Chlupis

Chlupis

okres Praha

79 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 17.9.2019  22:20

    Nabarvené ptáče považuji za nejlepší český film posledních pár desítek let z několika důvodů: - V rámci producentského záměru a umu dosáhl Marhoul něčeho, co se dosud nepodařilo nikomu z tuzemských tvůrců, a to vytvořit skutečně konkurence schopný film s velkým F, umělecké dílo bez kompromisů, výtvarně vycizelovaný celek, který je sice všude chválen za Vladimírovu skutečně překrásnou a pro mě vyloženě oscarovou kameru, trochu se ale zapomíná na práci Pavel Rejholec, Jakub Cech a Viktor Prasil, kteří ukázali, jak se dělá opravdu světový sound design a na výkon celého art departmentu, který pod vedením Marhoula vytvořil naprosto unikátní filmový svět, jenž ten reálný posouvá do určité, těžko popsatelné a jedinečné stylizace. Production value Ptáčete je fascinující obzvláště tím, že se při rozpočtu kolem 180 milionů film jakkoliv nepředvádí, je vlastně v určitém slova smyslu komorní, nesnaží se vyrazit dech svou velikostí. O to větší je uvnitř. - Marhoul se nesnaží co do poetiky o napodobovaní klasik (Lazarová, kompletní Tarr) anebo tvoření paralel s již existujícími, sugestivními filmy o válce (nejčastěji kritiky a analytiky zmiňované Jdi a dívej se), čehož jsem se před projekcí jako divák obával, ale tvoří svébytný svět, který se na násilí dívá zpoetizovaným, subjektovým způsobem, tak moc odlišným od klasicky objektových aranží. Takové scény jsou v Ptáčeti jen dvě (transport a kozáci) a mají svůj význam. - V tom se Marhoul výrazně posouvá od předlohy, kdy si na násilí tvoří vlastní názor, nesnaží se šokovat, což kniha - ať už to pro někoho může být pozitivum či naopak výtka - dělá. Filmová verze pracuje s náznaky, nedořečeností, divákovou fantazií a vše je srozumitelné jen tak, jak je to srozumitelné pro hlavní postavu, nikoliv pro externího pozorovatele. Rozumím odchodům z kina v návaznosti na nepříjemnost takového znázornění, zdají se mi ale směšné jakékoliv názory přibližující Marhoula k maniakálnímu a hloupě sadistickému Gibsonovi (Apocalypto, Umučení Krista). - Film je i střihově velmi atypický, kdy zvolený styl přímo vybízí k pomalému tempu a užívání si překrásných kompozic, namísto toho ale žene kupředu až překvapivě rychle, průměrná délka záběrů nebude větší než 5 sekund a dělení na kapitoly snímek výrazně rytmizuje a také vývojově dělí na tematické okruhy podle toho, co Joska zažívá, učí se a objevuje. Celková délka kolem 2 hodin a 40 minut tak nepůsobí rozvlekle a v lecčems mi připomínala divácký požitek z nové, identicky dlouhé tarantinovky, která se též více než výraznými zvraty vyznačuje studií světa a jeho dopadem na ty, kteří jej obývají. - Jde mimochodem o příklad výborného castingu a práce s ním, kdy se Marhoul nesnaží strhnout pozornost na to, kdo z herců je jak známý - každá z postav je na plátně přesně tak dlouho, jak si žádá tvar samotný; Skarsgard dokonce jen 2 minuty. - Pokud by měla padnout nějaká výtka, pak jen k poslední kapitole, která se mi zdála příliš doslovná a najednou odscizená, i skrze užití až přílišného množství “českých seriálových ksichtů”, které jakoby film na závěr přece jen trochu stáhly zpět k naší kinematografii. Na druhou stranu - pokud scéna, ve které Pavel “Hitler” Kříž hystericky křičí “ty hnusná svině” a mlátí holí do židovského chlapce, nepůsobí jakkoliv trapně, je s Nabarveným ptáčetem něco významně v pořádku.

    • 14.3.2015  20:03
    Chappie (2015)
    **

    Chappie by si místo Blomkampa zasloužil spíše Harmony Korinea.

    • 15.2.2015  00:33

    Přestože se Vaughn ohání větou Manners maketh man, jeho film jakékoliv opravdové způsoby postrádá.

    • 31.1.2015  11:35

    Directed by George W. Bush.

    • 8.1.2015  09:44

    "Hello to Czechoslovakia," zazněl video vzkaz od Any Lily Amirpour před projekcí filmu. To, co následovalo pak, bylo ale naneštěstí ještě mnohem tragičtější. Rozumím inspiracím od Leoneho, přes Jarmusche až po Lynchovu Eraserhead, A Girl Walks Home Alone at Night ale naneštěstí nepobralo nic od svých velkých vzorů. Pocta se skládá s až studentským neumětelstvím a póza střídá pózu, bez jakéhokoliv náznaku nadsázky, nadhledu nebo sebereflexe. Všichni zúčastnění jsou očividně přesvědčeni o velkém umění doprovázeném sound designem, který svou prvoplánovostí společně s drtivou většinou hudebního podkladu není ani tak děsivý, jako spíš zcela děsný. Je škoda, že režijní zoufalství a moderní videoklipovou vatu se nepodařilo odhalit i v širším kontextu a režisérku čeká spolupráce s jednou z nejtalentovanějších producentek současnosti Megan Ellison (The Master, Her, Foxcatcher,...) pod společností ANNAPURNA Pictures. Takovou příležitost by si zasloužili jiní a lepší.

    • 6.1.2015  23:51
    Zlaté oko (1995)
    ***

    Akční úvod je skvělý a Cambellova režie obecně sebejistá, Brosnanovo GoldenEye je ale v rámci série jeden velký tématický zmatek, který se až příliš bojí přiznat svého - s odstupem času nutno podotknout, že paradoxně mnohem dospělejšího - Daltonova předchůdce. Tam, kde vlastně mohl bez problémů navázat sebevědomý a realistický Craig, přichází tak nějak nedefinovaný Brosnan za tónů dost katastrofální hudby, kterou po geniálním Barrym vytvořil Eric Serra. V akčních sekvencích se GoldenEye snaží, seč mu síly stačí, na první bondovku po tolikaleté pauze je to ale přece jenom trochu málo.

    • 5.1.2015  23:49

    Po 20 letech a průkopnickém, přesto též nedoceněném On Her Majesty's Secret Service, se Bond s jeho představitelem opět loučí v čistě osobním stylu. Nebýt Licence to Kill, možná bychom dnes vůbec neznali hrdiny typu Jasona Bournea. Daltonovo rozervané a agresivní pojetí agenta 007 je mimochodem fascinující a Craig na něj svými bondovkami skvěle navazuje, obzvláště pak v Quantum of Solace s podobným motivem pomsty.

    • 31.12.2014  00:36

    Už dlouho jsem neviděl film, u kterého bych neměl tušení, co přijde v následujícím záběru. 97 minut intenzivního mind-fucku ve stylu Wachovských, který uhání kupředu tempem, o kterém se současné hollywoodské produkci ani nesní. Světe div se, v závěru do sebe vše perfektně zapadá a i po několikátém zhlédnutí nelze najít jediný záběr, který by neměl svůj význam a místo. Takhle si představuji chytrý mainstream.

    • 25.12.2014  23:49

    Vzhledem k mé adoraci posledních Scottových snímků až překvapivě líný film. Ve všech ohledech je Exodus průměrný: Zaillianův scénář jen tupě interpretuje už stokrát viděné, herci i přes své nepopiratelné kvality nemají moc co hrát, Wolski má k dispozici úchvatné scenérie, ale komponuje a svítí je často příliš fádně... Sám Scott pak celý příběh vede během 150 minut prazvláštně uspěchaně a nemotivovaně. Takový Princ Egyptský dokázal podobnou narací uhranout během témět polovičního času a například Darren Aronofsky letos ukázal, že biblický příběh se dá adaptovat i mnohem odvážněji a osobněji.

    • 20.12.2014  17:35

    Bylo mi 5 let, psal se rok 1999 a The Phantom Menace byl první hraný film, na který mě vzali rodiče do kina. Tehdy jsem pochopil, že to nadšení z pohyblivých obrázků, úžasné hudby a dechberoucích momentů chci jednou divákům předávat i já sám. Přestože se už v době premiéry jednalo o nenáviděnou epizodu, mou lásku si skrze mé dětské oči v té době získala a i dnes, bezmála po 15 letech od jejího vzniku, na svém kouzlu vůbec nic neztratila. Ba naopak, i přes naprostou, avšak záměrnou infantilnost a dětskost mě udivuje, jak moc Lucas definoval moderní skladbu blockbusterů.

    • 20.11.2014  00:21
    Interstellar (2014)
    *****

    Bez očekávání, bez hypu, podruhé a soustředěně jde o Nolanovo absolutno.

    • 2.7.2014  01:39

    Závěrečný monolog o odhodlání a ambicích, ať už jakkoliv reálných, bych tesal do kamene. Zřejmě nejzásadnější "film, který nebyl" a jako dokument obzvlášť pro filmaře ohromně dojemný milník. Jodorowsky, Seydoux, Moebius, Dalí, H. R. Giger, Pink Floyd, Mick Jagger, Udo Kier, Orson Welles a další.

    • 20.6.2014  19:18

    Ideologicky v kontextu blockbusterů a současných pohádek dost nadějné, bohužel ale utopené v digitálním balastu a neschopnosti jakkoliv vyprávět.

    • 23.5.2014  18:05

    Singer bojuje, snaha nacpat do filmu úplně všechno a všechny ale filmu podkopává nohy až příliš často. Chápu, že vyprávění je správně strukturované, postavy se objevují v jasných intervalech a i zápletka se posouvá dopředu po funkční trajektorii, v rámci vnímání celku jde ale o někdy lépe a někdy hůře natočené fragmenty, ze kterých divák ve výsledku úchvatný komplexní zážitek postrádá. Narozdíl od ostatních jsem ale zcela nadšen z až anti-blockbusterového finále, které skvěle spojuje obě časové roviny jak v akci, tak emoci a vrcholí skvělým epilogem, který tvůrcům umožňuje začít opět s čistým štítem.

    • 18.5.2014  21:16

    Nejlepší dětský film všech dob, který v sobě nese vše, proč jsem se jako malý rozhodl točit filmy.

    • 17.5.2014  22:27

    Milostný dopis kinematografii.

    • 15.5.2014  01:02
    Godzilla (2014)
    ****

    K plnému pochopení a hlavně (d)ocenění Edwardsovi Godzilly je třeba znát, vnímat a akceptovat širší kontext. Jde o film od fanouška a znalce, jen svou nepřiznanou sequelovostí naráží u diváků, kteří od něj čekají něco, co by mělo obstát de facto na producentské bázi rebootu. Edwards mistrně pokračuje v tradici, kterou za posledních 60 let snad doslovně porušil jen Emmerichův příspěvek, na kterém jsem ovšem na druhou stranu nekriticky a trochu polo-dementně vyrůstal, těžko ho proto ze série vyřadím. Nejnovější uchopení není ale fascinující pouze znalostí kinematografické historie a tématu kaiju, ale i výborně strukturovaným, seriálovým stylem narace poznamenaným vyprávěním a režijním uchopením nejen vizuálním, ale především zvukovým. Sound design i Desplatův hudební doprovod dělají subžánru monster movies stejnou službu, jakou mu odvedli před pár lety J.J. Abrams s Mattem Reevesem v pohledu na subjektivní vnímání znázorňované pohromy. Del Toro by se mohl učit.

    • 20.4.2014  11:53
    Dvojník (2013)
    ****

    Obdivuhodné je, že i přes užití mnoha stylů a inspirací od Dostojevského a Kafky, přes Orwella, Gilliama, Gondryho až k Kaurismäkimu, se Ayoademu očividně ve spolupráci s Korinem podařilo vytvořit soběstačný styl a úchvatnou atmosféru. Dotaženost motivů a kompletní pochopení předlohy ale trochu chybí.

    • 18.4.2014  20:49

    Tak ambiciózní téma a námět by snad zvládl ukočírovat v rámci žánru jedině Cronenberg. S podivem ovšem je, že se Pfisterovi mimo příšerného vedení herců a obecné aranže scény bortí i vizuální stránka od kompozic po grading, která působí vyloženě laciným dojmem.

    • 13.4.2014  21:00

    Filmy Marvelu se často vyznačují tím, že mají vyšší ambice než schopnosti jejich scénáristů a režisérů. The Winter Soldier de facto není vyloženě výjimkou, i zde je mnoho motivů nedotažených a z vysněného žánru akčních a špionážních 70's filmů se v poslední třetině uhýbá na úkor dnešním mladším divákům. Snaha o takhle odvážný komiksový film ale už dlouho nebyla tak silná a druhý Captain America konečně nepřináší jen další komiksovou zábavu, ale jednoduše Film s velkým F. Není dokonalý, ale svou upřímností a striktním tahem na branku, kterému vévodí precizní "heatovská" akce jak od Manna, do sedadla zatluče s přehledem. A co hlavně, nadchne tím, že mají v Marvelu pořád neustávající chuť být hraví a nekonvenční, přestože by se svou současnou studiovou pozicí stačilo vyrábět funkční standard.

    • 12.3.2014  17:22

    Dobrá parodie je zároveň i poctou. Filmařskými znalostmi daleko převyšující většinu dnešní tuzemské tvorby.

    • 8.3.2014  23:10
    Gravitace (2013)
    **

    Uznávám enormní technické kvality, stejně jako v případě Cameronova Avataru se ale nemohu ubránit dojmu, že spíše než o film se jedná o pouhou atrakci bez emocionálního dopadu.

    • 8.3.2014  22:53

    První díl dokonale ctil obecně komiksovou naraci i vizualitu a Snyder v mých očích už tehdy dokázal, že se jeho styl neskládá pouze z častého užívání slow-motion záběrů, jak mnozí tvrdili. Přestože se možná neshoduji s většinou, svého času pro mě 300 bylo strhujícím milníkem v komiksovém subžánru, stejně jako Rodriguezovo a též Millerovo Sin City. Rise of an Empire ovšem svou obsahovou bezradností až bolestně připomíná spíše zapomenutého Spirita, vizuálně a výtvarně jde navíc o absolutní videoherně digitální peklo, kterému by prospěla zásadní supervize Larryho Fonga. De facto to připomíná levný porno film, ve kterém všichni včetně Evy Green nemají co hrát a jehož nejcharismatičtější prvek je useknutá hlava Gerarda Butlera.

    • 8.3.2014  22:35
    Spirit (2008)
    **

    Chápu a oceňuji záměr, ve filmovém tvaru ale něco takového zoufale nefunguje.

    • 9.2.2014  16:41

    Je to sice ohrané, ale nedá se to říct jinak; everything is awesome. Od úchvatné technické stránky, přes kadenci gagů až k perfektnímu scénáři, který ukázkově analyzuje pojem blockbuster v posledních 20 letech a v závěru se navíc stane ódou na kreativitu.

    • 9.2.2014  16:37

    Wes Anderson rozmluvil němý film. Stefan Zweig, groteska, čtyři doby, čtyři aspect ratios a Karel Zeman v meziválečném filmu. Dokonalý studijní materiál tvorby stylu a fikčního světa.

    • 7.2.2014  17:56
    Robocop (2014)
    ***

    Přijde mi, že víceméně kladné ohlasy sbírá Robocop především proto, že není stejně nepodařený jako drtivá většina ostatních remaků v čele s též původně Verhoevenovým Total Recall. Být ale s takovým námětem a možnostmi jen obstojný holt nestačí a důvod, proč jít do kina na novou verzi namísto opětovaného zhlédnutí originálu, není bohužel ani jeden.

    • 25.1.2014  23:41

    V zásadě to nemá v druhé polovině jak překvapit, Leto a především McConaughey ale hrají tu nejvyšší ligu tak intenzivně, že z toho nejde celé dvě hodiny spustit oči.

    • 25.1.2014  23:32

    Zvládnutý kýč s až melodramatickými prvky, skvělým Williamsem a perfektní chemií mezi ústřední trojicí Nélisse - Rush - Watson. Je jen škoda, že mnohé nosné motivy (Smrt jako vypravěč, knihy...) končí často na půl cesty.

    • 18.1.2014  18:10
    WikiLeaks (2013)
    ***

    Moc rád bych The Fifth Estate viděl s lepším scénářem a v režii někoho jako je Oliver Stone nebo Paul Greengrass. S Condonem ve vedení je Assangeův příběh jen šíleně subjektivní TV film, který neposkytuje prostor pro jiný pohled na věc, přestože se snaží v závěru tvrdit opak. Když už byl postoj ze stany tvůrců tak kritický, měl být film alespoň seběvědomý jako posledně Fincherovo geniální The Social Network.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6