Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (432)

plakát

Útok na ponorku (1996) 

Ti bídní teroristé, oni si opravdu nedají pokoj, pořád musí vystrkovat růžky a dělat neplechy, hlavně se z nějakého podivného důvodu, neustále zaměřují na největší demokracii světa, a tentokráte si pro své zlotřilé plány vybrali atomovou ponorku, ale naštěstí je po ruce betelný amerikanský geroj, jenž té pakáži rozhodí sandál. Útok na ponorku je generický béčkový akčňák, s jednou hvězdou, opět béčkovou, v hlavní roli, které sekundují povědomé tváře, jejichž jména, ani to kde jsme je zahlédli, si většinou nevybavíme. Rozpočet, v rámci kategorie, není nejhorší, byť většina trikových scén je vystřižena z jiných filmů, akce je dostatek (samozřejmě, nevyčerpatelné zásobníky nemohou chybět), herecky to samozřejmě za moc nestojí, scénář je podle osvědčené šablony, takže nás nepřekvapí absolutně nic (i zrádce odhadneme hned po první minutě), hudba je adekvátní (Eric a David Wurstovi nejsou nejhorší skladatelé) a brněnský dabing uspokojivý. Pokud divák neřeší logickou a technickou stránku, nevidím důvod, proč by se neměl bavit, já si film užil.

plakát

Bez bázně (2020) 

Na počátku stál poměrně originální nápad, který byl přetaven do solidního scénáře, ale studiem byl pro jistotu odeslán do SJW oddělení, aby jej prověřilo (pro sichr). To shledalo scénář naprosto nepoužitelným, načež provedlo několik "drobných" úprav, jenž jej činí použitelný pro dnešní dobu. A výsledek? Vznikl standardně odporně nudný hyperkorektní blivajz, stvořený za pomocí nepříliš kvalitní počítačové animace, jehož jediným kladem je solidní hudba.

plakát

Jeden proti celému impériu (1983) 

Yor je tak krásně blbej, ale neskutečně zábavnej. Pořád se v něm něco děje, zemětřesení, protržené hráze, krádeže žen, boje s dinoškama, neandrtálci, ufonama, prostě náš dozlatova opálený svalovec, se ani na chvilku nenudí, a my s ním. Neřeším stupiditu scénáře, špatné herecké výkony, gumózní dinoše, ani to, že chvíli burácí symfonický orchestr a za chvíli disko syntezátory, proč si takovými nesmysly kazit zábavu, stačí jen jediné, vypnout mozek a nechat se unášet pravěkým dobrodružstvím s titulním hrdinou.

plakát

Stopař (1995) 

Příjemný dobrodružný snímek, jehož rozpočet byl jistě velmi skromný, což je poznat na angažování neznámých herců (nejznámější je James Read alias George Hazard ze seriálu Sever a Jih), minimum statistů, staveb (dva sruby, jeden vůz a pět stanů), a i hlavní zvířecí hvězda si svůj výstup odbyla nepochybně za jedno odpoledne, neboť její interakce s lidskými kolegy je nulová (pár záběrů loudání se po louce, nějaký ten záběr na zadních s otevřenou tlamou, toť vše), vše ovšem vynahrazují krásné záběry přírody a nádherná hudba nedoceněné legendy Johna Scotta.

plakát

At the Earth's Core (1976) 

Já tyhle starý studiový dobrodružný scifíčka miluju, jsou tak krásně roztomiloučký. Tvůrci moc lovů neměli, takže všechny prehistorický potvory hrají kořeni v latexkách, ať to jsou obr ptáci, prasosauři či megakrokouš, nebo co to sakra bylo, ale u mne jasně vede plamenometná žabža, vybuchující jak po vydatné baště vagónu TNT. Celá podzemní říše je vyvedena a nasvícena v tak nádherných přihřátých barvičkách, že máte hned si tam postavit chajdičku na léto a na zahrádce pěstovat masožravky. Co však sakra zamrzí, je kratičká přítomnost mladičké, a jako vždy krásné, Caroline Munro, standardně oblečené v titěrném kostýmku, to bylo fakt unfér, sice si Peter Cushing, coby totálně mignutej, rachitickej vědátor, hláškující jak o závod, krade každou scénu pro sebe, ale když ono se na Karolínku kouká přece o hodně lépe. V kom zůstal kousek dítěte, tomu musí tato zábavná jednohubka přirůst k srdci.

plakát

Vražda na Měsíci (1989) (TV film) 

Jeden z mnoha filmů, které jsem mnohokráte držel v rukou ve videopůjčovně, ale nikdy si je nepůjčil. Chtěl bych poděkovat neznámé osobě, jenž vhs překopírovala a nahodila. A teď k samotnému filmu. Jedná se o klasické béčko z televizní produkce (jen chybí neodmyslitelné zatmívačky), snaživě kombinující krimi se scifi, navrch okořeněné špetkou „současné“ politické situace, což je právě jeho největší nedostatek, neboť v době uvedení se Sovětská říše hroutila a glastnosť byla již jen pouhou frází z neexistujícího impéria. Scénář dokáže uspokojivě udržet pozornost diváka, navíc závěrečné rozuzlení je dosti překvapivé (obzvláště na dobu vzniku), k dalším kladům patří, kromě ústřední dvojice v podání Brigitte Nielsenové a Juliana Sandse, i překvapivě příjemně nedisonantně znějící syntezátorová hudba Trevora Jonese, zbytek je již televizní standart, nevýrazná režie, méně kvalitní triky, stísněnější a papundeklovější interiéry,

plakát

Pohřební akademie (1988) 

Jedna z těch něco akademií, kterých jsou 80. léta plná. Tato má velmi úchylné prostředí, nebo aspoň pro mne prostředí pohřební služby rozhodně je (a co teprve pan ředitel). Celé je to neskutečná kravina, plus nulová originalita (pokud nepočítám prostředí), malý rozpočet, nepříliš známé herce atd. Přese všechno jsem se dobře bavil, navíc vše okořeněno málohlasným video dabingem, ten tomu dodává tu správnou patinu dětství začátku 90. let.

plakát

Robin Hood: Výprava pro krále (2007) 

Příběh o Sherwoodském zbojníkovy a jeho družině, snad nikdy nepřestane filmaře lákat. Tentokráte se jej rozhodli angličtí tvůrci zpracovat jeho osudy do krátkometrážního, animovaného filmu pro děti. Scénář se překvapivě tolik nezabývá soupeřením titulního hrdiny s ďábelským šerifem z Nottinghamu, jako spíše osvobozením krále Richarda, a jeho znovu instalováním na anglický trůn. Scénáristé si vypůjčili několik motivů z úspěšného Robina Hooda s Kevinem Costnerem, vzhledem se nám animovaný lapka, zas podezřele podobá Errolu Flynnovi, a protože máme 21. století, tudíž nemůže chybět ani přehnaná emancipovanost lady Marion. Což o to, scénář není zas tak špatný, avšak co je to platné, když se producenti rozhodli celý film vytvořit pomocí počítačové animace. Při titěrném rozpočtu, přesně podle příručky úspěšného kapitalisty pro I. ročník, bylo rozhodnuto outsourcingovat práci animačnímu studiu do třetího světa, konkrétně do Indie. Při vší úctě k tvrdě pracujícím Indům, tak otřesnou počítačovou animaci, aby člověk pohledal. Sice chápu, že počítačová animace v současnosti „letí“, ale nebylo by občas od věci se zamyslet, jestli není lepší tvořit klasickou, ruční animací, než lidskému oku, tak nelahodící počítačem generované zrůdnosti. Film v našich luzích a hájích vydala, dnes již neexistující, společnost Green Media, specializující se na distribuci laciných pohádek. Ta nechala dílko přetlumočit do češtiny ostravskou, jako snad všechny své produkty, firmou Wind. K přemluvení bylo přizváno pouhých, pro množství postav naprosto nedostačujících, devět dabérů, což má někdy za následek, že například Tomáš Jirman, debatuje sám se sebou. Výsledný produkt, se zavřením obou očí, nelze označit jinak než sterilní a průměrný. Avšak pro všechny, kteří by chtěli ihned lát nad bídnou kvalitou českých dabingů, je nutné zdůraznit, že anglický originál disponuje dokonce jen sedmy (!!!) dabéry. Jediné co si zasluhuje pochvalu, jest překvapivě kvalitní hudba, kvůli níž zvedám své hodnocení na dvě hvězdy, ale jenom kvůli ní.

plakát

Tugger - Džíp, který chtěl létat (2005) 

Průměrný příběh, adekvátní hudební složka, podprůměrná animace a český dabing, ale jedno zkouknutí se dá přežít.

plakát

František Čuba: Slušovický zázrak (1999) (TV film) 

Velmi dobrý dokument, který je však příliš krátký, aby plně osvětlil tento fenomém, hlavně události po převratu žalostně postrádám. P.S. Komentář uživatele esopesokeso je více než pregnantní.

Reklama

Reklama