Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (270)

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Po první, lehce pomalejší části, přichází druhá část, která je už více akčnější a pálí to nemilosrdně do nás. V kině jsem seděl naprosto přikovaně a užíval si tohle opojné dílo, které se dá označit za audiovizuální porno. Fantastická atmosféra, která byla mnohdy i děsivá a do toho výborná, až ezoterická hudba, která umocňuje poetiku celého filmu. Je to podobně monumentální, jako Pán Prstenů, už jen co se týče mytologie této galaxie a celkové propracovanosti, tudíž si troufám říct, že tady vznikl film, který se stane kultem a bude označován za jednu z ikon žánru sci-fi.

plakát

Karaoke blues (2023) 

Film i přesto, že má depresivní nádech, tak je vlastně velice pohodový a snaží se ukázat, že i šedé dny se mohou zabarvit hezkými barvami a bere nepříjemné chvilky s úsměvným ražením, jelikož je potřeba občas nebrat vše tak vážně. Toto je přesně ten typ filmu, který i přes svoji obyčejnost a jednoduchost dokáže diváka dohnat k emocím a něco v něm zanechat.

plakát

Bod obnovy (2023) 

Celou dobu jsem si říkal, opravdu tohle vzniklo u nás? Nějak se mi tomu nechtělo věřit, protože film celkem sršel nápady a jelikož u nás máme opravdu velmi málo kvalitních sci-fi, hodně mě to potěšilo. Je patrná docela velká inspirace sci-fi klasikama, jako je Blade Runner či Minority Report, ale naopak se nejedná do očí bijící kopírování, což je pro film samotný velmi dobré. Film samozřejmě není stoprocentně dokonalý, má své mouchy a místy je docela křečovitý a pointa filmu je dosti banální. Přesto má ale tvůrce koule, že se do takového filmu pustil, chce to totiž u nás dávku odvahy a já doufám, že to nebude poslední sci-fi film u nás, protože toto bylo příjemné překvapení.

plakát

Úsvit (2023) 

Na české poměry relativně zajímavý film, zaujala mě kamera a prostředí, kde se točilo. Nezklamaly ovšem ani moralistické sněhové vločky, které na základě příběhu filmu musejí ve svých recenzích opět do všeho cpát politiku a kňučí plky o západní zdegenerované propagandě, až se tomu musím smát, protože je vidět, že se lidé pouze bojí reality. Přesto však ač bylo téma docela zajímavé, zbytečně se kolem toho celý film točil a alespoň trochu jsem doufal, že se to postupně ponese v duchu originální kriminálky, ale ono se to tak vůbec nakonec neneslo a bylo to docela nudné a nic moc se tam nedělo, jen se film soustředil na jednu postavu, čímž to bylo nezáživné. Čekal jsem od toho víc, protože ta stylistika a zajímavý plakát či námět opravdu nestačí, myslím, že kdyby se příběh lépe rozvinul, bylo by to o mnoho lepší. Je ovšem fajn, že u nás začínají vznikat zajímavé filmy a jsem od tvůrce na další počin zvědavý.

plakát

Johnny si vzal pušku (1971) 

Film mohl být o dost kratší, ale dokázal naopak velmi silně ukázat neuvěřitelné vnitřní mučení docela nepříjemným způsobem, že to dokáže na divákovi zanechat nějaký otisk. Film se hodně soustředí spíš na vnitřní pocity a vzpomínání zmučeného vojáka a moc příběhu v něm není, takže děj trošku nezáživný je, ale kvalitu opravdu má v tom, jak to vše dokáže silně vykreslit, takže s hodnocením, i přes občasnou nudu nemohu jít níž. Metallica se tímto filmem inspirovala a ve svém videoklipu ke skladbě One využila záběry z filmu a dodala celému příběhu hloubku, úryvek ze skladby mluví za vše: "Temnota mě vězní, všechno co vidím, absolutní horror, nemůžu žít, nemůžu zemřít, uvězněný sám v sobě, tělo je mou celou".

plakát

Zabiják (2023) 

Určitě se tento film řadí mezi ty slabší Fincherovky, ale zároveň to není špatný film, který v žádném případě není na podobné (špatné) úrovni, jako třeba Mank. Fincher je známý ve své tvorbě svým cynismem či nihilismem a tady si myslím, že to je hodně cítit, atmosféra je ponurá, depresivní a není z ní cesty zpět, jelikož nahlížíme do myšlenek a všedního života nájemnému vrahovi, který nemá slitování a pro důkladnost své práce nikomu nevěří. Ač zde není žádná silná scéna, která by mě dokázala natolik vtáhnout do děje a nějak ho více rozvést, stále se jedná o preciznost, na které si Fincher dává vždy záležet a ten slabší děj mu dokážu díky tomu alespoň trochu odpustit.

plakát

#annaismissing (2023) 

Musím říct, že po shlédnutí jsem byl opravdu nadšený, tohle byl hodně zajímavě pojatý film a vypadá to, že česká kinematografie má naději a začíná se pomalu vzpamatovávat. Samozřejmě nemohu nezmínit určité aspekty, které ve filmu vůbec nemusely být a dost mě iritovaly, jako např. postava nebínárního cosi, to je prostě úlet, který se snaží inspirovat zahraničními extrémně progresivními snímky a naopak to filmu spíš uškodí, to by si filmaři měli uvědomit, je zbytečné to do filmů obecně cpát a jestli si někdo myslí, že to pomůže menšinám, tak se obrovsky mýlí. Nebo bych zmínil přehnanou "moderní" mluvu některých postav, to se mnohdy fakt nedalo poslouchat, ale možná to tam bylo schválně, těžko říct. Každopádně kromě toho má film vlastně hodně předností a jednou takovou je třeba atmosféra, která je postupně docela hutná a nabaluje na sebe další části. Scénář je opravdu povedený a musím říct, že to není vytvořeno jednoduše, kdy hned od prvního okamžiku uhádnete podezřelého, naopak tady si film tak trochu s divákem hraje a výsledný efekt záleží asi na vkusu diváka, ale řekl bych, že vydařený rozhodně je, celou dobu totiž prostě nevíte, co se to vlastně stalo. Jsem rád, že někteří naši filmaři se nebojí vyjít z řady a natočit něco jiného, než jen trapnou romantickou komedii, takhle by to mělo vypadat. Je mi jasné, že se plno lidem nebude film líbit kvůli negativním aspektům, které jsem výše zmínil, protože ruku na srdce, úlet to prostě byl i pro hodně tolerantního člověka, jako jsem já, ale film má jiné tahouny a podle těch by se to mělo hodnotit, protože to kvalitou rozhodně je.

plakát

Slovo policajta (1985) 

První polovina filmu byla docela slabá, avšak pak se karty otočí a začnou se dít věci, hlavní postava se stává skutečně velmi nekompromisní a brutálně se mstí, pak se dostáváme k zápletce, která je docela i zajímavá a děj je napínavý. S hodnocením nemohu však jít výš, jelikož scénář v některých aspektech pokulhává a některé scény jsou celkem zbytečné a klišovité, kvůli tomu nemůžu u filmu říct takové to "wow". I přesto se jedná o poměrně solidní film a oproti jiným průměrným kriminálkám je to lehký nadprůměr.

plakát

Samuraj (1967) 

Z tohoto filmu jsem měl opravdu velká očekávání, estetika a námět mi přišli zajímavé, ale to jsem ještě před filmem netušil, že to je všechno jen nafouknutá bublina, zajímavý je pouze filmový plakát. Děj filmu se zkládá pouze z toho, že Delon s baloňákem a kloboukem chodí s chladným výrazem po městě sem a tam a jednou se uráčí někoho zabít, pak zase chodí jen sem a tam, pak se něco trošku děje a pak zase opět to samé. Delon se tady v podstatě nenadřel, jelikož ani nehrál, pouze si v jedné scéně zaběhal, ale to je tak vše, je to prostě nelogické a bezduché. Tenhle film je pouze známý svými gesty, které jsou ale v závěru jen laciné, nic se tady totiž neděje, je to rádoby drsný film s rádoby chladnou atmosférou. Nesnáším, když nejsou ve filmech naplněny potenciály, tohle je přesně ten případ.

plakát

Osvícení (1997) (TV film) 

Při vší úctě ke Kingovi, může se vztekat jakkoliv bude chtít, Kubrickovo Osvícení je prostě veledílo, které nepřekoná nějaký jiný remake, tato verze s Kingovým scénářem totiž není vůbec děsivá a nemá v sobě tu nepřijemnou atmosféru, která je silně propojena s mysterióznem, je to jen pouhý směšný stín. Tato verze je sice věrnější předloze, jenže Kubrick přesně věděl, co dělal a zbytečné scény vynechal a prostě to vylepšil, jeho verze je zkrátka mnohem více podmanivější a filmovější. Doporučuji si po shlédnutí Kubrickova Osvícení přečíst předlohu, dííky které trochu více pochopíte postavy a okolnosti, není potřeba totiž vytvářet jiný film, který by byl věrnou kopií předlohy.