, vlažné, což pak platí i pro jejich herecké představitele, které to odehráli jakoby na půl plynu. Vizuál, atmosféra a styl jinak mají působivé zpracování, ale v tomto případě to nesehrává pro film bohužel až tak významnou roli. Zásadní problémem této podívané je nicméně nefunkčnost emocí, pramenící z veškerých těch křečovitých romantických vzplanutí ústředních hrdinů, kdy se všichni chovají vážně nepřesvědčivě, stejně tak jako je těžké uvěřit, že se všechny mužské postavy tak pobláznili zrovna do někoho s ksichtem Carey Mulligan, ovšem možná tu mělo jakoby platit jiná doba, jiný vkus, každopádně u mě to zkrátka prakticky ve všech ohledech docela dřelo, zároveň musím ale i znovu zopakovat, že nejde ani o film, který lze jen tak odsoudit, na to své nepopiratelné kvality totiž jistě má.

    • 16.5.2020  22:39

    Pohádka pro vyžraný stodoly, tedy pardon, pro jemně objemnější holčiny, která se je tu bude snažit přesvědčit, že i přestože jsi velká, tlustá a hnusná, tak i přesto můžeš vyhrát soutěž krásy a najít si vysportovaného fešáka. Myslím, že k tomu už nemusím nic dodávat, aby divák pochopil, že Star Wars je oproti tomu, co se sci-fi vyznění týče, hadr. Možná tedy, že daná sorta dívek a žen se nechá tímto snímkem obalamutit, či dokonce inspirovat, místo toho bych ale spíš doporučil se nenechat dále konejšit takovýmito bláboly, radši bych vyhodil do koše chipsy a čokoládu, co se právě chystáte pozřít a šel bych si ven oběhnout pár bloků. Tolik asi k zápletce, která krom této nesoudné myšlenky nabízí ještě emočně vypjatý vztah mezi matkou a dcerou, které si k sobě snaží najít cestu, což se jim samozřejmě též povede, každopádně nefunkční a nepřesvědčivé je to úplně stejně, jako ty kecy o tom, kterak King Kong v dívčím těle ke štěstí přišel. Co tento film ale naštěstí zachraňuje, je poměrně svižný spád a sympatické obsazení, kde jsem sice úplně nepochopil, proč se zrovna tohoto projektu zúčastnila Jennifer Aniston, ale budiž, postavy a jejich představitelky jsou fajn, takže proč ne. Humor se tu jinak ale příliš nevyskytuje, respektive vůbec, s nějakou tvůrčí stylovostí, nápaditostí, či atmosférou se tu divák pak také nemá šanci potkat, takže můj celkový dojem z této podívané bych hodnotil jako nesoudnou pohádku, která se dá ovšem přežít, neboť to není prostě zpracované zas až tak vyloženě trapně, či nesnesitelně.

    • 16.5.2020  21:45

    Přestože You, Me and Dupree disponuje veškerými klasickými nedostatky a typickými neduhy, kterými podobné romantické komedie trpí, tak se i tak bratrům Russoovým podařila natočit poměrně snesitelná podívaná, která tedy sice rozhodně nepatří k vrcholům žánru, ale díky sympatickému obsazení, svižnému spádu a několika vtipným scénám se jedná o slušný průměr. Především ale ten casting tu sehrál velmi důležitou roli, jelikož se zde sešla spousta hereckých hvězd a svůj talent a charisma se jim zde podařilo skutečně prodat, takže jejich postavy si lze oblíbit a v očekávaném závěrečném happyendu jim lze i upřímně fandit. Zápletka je jinak ale docela tuctová, takže její vývoj příliš nepřekvapí, jelikož se tu ale pořád něco děje, tak nuda nehrozí, naopak nenásilný humor a sympatické postavy zde působí svěžím dojmem, chvílemi na povrch deroucí se dramatické a emoční scény pak též nevyznívají zcela marně, což také není u těchto filmů zcela běžné a komu nevadí ten všude přítomný americký rodinný patos a kýčovitost, tak si tuto podívanou může skutečně příjemně užít, neboť je to zpracováno opravdu v rámci snesitelnosti a za celou dobu to nesklouzne k nějakým nesoudnostem, které to jsou schopné kompletně znechutit.

    • 16.5.2020  21:15

    Přestože jsem radši ochoten poslouchat dva dny v kuse dechovku než jen pár minutek trpět u jakéhokoliv hip-hopového songu a v podstatě i celá ta raperská komunita mi je dost u prdele, respektive mi spíš až dokonce leží v žaludku, tak i přes tuto zásadní překážku jsem se rozhodl dát tomuto snímku šanci a jsem za to nakonec velmi rád, neboť se skutečně jedná o velice poutavé, zajímavé a zatraceně záživné hudební životopisné drama, po kterém jsem tedy můj pohled na danou hudební scénu a kulturu stejně rozhodně nezměnil, nicméně jako film to šlape perfektně. Veškeré postavy, prostředí a atmosféra dané doby jsou zpracovány strhujícím způsobem, stejně tak jako vznik samotné skupiny a její následný vývoj, respektive osudy jejich jednotlivých členů, to vše působí maximálně efektně, dramatiky a emočně velice silně, a ocenit tyto dojmy musím pak o to víc, že jak jsem již zmínil, jak samotní hudebníci, tak jejich chování, názory a jejich prostředí mě vážně irituje, takže nikomu z nich jsem si nenašel cestu, jelikož jsem ani nechtěl, ale prostě je to tak dobře natočené, že jsem si to i tak nevídaně užil a celý film mohu označit za vážně poctivé a fungující drama, které mohu jen a jen doporučit. P.S. O´Shea Jackson svým vzezřením a hereckým výrazem svého tatíka vážně nezapře.

    • 16.5.2020  00:13

    Po pravdě, už v průběhu filmu mě napadlo, že vlastně sleduji černošskou verzi The Disaster Artist Jamese Franca, s podobnou zápletkou a tématikou, pojednávající tedy o člověku, u kterého vítězilo nadšení a vůle, nad talentem a sebekritičností, i když abych zas ale v tomto ohledu až příliš nekřivdil Rudymu Ray Moorovi, neboť ten na tom totiž nebyl zas až tak katastrofálně, jako Tommy Wiseau, nicméně oba se rozhodli prorazit ve světě filmu, a přestože jejich osudy toho neměli příliš společného, tak zápletky těchto dvou filmů ano. Dolemite je ale každopádně natočen skutečně především pro afroamerické publikum, které jak skutečnou postavu R. R. Moora, tak tento životopisný film vnímá zcela jinak, dovolím si říci vstřícněji a přirozeněji, nicméně i já jsem si ho ale užil rozhodně příjemněji, než jsem očekával. Samozřejmě je to celé dost ukecané, hektické a živelnější, prostě zpracováno v klasickém černošském stylu, hodně se zde ale i fuckuje, nicméně dialogy jsou fakt zábavné, dost mě oslovila i působivá dobová atmosféra a vizuál, a samozřejmě obsazení, v čele se skvělým Eddie Murphym, který se tu herecky vážně vytáhl. Má to ale jinak i spád a koule, humoru se tu pak sice moc neobjeví, ale pokud už ano, tak je funkční a podobně je to i s dramatickými a emočními scénami, není jich moc, ale jejich kvalita filmu rozhodně neubližuje. Dolemite Is My Name je tak zkrátka takové odlehčenější životopisné drama, které sice v paměti neutkví, ale za pozornost rozhodně stojí, prostě nenudící, netuctová a hlavně zajímavá podívaná.

    • 15.5.2020  23:22
    Anthropoid (2016)
    ****

    V porovnání kvality s o rok mladším Smrtihlavem se jedná o poměrně vyrovnaný souboj, nicméně pokud bych se měl rozhodnout, co mě bavilo více, neváhal bych ani vteřinu, a zvolil bych rozhodně Anthropoid, jehož Smrtihlav převyšuje skutečně jen obsazením skvělého Jasona Clarka do role samotného Heydricha, ve všech ostatních ohledech mě ale bavila přeci jen tato verze atentátu na obergruppenführera a důvod je docela prostinký, Anthropoid je totiž daleko divácky vstřícnější podívanou, či jinými slovy, je to takové více hollywoodštější, což se projeví především v super akčním závěru, každopádně to rozhodně nemyslím jako výtku, spíš naopak, Anthropoid prostě ale hned od začátku nabere velice svižné tempo, celé je to sice velmi polopaticky zpracováno, na druhou stranu to ale zároveň nepůsobí ani hloupě, či naivně, obecně známá zápletka má šmrnc, disponuje vážně mnoha momenty výrazného napětí, postavy jsou vesměs zahrány velmi přesvědčivě a jak jsem zmiňoval, akční finále v kostele je překvapivě našláplou jízdou, které nelze také co vytknout. Po celou dobu tu pak fungují i silné emoce, které především pro tuzemské publikum nejsou navíc příliš lehké. Anthropoid je tak zkrátka oproti Smrtihlavovi možná zjednodušenějším, kýčovitějším, méně syrovějším a výkladem historických faktů zkreslenějším snímkem, na druhou stranu je ale rozhodně zábavnějším, efektnějším a funkčnějším, což nejspíše odborné diváctvo odsoudí, ale to běžné naopak přivítá, tak jako právě já.

    • 9.5.2020  23:37

    Skvěle obsazené historické drama, v čele s jako vždy výborným Robertem Downey Jr., které nicméně vnímám především jako promarněnou šanci na vážně působivou podívanou, neboť jak námět, tak prostředí, kde se film odehrává, tomu jen a jen nahrávali, nicméně tvůrci ani jednoho nedokázali přesvědčivým způsobem využít, a tak to na mě ve výsledku působilo celé dost nevýrazným a nezajímavým dojmem. Abych to ale ještě více upřesnil, ve všech ohledech mi to připadlo, jako by tvůrci zůstali na půl cesty. Například co se výpravy a vizuálu týče, je zde znát, že se tvůrci skutečně snažili o zvýraznění kontrastu mezi chudobou a královským prostředím, ovšem já si nemohu pomoci, ale ona chudoba jetu málo špinavá a syrová, a naopak, bohatství málo opulentní a pompézní. To samé platí i například o chování postav, kde je jasně dáno, kdo má jaké postavení a kdo by se měl jakým směrem vyvíjet, nicméně výraz nevěrohodné je ještě decentní. Krom toho mě tu navíc velice zklamala nefunkčnost emocí, absence jakýchkoliv výraznějších momentů tomu též nepomohla, se zábavnosti a tempem je to pak jak na houpačce a happyendový závěr je až nepěkně nepřesvědčivý. Celkově se tak zkrátka jedná o sice určitě podmanivou a nenudící podívanou, s mnoha neoddiskutovatelnými důvody, proč jí vidět, nicméně pod krapet zručnějšími tvůrčími ručičkami by jistě vznikl ještě daleko výraznější a přesvědčivější filmový zážitek.

    • 9.5.2020  22:55
    The Iceman (2012)
    *

    Jednoduše průser! Michael Shannon sice očekávaně ztvárnil ústřední postavu Richarda Kuklinského více než přesvědčivě, prostě další věrohodný a strhující výkon tohoto nedoceněného herce, ovšem zbytek filmu je jeden obrovský kiks, který jsem vůbec v žádném ohledu nepobíral a v podstatě to celé považuji za nějaký nepovedený filmový žert. Ještě tedy tak zhruba první půl hodinku jsem to dějově dokázal vnímat, i když to hned od začátku působilo nevídaně nudně, ale ok, jenže pak se to celé tak šíleným způsobem rozkouskovalo, že jsem se i v té prostinké zápletce naprosto ztrácel, jen to ale nebylo úplně způsobeno mou hloupostí, jako spíš absolutním nezájmem a letargií, neboť zpracování tohoto snímku bylo doslova zoufale otravné, nezáživné, zmatené, nesouvislé, ve vůbec žádném ohledu zajímavé, či poutavé, postavy se tam pohybovaly od hovna k hovnu, no fakt děsný! Jinak napětí, atmosféra, styl, nic z toho se tu pak samozřejmě nevyskytuje, emoce naprosto nefunkční, akce žádná, násilí bez koulí, ostatní herci a postavy o ničem, zkrátka před úplným Odpadem! to zachraňuje skutečně jen ten Shannonův výkon, jinak bych ale neměl co řešit, za mě prostě nudný, nesrozumitelný zmar.

    • 9.5.2020  22:15

    K tomuto snímku je nutné hned na začátku zmínit dvě zásadní fakta. Jednak, kdo nezná originál The Room z roku 2003 právě od Tommyho Wiseaua, pro něj nemá vůbec smysl sledovat tento film, neboť nebude absolutně vědět, o co tu jde a v podstatě by se pro takového diváka jednalo o naprosto bezvýznamnou podívanou, natolik jsou totiž The Disaster Artist a The Room provázáni. A jednak, kdo doposud pochyboval o hereckých schopnostech Jamese Franca, tak tomu zde tento borec totálně vytřel zrak, neboť jeho ztvárnění Tommyho Wiseaua je naprosto strhujícím zážitkem, ke kterému není co dodat, jednoduše fantastický výkon, za který si minimálně ten Zlatý globus James Franco zasloužil. Každopádně, co se ale jinak týče přímo tohoto filmu, tam už to mé nadšení není zas až takové, a hlavní problém spočívá v tom, že on jak život Tommyho Wiseaua, tak vznik a natáčení jeho filmu, není překvapivě zas až natolik záživná a v podstatě i v jakémkoliv směru zajímavá látka, aby mohl být pak i samotný The Disaster Artist, který o tom všem vlastně pojednává, vážně působivou podívanou. Krom toho mi tu chyběli vyhrocenější situace, dramaticky výrazné momenty, funkční emoce, dobová atmosféra, nebavili mě dialogy, vadilo mi vlažné tempo snímku, absence humoru tomu též jistě nepomohla, a celkově i jako životopis to není ani trochu živelný, jinak jsem pak navíc očekával, že se ten film bude daleko více zabývat natáčením původního The Room, ovšem o to tu jde nakonec vážně jen okrajově, a podstatnou část film zaujímá především vykreslení vztahu Wiseaua a jeho mladého parťáka Grega Sestera, což mi nepřišlo zrovna jako to úplně nejpodstatnější. Přes všechny tyto výtky a kritiku si ale zároveň rozhodně ani nemyslím, že se jedná o nějaký vyloženě mizerný film, to v žádném případě, naopak, já si ho užil, a to už jen díky skvělým hercům a hlavně díky tomu, že tyto filmy, pojednávající o jiných filmových tvůrcích, či o zrodech jiných filmů, mě neskutečně zajímají a baví, a tento není jistě žádnou výjimkou. Jen se zkrátka nejedná o nikterak výraznější, či ojedinělejší podívanou, což mě docela ve výsledku zamrzelo.

    • 9.5.2020  00:28
    Vakuum (2017)
    **

    Vakuum má stopáž pouhých osmdesát minut, ovšem i přesto působí nevídaně dlouhým způsobem, kde se toho navíc vlastně ani moc nestane. Já zde onu zápletku tedy nechci nějak trapně, či neúctivě shazovat, nicméně tvůrci si za to svým zpracováním a především výslednou pointou mohou sami a přestože si dovolím tvrdit, že chápu, co měli za cíl případnému diváku sdělit, tak za mě se jim to vůbec nepovedlo a celá ta forma mi připadla jen jakoby rádoby otevřená zpověď, ovšem zcela bez smyslu a výpovědní hodnoty. Co si mám tedy ale také myslet o něčem, co vyznívá asi takto. Více než postarší, stále sexuálně aktivní pár, si užívá života plnými doušky, dokud babka nezjistí, že dědek krom ní píchá ještě mladý kurvy a díky tomu jí „obdaroval“ něčím, co jí fakt nasralo, a tak vypráskla dědka z baráku. Jenže co naplat, bábě se začne po dědkovi stýskat, a navíc přeci jen, kdo to má všechno asi platit, a tak zjistí, proč za těma děvkama vlastně chodil, načež se tedy taky nechá od dědka opíchat do prdele, odpustí mu a šup, dědek je zas doma, ovšem aby to neměl úplně zadarmo, tak na něj babka bude dělat po zbytek života nasraný ksichty. Jako sorry, ale co se s tímhle dá nadělat? Nehledě na to, že to celé působí strašně chladně, odtažitě, dramatičně a emočně zcela nefunkčně, dlouhé, mlčenlivé záběry na zamyšlené pohledy tomu pak také zrovna nepřidají na záživnosti, dialogy jinak působí dost nepřirozeně a ponurou atmosféru sice lze vnímat jako pozitivum, ale výsledný prázdný dojem nezachrání, stejně jako poměrně přesvědčivé herecké výkony ústřední dvojice. Já od toho zkrátka čekal daleko intenzivnější, emočněji silnější a vztahově destruktivnější podívanou, něž tomu nakonec bylo, a za mě se tak jedná především jen o nesmělý pokus přiblížit publiku téma HIV v pokročilém věku a vztahu, ovšem jde o zpracováno velmi nezáživné a nepřesvědčivé. Ale třeba je to jenom tím, že jsem na to ještě příliš mladý,abych to celé vnímal úplně jinak a v tom případě si to dám tak za dvacet let ještě jednou a pak to možná i přehodnotím.

    • 8.5.2020  23:45

    Vážně upřímně se omlouvám všem příznivcům Hvězdných válek, ale já se až na výjimku, v podobě sedmého dílu Síla se probouzí, u těchto příběhů z předalekých galaxií skutečně upřímně trápím a u tohoto již devátého dílu nemohu konstatovat snad už nic jiného, než že to na mě celé působí již jen jako nastavovaná kaše, a to jak v podobě samotné zápletky, tak celé té mytologie kolem rodu Skywalkerů, a i u postav mi přijde, že jen mění ksichty, ovšem povahově a významově jsou to také už jen další kopie hrdinů z předchozích vesmírných dobrodružství, prostě mě to nebaví a vlastně to sleduji už je tak nějak spíš z povinnosti, než pro zábavu, či ze zájmu. Každopádně je ovšem nutné podotknout, že tento můj názor je názor diváka, kterého tato série nikdy kdovíjak neoslovila a skuteční příznivci to celé budou vnímat určitě jinak a já jim to rozhodně nemohu a ani nechci rozmlouvat, neboť ať je to jak chce, tak i konkrétně toto deváté pokračování disponuje pořád vším, co ze značky Star Wars udělalo takový fenomén. Takže to lze celé pořád vnímat jako odlehčenou, velkolepou sci-fi zábavu, se spoustou prvotřídní efektní akce, s typickou působivou a v podstatě dnes už i nezaměnitelnou atmosférou, s hromadou výrazných postav, nechybějícím funkčním humorem a v závěru samozřejmě i s neodvratným happyendem. A co na tom, že je to pořád i takové dětinsky naivní, herecky a dramaticky teatrální, emočně plytké a kýčovité, to k tomu také patří už od prvních Válek, a bez toho by to také už asi nebylo ani ono, i když zde musím podotknout, že právě poslední tři díly, respektive poslední trilogie, se z té přemrštěné triviálnosti snažila udělat přeci jen už více dospělejší podívanou, právě díky čemuž jsem si jí i oblíbil zatím asi nejvíce. Vzestup Skywalkera je tak zkrátka sice stále svižná, efektní a vysokorozpočtová jízda, která rozhodně nenudí a sérii Star Wars určitě nedělá ostudu, nicméně opakuji, pro mě se jedná o pořád to samé dokola, a rozhodně si to nijak výjimečně neužívám. P.S. jen tak mimochodem, orientovat se ve všech těch názvech, postavách, souvislostech a provázanostech, a to ve všech ohledech, tomu já říkám jako už vážně kumšt, a neznalý divák nemůže absolutně tušit, o co tu jde.

    • 8.5.2020  22:50

    3000. komentář!!! Zcela jednoduše, Extraction je jedním z nejlepších, mimoasijských, akčních nářezů vůbec, a to nepřeháním. Tahle pecka mě naprosto ohromila, posadila na prdel a já jen čuměl s otevřenou hubou dokořán na neuvěřitelně nadupanou jízdu, která vážně nemá obdoby. Zhruba první čtvrthodinka jemný nástřel postav a děje a pak se až do závěrečných titulků rozjede už jen zcela nekompromisní a nezastavitelný akční inferno, v tak intenzivním tempu, že jsem jen lapal po dechu, co za fantastické akční hody si to tu užívám. Zápletku to má sice prostinkou, což ovšem ani trochu nevadí, zásadní je, že dějová kostra drží pohromadě a umožňuje to nejhlavnější, tedy akci nejvyšší možné úrovně. Nápaditá, strhující, drsná, krvavá, dynamická a hlavně přehledná, navíc zatraceně rozmanitá, jsou tu všemožné souboje, honičky, střílečky, výbuchy, a to vše je pak ještě navíc podtrženo opravdu originálním zpracováním, a to díky nevšední, ale rozhodně dokonalé kameře, která diváka do oné akce doslova vtáhne a je to fakt mazec, opravdu jako smekám. Extraction ovšem funguje i v ostatních ohledech, je to tedy celé napínavé, dramatické, s poutavými zvraty, prostředí Bangladéše pak napomáhá k navození dech beroucí, syrové a nekompromisní atmosféry, a samozřejmě tu máme i kurevsky silné a hlavně výrazné obsazení, v čele s Chrisem Hemsworthem, o jehož sympatičnosti, charisma a celkovým předpokladům ke ztvárnění těchto postav, nemá snad cenu ani diskutovat. Extraction by měl zkrátka dát šanci každý příznivec nepřetržité, neskutečně dokonale zpracované akce, u které dám ruku do ohně, že každého takového diváka pak vynese do akčních nebes. BOMBA!!!

    • 8.5.2020  22:43

    Severská kinematografie je velmi specifická a i můj vztah k ní by se dal označit za poměrně složitý. Přestože totiž nemohu tvrdit, že by mě skandinávské filmy nebavily, natož abych je snad považoval dokonce za nekvalitní, tak až na skutečně jen pár výjimek si je ale zároveň nedokážu ani opravdu naplno užít a tak nějak podobně to mám nyní i právě s touto podívanou, kde je vážně těžké cokoliv kritizovat, neboť prakticky ve všech směrech funguje přesně tak, aby mohl být divák ve výsledku fakt spokojen, ale já si přesto při závěrečných titulcích skutečně nemohl říct, paráda, to byla ale jízda, ačkoliv jsem se vážně bavil. Každopádně, tvůrci zde z poměrně tuctové zápletky dokázali, díky mnoha originálním nápadům a scénám, vytěžit opravdu svěží žánrový mix, plný černého humoru, násilí, napětí a zvratů, kde se závěrečných titulků nedočkala skutečně většina postav, co se tam vůbec objevila, hodně mě jinak oslovily ale i nápadité a především opravdu vtipné a sarkastické dialogy, akce je pak fakt parádně nekompromisní a není ji vůbec málo, a mrazivé a zasněžené Norské prostředí udělalo pro samotný film též maximum. Veškeré postavy jsou pak kapitola sama o sobě, hlavně ty vedlejší je tedy vážně zábavnou směskou pošahanců a zábavných tajtrlíků, nicméně i ty ústřední postavy jsou výrazné a zajímavé figurky, které dodávají filmu ten správný šmrnc. Závěr pak mohl být sice krapet více vygradovaný a možná i divočejší, ovšem to nemění nic na tom, že jde jinak o vážně nevšední a zábavnou gangsterku, která se nebere příliš vážně, což je jen dobře, ale opakuji, sice mohu určitě doporučit, ale že bych si to já osobně užil nějak opravdu úžasně, to tvrdit rozhodně nemohu.

    • 8.5.2020  22:06
    Země oceli (2018)
    **

    Steel Country je takovým menším thrillerem, odehrávajícím se v malém, zapadlém městečku, kde prakticky každý zná každého a kde došlo k utonutí chlapce, který policisté okamžitě označí za nešťastnou náhodu, jenže to by zde nemohl žít ještě i ústřední hrdina, trpící Aspergerovým syndromem (což je jen tak mimochodem nemoc, o které jsem neměl ani potuchy), kterému se to celé jaksi nepozdává a začne se v tom případu šťourat dál. Toť nástřel poměrně jednoduché zápletky, ovšem zároveň zápletky, která nabízí při troše tvůrčí snahy, talentu a především nápaditosti velmi slušné možnosti, ze kterých se dalo vytěžit vážně mnoho, což se zde ale ani trochu nepovedlo. Tvůrci nedokázali s rozehranou hrou vůbec pracovat, děj nechali prostinkým až běda, průběh není ani trochu napínavý, či zajímavý a o pointě bych se snad radši ani nezmiňoval, pokud nechci tedy být zbytečně vulgární, jinak bych jí ale označil za zcela bezzubou a hlavně nudnou. Atmosféra je pak též taková nijaká, prostředí naprosto nevyužité a postavy, včetně jejich představitelů, fakt o ničem, a to ani nemluvě o hlavním hrdinovy, který mě nevídaně po celou dobu svým chováním a vystupováním iritoval, přestože chápu, že to mělo jako že být ovlivněno tou jeho nemocí, ale prostě já ho nedával, a musím zopakovat, strašně mě tu sral. Mě tato podívaná ale nebavila zkrátka celkově, chybělo mi zde cokoliv výraznějšího, či poutavějšího, což zde nic takového není, takže za mě slabota.

    • 7.5.2020  23:24
    Bite (2015)
    ***

    Několik uživatelů přirovnává Bite k Contracted, či Thanatomorphose, nicméně já souhlasím spíš s názorem, že se jedná o novodobější klon slavné Mouchy, neboť u výše zmíněných snímků jde přeci jen o postupný ryzí rozklad lidské tělesné schránky, zatímco zde, podobně právě jako postava Jeffa Goldbuma, se ústřední hrdinka „pouze mění“ v jistý druh hmyzu, a to i s jeho charakteristickými vlastnostmi a částečně i podobou. Dějově tu ale každopádně není příliš co rozebírat, holčinu kousne na Kostarice nějaký brouk, po příjezdu domů začne vnímat pocity nevolnosti, které se postupně mění v čím dál větší bolesti, atd., zbytek si už asi každý dokáže domyslet, jen zde tedy ale nedojde k až takovým explicitním extrémům, jako v ostatních filmech, nicméně tvůrci se tu o to více vyřádili s prostředím, tedy bytem, kde se ona dívka metamorfózuje do své nové podoby a udělali z něj opravdu hodně nepříjemné hnízdečko, takže po vizuální stránce to celé docela ujde. Co mě ale opět nehorázně štvalo, bylo chování veškerých postav, včetně ústřední hrdinky, kterou samozřejmě nějaké mokvající boláky, zvracení, vypadávání vlasů, nehtů, kůže, vůbec nerozhodí a co by to vlastně s někým řešila, natož pak s doktorem, že?, a ostatní za ní pak chodí na návštěvu a i když vidí, v co se změnila, tak k tomu mají taky takový postoj, že se divák je musí chytat za hlavu, no fakt jako přesvědčivost na přesdržku. Co se efektů týče, tam vidím jemnou slabinu v podobě nedostatku financí, takže žádný zázrak, ale i snaha se počítá, spád filmu je jinak snesitelný, napětí nefunkční a herci ve svých rolích normální standart, takže ve výsledku Bite poměrně ujde, nicméně oproti všem výše zmíněným snímkům se skutečně jedná přeci jen o nejméně výraznou a hororově efektní podívanou.

    • 2.5.2020  21:41

    Přestože tomuto úžasnému filmu nedám plné hodnocení, jsem z něj upřímně nadšený, a to prakticky ve všech ohledech. Premisou filmu je každopádně zatraceně originální a zábavný scénář, který disponuje skvělou zápletkou, napětím, humorem, emocemi a dokonalými postavami. Ona zápletka má šmrnc, je až neuvěřitelně nápaditá, se spoustou nečekaných situací a zvratů, a má spád prakticky od začátku až do konce. Humor pak určitě nepatří do kategorie trhající bránici, spíš jde o takový ten jemnější, laskavější typ, ovšem velice trefný a vždy fungující. Celý film jinak provází i vážně silné a hlavně přesvědčivé emoce, a atmosféra je výstižná a poutavá. Nicméně, pokud bych měl zmínit ten nejzábavnější a nejpovedenější prvek Králíčka Jojo, tak musím samozřejmě zvolit postavy a jejich herecké představitele. Hlavní dětský hrdina je netuctový, zajímavě zvláštní, ale hlavně sympatický klučina, Scarlett Johansson je kotě, Rebel Wilson je šílená rebelka se vším všudy, ovšem hvězdy filmu jsou svérázný Sam Rockwell a především Taika Waititi jako „Áda“, který si právě postavu Führera napsal přímo na tělo, byl v ní doslova fantastický, a pro mě osobně se jedná o jednu z nejoriginálněji a nejzábavněji ztvárněných filmových postav vůbec. Vytknout této podívané nemám jinak co, takže opakuji, přestože nedám plný počet*, tak i přesto se jedná o mimořádný filmový zážitek, který mě nadchnul a Taika Waititi si za tento svůj snímek zaslouží absolutní poklonu, a to ve všech směrech, tedy jako režisér, scénárista i herec, zkrátka bravo!

    • 1.5.2020  23:50

    Už jsem začínal poslední dobou i věřit, že by se časem mohlo DC kvalitou svých filmů pomalu přibližovat k bezkonkurenčnímu Marvelu, nicméně Shazam!, a především nyní Harley Qiunn mě z těchto pocitů zase vrátili do reality a DC díky těmto dvěma nepovedeným bijákům mohou Marvelu zase už jen závidět. A já si dokonce tuto podívanou dovolím označit až za naprostý průser, který nezachránila ani božská a ve své roli vážně perfektní Margot Robbie, neboť vše ostatní je tu jednoduše prvotřídní mizérie. Zápletka je nehorázně nudná a nenápaditá, akce je málo a krom jedné bitky zhruba uprostřed filmu nestojí za pozornost, zpracování celého filmu, tedy různé ty flashbacky, monology, či vykreslení postav, je doslova otravné, veškeré postavy, a to bohužel včetně samotné Harley Quinn působí nezajímavě a otřepaně, obsazení, krom zmiňované Robbie je také příšerné, to je prostě jen nesympatická banda nevýrazných herců, o McGregorovi v roli ústředního záporáka pak ani nemluvě, tam je to ale spíš než o něm, o naprosté trapnosti a nudnosti jeho postavy, strašně mě jinak iritovali ty veškeré dialogy a rádoby frajerský hlášky, které se snažili být tak strašně cool a mít koule, nicméně ve výsledku vyvolávaly tak akorát pocity zoufalství, zmaru a totálního mimoňství, naprosto mi zde chyběl i jakýkoliv osobitější tvůrčí styl zpracování a atmosféra, a úplný závěr mi pak přišel jako definitivní kolaps, plný nesoudnosti, naivity a kýčovitosti. Veškeré pokusy o humor tu jinak též většinou nezafungovaly, takže já jsem zkrátka z této podívané upřímně zdrcen, tohle si zrovna postava Harley Quinn ani trochu nezasloužila, prostě špatný film ve všech směrech a Cathy Yan by si k podobným produkcím už neměla ani čichnout, ale to už nic nezmění na tom, jak moc jsem tentokrát zklamaný.

<< předchozí 1 2 3 4 26 51 76 101