vaja

vaja


elegantly wasted

13 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4
    • 26.4.2013  11:52

    Přechcávačka roku.

    • 11.3.2013  22:13

    Krev, cukrovinky a hi-tech kuše. Not guilty, just pure pleasure.

    • 24.2.2013  11:20

    Život je válka. A válka je boj. Život je těžký. Nechci žít ve světě, který ovládá Mickey Cohen... A najednou jenom sledujete, jaké hovadiny je schopný Josh Brolin a další osoby ještě pronést. Mohla to být stylová hláškující akční gangsterka. Není.

    • 2.1.2013  10:52

    Přepísknuté, řekla bych až poměrně dosti brutální představení hlavních postav na začátku a režisérovo orgastické opájení se neustálou změnou scény vede jedině k moc velkému zpomalení tempa po prvních cca dvaceti minutách filmu. Divadelní prkna zde tentokrát opravdu znamenají svět a je jedině škoda, že konec je díky knižní předloze a mnoha dřívějším verzím už známý předem.

    • 2.1.2013  10:40

    Rodinné, či partnerské soužití interpretováno z hlediska nedostatku odvahy a životního neuspokojení. Opravdu je potřeba točit tyto notoricky známá fakta takto polopaticky?!

    • 18.4.2012  19:01

    Určitě budou na Screaming Masterpiece jako puci koukat děcka, co z islandské současné hudební scény znají maximálně Björk a možná někdy zaslechli slovní spojení Sigur Rós... Informační hodnotu snímek určitě má, ale hodně povrchní, neutříděnou. Převážně tady jde o velmi stručné představení jednotlivých kapel a ve zkratce nastíní vývoj hudebních tradic a vlivů. Pokud se ale člověk orientuje aspoň trochu v tamějších muzikantech, je tenhle dokument až na pár světlých záblesků v podstatě ztráta času.

    • 1.11.2011  09:49
    Všemocný (2011)
    **

    Spoiler... Všechno je na prd, tak nemáme lepší nápad než si vzít záhadnou pilulku. A svět je najednou hezčí, rychlejší, pestřejší, my jsme výkonnější, úspěšnější a ups... jsme milionáři! Pak naprosto „nečekaně“ přijde stav jak po několikadenním draku a sháňka po další dávce. (Furt ještě dobrý.) Máme vystaráno na nějakou dobu a všechno je hrozně sluníčkové. Začíná nám být špatně a přichází prozření – jejda, my jsme závislí (!). Zjistíme, že není cesty zpět, čeká nás jistá smrt. (Tady začíná děj celkem haprovat a už se to nespraví...). Ale my víme, co dělat, a proto vynalezneme protilék (!) a bez sebemenších zdravotních následků (!) jsme zdraví, poučení, že drogy jsou fuj. Facka do ksichtu diváka a titulky. Nesnáším, když ze mě někdo dělá vola a já o tom vím. Slátanina všech možných filmů a námětů, která neměla nikdy vzniknout v této podobě. Tak naštvaná jsem po filmu dlouho nebyla.

    • 11.7.2011  21:32

    Když někdo stihne do šestadvaceti let vydat tři alba, zároveň je takový introvert, že není schopen veřejně vystupovat, vypadá jak Jim Morrison a ještě se zvládne předávkovat antidepresivy, nelze se divit, že toho o něm jeho známí, ani samotné příbuzenstvo mnoho neví. Nick Drake světu zanechal tři výborné folkové kousky a já žasnu nad tím, že se byl schopen na deskách takto odhalit. Téměř padesátiminutový dokument, kterému vládne hlavně skvěle vyprávějící Nickova sestra je adekvátní pocta polozapomenutému kultovnímu umělci.

    • 14.6.2011  22:23
    Štěstí (2005)
    ***

    Nevýrazné epizody ze života postavy Táni Vilhelmové, které nijak nezačínají, ani úplně zásadně nekončí. O co že tady vlastně jde se nedozvíme, vzhledem k absolutně nezúčastněnému pojetí celého filmu. Stejný problém jako u Divokých včel. Pokud je to záměr, fajn, ale já nechci mít po hodině a půl filmu pocit nulového sdělení. Tady hra na Jima Jarmusche až tak nevyšla...

    • 14.6.2011  22:10

    Pominu pro někoho nevýznamné chyby, jako nerozlišovaní parkinsonismu od Parkinsonovy nemoci, použití L-Dopy v raném stadiu choroby atd. Co mi ale ve filmu dost vadí je například fakt, že osoba s touto diagnózou a projevujícím se třesem může pracovat jako servírka?! Jak to, že i přes počáteční fázi se u ní projevuje pouze tremor, ale zároveň už dochází ke střídání fáze on a off? A to jsem se ještě ani nedostala k Jakeovi! K jeho prozření a absolutnímu popření donjuanovského charakteru mohlo dojít jenom v hollywoodském filmu. A začít studovat medicínu na prahu třicítky je normální? Pár dobrých scén nezachrání zaujatě moralizující film.

    • 16.4.2011  20:47

    Tak si Joaquin se švárou trošku zašpásovali a teď nezbývá než doufat, že je pozurážený showbyznys příjme zpět. Příjde mi to zvláštní, že si takhle nadělali do vlastního rybníčku. Co vlastně čekali? Každopádně, DžejPího metamorfóza je dokonalá. Něco mezi Zachem Galifanakisem v Hangover a Blues Brothers. Pokud ještě dobrovolně nešel na léčení, měl by to co nejrychleji napravit. Tento Oscara hodný výkon zavání minimálně rozvojem bipolární afektivní poruchy... "I'm still here, I don't scare, I don't fear don't even fear fucking fear. I never crack, never, I don't give, never, I live forever, I'm the one that God chose... History perverted me, words can never harm me, saying I'm the epitome of a fucking rap self-parody." No je tam všechno... Tohle mockumentary bude kult a já se k němu dobrovolně hlásím.

    • 12.4.2011  14:20

    Darrene, Ty víš, co mi nahání husí kůži. Žádná baletně opepřená psycho variace na Dr. Jekylla a Mr. Hydea, ale automobilizace periferních kloubů se zvukovým fenoménem! Bravo, tleskám. Dostals mě.

    • 4.2.2011  15:33

    Minimalistická verze La Dolce Vita. Komunikační šumy jako v Magnolii nebo Spanglish. Délka záběrů přibližující se Van Santovým The Last Days. Taky třeba návod, jak dokonale zprasit závěr a znechutit si striptýz.

    • 31.1.2011  20:39
    Kanye West - Runaway (hudební videoklip) (2010)
    ***

    Už to, že z aktuálního alba Westa všichni euforicky učůrávají mělo předznamenat okázalost videa. Nějaký výbuch, odhalená hruď největšího macha a zachránce pod sluncem, zjemnění baletkama a citlivou hrou na klavír. Otvírá se mi kudla v kapse, když čtu, že to má být protipól hoperským money&bitchez videím. Žranice v hangáru, opelichaná sexy "holka od Viktorky" a jakože mytologické prvky (no jo, Avatar a Clash Of The Titans teď frčí...) Tohle že není alibismus?! Nevidím v tom umění natočit předražený delší videoklip, a.k.a. "koncepční film doprovázející album". Největší hudebně-filmové WTF loňska.

    • 31.1.2011  20:02
    Roskilde (2008)
    ***

    Rozdíl mezi bytím na Roskilde a ... (zde dosadit jakýkoliv jiný hudební festival)? Opověď: Žádný! Na kapelách ani množství lidí nezáleží. Kdo chce pařit, stojí v prvních řadách. Kdo chce dělat bordel, jde v létě shánět větve na vánoční stromek. Kdo chce přežít, přeleze plot.

    • 16.10.2010  11:11
    Nico Icon (1995)
    ****

    "Do Or Die." Pro jednoho kultovní postava, pro druhého feťačka. V šedesátých a sedmdesátých letech to chtělo hodně vůle a sebezapření, aby člověk jakž takž vnímal realitu přes opar nejrůznějších omamných látek. A pokud se připletl do Factory, měl svůj osud vlastně jasný. Pro mě byla Nico poměrně neprůhledná postava, která ve všem dění působila spíš nezúčastněně. Nico Icon mi ukázal o něco jiný pohled na Christu Päffgen a nepřímo poukazuje i na to, proč se tak chovala. Jako jediné mínus mi tady příjde vyzdvihování některých osudových okamžiků na úkor jiných, stejně zásadních.

    • 22.9.2010  20:52
    The Runaways (2010)
    *****

    Sedmdesátá léta, Amerika a názorná ukázka srabu, v jakém se tehdy nacházela zámořská hudební scéna. O slovo se hlásil David Bowie společně se Sex Pistols... The Runaways, uměle sestavená dívčí rocková kapela, mohla buď upadnout v zatracení anebo se stát krátkodobým fenoménem. A jelikož na trhu nebyla jiná konkurence, budoucnost měla tato skupina jasnou. Film by se dal zařadit mezi své tuctové biografické kolegy a nazdar. Ale! Úspěch předznamenává divoký příběh kapely, společně s obsazením dvou v současnosti nejpopulárnějších hereček své generace. Přesto to mohl být průser. Nicméně nečekaně dobré výkony slečen Fanning a Stewart, skvělá atmosféra a svižný děj vzdaly hold původním členkám na výbornou.

    • 14.7.2010  21:24

    Za vším hledej psa... Všichni si vyzpěvují do kroku, barevný fantazijní svět kam až kamera (a instalace kulis v interiéru) dosáhne a (skoro)závěrečná scéna s velkým Ozem DJem, který roztáčí svůj mixážní pult a mačká čudlíky. Nemůžu se ubránit dojmu, že tvůrci pravděpodobně požili při tvorbě scénáře nemalé množství psychotropních látek. Proč by použili zrovna Smaragdové království...? Jinak věřím, že děti musí u Čaroděje zírat s pusou dokořán...

    • 14.7.2010  21:24
    Rude Boy (1980)
    ***

    Atmosféru má Rude Boy bezvadnou. Na songy z nejrůznějších koncertů The Clash se taky dobře dívá. Ale jinak se tady vůbec nic neděje. Vlastně ano - máme možnost vidět každodenní život jednoho anglického ztroskotance, čili chlast, kocovina a pindy o ničem.

    • 14.7.2010  20:44

    Žádní U2. Žádné rockové tažení. Aneb Bono je úžasný. Bono je nejlepší. Bez Bona by nic nevzniklo. A já se ptám: Máme zapotřebí se na tohle koukat?!

    • 21.6.2010  15:05
    Solomon Kane (2009)
    ****

    James Purefoy si odhodlaně klestí cestu za odpuštěním v překvapivě velmi temné fantasy. Při této trnité pouti ovšem spadne na zem mnoho odřezaných hlav. Když se přidají určité rodinné "problémy", musí se vypořádat se zlým chlapem v masce, který by mohl z fleku hrát s klukama ze Slipknotů. Solomon Kane si na nic nehraje a v tomto ohledu vítězí na plné čáře. Jen děj mohl být trochu méně předvídatelný.

    • 18.4.2010  20:00
    Korn: Live (koncert) (2002)
    ***

    Nic proti otcům numetalu. Ale udělat ze slibně vypadajícího koncertu jeden velký epileptický trip, doplněný lacině vypadajícími "speciálními" efekty například ve formě ohně, linoucího se z pódia a vyloženě brutální střih, to byl obrovský přešlap. Proč se asi říká, že v jednoduchosti je krása...?!

    • 12.3.2010  16:12

    Jako když po dlouhé době najdete ztraceného přítele a on vám povídá, co všechno za tu dobu dělal a připomene, co jste spolu prožili. Takže se vám znovu vybaví jak tenkrát vypadal, co dělal, jak se choval a společné zážitky - vyrůstali jste spolu, držel vás nad vodou,... Blur je moje srdcovka a já jsem byla naměkko.

    • 13.2.2010  20:08

    "It's all just abuse, and it's all just human evil. Which is why I think the Royal Family is evil because they enjoy fox hunting. These are despicable people. And Charles of them all has no intelligence whatsoever." Morrissey byl vždycky svéráz. Jak sám ale říká, nikdy nechtěl být kontroverzní. Ten tajemný a lákavý mýtus, který si kolem sebe vybudoval, mu však stěží někdo odpáře. Nestalo se to ani v tomto dokumentu, kde boří některé legendy. Takovou schopnost podmaňovat by mu mohl závidět i samotný Derren Brown... "Age gives you a great sense of proportion and you can be very hard on yourself when you're younger but now I just think, well everyone's just absolutely mad... and I do quite well."

    • 4.2.2010  21:25

    Oasis, nebo spíš bratři Gallagherové, nemuseli nikdy chodit pro sebevědomí daleko. Dokazují to jak jejich výroky, rozhovory, tak právě koncerty. Je fakt, že hoši jsou po téměř dvacetileté kariéře perfektně sehraní, nicméně Liam si stále neláme hlavu s přípravou hlasu před vystoupením. A taky podle toho zní první písničky. Přestože měli zrovna vydanou desku Dig Out Your Soul, bylo by trestuhodné, kdyby nezahráli i starší klasiku, která u mě pořád funguje skvěle. Ale téměř nulová komunikace s publikem, dojem: "Rychle to tu přebrnkat, a pak honem domů", společně s žádnou show mě přinutily ohodnotit záznam koncertu čtyřma hvězdama, a to ještě s odřenýma ušima.

    • 2.2.2010  11:34
    Hype! (1996)
    *****

    Snad nejvýstižnější název pro tento hudební dokument... Na konci 80. let se v americkém Seattlu zrodilo něco agresivního, nazlobeného a hodně hlučného. Depresivní atmosféra města, rezignace na lepší zítřky a sotva dosažená plnoletost jsou dokonalé atributy pro začátek velké revolty. A jak vyjádřit lépe než hudbou, že vás štve celý svět? Grunge byl ze všech tamějších stylů nejprofláknutější. Taky na to za pár let doplatil nejdřív velkým haló a následným úpadkem. Spolu s vynikajícím soundtrackem Hype! dokonale mapuje životní postoj jedné, dnes už legendární generace.

    • 1.2.2010  09:33
    G. I. Joe (2009)
    **

    Pane Sommersi, čím dál víc směřujete do propadliště filmového zatracení! Celý snímek působí jako původně vůbec nezamýšlená parodie sebe sama, která se ale nakonec zvrhla v do nebe volající blbost. Channing Tatum se svým jakože drsným obličejem silně připomíná období nováckých Gumáků. Zde se vyskytující slečny jsou chodící reklamou na: dosaďte si jakékoliv město a... účes stále drží. Hloupoučké dialogy postrádající hláškovací odlehčení, vyumělkovaná akce přitažená za vlasy. Jestěže děj jakž takž odsýpá, a tak jsem nakonec odolala silnému nutkání vypnout ten hrozně cool trikový výtvor. I když moc nechybělo.

    • 7.1.2010  20:19
    Jamiroquai Live in Verona (koncert) (2002)
    *****

    Když začne pár minut po začátku koncertu pršet, rozhodně to naštve. Na pár okamžiků i Jay Kaye. Potom ale zjistil, že mu mokré pódium klouže víc než to suché a rázem ožil. S futuristickou indiánskou čelenkou na hlavě rozjel amfiteátrovou párty, kterou si očividně užívali jak fanoušci, tak celá kapela. A já taky.

    • 7.1.2010  18:12
    Avatar (2009)
    ***

    Svět Pandory vypiplaný do nejmenšího detailu úspěšně skrývá dějovou hovadinu. Milostný příběh silně připomíná červenou knihovnu aneb Jak hloupý voják Jakesully k osvícení a princezně Neytiri přišel. Ekologická agitace řvoucí z téměř každého záběru. Co je přírodní je skvělé. Ale to by nebyl pořádný Avatar, aby nepřišel s nějakou inovací - a rázem nám začne tráva svítit pod nohama. Všichni v přírodě jsou vzájemně propojení hadicema od vysavačů a vůbec nikomu nepřijde divné, že je to evolučně nemožné. Jak může drakoptakoidní hybrid číst myšlenky o několik řádů vyššího živočicha, který ho vlastně za letu ovládá, což je proti (nejen) Cameronovským přírodním zákonům? Navíc, pan režisér je taky pan plagiátor, protože velice podobné poselství spatřilo světlo světa už před pár lety (http://www.youtube.com/watch?v=usUWkIHVzo8). Prostě ekologie teď hrozně frčí. A v kombinaci s romantikou a názorným předvedením "co by se mohlo stát" na plátně se nebudu divit, že Avatar získá nesčetně filmových cen. Ale rozhodně to zamrzí, protože co vůbec udělají diváci pro onen lepší (čistší, zelenější,...) svět po projekci snímku, kromě souhlasného pokývaní hlavou nad špatností lidského chování? (Pro mě nejpřeceňovanější film poslední doby.)

    • 16.12.2009  21:50

    Éra flanelek, orvaných riflí a umaštěných mániček z trochu jiného pohledu. Myslím, že kluci tenkrát dost zariskovali (přece jenom se na tomto koncertu nedalo točit s vlasy...) a vyplatilo se. Výběr písní vzhledem k unplugged verzi snad ani nemohl být lepší. A Kurtův sugestivní projev tomu dodal silnou auru nezapomenutelnosti.

<< předchozí 1 2 3 4
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace