Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi
  • Pohádka
  • Drama

Oblíbené seriály (10)

Taková normální rodinka (1971)

Nejlepší český seriál u něhož mi vadí jen fakt, že není delší. Bezchybné obsazení, dokonalé dialogy a nesmrtelné hlášky ("Poldinky ten dopis sežraly!Jájim nabacám krunýřek!"). Kam se hrabou u nás promítané zahraniční sitcomy. Člověk se ani vteřinu nenudí a pamatuju, že dokud jsem to tak chronicky neznala, bolela mě po každém díle bránice od smíchu. Dana Medřická excelentně řádí, Marie Rosůlková si vražednou babičku neskutečně vychutnává, ale nejlepší je flegmatik na zabití Eduard Cupák. Nejoblíbenější díl - jednoznačně ten s malířem Hamouzkem......."aspoň ten strop, mistře, bíííílej!".

Návštěvníci (1983)

Za tenhle seriál se ve srovnání s podobnými zahraničními počiny nemusíme ve světě vůbec stydět. Divák sleduje tolikadílný a poměrně akční a napínavý příběh, aby na konci zjistil, že vše byl jen zbytečný omyl porouchaného počítače. To chce ze strany autorů notnou dávku odvahy a důvěry v divákův smysl pro humor. A zabralo to. Myslím, že je to hodně české, přestože se zahraniční účastí. Asi nejzajímavější postava seriálu je děda Drchlík.Vlastimil Brodský povýšil svoji roli nad hranice dětského seriálu. Vytvořil moudrou lidovou postavičku, trochu až hrabalovskou, laskavou, se selským rozumem a nadhledem. Hezky až nostalgici se na něj dívá, stejně, jak na celý seriál.

Dobrodružství kriminalistiky (1989)

Až na drobné vyjímky by se každý jednotlivý díl této série mohl směle vysílat jako samostatný kvalitní film. Knižní předloha, tedy skutečné historické kriminální příběhy jsou zfilmovány velmi přesně a přitom se proměňujíí, díky režisérovu mistrovství a dobrému scénáři, z obyčejných suchých soudniček a faktických policejních zápisů, v zajímavá, napínavá a i nevtíravě poučná filmová díla. Ač bylo, vzhledem k počtu dílů a rolí, nutno obsadit velké množství herců, herecké obsazení nemá slabinu. Seriál je, co se týče historických kulis, záběrů, kostýmů, dobových rekvizit i celkových záběrů velice kvalitní a uvěřitelný. Obrovský podíl na celkové kvalitě seriálu má Karel Svoboda. Jeho hudba je pestrá a přitom kompaktně propojuje všechny díly. Z úvodní znělky mě odjakživa mrazilo, z rychle sestupně tekoucích tónů čiší zvláštní zlověstnost a přitažlivost tajemnem zároveń. Je to jedna z nejlepších Svobodových znělek, která ať zní odkudkoliv, je ve své geniální jednoduchosti rychle identifikovatelná a spolehlivě přiláká diváka k televizi.

Teta (1987)

Seriál opravdu rodinný, protože si v něm svoje najdou všechny věkové kategorie. Postavy (řečeno terminologií z Arabely) z pohádek pro dospělé (Dracula, Vlkodlak, Frankenstein a jeho monstrum) žijí v seriálu vedle postav z dětských pohádek (Bílá paní, Ohnivec, Vodník) a vytvářejí kouzelné spojení. Hlavním pojítkem mezi všemi je Teta, hraběnka Frankensteinová, která se po letech vrací udělat pořádek na svůj hrad a sirotek Max, který se po útěku od komediantů na hrad uchýlil také. Jakubiskovy pohádky jsou vždy trochu víc sirové (Perinbaba), než je zvykem u nás v Čechách, naturalističtěji ukazují lidskou zlobu, nenávist, závist a malost (kovář a všichni vesničani), ale o to víc i sílu lásky a přátelství.Skvěle se mu povedlo i mezinárodní herecké obsazení. Na tuhle pohádku se dá dívat mnohokrát a neomrzí. (Verze v původní slovenštině je daleko lepší než v českém překladu.)

Černí baroni (2004)

Vzhledem k tak obrovské úspěšnosti filmu Černí baroni a poměrně velkému konzervatismu českého diváka, vzal si na sebe Juraj Herz opravdu velice složitý úkol, když se rozhodl natočit seriál jinak. Myslím, že se mu to však podařilo. Seriálová podoba sice není takovým uceleným příběhem, jako filmová, ale na druhé straně daleko více koresponduje s knižní předlohou, která sestává z jednotlivých a mnohdy nenavazujících historek a příběhů. To a fakt, že jde o dlouhý seriál, umožňuje v daleko širším spektru ukázat nesmyslnosti a zločinnosti období našich dějin, za něž dnes nezbývá, než se stydět. Nejen režisér, ale i herci museli mít velmi složitý úkol - převzít roli po někom, kdo ji tak skvěle zahrál. Mnozí herci se mi v seriálu líbí více, než ve filmu. Např. Pavla Landovského si jako herce velice vážím a jeho Terazky už svou oblibou zlidověl, ale Andrej Hryc je skutečný Terazky, tak si ho při četbě představuju - řečí, postavou, povahou a na Terazkym příběh prostě z velké míry stojí. Naopak Radek Holub svého Kefalína kapánek přešvihl a nějak mu toho intelektuála mezi vším švejkováním nevěřím. Výborný je Ciml Liška, doktor Töpfer i malíř Vaculík (jehož postava je jedna z těch, nad jejichž osudem se svírá srdce bezmocností). Film je okořeněn dobrou Skoumalovou hudbou, i když musím přiznat, že když sleduju víc dílů za sebou, "Dupající králíky" přetáčím.

Ovečka Shaun (2007)

S tímhle báječným seriálem jsem se setkala prvně v Praze, na návštěvě u kamaráda Agnara, ,t.č. studenta FAMU z Islandu. Pouštěl si, tehdy nově vzniklou, Ovečku na internetu a prorocky tvrdil :"Tohle u vás v Čechách bude slavný tak za pět let a dobude to svět." Měl pravdu. Dnes už narazím na Ovečku v každém obchoďáku (baťůžky, plyšáci, polštáře, trička......), nicméně je to snad jediná filmová postavička, která mi svým vzezřením nepřijde kýčovitá, spíš naopak - okamžitě si vybavím její poťouchlé činy a těším se na dosud neviděné díly. Akční a vynalézavá Ovečka i její kamarádky a psí hlídač, jsou prostě k popukání, zvlášť, když společně zabojují, aby jim na nápadité lumpárny nepřišel jejich přitroublý a přisleplý majitel. Nádhera.

Reklama

Reklama