Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (607)

plakát

Café society (2016) 

Nejslabší film od Woodyho Allena, který jsem viděl. Film bohužel postrádá jakýkoliv kreativní nápad, nějakou allenovsky originální zápletku nebo zvrat. Tradiční vtipkování na téma židovské víry, krásné kostýmy, herečky a hudba to neutáhnou a ke konci to je nuda k nepřežití s marným čekáním na bod zvratu.

plakát

Anděl Páně 2 (2016) 

V rámci žánru to není špatné. Spousta vtipných momentů, místy i velmi inteligentní humor. Bohužel ve střední části to je poněkud plytké a bez nápadu. Chybí silnější příběh a drama. Ono je to totiž celé trochu založené na geniálním nápadu, že na Mikuláše se mohou anděl a čert pohybovat na Zemi bez maskování, ale tím to taky skoro končí. Závěr s bezúčelnou plejádou celebrit mi trochu pokazil dojem jinak bych dal i 4*. Hudba je dobrá, dokud se nezpívá, pak je to jak mizernej muzikál. Hodně vtipných a zábavných momentů, ale ještě by to bývalo chtělo trochu popracovat na scénáři v druhe polovině.

plakát

Jason Bourne (2016) 

Asi 100 minut filmu je akce. Dej je pomerne nekomlikovany a Bourne je tady spise tak trochu nastrojem v rukou jinych silovych hracu nez hlavnim hybatelem. Bohuzel divak je spise pozorovatelem deni v temer dokumentaristickem smyslu, prekvapeni se kona malokdy.

plakát

Noc v New Yorku (2014) 

Chris Evans je tak pohledný, charakterní, konverzačně obratný, vtipný, pohotově improvizující, vyrovnaný, disciplinovaný... že mu prostě není možno věřit, že vůbec existuje, natož aby měl nějaký letitý vztahový problém. Dokonce i přeražený nos se mu zahojil asi tak za 15 minut. Mohlo by to být zajímavé, pokud by postavy byly poněkud reálnější lidé. Je to takové limonádové cancání, které postrádá nějaké napětí, zvrat, dilema... přitom to tam všechno tak nějak je, jenom se to nevytěží. A tak nakonec nejzajímavější je úplně poslední scéna, která možná zase všechno vrací do hry. Za tu bych skoro byl ochoten ještě hvězdičku přidat. (70%)

plakát

Legendy zločinu (2015) 

Během prvních 5-7 minut jsem měl pocit, že by to mohlo být něco opravdu mimořádného, ale nakonec se z toho vyloupnul takový nanicovatý film. Režisér se nějak nemohl rozhodnout o čem vlastně chce točit film, a tak se nakonec dějové línie prolínají podivným způsobem. Například vztah jednoho z hlavních hrdinů k jeho osudové ženě se jeví jako něco, co by mohlo být nosnou linkou filmu, ale v momentě, kdy se vztah dostane do osudové fáze, tak se z velké části posune mimo plátno, není vůbec zřejmé co tak najednou katalyzovalo změnu. Vidíme místo toho spoustu brutálního násilí bez zjevného významu pro posun děje. Ke konci už to bylo otravné k nevydržení a když to skončilo, zůstala jen otázka: co tím chtěl sakra kdo říci? Myslím, že stejný materiál třeba v rukách Guye Ritchieho, by vyústil v úplně jiný výsledek.

plakát

Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa (2016) 

Po úvodních 15 minutách jsem byl připraven k odchodu z kina, neboť jsem nabyl dojmu, že tento film je zajímavý buď pro malé holčičky co mají rády muzikály, anebo pro tech-geeky obdivující možnosti a dokonalost soudobé počítačové animace. Což ani jedno nejsem. Postupně ale začaly postavy i mluvit, příběh začal být zajímavější a asi ve 3-4 momentech se vizualita změnila na cca minutu do něčeho stylizovaného a výtvarně zajímavého. Nakonec jsem ke svému velkému překvapení ani neusnul. Ptal jsem se kluků a jim se to docela líbilo. Je to tak trochu animovaný muzikál, texty písní je třeba neposlouchat, jsou stejně debilní, jako u drtivé většiny všech muzikálů, ale jako celek to nakonec nebylo tak špatné a jednou se to vidět dá.

plakát

Tohle je náš svět (2016) 

Vynikající film po všech stránkách. Funguje velmi dobře jako film, neboť nenudí, obsahuje mnoho dílčích zvratů, pohrává si s divákem, kdy vás nechá přijmout, akceptovat a možná si i vnitřně ospravedlnit nějaké vyústění, aby v zápětí ukázal, že je to všechno maličko jinak... Je vtipný a vynalézavý v dialozích a dílčích zápletkách. Krom toho je to velice zajímavý a inspirativní příběh, který většinu rodičů které znám přivedl k mnoha diskusím a zamyšlením o životních hodnotách a o výchově dětí. Vynikající herecké výkony, zejména Viggo Mortensen je skvělý a v neposlední řadě skvělá hudba. Pro mě jeden z nejlepších filmů.

plakát

Fantastická zvířata a kde je najít (2016) 

Začíná to celkem zajímavě, vynikající casting a produkce, ale ve střední části to začíná být poněkud překombinované, zdlouhavé, trochu do sebe zahleděné a utápějící se v opulentních animacích neuvěřitelných tvorů, ale v zásadě nudné. Taky si nejsem jistý, že by to bylo pochopitelné pro někoho, kdo neviděl či nečetl Harryho Pottera. Úplný závěr už zase docela funguje. Zajímavým objevem je méně známá Alison Sudol, která velmi připomíná Keiru Knightley.

plakát

Příchozí (2016) 

Film je zajímavý svojí atmosférou a emocemi, které probouzí. Ono se vlastně moc neděje, ale zároveň víte, že lidstvo stojí na hraně něčeho epochálního a během vteřiny se může stát cokoliv. Taky je zajímavé uvědomnění si, že nebezpečí nemusí hrozit jen od "návštěvníků", ale i od vyděšených a neovladatelných mas obyvatelstva. To je mrazivé uvědomnění zejména v této době. Z filmařského hlediska je to možná vypiplané, ale pro mě je vždy důležitý děj. A toho tady moc není, je to paradoxně spíše komorní drama. Divák vidí spoustu různých flashbacků, kterým nerozumí a je pouze udržován v napětí, kdy dojde k nějakému zlomu a začne se něco dít. Celkově to určitě stojí za vidění, když to vidíte poprvé tak vás to udržuje v napětí - ale nikoliv díky příběhu, spíše díky latentní přítomnosti něčeho zásadního - ale myslím, že už za týden si na to ani nevzpomenu, je to jenom taková filmařská hra. K ději více dále - ale POZOR SPOILER: Problém děje je hra s poněkud přehozenými časovými osami, kdy divák se mylně orientuje v tom co bylo dříve a co později. Toho je dosaženo díky Amy Adams, která ve dvou dobách, mezi nimiž musí být cca 15-20 let vypadá stále identicky a nebo je rozdíl nezřetelný. Což je poněkud "nefér", a podivné. Kdyby byla jednou zřetelně 25-letá a podruhé zřetelně 40-letá, bylo by možné se v tom orientovat. A nakonec i když dojde k rozuzlení, tak mi naprosto není jasné "proč?" a co tím jako chtěl autor říci. Příběh a zápletka ma mě tedy velmi podprůměrné, ale je to velmi dobrá hra s divákem a jeho emocemi, velmi dobře natočená. V tu chvíli to funguje. Za týden myslím nezůstane nic a podruhé bych to vidět taky nepotřeboval.

plakát

Hra peněz (2016) 

Mám z toho rozporuplný pocit. Musím připustit, že jsem u toho seděl a ani nedutal a ani na okamžik se mi nechtělo spát. Ale zároveň mě to celou dobu poněkud iritovalo jistou křečovitostí a přepjatostí. Prostě Jodie.

Reklama

Reklama