Samuel7

Zatím zpracovávám všechny vjemy. Proto prozatím mohu jen říci: mystický zážitek. Toto je kouzlo kinematografie.

Upřímně by mě zajímaly ty recenze a Oscary, kdyby to natočil nějaký neznámý režisér. Neberu názor nikomu, koho to opravdu chytlo za srdce a vidí v tom tu hloubku, která bohužel u mě nevynikla kvůli té nudné a nedějové formě, ač tam bezpochyby byla (ale to skoro v každém filmu, který vidím; výzvou je nechat ji vyplout na povrch). Nicméně jsem si jist, že hodnocení by vypadala naprosto jinak, kdybychom vyloučili ta kvanta pozérů, která líbají nohy komukoliv z režisérů jako je Cuarón, Nolan či Tarantino... Nenapadají mě více přeceňovaní režiséři. Jejich jména jsou často tím největším tahounem celého filmu, bez něhož by naprosto propadly. Tohle je film, co se hodí na nezávislé festivaly, ale že by sám o sobě dokázal zaujmout mainstreamové publikum, pokud by jim nebylo podsouváno, že toto je geniální dílo geniálního režiséra ověnčeno těmi nejprestižnějšími cenami (tj. komu se to líbí, je intelektuál se "správným" vkusem), určitě bychom tu viděli procenta daleko nižší a hodnocení v řádů desítek či stovek, rozhodně ne tisícovek. Komu se to skutečně líbilo, přeji vám to, já holt preferuji silné, strukturované příběhy ("plot"), ne nějaké rozvláčné, dlouhé, nudné záběry na ty nejobyčejnější lidské činnosti. Často bych radši zíral dovnitř pračky během praní než na tyto "festivalové" hlemýždě. Zřejmě to je něco jako když zkrátka nesnesete nějaký hudební žánr, u mě např. metal (až na výjimky). Rozhodně to však neznamená, že kvůli tomu nejste dost sofistikovaní, abyste film ocenili, což by bylo skvělé, kdyby si lidé uvědomili, a hodnotili více sami za sebe, než tak, jak si myslí, že by hodnotit měli.

Hodně jsem váhal mezi 3 a 4, dal bych zkrátka opatrných 7/10, protože jako celek mě to úplně za srdce nevzalo, ale bylo tam na druhou stranu velká spousta autentických scén, skvělých právě tím, že si na rozdíl od většiny Hollywoodu na nic nehrají, nesnaží se vyvolat emoce skrz patos apod. Zkrátka to působí vše jako velmi uvěřitelný příběh ze života, bez nějakých příkras. A za ty herecké výkony se také nakonec přikláním ke čtyřem. Pokud Roma byla kritiky tak oceňována, přestože to pro mě byla nebetyčná nuda, tento film by podle mě měl být přijat ještě lépe, přesto na Oscarech to tak nevyšlo. Možná protože Mexiko je Američanům v dnešní době už blíže, než Irsko, a většina členů Akademie jsou Američané? Kdo ví, jejich rozhodnutí jsou mi už takových 15 let záhadou. Ale za mě je tento film divácky mnohem, ale mnohem stravitelnější než zmiňovaná Roma - jeden z nejpřeceňovanějších filmů posledních let.

Neuvěřitelně nadhodnocená minisérie. Čekal jsem po těch akoládách mnohem, ale MNOHEM víc. Herecky a produkčně je to naprosto profi, ale scénáristicky to žádný zázrak není. Neměl bych s tím problém, kdyby to nebylo představováno jako nějaké hluboké mistrovské dílo.

Ne, že bych snímek nepochopil, jen zřejmě nejsem na takovéto utahané festivalové snímky. Je sice hezké, že někdo pro změnu nepovažuje diváky za hlupáky, kterým se musí vše vysvětlovat jak batoleti, ale na druhou stranu ta vágnost by také měla být použita s mírou. Přestože mám empatii vysokou, nedokázal jsem se na postavy úplně napojit, částečně i proto, že krom pár indicií vůbec nevíme, proč Calum tolik trpí. Bylo mi ho líto, jistě, ale zkrátka mi tam chyběl nějaký kontext. Zoufale mi chyběly nějaké zajímavé dialogy. A emoce... Takže ač mohu s klidem říct, že jde o nuancovaný snímek, který skrývá mnohem víc, než se mi zprvu zdálo, nejsem typ člověka, co bude chválit umění, jen protože je intelektuálně sofistikované, když ve mně nevyvolá skoro žádné emoce. Umění mě musí stimulovat nejen intelektuálně, ale hlavně emocionálně. Zde se bohužel povedlo jakž takž to první (a i tam šlo spíše o samotnou strukturu snímku, než že bych se najednou díval na věci jinýma očima), ale emočně mě to pak už minulo totálně. Je to velmi jednoduchý film, který za mě stojí primárně na realistických hereckých výkonech, bez nichž bych to klidně považoval jen za nějaký lépe technicky zvládnutý studentský film. Proto hodnotím jen třemi. Ale na debut to není špatné, a komu vyhovují pomalejší, impresionističtější filmy, to jistě sedne více.

Scenáristický fail, kterému nebudu tleskat jen proto, že je u něj jméno Nolan. Opět se ukázalo, že tento režisér a scénárista jde zkrátka naprosto mimo mě. Bezduché přestřelky, nula emocí, monotónní akční scény, u kterých jsem usínal... Když ani herci, včetně es jako Branagh (sám skvělý režisér), scénář nechápali ani na několikero přečtení, jak jej má pochopit divák na první pokus? Kdyby tam aspoň byly zapamatovatelné postavy, ke kterým bychom měli vztah a díky kterým bychom tomu dali šanci a zhlédli to podruhé, abychom to chápali více (což pro mě byl případ např. Game of Thrones), jenže nikdo takový tam není... Mám rád sofistikovanost, ale tady nejde o žádnou hloubku sdělení, či propracované postavy, jen o vytvoření co nejsložitějšího děje a pseudofyzikálních zákonů. Jenže když je příběh tak překombinovaný, že ho tolik lidí nechápe, asi je něco špatně. A hlavně, chybí mu jako skoro vždy u Nolana srdce. Jedna hvězda za technické provedení, které je jako vždy u něj na úrovni, ale já dnes už snad radši nízkorozpočtový film, který má co říct, místo filmů za stovky milionů, které mohou nabídnout tak akorát známá jména.

Příjemný film, který nabízí hned několik silných písní, krásný vizuál (Island a Edinburgh byly dobrá volba) a absurdní humor za pomoci skřítků a elfů. Hodně mě však potěšila taková drobnost, která je navzdory přítomnosti nadpřirozených tvorů velmi realistická - chyby v angličtině. Nikdy mě nepřestává udivovat, jak cizinci ve filmech mluví vždy gramaticky a lexikálně brilantní angličtinou - s přízvukem, ale formálně zcela dokonale. Jako by scénáristé neuměli žádný cizí jazyk a netušili, že třeba slovo "beguile" (zlákat, okouzlit) asi nebude úplně ve slovní zásobě někoho, kdo o minutu předtím řekl, že anglicky vlastně neumí. Zde postavy různých evropských národností chyby v angličtině dělají, jak je to přirozené, pokud to náhodou nejsou univerzitní profesoři angličtiny.

Epizoda by mohla být dobrá, ale feministická propaganda v tomto díle byla pro mě již naprosto nestravitelná. Podporuji femisnimus, ale seriál je vyprávecí médium, z něhož máme mít pocit, že děj pohání živí lidé, nikoliv zpolitizované postavy. Ten dvojí metr se mi navíc také nelíbí. Zdá se, že je v pohodě říct, že kluci obecně vzato smrdí, ale použijte podobně neimaginativní stereotyp o dívce a budou vás lynčovat. Nebo vinit muže/kluky, kteří chtějí doopravdy pomoct, jen proto, že jsou muži a tím pádem automaticky nedokážou vůbec pochopit ženskou duši, je taky trošku padlé na hlavu. Pro tvůrce mám překvapení: NIKDO vás nemůže nikdy zcela pochopit, stejně jako vy nikdy je. A politicky hyperkorektní počiny jako tento mohou být spíš kontraproduktivní. Mám dost přátel druhého pohlaví, ale v posledních letech si vinou podobných snah připadám, že mě asi musí automaticky podezírat či odsuzovat jen proto, že nepatřím "do klubu". A k tomuto vzájemnému odcizování přispívá i Sex Education, neboť postavy zde jsou v první řadě ženy/muži/jiný gender či hetero/homo/pan/a/(...)sexuálové a až potom lidé. Jedinečné hlasy se tu zkrátka dusí pod tlakem nálepek, což je paradoxní, když má jít o boj proti diskriminaci a ideální by tedy bylo se nálepek kompletně zbavit a vnímat to jediné důležité; všichni jsme lidé... Netuším, čeho totou nerealistickou agitkou chtějí docílit - kdo v ideje věří, jim věřit bude; kdo ne, bude ještě více utvrzen ve své pravdě... Takhle politicky angažované dílo se zvrhává v propagandu, a tak je asi odsouzeno za desítky let ke stejnému osudu jako např. budovatelský román  (pokud seriál bude v tomto směru pokračovat). A propaganda bohužel odpuzuje i lidi, co problematiku podporují... Uměleckých kvalit má seriál dost, ale Nunn asi neví, že méně je někdy více.

Příjemně mě překvapila reflexe terorismu, který je zde nastíněn jako komplexní problém, který velkou měrou způsobil Západ sám, místo stereotypních představ "Islam = bad", "West = good". Dialog v prvním díle o tom, jak jsou ti atentátníci vlastně jen figurky, co umírají pro politiky, kteří sami nikdy nenasadí vlastní kůži, dobře vystihuje odvěkou tragédii lidstva, kdy obyčejní lidé bojují pro pár mocných, přitom z toho nic nemají. Ale vymývání mozků funguje dobře a obzvlášť v islamofobním Česku tento seriál může nabídnout svěží perspektivu. Také si cením reprezentace PTSD, kterážto porucha je u nás téměř neznámá i mezi "odborníky", takže divákovi může nabídnout opravdu mnoho nového. A Richard Madden je opravdu famózní, mísí se v něm ledový klid i zranitelnost, a ten Zlatý Glóbus mu rozhodně přeji.

Co nesnáším, je intelektuální elitářství a pozérství. Tento seriál se tváří, jak je hrozně na úrovni, postavy zde čtou Virginii Woolf a další feministické autorky a naopak Hunger Games jsou tu považovány za vtip. Přitom k hloubce této série, která se zabývá traumatem, závažnými sociopolitickými problémy, emoční otupělostí, lhostejností většiny populace aj., má Sex Education na hony daleko. A ani filmařsky se hlavně takovému Catching Fire zdaleka nevyrovná. Kdyby si seriál nehrál na něco, co není, tj. na víc než nenáročnou podívanou ze života teenagerů, neměl bych nic proti němu, ale z narativu je patrné, že se bere o dost vážněji, než by bylo zdrávo. Průměr není nic špatného, ale ať se prosím netváří jako nějaký intelektuální skvost. Nastrčit do scénáře Woolf a další revoluční autory vážně nezvyšuje revolučnost samotného seriálu. Já skutečně po čtyřech dílech zatím netuším, proč je tento seriál mezi 200 top všech dob. Mimochodem na imdb se takto vysoko ani náhodou seriál neumístil a ani ceny zrovna nesbírá, takže až takový zázrak to asi nebude. EDIT: Po zhlédnutí dalších řad ubírám navíc hvězdu za čím dál silnější ultraliberální/woke propagandu plnou plochých postav, jejichž jedinou výsadou je, že jsou např. nebinární, trans atd. Seriál si ukousl příliš velké sousto, sleduje příliš mnoho postav, a výsledek je, že žádná dějová linka nejde dostatečně do hloubky. Chci to dokoukat v podstatě kvůli Adamově lince, která mi jako jediná přijde upřímně lidská, a doufám, že dojde ke smíření mezi otcem a synem. Jedině tento subplot ve mně dokáže vyvolat reálné emoce, což je trochu málo. Udělali by lépe, kdyby se soustředili max. na Otise, Maeve, Adama, Erica a tu kamarádku Maeve, jejíž jméno si teď nevybavím. Místo toho ve 4. řadě ještě přibude velká spousta nových postav, které působí, jak kdyby přiletěly na Zem z kosmické lodi... Větší bizár jsem dlouho neviděl.