Atriot

Z tak výborného a silného námětu, jakým je kniha Monyové, měl vzniknout mnohem propracovanější, lepší film. Dulava a Stašová perfektní, ale aby se film odehrával jen doma, v cukrárně a na parníku, to je hodně málo.  Málo vedlejších postav, málo vedlejších dějů, málo invence pane režisére.

Kvalitní western, ale poněkud roztahaný, pár hluchých míst, jednoduchá dějová linka, hudba působivá ale ne tak dobrá, prostě s Tenkrát na západě se to nedá srovnat v ničem.

Dlouho avizovaný seriál z české historie o životě jedné z nejslavnějších spisovatelek mě sice vyloženě nezklamal ale taky vůbec nenadchnul. Jen nevzdělance překvapilo, jaká ve skutečnosti Božena byla a jak žila. Tvůrcům se podařilo představit Boženu Němcovou v plné nahotě a to, bohužel, i doslovně. O sexuálních scénách tu bylo napsáno mnohé, nevěra se dá přece vyjádřit i jinak než permanentním souložením. Výtvarná stránka seriálu, exteriéry, kostýmy, to všechno bylo nádherné. Výkony herců byly také výborné, pro mně málo známý Jan Hájek byl ze všech úplně nejlepší, ale špatně se hraje, když je tak slabě propracovaná psychologie postav. Vypadalo to často, že je seriál jen slepen z jednotlivých, byť krásných a působivých obrazů. A co mě vyloženě štvalo, to byla hudba. Ne, že by byla špatná, ale hrála téměř neustále a hlavně zbytečně hlasitě, takže jsem často neslyšel začátky dialogů.

Úplně zapomenutý film, který po odečtení té povinné trochy ideologického nánosu patří k těm lepším filmům o (ne)kolaboraci majitelů továren ve válce a o poválečných majetkových poměrech v Československu. Nenápadný nástup komunistického živlu zde symbolizovaný zákeřným soudruhem Benetkou v podání Rudolfa Deyla ml. je přímo ukázkově ztvárněn právě v tomto filmu. Vynikající scénář Františka A. Dvořáka (Ďáblova past, Ves v pohraničí, Král Šumavy atd.), propracovaná psychologie postav, životní role brněnského herce Raušera. Tak moc se soudruzi snažili ukázat jaký byl pan Habětín lump, až z něho nakonec udělali velkého sympaťáka. Tohle se opravdu povedlo !

Nejdelší a nejobsáhlejší Nerudovu povídku převedl tehdy začínající a jak později mnohokrát prokázal vynikající režisér Jiří Krejčík na filmové plátno velmi věrohodně. Některé nezajímavé epizody z povídky logicky vynechal, hodně si i přidal, ale výsledné filmové dílo je přímo skvostné. Velmi věrně a živě vystihl atmosféru staré Malé Strany se všemi jejími figurkami, jejich problémy, starostmi i denními radostmi. Smrt staré žebračky, poctivá hokyně Bavorová, která nakonec vyhraje v té lutrii, rozhádaní a zadlužení domácí Ebrovi se svými zlomyslnými dcerami, zamilovaný doktor Loukota, kterého nakonec užene jeho bytná pro svoji nesmělou dceru, pan domácí se svým milovaným špačkem, a především mladý a nespoutaný budoucí básník, který kreslí a paroduje své naduté nadřízené v c. a k. katastrálním úřadě, až ho nakonec vyhodí, to všechno jsou střípky ze kterých režisér doslova vykouzlil mistrovské a poetické dílo. Mě stačí první dvě minuty filmu a jako mávnutím kouzelného proutku se ocitám na Malé straně někdy před 150 lety, kdy ještě vládly ty staré dobré časy...

Ne příliš povedená operetka od řemeslně zdatného režiséra i scénáristy. Za zmínku stojí potrhlý výkon Ljuby Hermanové a především fakt, že jednu z hlavních rolí si poprvé a naposled zahrál slavný český malíř Ota Bubeníček.

Tak tohle je fakt pecka! Já být tím scénaristou a režisérem, tak se bojím v Polsku chodit po ulici. Hodně otevřený až provokativní film o tom, jak to asi chodí v (nejen polské) současné církvi. Opravdu vydařená sonda do života tří povahově různých polských farářů.

Jedna z nejhloupějších komedií třicátých let. Neskutečně naivní, neskutečně amatérské.

Na úvod musím poznamenat, že filmy V+W nejsou moje parketa. Ovšem ve zvukové éře natočit takřka němý film, tomu se říká umění ! Hodně blboučké.

Hodně slabý film s velmi špatným zvukem. kromě Páčové není co zmínit.