Pajky3

Winchester, 31.1.2024 - Jsem rád, že tady v Anglii funguje NTLive, které umožňuje i lidem mimo Londýn se podívat na vybrané divadelní hry, protože se divadelní záznamy vysílají v kinech a na tuhle jsem byl docela zvědavý. Už delší dobu se tady o ní mluví v superlativech a konečně jsem se mohl přesvědčit i na vlastní oči. Působí to dost jako óda na Garetha Southgatea a na to, co zatím dokázal, ale já jsem si to užil. Je tam dost vtipných narážek, které pobavily. Bylo mi řečeno, že to může bavit i člověka, který nemá znalosti ohledně fotbalu, ale tím si nejsem jistý, protože dost narážek nejde pochopit, pokud je neznáte. Několik vtipných okamžiků jsem vysvětloval své partnerce, která se o fotbal nezajímá a tím pádem byla docela ztracená. A i proto bych nedal plné hodnocení, přestože chápu, že fotbalové fanoušky to bude bavit víc než dost.

Whiteley, 10.3.2024 - Je to epický příběh, který je vážně dobré vidět na velkém plátně a se špičkovým zvukem. Ale možná tím, že je to hodně podobné, tak pokračování řadím o malý stupínek níž než ten první díl, který uchvátil. Tady už člověk tak nějak věděl, co očekávat a taky to dostal, což není něco ke ztěžování, jen tomu chybí ten wow faktor. Už tak hvězdné obsazení se rozrostlo ještě o hvězdy jako Florence Pugh nebo Austin Butler, i když i tak je ve 3 hodinách těžké najít dost prostoru pro všechny postavy. Je to špičková podívaná a jsem zvědav na to, jaké bude uzavření trilogie, které nás určitě za pár let čeká.

Whitehall a jeho stand-upy mě docela baví a ani tenhle není výjimkou. Některé vtípky si nezafungovali úplně, ale dost se jich podařila. Pokud vás jeho humor baví, tak se budete bavit i tady.

Je to více než dekáda, co jsem viděl film, který se základá na stejné knížce a v paměti mi neutkvěl natolik, abych si tím seriál mohl zkazit. Příběh seriálové Emmy a Dextera mě docela bavil a vlastně se nedívím těm, kteří jeho sledování zvládli na jeden zátah. Dávkování epizody na jeden den každého roku je skvělý nápad a zrychlení v závěru dává smysl. Leo Woodall a Ambika Mod mi k sobě dobře pasovali a líbí se mi, že nehrajou postavy, které je snadné si oblíbit. K oběma je třeba najít si cestu, ale tak těžké to zase není a přidává to body autenticitě. Závěr emotivní a slušně zpracovaný. Tuhle minisérii jsem si užil.

Ještě pořád mám v živé paměti, jak jsem na začátku roku 2020 skočil na sledování Cizince (The Stranger) a jak mě seriál podle knihy od Harlana Cobena vtáhnul do děje. Chytilo mě to a až do konce to nepustilo, takže jsem tak nějak předpokládal, že i další seriál, který pro Netflix vznikl na základě jeho předlohy bude mít podobný účinek.  Jenže očekávání se nepodařilo úplně naplnit. A přitom tom začalo nadějně, napětí a tajemno tomu rozhodně nechybělo. Postupně jsem však častěji a častěji vrtěl nesouhlasně hlavou a říkal si, že tohle mi nesedí. Mnohá rozhodnutí byla prostě hloupá, ať už je dělala hlavní hrdinka nebo vyšetřovatelé a já se nad to nedokázal povznést. A to mi ani nijak nevadilo obsazení, teď už vím, že když vidím Richarda Armitage, tak mám očekávat zamotaný příběh a být podezřívaný a Michelle Keegan už předtím vojandu (Our Girl) zahrála, takže proč ne. Ale ani závěrečný zvrat mi nepřišel tak hrozně nečekaný a celkově jsem tak trochu zklamaný.

Podobně jako u Thor: Love and Thunder i nejnovější Ant-Man se snaží pokračovat v tom, čím dříve uspěl. Ale i tady působí vtípky ředené a slabší než tomu bylo předtím. Je tam pár zajímavých nápadů, ale kromě vizuálu to jede podle zaběhlé šablonky a nemá to moc čím překvapit. Vizuál kvantové říše mě docela bavil, ale to je málo. Teď mě vlastně nejvíc zajímá to, jak Marvel vybruslí s problémem Jonathana Majorse a jeho postavy Kanga a čím ho nahradí.

Arnold Schwarzenegger je jméno, které zná v podstatě každý. Sám jsem vyrůstal v době, kdy byla jeho herecká kariéra na vrcholu a filmy jako Predátor nebo Komando jsem viděl nesčetněkrát. I proto tehdy patřil mezi mé herecké favority. Už dříve jsem viděl "Pumping Iron" a tak jsem byl zvědav, co nabídne tenhle dokument. A tenhle dokument ví přesně, co chce říct. Je rozdělen na tři epizody a každá z nich mapuje výraznou kapitolu Arnoldova života. První je "Athlete" a zaměřuje se na jeho úspěchy ve světě kulturistiky, druhá "Actor" oslavuje jeho hereckou kariéru a závěrečná "American" pak rozebírá jeho politickou cestu. Zpracování mě bavilo. Sice mluví především sám Arnold, ale nevyhýbá se ani některým nepříjemným tématům, což si cením. Jinak je to americké a samochvála nesmrdí, což Arnie se svým komentář naprosto jasně dokazuje. Podle mě komplexní a souhrné zpracování životopisu, které se zdařilo.

Růžový bizár a hlavně ze začátku to bylo až na bolest hlavy. Některé vtípky pobavily a docela to uteklo. Nicméně nejnebezpečnější je poselství, které film nabízí. Jednoduše totiž říká, že jen a pouze svět, kterému vládnou ženy je skvělý. Trochu jsem čekal, že v závěru přijde něco ve smyslu, že pokud spolu budou muži a ženy spolupracovat, tak dokážou vytvořit ideální místo pro život, ale to jsem byl docela naivní.

Tohle je moje nejoblíbenější fotbalové období. Jsem velkým fanouškem Manchesteru United a je to právě kvůli Davidu Beckhamovi, celé Class of 92, Siru Alexovi a také zápasu s Bayernem Mnichov. Takže hodně informací, které tady zaznívají pro mě byly jen opakování, ale to tomu neubralo na zajímavosti. David Beckham je pojem, pojem tak velký i mimo fotbal, že ho zná opravdu každý. A běhěm těch 4 epizod je ještě lépe představen i těm, kteří ho až tak moc dobře neznají. Je to zajímavé představení jedné velké fotbalové ikony a jeho životního příběhu. První polovina je úžasná a vrcholí červenou kartou a tím, co přišlo po ní. Ta druhá působí hodně utržkovitě a zasloužila by si trochu lepší rozpracování, tam by to klidně uneslo díl nebo dva navíc. Příjemné sledování, které rychle utíká a epizody jsou dobře nadávkované. Tyhle doku-minisérie od Netflixu mě vážně baví a už teď se těším na další.

Knihu jsem nečetl, ale trailer mě zaujal a byl jsem zvědav na příběh téhle fiktivní skupiny ze sedmdesátek.  Jde o sondu do 70. let a hudebního průmyslu se vším, co k tomu patří. Drogy, nekonečné party, sex a samozřejmě ani hudba nesmí chybět. Je to udělané jako dokument, kdy starší verze postav vzpomínají na to, jak to bylo. Pomalu se to rozjíždí, sleduje to vzestup kapely a docela dlouho trvá než se Daisy ke kapele připojí. Tím samozřejmě přijde úplně jiná dynamika a hlavně drama mezi ústřední dvojicí. Asi to k nim patří, ale měl jsem problém s tím, že hlavní postavy mi nebyly moc sympatické a nemohl jsem si je oblíbil. Navíc Sam Claffin už vážně neprojde jako teenager zakládající kapelu, sice to vyváží, že jako otřískaný Billy, co si prošel léčebnou je perfektní. Čekal jsem, že pád kapely bude o něco drsnější a dramatičtější. Trošku mě zklamal úplný závěr, který jsem nečekal a který se tomu snaží dát pozitivní tečku.