Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (607)

plakát

Match Point - Hra osudu (2005) 

Woody Allen bez Woodyho Allena. Není to ani komedie, jak by se dalo od WA čekat, přesto se jeho ironický humor projeví v několika dialozích a vlastně i v úplném závěru filmu, kdy WA jako by se neudržel a na závěr z toho kriminálního dramatu musel udělat trochu frašku; byť hodně trpkou. Celkově ale velmi dobré a svěží, vynikající herci, výborné dialogy, atraktivní prostředí.

plakát

Sólokapr (2006) 

Další skvělý kousek Woodyho Allena. Opět originálně ujetý nápad, která dává velký prostor na rozehrání nekonečných komických situací. Příběh tentokrát zasazen do britského prostředí a s výbornou Scarlett Johanson v hlavní roli. Oproti některým starším filmům asi méně intelektuálních ambicí, příběh sleduje zejména detektivní zápletku a rozehrává humorné situace, které by v podání někoho jiného mohly být i trapné, ale pokud vám WA sedí, pak si jeho humor užijete. Konverzační humor občas nedosahuje kvalit nejlepších Allenových filmů, ale i tak je většinou na vysoké úrovni. Je to WA v trochu snáze stravitelné poloze, kdy už to není jen intelektuálská pastva, ale je to humor a detektivka. Na vtipnosti ale vůbec nestrádá. Polohou mi to trochu připomíná PROKLETÍ ŽLUTOZELENÉHO ŠKORPIÓNA. Po opakovaném zhlédnutí zvyšuji hodnocení na 4,5.

plakát

Mocná Afrodíté (1995) 

Asi nejlepší komedie WA. Scénář, který by prostě nedokázal vymyslet nikdo jiný než Woody Allen. Film plný vtipných situací a překvapení až do úplného konce. Woody Allen si může díky své komediální mistrnosti a vtipnosti dialogů dovolit zajít v paradoxnosti vytvářených situací tam, kde by už každý jiný scénárista a režisér s jistotou vytvořil akorát nebetyčnou blbost. Ale Woody Allenovi to prostě funguje! Občasné předěly s řeckým fórem překvapivě nejen neruší, ale výborně akcentují. Co dodat - je to film z mého Top 10.

plakát

Gangy New Yorku (2002) 

Tenhle film mi nepřipomíná nic jiného co jsem kdy viděl a ač sám přesně nedokážu říci proč, fascinuje mě a kouzlo se neztrácí ani po opakovaném shlédnutí. Asi je hodně zajímavý tím, že ukazuje poměrně nedávnou americkou minulost, tak jak není moc známá. Prolínání celkem moderní společnosti s něčím, co hodně připomíná ranný středověk jen o pár ulic dále. Netušil jsem, že i takhle vypadal New York v 60. letech 19 století. Ukazuje, jak bolestné bylo ono míšení kultur, národů a ras a možná trochu naznačuje, proč si americká společnost ještě udržuje určitou barbarskou agresivitu tolik důležitou pro přežití a expanzi, zatímco tradiční pilíře Evropské civilizace spíše degenerují a slábnou. Asi mi ten film pomohl lépe pochopit Ameriku a kamarád z Anglie mi řekl o filmu totéž, tak na tom asi něco bude. Z čistě filmařského hlediska by se dalo leccos vytýkat, zejména určitá rozvleklost střední části, příliš krásný vzhled Leonarda DiCapria v závěru filmu, ač byl předtím zjizven... Naopak Daniel Day-Lewis mi celkem dobře sedl, děsivě šílený, jako vždy. Navzdory všem výtkám se ale podařilo vytvořit velmi autentický obraz a pro mě je tento film obohacující záležitostí. Všem doporučuji k vidění, už i proto, že i názory renomovaných kritiků jsou hodně polarizované a je asi hodně individuální, co si kdo z filmu odnese, jak u koho zarezonuje.

plakát

Lovec jelenů (1978) 

Jeden z těch úkazů geniální kreativity. Naprosto úžasné dílo Michaela Cimina, na kterém se pravděpodobně coby tvůrce vyčerpal už jednou pro vždy. Film Lovec jelenů je totiž úkaz, který se objeví maximálně jednou za mnoho let a myslím, že je to typ filmu, který už asi nikdy budoucnu nevznikne. Dneska už asi nikdo nedá 40 minut na až dokumentární zachycení svatby v komunitě ruských emigrantů v Pensylvánii. Ale právě to je jedna z úžasných součástí tohoto filmu. Jak pomalu a důkladně vás režisér vtahuje do prostředí, jak detailně vykresluje sociální prostředí průmyslové aglomerace a zatahuje do komunit, o nichž jste vůbec netušili, že existují, do jednotlivých vztahů. Ač je to film o hrůze důsledků války ve Vietnamu pro jednu americkou generaci, a ukazuje to silněji než kterýkoliv jiný film, válečné akce je ve filmu naprosté minimum. Přesto je psychické utrpení Michaela (De Niro), který zdánlivě přežil bez zjevných následků mrazivé a jasně cítíte, že už v životě nenalezne klid. Geniální film dotváří vynikající kamera, skvělá hudební stránka filmu s jednou z nejsilnějších ústředních melodií (Cavantina, Stanley Myers), fantastické herecké výkony celé plejády špičkových herců (Robert De Niro, Christopher Walken, Meryl Streep...). A nakonec barová scéna s písní I CAN´T TAKE MY EYES OFF YOU (aka I LOVE YOU BABY) od Frankie Valli myslím přesně vystihuje to "... a co se vám na pití nejvíce líbí?". Prostě erupce tvůrčí geniality a i pokud už Michael Cimino nic kloudného nenatočí (což se bohužel jeví jako pravděpodobné) i tak zůstane v dějinách kinematografie zapsán jako super velikán a nebyl tady zbytečně. Na druhou stranu to musí být balvan tohle udělat v 39 letech a mít před sebou ještě velkou část tvůrčí kariéry ...

plakát

Spy Game (2001) 

Pro mě nejlepší špionážní thriller co jsem viděl. Vynikající scénář dotažený do každého detailu. Výborné vyvážení exteriérové akce a interiérových dialogů. A podle lidí z té branže je to film, který velmi věrně a realisticky ukazuje techniky a praktikality zpravodajské práce. Okořeněno vynikajícím Robertem Redfordem a Bradem Pittem. A vynikající replika s obrovskou moudrostí: "Víte kdy začal Noe stavět Archu? Než začalo pršet!"

plakát

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) 

Pulp Fiction je pro mě dokonalost v každém detailu. Čím vícekrát jsem film viděl, tím více si uvědomuji další a další geniální momenty a detaily po stránce scénáristické, dramaturgické, výtvarné i hudební. Geniální prolínání několika příběhů s prohozením časových os. Podle mého názoru film, který ovlivnil kinematografii asi jako žádný jiný, který já jako současník pamatuji. Mohl bych napsat asi desetistránkovou ódu, ale zmíním jenom základní tvůrčí ideu: Každý film vypráví nějaký příběh tak, že ukazuje určité konkrétní scény na časové ose. Zpravidla ty momenty, kdy se něco zásadního, divácky atraktivního či akčního stane. Lupiči plánují přepadení, lupiči vběhnou do banky, honička auty, bitka ... Pulp Fiction je film poskládaný právě z těch scén, které by v konvenčním filmu nebyly. Z těch předtím a potom. O čem se baví gangsteři 5 minut předtím než tam vletí, jak přesně se zbavují skvrn od krve v autě, noční konverzace boxera s jeho jednoduchou přítelkyní ... no v kterém jiném filmu než v nějaké zhovadilé komedii uvidíte pistolníka sedět na hajzlu s knihou v ruce? Ale proč nakonec ne, vždyť je to sakra taky jenom člověk, a kdy jindy má člověk najít chvilku na knihu?

Reklama

Reklama