stub

Historicky dost nepřesné, s přestřelkami jak z počítačové hry, nicméně potěšilo mě, jak Geislerka vzorově vystřihla rozborku. S takovými se nemusíme bát nikoho. Ani Rusa ne!

Prostě ne. Tohle není ani na hvězdu ze soucitu. Nejde ani tak o formální stránku, to úplná katastrofa není. Co mi ale vadí, je mimořádně dementní scénář, který naprosto rezignuje na elementární zákonitosti dramatické křivky a téměř všechny situace řeší stylem "deus ex machina". Základní principy pohádek, jako určitého příběhového mustru, zde vůbec neexistují. Místo aby hlavní hrdina za svou stupiditu dostal přes ruce a poučil se, tak mu Dyková permanentně utírá prdel, aby mu na konci s moudrým výrazem oznámila, že nic špatného neudělal. Dochází tak k situaci, kdy hlavní postava Žita je vlastně tak nějak nadbytečná a dílo se svou vnitřní stavbou stává v podstatě jakousi antipohádkou. Nejsem nekritický obdivovatel českých pohádek, ale skoro každý televizní výškrabek je lepší než tohle nebo Tři bratři. Jděte dělat něco užitečného, když nemáte na víc, holoto oportunistická:(

Asi to napíšu úplně natvrdo: Tohle je pro mě esence filmového hnusu. Značně buranský a zcela vyprázdněný pokus využít ty nejlacinější postupy Hollywoodu (kde by nicméně asi neprošla ta pedofilně uslintaná linie), určené pro konzumem degenerovaného diváka s poruchami koncentrace a osobností rozežranou antidepresivy. Najít slizčí materiál pro tři hlavní role v našich končinách snad ani nejde a byť je většina ostatního ansámblu herecky celkem na výši, tohle nedovede zachránit nikdo. Ani Uhlířova, jindy vynikající, hudba. Ač mám poměrně rád cimrmanovský humor a filmy Svěrák+Smoljak považuji za jeden z vrcholů české kinematografie, jediná srovnatelně debilní pohádka, jež mě napadá, je Kouzelník Žito. Po shlédnutí jsem vrhnul a doteď si nejsem úplně jist, zda to bylo z jídla. Oba Svěráci mají vedle určitých tvůrčích kvalit také značně nabobtnalá ega a starší rovněž zcela nezvládnuté libido. Myslím, že možnosti, jak se do budoucna neztrapňovat, jsou jen dvě: skutečná(!) sebereflexe, nebo (zatím stále ještě jakž takž důstojný) odchod. Mrzí mě to a ještě před deseti lety by mě nejspíš ve snu nenapadlo, že budu "Svěráky" jednou hodnotit takto...

Podobně jako u Nár. třídy bych dal možná "jen" čtyři hvězdy, ale pořád nějak nemůžu uvěřit, že se tu rýsuje filmařská osobnost typu Š. Altrichtera. Někdo, kdo není ignorant a zjevně se odmítá uzavřít v jakékoli sociální bublině. Je to jeden z mála lidí, s nimiž bych rád zašel na pivo a určitě bych se nenudil. Jinak pro méně chápavé - pointu film samozřejmě má, dokonce zazní doslova: "Je to dobré tak, jak to je..."; a o tom je v podstatě celý film;)

Studená válka, teplá revoluce... Mně se to líbilo hodně. Mám pocit, že mnoho hodnotících zde ve skutečnosti hodnotí své (ne)sympatie vůči archetypu Vandama. Až jsem z těch obav o morální újmu diváka, ze kterého film jistě udělá dalšího zlého nácka, hluboce dojat. Jako děti, které vůbec netuší, která bije a pak se zeptají tatínka, kdo je hodný a kdo zlý. To jim stačí. S tímto přístupem bych však místo umění doporučil spíše fotbal a další podobně intelektuálně vyčerpávající vyžití. Tam jsou jen dva týmy, stačí se přimknout a začít zvesela hýkat (ostatně, nejspíš se tam potkáte s těmi svými nácky a nakonec vám spolu bude dobře, uvidíte - jste z téhož těsta). Herecky dominuje samozřejmě Čermák (hned po "Dvořákovi" dost možná jeho nejlepší výkon), ale z herců neurazí nikdo. Snad jen od Ciny bych čekal ještě o chlup víc. Jen málo českých filmů je zvládnuto takto hladce. Rudiš jasně ví, co chce vyjádřit (soudě dle komentů zde se mu to dost podařilo) a po řemeslné stránce je film natočen zcela suverénně a dynamicky. Štěpána Altrichtera budu dál se zájmem sledovat, velmi mne zaujal už jeho celovečerní debut Schmitke. Je to snad první filmař v našem veřejném prostoru, který skutečně reprezentuje myslící menšinu naší generace.

Typický případ, kdy silný námět dokáže film utáhnout sám o sobě, ač zůstává z většiny neprotěžen. Téma jako takové oplývá velkou zásobou inspirace, obzvlášť pokud jde o otázky identity. Já ale lepší hodnocení dát nemůžu, poněvadž filmařsky je dílo zvládnuto přinejlepším průměrně a hodnotit téma místo filmu odmítám (nerad bych se dostal do pozice, kdy všechny filmy o, řekněme, násilí na ženách budu hodnotit plným počtem "jen" proto, že jde o závažný motiv). Po formální stránce vidím dva zásadní problémy: Jednak je to dramatická křivka, kdy první 3-4(!) díly jsou o vykreslování poměrně plochých postav; střední část se pak v zásadě beze spěchu plácá odnikud nikam jen proto, aby v posledních dvou dílech tvůrci sotva stihli vypointovat alespoň to nejzákladnější. Druhým problémem jsou tragicky napsané postavy jako takové, banalizované a typizované jako v žánrových filmech (jež si to však z podstaty žánrovosti mohou dovolit). Herci se snaží onu mělkost charakterů přikrýt, seč to jen jde, ale ono to moc nejde. Nejlépe se daří Novotnému (v prvních dílech je však zoufale vidět, že nemá co hrát), Denise Barešové (ta zaslouží obzvláštní uznání, poněvadž její postava je napsána až sebeparodicky hloupě) a samozřejmě Petru Kostkovi, jehož postava je však pojata o řád méně blbě než zbytek a předposlední díl, jenž se soustředí na jeho dějovou linku (která však s hlavním tématem v podstatě nijak nesouvisí) tak paradoxně tvoří jednoznačný vrchol seriálu. Naopak, oživit mizerně napsané postavy neměli šanci Dolanský (překvapivě) s Čvančarovou (méně překvapivě), Štrébl s Freimanovou (byť oba slušní herci) a především pak M. Adamczyk, který působí dojmem, že si je snad i vědom, jak moc nekonzistentní jeho postava je, tak se tváři enigmaticky a kašle na to. Zajímalo by mě, jak by místní "pětihvězdáři" hodnotili snímek natočený autenticky, ale moc by se jim asi nelíbil...

Podle mě o něco slabší, než první speciál. Dialogy jsou vykonstruovanější a témata plavou víc na vodě, ale stále poměrně dobré. Za mě jsou v kontextu seriálu obě konverzačky (zejména však první) příjemným překvapením.

Ač to není příliš v módě, musím připustit chybu. V komentáři k seriálu jsem vyjádřil přesvědčení, že to co je jeho nejsilnějším sdělením, je de facto tvůrčí omyl, nikoli záměr. Tento "konverzační speciál" dává jednoznačně najevo, že tomu tak není. Vím, že každý druhý dnes trpí "poruchami koncentrace", ale kdo udrží pozornost déle než 5 minut, měl by tomu dát šanci, dialogy jsou napsány vysloveně nad očekávání a rozhodně nejsou primárně jen o závislosti, viz Stanto (gratuluji) nebo jackalsc (asi bych se raději držel svého top 10).

Ikonická kozácká jízda, ke které není co dodat a bezesporu zlatý fond ukrajinského filmu. Devět hodnocení a ani jeden komentář vypovídají o místním publiku leccos. Je to pozoruhodné např. v kontrastu s tím, kolik expertů na Ukrajinu se u nás objevilo mj. v souvislosti s "Majdanem". (Pro porovnání, třeba transvestitní "Tvoje tvář má známý hlas" má k datu 432 komentů a 6306 hodnocení.)

Čtvrtou hvězdu dávám, poněvadž by mě vůbec nenapadlo, že režisérem nebyl Japonec;)