Nonna

Unikát v tuzemské filmové hudbě. Jedinečný, rychle rozpoznatelný svým hudebním rukopisem, nenapodobitelný svou nápaditostí a experimentováním, co se hudebních motivů i použitých nástrojů týče, pak bláznivý a na svou dobu odvážný. Mnohokrát jeho hudba kvalitativně převažuje nebo aspoň povyšuje úroveň filmu.

Nepřekonatelný a nepřekonaný král všech skladatelů filmové hudby. To už se můžou všichni další snažit jakkoliv, ale ty  jeho primitivně minimalistické motivy, to je genialita, která se nedá napodobit.

Když se řekne Perinbaba, Deváté srdce, Krakonoš a lyžníci nebo Panna a netvor, okamžitě mi zazní v uších jednoduché, temné, mírně falešné tóny klavíru a úžasné motivy Hapkovy hudby z filmových pohádek. Teprve potom si vzpomenu na děj.