Nonna

Odjakživa mám z pohádky rozporuplné pocity - výprava, hudba, celková nálada, nakonec i loutky, vše to je fajn a má to tu správnou kouzelně pohádkovou náladu. Co se hereckého výběru týče - koncert Rosůlkové, Holého, Peška, nakonec i Štěpánka. Ovšem Jorga Kotrbová, koženě statující, celkově taková nějaká v obličeji deformovaná, s ošklivými zuby a nějak i přestárlá na mě už jako na dítě působila skutečně odpuzujícím dojmem. Takže jsem si vždy užila zlého krále, zachraňování zvířátek, ještě rybařícího krále a pak jsem od televize utekla. Zlatovlásku jsem si jako pilná čtenářka pohádek zkrátka představovala jinak a nechtěla jsem tuhle ani vidět. No a moje dcera to po letech zazdila rozklíčováním hodným puberťáka: "Co na tom jako mami nechápeš??? Paní režisérka jenom, jako manželka Jiříka nechtěla, aby se jí zamiloval do jiné. Tak vybrala takovou, kde to nehrozilo." :-)

Velmi neočekávané a příjemné překvapení. Viděno v kině ve 3D, což nemusím, ale co by rodič pro dítě neudělal. A nevadilo mi ty. Forma muzikálu nebyla vůbec špatná, písně i jejich pozadí jsou nosné a nenudí. Nádherné je celkové zpracování kulis. Les je správně ponurý, zámek patřičně pohádkový, vesnička kouzelná. Emmě to v hlavní roli moc sluší a je opravdu "jiná". Pobavily mě všechny ty neživé postavičky na zámku. Pokud hlavní milostnou romantickou píseň zpívá čajová konvička, je to vtipné a vtip nechybí i v dalších situacích, což je strašně dobře. Celkový dojem z pohádky mám ten, že je to POHÁDKA. Se vším, co pohádka má mít. Dcera (13 let) byla absolutně nadšena. Snad úplně jediné, co mi vadilo, byli černoši v čemsi jako barokních kostýmech - jak podotkla dcera: "Mami, není to blbost? V době, kdy se ta pohádka měla odehrávat byli snad černoši mezi takovejma lidma jedině jako otroci, ne? " - Souhlasím. Nejsem rasista, ale tohle je zkrátka historicky blbost.

Jedna z mých nejoblíbenějších knižních povídek je zde opravdu se ctí natočena. Doktor Roylott je snad ještě šílenější než v knižní předloze a hrůza se patřičně plíživě stupňuje s postupujícím vyšetřováním. Tento díl má opravdu správnou detektivní náladu. Brett exceluje.

Nedávno jsem svým blízkým vysvětlovala, proč nesnáším pavouky těmito argumenty: Viděli jste někdy v dětském filmu roztomilého pavoučka? Jsou tam myšky, krtci, tučňáci....ale pavouk??? Beru zpět. Tulík mě mile překvapil. Sice nejde o žádné extra dílo, ale kdybych něco takového sledovala od dětství, možná bych nebyla tak zavilým arachnofobikem.

První zpracování, kde se mi Irena Adlerová zdála skutečně dostatečně okouzlující na to, aby učarovala i detektivovi, který jinak běžně po ženách nekouká. No a k tomu - jak se David Suchet narodil Poirotem, je pro mě Jeremy Brett dokonalým ztělesněním Sherlocka Holmese. Jinak už si ho snad ani neumím představit a ostatní filmoví Sherloci mi přijdou směšní. Ty pohyby, střídmá splašenost, divoký pohled v očích, který umí rázem přejít do výsměšného, vyčkávavého, klidného.....prostě herecký koncert. Watson skvěle sekunduje a vše má patřičnou náladu - kulisy, kostýmy, hudba, výběr míst pro natáčení.

Knížku máme doma velmi oblíbenou, takže obavy trochu byly, přeci jen komiks bývá občas složité zpracovat, ale povedlo se a Anča s Pepíkem jsou i ne televizní obrazovce fajn. Zdařilý je i dabing a hudba.

Za sebe soudím, že průměrně inteligentní a sečtělý člověk z intelektuálně přiměřené rodiny si dovede vztah k zajímavostem v dějinách nalézt sám a na rozumnější úrovni. Na druhé straně chápu, že ne každý má takové štěstí a pak potřebuje pomoc, aby nalezl zálibu v dějinách prostřednictvím "vtipného" zpodobnění a přiblížení historických postav tak, jak je tomu v tomto seriálu. Mně to, že někdo zavádí slova "hustý" mezi historické postavy a zesměšňuje je prostřednictvím přehrávajících vtipálků, aby si to divák lépe upamatoval, přijde poněkud ploché, ale pokud to někomu vyhovuje, krčím rameny a myslím si své. A je mi jasné, že když má někdo, stejně jako moje dcera, na dějepis v ZŠ blba, který nemá o historii absolutně žádný zájem, nic o ní neví, plete si Napoleona s Karlem IV. a učí jen proto, že mu jako tělocvikáři chybělo kus úvazku, pak i takovýto seriál může být tím jediným, co dítě s historií seznámí.

Příznám se kajícně - mistrným hercem Olegem Tabakovem jsem byla dosud trestuhodně filmově nepolíbená a díky Kukačce hodlám tento stav změnit a vyhledat další jeho dílo. S vizáží milého obchodního úředníčka a takhle zahrát - už je to měsíc, co jsem film viděla a stále se při vzpomínce na toho skrčkovitého, vilného, bestiálního a zároveň ukradenou dceru milujícího gestapáka nechutí oklepu. Ten jeho sladký, téměř chlapecký úsměv, přecházející do děsivé linky sevřených rtů je nezapomenutelný. Stejně tak na mě zapůsobila jeho nenávistná a životem zhrzená německá žena. Dílo celkově má obrovskou atmosféru. Není uspěchané. Vypovídá. A hodně drsně. Scéna z náletu, scéna z vraždy v koncentráku, chlípná scéna při výběru dítěte z ústavu, nebo i jinde většinou vlídná Míla Myslíková v roli kruté vychovatelky, celé je to deprimující - a přesně to takové téma vyžaduje. Kukačka je film, na který se nezapomíná.

Včera jsem se navnadila u mé milované jedničky a dnes vyrazila, plna chvějivého očekávání a zároveň obav, s dcerou na dvojku. Po revoluci jsem ještě nezažila vyprodané kino (v našem případě Svitavské). A mé těšení bylo vyslyšeno nadmíru. Jak pravil sám režisér v rozhovoru na Radiožurnálu - druhý díl se dá udělat špatně velmi snadno - tak to se mu, zaplať Pán Bůh, :-) nepodařilo. Smáli jsme se. Všichni v kině. A už teď vím, že budu muset znovu, protože spousta slov mi přes smích publika unikla. Ráda budu, tak jak v jedničce, znovu objevovat a pátrat v jemných nuancích a vtipných náznacích. Pohádka, a je otázka, zda je to vlastně pohádka, mě pohladila. Je skvělé vědět, že ještě v Čechách nevymřel inteligentní humor a výborní herci, že ještě někdo umí napsat geniální scénář a druhý natočit skvělý příběh. Děkuji. A když bude do milionu diváku chybět, půjdem s dcerou třeba 10x. A jinak. Bolek Polívka čím starší, tím zralejší a uvěřitelnější, v tomto případě krásně temný. Falešná mikulášská partička byla silně naturalistická - nezapomenu na jízdu Mikulášskou parní mašinkou ondyno v Litomyšli, kdy střízlivé byly snad jen děti a jejich nešťastné matky a svatý Mikuláš se válel po zemi společně s ožralými čerty při každé výhybce). No a Anděl s Čertem - nejlepší a nejjiskrnější herecká dvojice vzniknuvší v porevoluční kinematografii.

Většinou jsem zvyklá psát delší komentáře, ale tento film to skutečně nevyžaduje - takže jen krátce: Je to unylé, unylé, unylé a bezpohlavní.