CaptainNor

O řece Berounce mohu zcela sobecky prohlásit, že je „moje“ a zcela neskromně, že jsem její znalec, protože jsem na ní strávil nejhezčí chvíle svého života. Všechny volné chvíle… To platí i Otovi Pavlovi, který téměř básnickou řečí dokáže rozesmát i rozplakat. Jan Werich o něm kdysi řekl: „Kdyby to byl anglicky píšící autor, ležel by mu svět u nohou.“ Který sebevrah se může pokusit převést tu jedinečnou poetiku na filmové plátno? Karel Kachyňa! A povedlo se mu to na 300%! Pochopil nejen Otu Pavla, ale i kouzlo nejhezčí řeky na světě. Tak jako Jiří Menzel pochopil Bohumila Hrabala! Díky Pane režisére za jeden z nejlepších českých filmů

První hlavní role Bolka Polívky a jeho první spolupráce s Věrou Chytilovou pro mne znamená hrubě nedoceněný film. Překrásná atmosféra Jizerských hor a hlavně atmosféra nádraží tady dýchá každým pórem a pulsuje pod mistrovskou taktovkou Laca Décziho. Výkony herců tehdy ještě liberecké Ypsilonky jsou přímo excelentní a pohyblivou kameru Ivana Šlapety si děj přímo vyžaduje. Žádná velká moralita na které jsme u první dámy CS filmu zvyklí, ale bravurně sestříhaný obyčejný příběh mladého muže, který „ví co chce“. Tohle je pro mne Věra Chytilová a její nejlepší film.

Sherlocka Holmese mám hodně nakoukaného a hlavně načteného. Ze všech hereckých představitelů je v mojí imaginaci hlavního hrdiny Viktor Preiss spolu s Jeremy Brettem nejblíže. Velmi blízko je i Josef Somr hrající Dr. Watsona. Jejich špičkování, lehká nadsázka a humorná česká ironie filmu ani látce vůbec neškodí. Chápu, že byl Zdeněk Zelenka vázán skromným rozpočtem, takže v reáliích (především exteriérech) nevidím moc anglického a už vúbec ne v hudbě. Ta je sice poplatná oné době, ale spíše vídeňská. Filmík je svěží, napínavý i úsměvný. Úsměvný je hlavně Dr. Watson, protože v tomto českém zpracování ze všech Watsonů nejvíc chlastá!

Třetí skoba je typický čtyřhvězdičkový film. To znamená, že je dobrý, dokonce víc než dobrý, úspěšný, vydobyl si stálé místo v TV a časté reprízy, ale nemůže pochopitelně dostat 5* jako třeba Spalovač mrtvol nebo Markéta Lazarová. Letní filmy v exteriérech mě vždycky bavily, tento je navíc dobře zahraný i zrežírovaný, tak je 4* strop zcela na místě. Atmosférou a kriminální zápletkou tak trochu připomíná seriál Území bílých králů.

Na americké filmy s drzými fracky nemám nervy, ale tady to absolutně neplatí. Jumanji je vynikající nápad, který nepředbíhá realizaci. Všechno tady funguje jak má. Film má vysoké tempo, spád, úžasné efekty i herecké výkony. Režisérovi zde evidentně rostla s jídlem chuť, kterou zúročil v Jurkém parku 3

Každá kultura má svoje niterné kořeny a i svůj prapůvod v lidovém umění, ze kterého se čas od času vygeneroval umělec národního významu. Společnost, která se za tento fakt nestydí a hrdě se k němu hlásí je kulturně zdravá a fungující. Česká televize si to uvědomuje a tento pořad je toho důkazem. Díky za něj a jemu podobné pořady. Komerční média v čele s Novou vyrábějí umělce jak na běžícím pásu ve fabrice a tím z nich dělají spotřební zboží - než splatíte poslední splátku jejich úspěchu, je na vyhození.

Francouzské filmy pro mně v mém dětství znamenaly symbol západního přepychu a stylu života, protože nic jiného soudruzi do kin nepustili, snad kromě westernů. Obé pro mne znamená silnou vlnu nostalgie a nejinak je tomu u Poslední adresy. A nemusím se přemáhat! Herecké výkony Lino Ventury a Marlene Jobert jsou bezchybné a jak už bývá u francouzských detektivek zvykem - napětí podporuje úžasná dramatická hudba. Režisér vytváří z nepříliš košatého příběhu maximální podívanou, kdy je divák v neustálém očekávání, ale především: největší devízou je francouszká škola precizního střihu, který ani na vteřinu nenudí. A pulsující atmosféra Paříže? Tu by snad zachytil i Zděnek Troška se svým ansámblem, než by je stačili pařížští četníci rozprášit a zabavit jim kameru.

Já jsem naopak rozhodně nepostrádal jakékoliv vyhrocení zápletky a gradaci do extrému. Nepostrádal jsem věčné návštěvy uniforem a infarktové bušení na dveře. Stejně jako klasický horor doplácí právě na tyto aspekty, kdy se odporná monstra odhalí už v první půlhodině a všude je krve jako na jatkách i v tématu holokaustu a ukrývání židovských uprchlíků, může být zlo poměrně vzdálené a jen v malých náznacích - i tak může fungovat vynikající drama. V tomto případě je hodnota především v nesmírně lidském chování majitelů statku a především ve vynikající režii a ještě lepší kameře!!

Neskutečně syrové drama Jiřího Svobody o utrpení a bezmoci politických vězňů 50.let přišlo v naprosto nevhodný čas, kdy většina lidí ještě běhala s trikolórami a plackami OF po ulicích. Tito lidé neměli na film čas ani pomyšlení v upřímné víře v lepší zítřky a ti druzí přemýšleli jakýže kabát si obléknou, aby s tímto davem splynuli. Tak, jako tak je pro mne záhadou jak mohl tak schopný režisér, můj rodák, jehož tvorby si tolik vážím, téměř souběžně stanout v čele této zločinecké organizace. Potom berte vážně film, když nejde brát vážně ani život!

Nebudu podléhat iluzím, že by režisér Ozerov viděl tehdejší dobu nezaujatě a objektivně, ale přesto je to velice zajímavý pohled na 1.světovou válku a ruskou revoluci. Každý z nás cosi tušil nebo i mnohé přečetl o inspiraci, která přivedla Jaroslava Haška k napsání Švejka, ale takhle kompaktní a plastický pohled nabízí až tento milý film. O to konkrétnější, když Josefa Strašlipku hraje taktéž Rudolf Hrušínský. Film opět dokazuje, že se za naší etiketu "národ Švejků" netřeba stydět, ale spíše na ní být pyšný :-) Kdo to nechápe, asi není tím správným Čechem.. Ačkoliv na Žižkově v Soukenické ulici bydlel jeden ...