sedm.1

Za mě fajn thriller, který tedy sice rozhodně nezdobí závěrečná pointa, nicméně do té doby celá tato podívaná funguje svižným a zábavným způsobem. Samozřejmě se tu nemá smysl bavit o nějakém žánrovém milníku, spíš se jedná o takový průměrný přírůstek, který si ovšem v rámci své kategorie vše spolehlivě plní a nenudí. Samotná zápletka každopádně na jednu stranu není nikterak nápaditá, objevná, či jakkoliv výrazná, na druhou stranu má velmi slušný spád, zábavnou gradaci, disponuje pro daný žánr velice důležitým napětím, i nějakým tím zvratem, nechybí ani zajímavé postavy, obsazené výraznými herci, na čele s charismatickým Scamarciem a krásnou Wallis a atmosféra pak též není vůbec zanedbatelná, prostě ve většině důležitých ohledech se jedná o vážně funkční podívanou. Abych to ale s tou chválou zas až tak nepřeháněl, tak Septimo ovšem i v několika zásadních ohledech selhalo, a to hlavně co se týče předvídatelnosti vývoje a pak vlastně i samotné pointy, která je vyloženě slabá a hlavně krutě nepřesvědčivá. Nicméně jak jsem zmínil hned na začátku, i přes zmíněné nedostatky, vyskytující se především v úplném závěru filmu, se celkově jedná o příjemnou žánrovku, která hlavně díky svému spádu a postavám dokáže slušně zaujmout.

Na Twisters jsem se opravdu hodně těšil, a věřil jsem, že se bude jednat o zážitek minimálně srovnatelný s Twisterem z šestadevadesátého, bohužel nic takového se ovšem neudálo a já nemohu konstatovat nic jiného, než že jsem z této podívané vyloženě zklamaný. V žádném ohledu mě totiž Twisters neoslovil, nebavil a nezaujal, vše je průměrné, nezajímavé a nezáživné. Ústřední zápletka je naprosto miniaturní, nudná a aby byla alespoň něčím vyplněna, tak tam tvůrci naplácali hromadu zbytečných, nicneříkajících a přeplácaných informací o vzniku a působení tornád, které navíc postavy předávají tak důvěryhodným stylem, že o tom nemohli přesvědčit ani sami sebe. Když už jsem jinak zmínil postavy, tak to je ,,úžasná” zbírka tuctovosti, nenápaditosti a otravnosti, a co se pak týče castingu, tak okatá Edgar-Jones a sympatický Powell jsou fajn, zbytek je ovšem jen přehlídka karikaturních ksichtů, které nechcete potkat ani na ulici, natož je vidět ve filmu. S ingrediencemi, jako emoce, napětí, či atmosféra, se pak tvůrci rozhodli nezatěžovat diváky pro jistotu vůbec, no a když přejdu k tomu nejdůležitějšímu, čím měl Twisters zaujmout, tedy akci, respektive efektům, tak jejich úroveň je sice na vysoké úrovni,  ale zároveň je musím označit jako rutinní a nezábavné, nikterak nápadité, tudíž ani v tomto, či lépe řečeno, především ani v tomto ohledu mě film nenadchnul, což je asi ten nejzásadnější problém. Ve výsledku se tak jedná o skutečně jen průměrný katastrofický snímek, který za shlédnutí stojí, žádný výrazný filmový zážitek se k mé lítosti ale rozhodně nekoná.

Kultovní brak kultovního režiséra. Takové podívané prostě nemohu a ani nechci cokoliv vytýkat, jelikož splňuje přesně to, co by od takového filmu měl chtít divák dostat, až tedy na jednu jedinou věc, ke které zároveň směřuje i má jediná kritika, a to k naprosté absenci obnažených hrudníků ústředních hrdinek, to se mi jako kousalo dost těžko, jinak je to ale jízda jako prase a až právě po shlédnutí tohoto snímku každý pochopí, proč je považován za takový kult. Celé je to zkrátka ze řetězu utržená šílenost, nabízející luxusní postavy, obsazené nenahraditelnými a nezaměnitelnými (anti)herečkami a (anti)herci, nezapomenutelné dialogy, dokonale zábavnou akci, skvělou hudbu, neopakovatelnou atmosféru a totálně nekompromisní a násilný konec, kdy se závěrečných titulků dočká skutečně jen minimum postav. Vše zmíněné samozřejmě myslím ironicky, ovšem v žádném případě ne zle ironicky, prostě je to brak, takže veškeré ty přítomné věci a celkové zpracování je fakt šíleně špatný, ale tak kurevsky zábavný, že opakuji, tohle nelze zkrátka kritizovat, to si lze jen užívat.

Asi takhle, ústřední myšlenka filmu se zdá být skutečně zajímavá a neobvyklá, jelikož film postavený ryze jen na doslovném dialogu pocházejícího ze záznamu z výslechu FBI, tak to tu ještě, pokud vím, nebylo, takže má zvědavost na začátku tohoto snímku dosahovala poměrně vysokých hodnot, ovšem to, čeho jsem se ve výsledku nakonec dočkal, tak s tím jsem nebyl vůbec spokojený. I těch osmdesát minut, co to trvá, mi totiž přišlo neskutečně dlouhých a nezáživných, a to z mnoha důvodů, nicméně tím nejzásadnějším je samotné téma výslechu, které na mě působilo naprosto neatraktivním způsobem, což se navíc odrazilo právě na samotném výslechu, kdy z těch osmdesáti minut posloucháme sedmdesát minut žvatlání o domácích mazlíčcích, nebo o tom, jestli se vyslýchaná nechce posadit, či napít, protože jinak nebylo moc o čem mluvit. Chápu, autenticita je autenticita a z psychologického hlediska tento přístup na podezřelé pravděpodobně ve skutečnosti funguje, ale mě jako diváka to prostě ubíjelo a fakt nebavilo. Jinak tomu filmu chybí i navození atmosféry, která je chladná a totálně bezemoční, napětí se tu též absolutně neobjevuje, stejně tak gradace několikrát zmiňovaného výslechu, žádný tlak, žádná dramatizace, žádné vyhrocení, a i za tím stojí podle mě nevýraznost podstaty onoho vyšetřování. Postavy pak nějak příliš asi ani hodnotit nejdou a co se týče hereckých výkonů, hlavně tedy Sydney Sweeney, tak vůbec netuším, co si o něm myslet, zvláštní, fakt zvláštní. Takže za mě sorry, ale tahle podívaná u mě jednoduše vůbec neuspěla, nezaujala mě, nebavila mě, nevím, prostě nevím.

Já musím přiznat, že mě tento film poměrně překvapivě dost bavil, i když samozřejmě musím i podotknout, že jeho potenciál nebyl ani zdaleka využit tak, jak být mohl, respektive měl, nicméně i takhle to prostě za mě docela šlo. Zápletka je každopádně docela jednoduchá, kluk vozí dvě holky, upírky, po městě, zastavuje na domluvených místech, kde pak dělají to, co zkrátka upíři dělají, až se to ovšem očekávaně krapet celé zkomplikuje a i když se to pak ve své druhé polovině snaží být dějově trochu rozmanitější, tak pořád to nikterak zásadně nepřispělo k něčemu lepšímu, tudíž faktem prostě zůstává, že zápletka patří k tomu nejslabšímu z celého filmu. Jinak jsem ale s touto podívanou neměl prakticky už žádný jiný další vyložený problém, kdy tedy ještě mohu zmínit fakt slabou akci a efekty, ale ani o jedno tu zas až tak nejde, takže se to dá s přivřenýma očičkama tolerovat, co pro mě každopádně celý ten film vytahuje právě alespoň do výsledného průměru, tak je jeho sexy působivost. Celé se to prostě snaží být fakt ultramoderní, žhavý a rozjetý, no a právě to tu za mě klaplo nejvíc a kvůli tomu mě to i nejvíc bavilo. Především casting je tedy zatraceně hodně výrazný a především z hlediska obsazených slečen je to sakra HOT podívaná, bavil mě ale i vizuál, oslovila mě atmosféra, styl též nešel vůbec mimo mě, zkrátka jak jsem zmiňoval, ten film ve všem výše zmíněném na mě prostě skutečně působil sexy dojmem a byla to fajn změna, protože takové filmy se už dnes moc netočí. Night Teeth je tak zkrátka film, co má cílové skupině diváku opravdu co nabídnout, ale myslím, že ani ten zbytek neurazí, jelikož to nějakým tím svým zvláštním způsobem prostě šlape a baví.

Rebel Ridge sice není film, který by mě nějak úplně oslovil, či vyloženě bavil, na druhou stranu je ale i pravdou, že má své nesporné kvality, jen prostě ty negativa ne že by převažovali, ale spíš se týkají pro mě zásadnějších věcí. Především na to, že se ten film prezentuje jako akční film, tak se to o akci ani neotře, a když, tak z bezpečné vzdálenosti, prostě za mě v takovémto typu filmu, s takovýmto hrdinou a vývojem, akce jednoduše chybět nesmí, jedná se pro mě o hrubý nedostatek a ústřední postava, která se rozhodne své protivníky likvidovat jen lavinou slov není pro mě přijatelná, a to ony slova můžou být drsná jak chtějí. Zápletka mě pak také zrovna dvakrát neoslovila, ony všude zmiňované dějové rambovské rysy prvního dílu se tu tedy skutečně dají rozpoznat, ale rozhodně prosím neporovnávat, na to je Stallonův film úplně někde jinde, a navíc druhá polovina si pak jde už úplně jinou cestou, každopádně jak její obsah, tak vývoj mi připadal dost nenápaditý, nezábavný, kostrbatý, nepřesvědčivý, ale hlavně se to po celou dobu odehrává ve vážně dost vlažném tempu a více než dvě hodiny jsou na takovéto story jednoduše přepálené až do pr…, těch klasických devadesát minut by bylo dostačujících ažaž a na vyznění filmu by to nic nezměnilo, takže to prostě chtělo jen trochu víc prostříhat. Jinak tu chybí i emoce a ani z žádná z postav mě nikterak vyloženě nezaujala, a to bohužel včetně té ústřední. Abych sem ale hodil i nějaké ty plusy, co Rebel Ridge nabízí, tak určitě musím zmínit hodně fajn Aarona Pierra v hlavní roli, který je velice zajímavý a neotřelý týpek, kterému by i v budoucnosti mohli podobné figury sedět a vystřelit jeho jméno do hvězdnějších výšek. Dále mě dost oslovila docela podmanivá atmosféra a bavila mě i ta tajuplná aura kolem hlavní postavy, které ovšem nebylo bohužel v naprosto žádném směru využita. Za mě se tak ve výsledku zkrátka jedná o průměrný (ne)akční thriller, který rozhodně neurazí, zároveň se ale nejedná ani o žádný nevšední zážitek, co by dokázal v jakémkoliv ohledu opravdu zaujmout.

Upřímně vůbec nechápu přítomné velice nízké hodnocení ostatních uživatelů, které je vyloženě zdrcující, já s tím nicméně rozhodně nesouhlasím a naopak, The Deliverance považuji za skutečně velmi působivou a výraznou podívanou, ke které mám jen jednu jedinou výtku, a to až příliš mnoho přepáleného pánbíčkářství v úplném závěru, jinak ale pardon, za mě jízda jako prase. Celé by se to dalo každopádně označit za takovou vážně funkční kombinaci sociálního dramatu a vymítačského hororu, kdy se obě linie postupně propojují, respektive zhruba dvě třetiny filmu je to tedy spíš to drama, a k tomu hororovému dění se to postupně posune až v závěrečné třetině, ovšem oboje funguje skutečně parádním a hlavně silným způsobem, emoce by se tu daly chvílemi doslova krájet, no prostě paráda. Za perfektní jinak musím označit i veškeré postavy, které nelze popsat jinak než jako zatraceně výrazné a zajímavé, a to samozřejmě i díky parádnímu castingu, na čele se strhujícími výkony Andry Day a Glenn Close. Dále pak musím vyzdvihnout i dech beroucí atmosféru, která na mě působila naprosto dokonale přesvědčivým způsobem, skvělá byla i syrová vizuální podoba filmu a i po efektní hororové stránce mě The Deliverance oslovilo, i když v tomto ohledu toho film příliš nenabízí, ale i tak spokojenost. Dále se tu vyskytuje hromada napínavých momentů, odehrává se to ve skvělém tempu a své odvede i potemnělejší hudba, napomáhající k vyvolání těch správných diváckých pocitů. Za mě se zkrátka jedná o opravdu výraznou podívanou, která mě vyloženě nadchla a bavila, a která si rozhodně ani zdaleka nezaslouží tu veškerou kritiku.

Eastwoodovi Jersey Boys pro mě představují rozhodně působivý filmový zážitek, ke kterému byla ovšem tentokrát cesta o něco trnitější, než kdy jindy. Zhruba první půlhodinku jsem byl totiž z této podívané spíš takový rozpačitý, ani zdaleka jsem si ho neužíval naplno a při představě, že je přede mnou ještě dalších devadesát podobných minut, měl jsem z toho nemalé obavy. Jenže postupem času mě začal příběh The Four Seasons dostávat jako mávnutím kouzelného proutku na svou stranu a prakticky druhá polovina mě již vyloženě pohltila. Nevím tedy čím to bylo přímo způsobeno, nejspíš to ale bylo ve chvíli, kdy začali kluci prorážet, jejich cesta ke slávě a jednotlivé osudy mě zaujaly, bavily a především styl zpracování nelze označit jinak, než jako strhující, i když na druhou stranu byl možná chvílemi strhující až moc, což je jedna ze dvou mých výtek, kdy Eastwood spousty zajímavých dějových linií a postav jednoduše vyloženě zazdil, ale zas chápu, že pak by film trval asi tak hodiny čtyři, takže ve výsledku asi ok, jen mě prostě mrzí, že v pár momentech to nešlo víc do hloubky. Když už jsem ale zmínil ty výtky, tak ta druhá se vztahuje k postavám, které tu na mě vesměs působily naprosto nesympatickým dojmem, arogantní, povrchní, samolibí týpci a kvůli tomu jsem si k žádné z nich nedokázal najít cestu, ani empatie. Škoda je to pak o to větší, že casting se naopak povedl na výbornou, přítomní herci byli výrazní, neokoukaní a i herecky talentovaní. Jasný palec nahoru jinak musí putovat i směrem k navozené atmosféře, úžasnému retro vizuálu a samozřejmě i k perfektní hudbě, kterou The Four Seasons dali světu. Za mě tak mají Jersey Boys zkrátka sice pomalejší start, nicméně nakonec se to celé rozjede ve skutečně silnou a výraznou životopisnou jízdu, která rozhodně stojí za pozornost.

Opravdu mizerná podívaná, a to kompletně ve všech ohledech. To, že zápletka, motající se kolem robotických klonů, tedy tzv. Simulantů, je tuctová až běda, je jedna věc, ale i z neoriginálních námětů se dá udělat super jízda, jenže scénář této podívané je navíc ještě k tomu i neuvěřitelně kostrbatý, ukrutně nezáživný a ve výsledku vlastně i úplně blbý. Snahu o temný sci-fi thriller tu pak sice tvůrcům nelze upřít, jenže ona snaha je až vtipně přehnaná, jinak co minimálně mě určitě překvapilo, tak to byla absolutní absence akce, takže se tu jen kecá a kecá a kecá, a když už k něčemu dojde, tak maximálně že některá z postav akorát tak kousek popoběhne.  Jinak když už jsem zmínil postavy, tak to je jen přehlídka nevýrazných figurek, co je ovšem ještě horší, tak to jsou jejich herečtí představitelé, kde se sice objevují známější jména, jenže kompletně se jedná o otrávené a nesympatické ksichty, které zde navíc i podaly vážně neodpustitelně špatné výkony, no hrůza. Na to, že se jedná o sci-fi, tak efektů je tu pak taktéž  velice pomálu, prostě ty dialogy tu dominují a je asi každému jasné, že i ony stojí za prd. Atmosféra pak asi jediná dosahuje jakési mírnější kvality, nicméně že by zachraňovala jakýmkoliv způsobem výsledný tragický dojem z toho filmu, tak to ani náhodou. Od této podívané zkrátka doporučuji vážně ruce, respektive oči pryč.

Americký snílek není bohužel příliš povedená komedie, respektive ono je to spíš až takové odlehčené drama, každopádně ať tak, či tak, mě toto mé nelichotivé hodnocení mrzí o to víc, že v hlavní roli tu řádí můj oblíbený Peter Dinklage, který se tu sice snaží jak může a který opravdu baví, ovšem zůstal v tom naprosto sám a za mě už nic dalšího pozitivního tento snímek nenabízí. Zápletka je tudíž vážně nezáživná, nenápaditá a vlastně vzhledem k závěru i trochu předvídatelná, opravdu hodně mi pak nesedly prakticky veškeré postavy, jejíž zpracování je tu strašně krkolomné a divák si tak nemá šanci ke kterékoliv z nich získat empatie, a navíc o žádné z nich jsem ve výsledku ani nevěděl, co si o nich mám vlastně myslet, a to platí i pro samotného ústředního hrdinu, nehledě na to, že charakterově tu působili kompletně všichni nesympaticky. Co se pak týče vtipnosti snímku, tak jsou tu zhruba asi tak dva úsměvné momenty, jinak se to o komediální žánr ani neopírá, no a ty dramatické scény pak nefungují zas z toho důvodu, že divák má jednoduše v podvědomí fakt, že se jedná o odlehčenou látku, takže o přesvědčivosti vyhrocených situací a emocích tu nemůže být ani řeč. Celý film jinak nedisponuje snad ani jedním jediným výrazným momentem, vše je to takové poklidně nudné a nezajímavé, zkrátka ne, Americký snílek mě skutečně neoslovil, a to z docela jednoduchého důvodu, on totiž nemá zaujmout čím.