movie

movie

marion cobretti

okres Pardubice

336 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 16 31 46 61
    • 12.11.2018  02:08
    Hungry Wives (1972)
    ****

    V profilu Joan, zanedbané ženy v domácnosti, udělal Romero silné feministické gesto v časech, kdy to rozhodně nebylo v módě. Suchý psychologický horror upomene na pozdější Altmanovo dílo IMAGES, skvěle se na něj dívá pokud ho člověk vnímá jako předponu k současnémi witchcraft hororru HEREDITARY a pod tíhou poněkud okatě servírovaných myšlenek se u něj ani nelze nudit. Auter Romero zde figuruje i v roli střihače a kameramana, pokud se dokážete zaplavit na sedmdesátkovém interior designu, bude pro vás tohle zapadlé dílo pastvou.

    • 1.11.2018  10:18

    Meditativní dokument, který sleduje Šintaró Kacu při natáčení jednoho z dílů filmové ságy ZATOICHI. Kacu byl renesanční umělec, vynikající herec, martial artist, zpěvák a hráč na gottan, Zatoichiho filmy prakticky spolurežíroval. Dokument ho zachycuje jako silného tvůrce s vizí a schopností bravůrně vést ostatní herce, jemuž štáb oddaně podléha i přes jeho značně tuhý boss charakter. Výborné jsou třeba momenty, kdy jeden z jeho asistentů popisuje Kacuho signály pro podání zapálené cigarety (Kacu byl bezpochyb absolutní chainsmoker) anebo vložení šálku s kávou do levé ruky. Dojde samozřejmě i temnější momenty spojené s Kacuho vášní pro alkohol, kde nás režisér John Nathan nechá možná až příliš dlouho sledovat Kacuho alkoholový rejd od rozvérné veselky v hospodě skrz nevyjasněný konflikt s taxikářem až po finále na noční diskotéce. Zajímavá věc pro všechny, kteří se chtějí dozvědět něco o charakteru legendárního slepého maséra Zatoichiho nebo perverzního soudce Hanza.

    • 1.11.2018  09:57
    Nightbeast (1982)
    ****

    Hodně rozjetý sci-fi horror baltimorského low budget freaka Dona Dohlera vypráví o vetřelci, který přistane (nebo ztroskotá) na zemi a bez okolků zabíjí každého kdo se ocitne v jeho zorném poli. Vypadá jako mix piraně a swamp thing, Zpočátku všechny decimuje extrémní střelbou z jakési laserové pistole, po jejímž zásahu prostě zmizíte (nebo se proměníte v prach) a navíc ona zbraň má extrémní kadenci, takže zhruba první půlku filmu sledujeme bitvení scény s hutnou střelbou a bodycountem jako v Commandu. Jednomu z vesničanů se podaří vystřelit vetřelci jeho zbraň z ruky, ale tím jeho bestiální běsnění nekončí, neboť má ke všemu supernaturální sílu a ohromné drápy, takže lidem na potkání trhá hlavy a páře žaludky. Dohler dobře usoudil, že zápletka místní policejní sbor (šerif Tom Griffit je fuckin top dude!!!) vs. vraždící monstrum není dostatečně vydatná a tak do příběhu zasadil ještě dalšího antagonistu - místního burana Draga (famózní Don Leifert), který jezdí na motorce, nadává policajtům a šikanuje svoji "přítelkyni", kterou v afektu uškrtí a tím rozehraje smrtelnou partii se šerifovým zástupcem. NIGHTBEAST - 80 minut precizní zábavy bez hluchých míst, film s naprosto vášnivou produkcí a režií a božským dungeon synth soundtrackem od mistra Roba Walshe (též REVENGE OF THE NINJA). Doporučuji!

    • 18.10.2018  12:00

    90% Vynikající věc, která se možná díky tomu, že je z produkce Netflix, nedostalo k tomu správnému publiku. Pokud si ale umíte vychutnat film s naturalistickou tématikou, jakousi "chlapáckou" strohostí, s příběhem o životě v místech, kde už je všechno ohlodané na kost (osada Keelut na Aljašce) a to všechno zalité mírnou dávkou biblického mystéria, tak by vám HOLD THE DARK nemělo uniknout. Osobně doufám, že si tenhle film najde cestu ke svým divákům a další film Jeremyho Saulniera budou patřit mezi očekávané záležitosti, stejně jako je to dnes třeba s Taylorem Sheridanem. Saulnier pro mě patří do stejné sorty filmařů jako Andrew Dominik nebo Scott Cooper, žanrových tvůrců, o kterých bych chtěl slyšet častěji, bohužel se k realizaci svých filmů dostanou jen jednou za pár let. HOLD THE DARK bych si určitě chtěl někdy vychutnat na velkém plátně, má vynikající kameru (dán Magnus Nordenhof Jønck), která na obrazovce ani vetší televizi nevynikne v celé svoji kráse. Z ohlasů ostatních mi příjde, že se hodně hajpuje výkon ledového Alexandra Skarsgarda, nemám nic proti. Za mě však vede vedlejší postava šerifa James Badge Dalea a jeho rozhovor s Cheetem (Julian Black Antelope) těsně předtím než začně něco, co můžu s klidným svedomím označit za jednu z nejlepších přestřelek od HEAT ___ Pokud máte hodně rádi WIND RIVER, WINTER BONES anebo první (ale i druhou) řadu TRUE DETECTIVE (kde Saulnier režíroval několik dílů), HOLD THE DARK by měl přistát na vašem watch listu!

    • 18.10.2018  11:40
    Gojókiba (1972)
    ****

    70% I přesto, že jsem zvyklý na to, že japonská filmařská škola má vysoké schopnosti v líčení všelijakých "úchylek" a prakticky patří k první kinemotografii, které otevřeně zachycuje sexuálno v artových filmech, HANZO THE RAZOR mě v něčem skutečně zaskočil. A nebylo to ani výše jmenovaným (nebojte, všeho se zde dočkáte v hojné míře), ale spíše obsazením Šintaró Kacu do role soudce Hanza. Kacu si postupně buduje teplé místečko v mém diváckém srdíčku díky postavě Zatoichi, slepého, spravedlivého, dobrotivého a potulného maséra. Jeho postava soudce Hanza (a zároveň vyšetřovatele a často i vykonavatele, čili je něco jako Soudce Dredd) je též dobra a spravedlnosti dbalá, využívá k tomu ovšem sérii hodně zvláštních metod a vidět v této celkem zvláštní roli právě Kacua pro mě byl docela ... no, zvláštní. Hanzo sám je masochista, který na sobě praktikuje všelijaké formy mučení (aby věděl čeho zakusí kriminálníci), je neuplatný, tvrdý a obzvášť velkou péči věnuje svému přirození, které utužuje zálivkou z ledové vody, tlučením dřevěnou palicí a simulovanou soluží s pytlem rýže. Proč? Protože když příjde k vyslíchání žen, má Hanzo jednu zaručenou praktiku: souloží je přivede jen krůček před hranici nebeského orgasmu, přestane ... a přiznání následuje ihned, jen když Hanzo slíbí, že bude pokračovat ____ Samotnému filmu pak přídává fakt, že se prezentuje smrtelně vážně, v celém Hanzově počínání není ani špetka humoru a vlastně to ani není žádná sleazy záležitost. A celé je to podmázlé vynikajícím funk/psych soundtrackem. Těším se další dva díly.

    • 26.9.2018  11:48

    65% Trochu špinavá romantická krimi v noirovém kožichu. Kdyby Fuller přitlačil, bylo by to mnohem lepší. Je tam určitě spousta výborných momentů a Constance Towers je slušná alfa female, která se s nikým moc nemaže, rozdává facky a bordelmámám cpe bankovky hluboko do hrdla. Romantická linka a momenty s dětmi to ale strhávájí do vyvařenějšího crossoveru, u kterého jsem startoval žehličku a poohlížel se po svoji hromadě nevyžehleného prádla v koutu ložnice.

    • 8.9.2018  00:15
    Inside Moves (1980)
    ***

    Taková hrabalovská človečinka po americku, kterou si Richard Donner natočil, aby si orazil po natáčení prvních dvou dílů Supermana. Hodně silné především herecky. Zájimalo by mě, co se stalo Johnu Savagovi, měl evidentně hodně našlápnuto (mimochodem nechápu, proč si tu nominaci na Oscara odnesla relativně plytká Diana Scarwid a ne právě Savage), viz. DEERHUNTER, HAIR, apod., ale udržet si slušenou kariéru se mu nepodařilo ani půl dekády, hned po INSIDE MOVES skončil v televizi a následně v direct to video věcech.

    • 7.9.2018  23:52

    V momentě, kdy ve vláčilově světě přestali řádit černoprdelnící, banderovci a komunisti, se z něj vytratila i magická zlověstnost jeho předchozích děl. Politicky neutrální profil Antonína Dvořáka se v české kinemotografii dá považovat za originální projekt, bohužel tohle je i na Vláčila trochu vlažné zpracování bez výrazného dramatu a obrazově to taktéž moc nepromlouvá. Je otázkou, co Vláčila k Dvořákovi táhlo, pokud se jednalo o dílo na zakázku, ke kterému Vláčil přistupoval stejně Dvořák k psaní rekviem pro Kenta, tak pak vše dává smysl.

    • 24.8.2018  15:31

    Tohle se skutečně mohlo stát jen v bujaré éře českého videoboomu, kdy u nás vycházelo bez okolků všechno, co tehdejším distributorům přišlo pod ruku. MSTA V HONG-KONGU je produkt (překvapivě) hongkongského Frankensteina, který vznikl sestříháním dvou zjevně nedokončených filmů. Díky tomu sleduje zhruba 4 až 6 dějových linek, z nichž žádná nedostane rozhřešení. Na zadním obalu videokazety (mimochodem předek obalu má horizontální provedení, což není běžné a zároveň je na něm fotka ve které se asiat bije s černochem, která nepochází z tohoto filmu) se píše: "film je určen především těm, kdo dávají přednost jednoduché akci před složitým příběhem." Abych to uvedl na pravou míru: akce je ve filmu minimum, zato příběh je tak solidní mindfuck, že na něj jeden a více mozků nestačí.

    • 24.8.2018  15:16
    Upgrade (2018)
    ****

    UPGRADE navazuje na pozdní sedmdesátkvou sci-fi vizi o strachu z přetechnizované budoucnosti a zároveň nečekaně vrací na plátna kin jednoho nepříliš častého navštěvníka: áčkový cyber punk. Mohlo by to být špinavější a možná divnější, ale nestěžuju si.

    • 15.8.2018  10:41

    Značně kritické euro prison drama s oholeným (a precizním) Francem Nerem. Pokud snímek nesežente v originále, určitě doporučují snímek vyhledat s původním českým dabingem a počeštěnou výtvarnou verzí úvodních titulků. Za zmíňku určitě stojí i výborná čs plakát W.A. Schlossera.

    • 15.8.2018  10:29
    Top line (1988)
    ***

    Nikoliv TOP LINE, ale spíše TRIP LINE. Italský cinetrash, který se snaží vytěžit natolik neslučitelné filmy jako HONBA ZA KLENOTEM NILU, TERMINATOR, LIFEFORCE a i THEY LIVE. Je to zároveň klasický případ produkce, která začla a skončila u toho, že si najala Franca Nera a k tomu jednu hollywoodskou osobnost (George Kennedy), která se neštítí špinavé práce, a na nic jiného už nezbylo. Resp. zbylo na jednoho terminátořího robota, zbylo na hezkou malbu kosmické lodi, která to omylem zakempila v brazilské jeskyni, přičemž s sebou nabrala španělský galeon z 15. století a zbylo na jednoho mutanta, ovšem pro jistotu natočeného ve značném šeru. Scéna psychedelické honičky bosého Nera skrz kaktusovou plantáž s frenetickým Georgem Kennedym, likvidace robota v červeném tričku rozzuřeným býkem (!!), necitlivý střih a místy solidní techno soundtrack patří mezi prvky, díky kterým na TOP LINE ještě chvíli nezapomenu.

    • 2.7.2018  10:44

    70% Kdybych chtěl být přespříliš vstřícný k SICARIO 2, mohl bych napsat, že je to ve svém vyznění hodně evropský film, ale byl by to jenom chabý argument pro jeho všeobecnou povislost. Sollima není Villeneuve, Wolski není Deakins a nahrazení zesnulého Jóhannssona jinou islandskou skladatelkou je skoro na hraně černého humru. Sheridan po své nekompromisní trilogii (SICARIO, HELL OR HIGH WATER, WIND RIVER) potřebuje doplnit munici, drží se tu stěží na hladině, nicméně je škoda, že SICARIO 2 nerežíroval právě on, mohl zde ze svého scénáře vykřesat mnohem víc než v Americe debutující Sollima. Právě na slabé režii Sicario havaruje nejvíce - zatímco v jedničce by se v dívakovi tzv. krve nedořezali, ve dvojce napětí jaksi absentuje a ani papírově nejdramatičtejší scény tu na plátně nezašustí dramatem. Akční scény, zhruba dvě, jsou vlažné velice a tak asi nejlepším momentem filmu zůstava Del Torova rozprava znakovou řečí a jeho finální resurekce. A jen pro upřesnění - neměl bych problém s tím, že Sicario 2 je míň akční, miň dramatičtější apod, jeho slabina je hlavně v tom, že nemá žádný přesah (artovou hladinu devalvujou drobné béčkové momenty a logické balvany apod.) nad to, co by se od něj divácky očekávalo.

    • 17.6.2018  17:12
    Greetings (1968)
    **

    U GREETING se nabízí srovnání s debutem De Palmova vrstevníka - WHOS THAT KNOCKING AT MY DOOR od Scorseseho. Oba vznikly téměř ve stejné době, oba jsou ovlivněny jejich tvůrčímu vzory. Zatímco Scorsese umně cituje ze své lásky k evropské nové vlně, De Palma jen graficky ukazuje na svoji posedlost Antonionim (BLOW-UP, kterým je inspirována celá jedna linie filmů včetně řady odkazů). Zatímco scorseseho debut baví každou minut, GREETING je bohužel nuda na pochodu. Dalo by se tedy říct, že zatímco jako Scorsese se jako velký tvůrce narodil, De Palma se k tomu postupně dopracoval. I přesto ho pochopitelně miluju, i když jeho prvotiny nejsou nejideálnější.

    • 7.6.2018  13:11

    Vynikající titulková sekvence Zatoichiho soubojů v potemělé divadelní scéně a po celou dobu hodně vysoká visuální kvalita. Zěvěrečná scéna souboje, ze kterého Zatoichi vyvázne se zbičovaným obličejem a pomalu se plouží polem do neznáma, mě ujistila, že mě čeká ještě hodně excelentních Zatoichiho příběhů. Úroveň stoupá.

    • 29.5.2018  15:57

    Warren Oates je perfektně ponořený do své role a skvostná titulková sekvence s kakofonickým intrem od Leonarda Rosenmana slibuje hodně vysoký zážitek. Bohužel po slibném rozjedu začne snímek ubírat nohu z plynu (ostatně hlavním dopravním prostředkem je zde tzv. obytňák) a vyšumí spíše do akční taškařice s netoženými konturami. Nicméně i tak stojí RACE WITH THE DEVIL za vidění a nebál bych se ho zařadit mezi vyrázné a poněkud netradiční psychedelické horrory let sedmdesátých. Na téma ďábel / auto / silnice bych ještě doporučil film CAR.

    • 11.5.2018  10:20
    Keoma (1976)
    ****

    Extrémě vyzenovaný a uhrahnčivý Franco Nero (konstantně s odhalenou hrudí) v hodně vyjímečném spaghetti westernu s řadou psychedelických elementů, strašně namáklou choreografií přestřelek, místy dobrým soundtrackem a hlavně s důraznou notou na vztah otec - syn. Absence krve je celkem opruz, ale příjmám.

    • 11.5.2018  10:12

    Těžkotonážní trip, který může fungovat jenom pokud si vyrovnáte hladinu halucinogenu v těle alespoň částečně na Harlinův level, se kterým tohle dílo psal. BORN AMERICAN vypráví příběh tří američanů, kteří pro trochu srandy překročí finsko/ruskou hranici, největší ňouma si však u barikády z ostnatého drátu natrhne levisky a od té chvíle už sledujeme jen sešup do pekel o kterých nepsal ani Solženicyn. Ozbrojený konflikt v ruské vesnici, honička s pohraničníky, mučení, kriminál. Kriminál v kriminále. Lidské šachy. Thalmus Rasulala, který ví tolik zakulisní špíny na CIA, že se radši zašil v nejspodnější komoře ruského gulagu. A v hlavní roli: Mike Norris, syn slavného Chucka. A jeho postava se jmenuje Savoy Brown. Mám pokračovat?

    • 11.5.2018  09:58

    Dobře udělaná low budget jízda s perfektníma maskama a neuchopitelnou atmosférou. Takhle může vypadat jen finské motorkářské postapo se speedmetalovým soundtrackem a Jürgenem Prochnowem v hlavní záporné roli. Beru.

    • 11.4.2018  19:53

    Solidní a upřímný b class brainwashing s nelidou Geraldem Butlerem, který tu pořád někoho bodá kudlou do lebky.

    • 27.3.2018  15:09

    Ponorkový film v noirovém kožichu. Velmi dobře. Robert Wise dokázal točit filmy v minimalistickém módu a dostal z nich maximum (viz. třeba jeho SET UP), tohle maká stejně dobře jako ponorkové spektákly z 80. a 90. let.

    • 27.3.2018  15:00

    Z různých přistupů k tomu jak točit automobilní-závodní žánrový snímek je asi nejvíce funkční umělecký (LE MANS, VANISHING POINT, TWO LANE BLACKTOP), zatímco dramatická zpracování (RUSH, FORMULE 1) většinou dopadají všelijak, především pomíjivě (ostatně artový přistup k tvorbě pomohl nejednomu sportovnímu filmu - viz. DOWNHILL RACER, ANY GIVEN SUNDAY...) . Nejinak tomu je u DAYS OF THUNDER. Je to sice snímek Tonyho Scotta, což znamená, že vypadá a zní velice dobře a hezky se na něj dívá, ale platí to stejné co u všech Scottových snímků - je jen tak dobrý jako jeho scénář a ten je v tomhle případě hodně vlažný (byť za ním stojí Robert Towne) a dramaturgicky trochu rozplizlý. Lze se ale konejšit typickou devadesátkovou hudbou Hanse Zimmera plnou epických rockových kytar, velmi dobrým castingem (Duvall, Rooker, Reilly) a celkem vtipným misscastingem (Randy Quaid coby majitel závodního teamu). A především sebevědomým Tomem Cruisem, který hned ve dvou scénách ujistí diváckou veřejnost, že má skutečně ohromný péro, ale jinak ho tu zdatně přehrává i Duvallův pes. 55% (Doporučují ke shlednutí jen pokud chcete vidět vše od Tonyho Scotta anebo se chcete 107 minut dívat na vynikající záběry Warda Russella)

    • 16.3.2018  11:08

    Dvojice junkfoodových mistrů Eli Roth a Joe Carnahan se spojila, aby přivedla na svět remake kultovní bronsonovky. Povedlo se jim dostat zpět na plátna Bruce Willise v roli, která je v jeho současné filmografii světlejším bodem. Mrazivá surovost původní předlohy je ovšem pryč, zůstala jen pravičácká nakládačka, kde je paleta padouchů vždy silně multikulturní, ale nikdy zcela bílá a asi každá druhá scéna je direktivním suportem pro držení zbraně. Dobře obsazená (Shue, O'Nofrio, Norris), byť myšlenkově pochybná zábava.

    • 5.3.2018  00:14
    Jakub (1992)
    *****

    Kdo byl Jakub? Na tuhle otázku se ptá Jana Ševčíková ve svém mistrovském kontemplativním dokumentu, je na ní ale tisíc odpovědí a vzpomínek. Atmosférou někde mezi Stalkerem a sedmdesátkovým Herzogem. Famózní obraz a hudba.

    • 4.3.2018  12:43
    Hudba Zdeněk Liška (TV film) (2017)
    ***

    Spíše popularizační krátký film než dokument. To, že Liškovo dílo je nadčasové, že je těžce dostupné, že mu oficiální vydavatelské prameny v době vzniku věnovaly pramalou pozornost, a narozdíl od ostatních světových kapacit jeho hudba nevycházela na deskách, víme. Ale co dál? Liškově osobě se film prakticky nevěnuje, spíš po česku hraje na nejsnažší notu - v zahraničí je Liškova hudba obdivovaná a žádaná a u nás o ní nevíme nic a ani nás to nezajíma.

    • 2.3.2018  10:58

    RUNNING MAN byl vždy v mojí Arnoldovské topce, ale až kino projekce dala vyniknout všem jeho proporcím. Nebál bych se říct, že díky svoji podvratností a opíráním se do mediální manipulace patří nepřímo k jedněm z nejpřesahovějších filmu ve Schwarzenggerově filmografii. Při představě, že by to režíroval Verhoeven se mi ježí chlupy.

    • 15.2.2018  19:30
    Dyketactics (1974)
    ***

    Poetická a jemně psychedelická miniaturka adorující svobodu a ženské tělo. Barbara Hammer patří mezi jedny z prvních filmařek reflketující lesbické téma ve filmu. Má to super soundtrack.

    • 7.2.2018  11:44
    Horká kaše (1988)
    ****

    Metalová teenage variace na DEATH WISH z jižáku.

    • 7.2.2018  11:36

    100% low budget přestřelka u Priorovic doma za barákem, 0% upíři. Čekal jsem víc. Třeba nějakou srandu.

    • 20.12.2017  11:05

    Proto-giallo, které potěší několika výborně natočenými scénami (např. ta, kdy v dialogu vidíme tváře postav jen v odrazu řeznické sekery) a občasnými reflexivními voice overy hlavního hrdiny. Ten byl bezpochyb jedním z inspiračních zdrojů pro AMERICAN PSYCHO. Snímek nedávno vyšel v perfektním remasteru.

<< předchozí 1 2 3 4 16 31 46 61
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace