JohnBruk

Nestává se mně často, že bych se u filmu pobavil, zasmál a zároveň hlouběji zamyslel. Komedie, u které bych se nebál přidat přízvisko "psychosociální" (ikdyž to možná nezní příliš vábně) poměrně ojedinělým způsobem zlehka brnká na hlubší témata. V přívalu humorných scén a bezprostředních reakcí Malých i velkých herců, člověka však nenechá upadnout příliš do uzavřeného vážného dumaní nad bytím a nebytím... Je to sice přiznaná karikatura, ale v reáliích dnešního moderního informačního světa a vnitřního prostředí širší rodiny, tu vyznívá způsob, jakým lidé vnímají či ohýbají realitu ať už pro kohokoliv, když už si v těch záplavách informací přestali nachvíli rozumět a nebo spolu mluvit. Na filmu se mně líbí i samotný konec, který není tak úplně pohádkou a ani realitou.

Po skončení projekce filmu jsem odcházel s pocitem, že jsem něco ztratil a bylo mně ublíženo. Ne tak jako u Requiemu za sen. Tam jsem odcházel s jasnou představou pochmůrných emocí. U tohoto filmu jsem měl naopak pocit toho, že jsem byl podveden. Pokud Vás nadchl trailer a ony různé ódy na spiritualitu filmu, spodobňování s Malickem či snad dokonce inspirace Tarkovskim. Raději zůstaňte u onoho traileru. Film je totiž pubertální hříčka a hledat v tom něco víc než manýr je ztráta času, páč je to vyprázdněné až na pár pěkných záběrů a poměrně přirozených momentek. Stylizace optiky po určité době také už utahá a nudí..

Krásný mnohovrstvý animák , díky kterému proplujete na vlnách úžasné hudby od Bruna Coulaise skrze barvitý svět dětské fantazie, oživlých mýtů a příběhů, které Vás zavedou až do hlubin lidského podvědomí s jemně naznačenou linií psychologického dramatu. Přes to všechno si film zachovává lehkost a je určen i pro i ty nejmenší. Dospělí se ale určitě nudit také nebudou:) Zaujal mně dokonce ještě o trochu více než předchozí animovaný film od tohoto animačního studia ( Cartoon Saloon ) Brendan a tajemství Kellsu / Secret of Kells. Jednoznačně doporučuji. Viděno v pražském kině Lucerna..

Boxtrolls/škatuláci jsou nejen po technické stránce vyjimečný počin. Výborná kombinace klasické/moderní loutkové animace a moderních vfx postprodukčních postupů. Skvělá hudba a atmosféra. Tento velmi povedený stopmotion animák má dvě roviny. V první dětské rovině je tu úžasně stylizovaný svět obývaný ošklivými a zároveň roztomilými hrdiny. Pohádka, která není tak prvoplnávaně vyžehlená a prosluněná, aby divací neustále propadali v dojetí a rozněžnění z roztomilosti a nadutosti vtipů, tak jak tomu bývá pravidelné u jiných animáků (Oslík z Shreka, Veverka z IceAge, Minionové z Padoucha,...). V druhé rovině je tu inteligentní přesah a zamyšlení, které tak často chybí u dnešní tvorby. Svět v kterém tyto roztomilé a zároveň odpudivé postavičky žijí není totiž zdaleka dokonalý. Obyvatelé města, kde se příběh odehrává, jsou paralizováni a ovládáni strachem z neznámého. Strach je předáván z rodičů na děti a podporován účinnou propagandou, kdy se lidé dobrovolně zbavují svých svobod. Zneuznaný strůjce tohoto všeho není motivován ničím jiným než sebeprosazením a touhou po uznání a moci. Právě děti jsou ale schopni prohlédnout vratké nohy tohoto "boje proti zlu". Není totiž vše, jak by se zdálo. "Dospěláci" mají ale příliš "starostí" než aby poslouchali své ratolesti a nastavený systém jim vyhovuje. Vyřešení problému tedy zůstává na dětech... Protože, jak film říká : "Můžeme se změnit". Podobně kvalitní počin s přesahem určený nejen pro děti je pro mne například animovaný film Nocturna - Ztracená hvězda

Tento animovaný filmík jsem dlouho míjel. Exploze ornamentálních vizuálních rytmů v doprovodu božské hudby od Bruna Coulaise. Nádherná záležitost. Doporučuji všema deseti.

Život.. Tiché světlo

4,5**** Tato německá filmová série vyvolala velkou kontroverzi, diskuzi i pohoršení a v některých zemích je a bylo tlačeno na její stažení. Je snadné soudit lidi a historii s pohledem na zpět. Jak ji ale vidí ti co v ní právě žijí a věří ? Věří systému, věří poplatným ideíím a jsou tvární - mladí..? Kdysi jsem se zařekl, že už mám plné zuby filmů z druhé světové války, kde filmařský kánon nevybočuje a poslušně sleduje očekávanou linii "západní patriotně-propagandistické etiky ponořené do brutality s nádechem pohádky". Tady jsem byl překvapený a pořád na to musím částečně myslet. NAŠE MATKY,NAŠI OTCOVÉ je velmi výmluvný název pro tento hořký film, který je sice uveden trochu křečovitě kýčovitým začátkem, kdy pět mladých přátel žijících v nacistickém Německu má své lásky, iluze, sny a plány. Ty jsou postupně ale rozcupovány na kousky a pošlapány syrovou realitou války, která je ve vyznění tohoto největší hnůj, ať už jste na jakékoliv straně.

Zajímavá atmosféra města, idea prapodivné společnosti, která je ovládaná ještě prapodivnějšími náboženstvími. To vše slibovalo velmi zajímavý nájezd do ještě zajímavější zápletky, ale ono ehjhle..On to asi režíroval či psal člověk, který je fascinován psychosondami do psychopostav a schizofrenií. Nejenže se divák nedozví o polovině postav, proč tam vlastně jsou a jaká je jejich motivace či zápletka. To, že tam musely být ukázány všechny druhy sebevražd. Ok. Plyn už jsem věděl předem :) Ale divák je držen v jakési pasti dezinformace a očekávání, které nějak není naplněno. Nakonec se dozví, že hlavní hrdina je celou dobu mimo focus, aby se zjevil ve své celosti až na konci "reálné reality" filmu. Vůbec nevadí, že si celou dobu pleteme jednoho hrdinu s druhým. Aby to bylo ještě zábavnější, tak oba dva hrdinové "dvou realit" trpí stejným syndromem imaginace ala film "Čistá duše", aby byl poté divák překvapen překvapením ala "Ti druzí". Přijde mně, že forma předběhla obsah. Je pravdou, že za ten začátek a uvedení do velmi zajímavého Meanwhile City to stálo...dávám tomu tak 20 % za obsah 80% za vizuál a atmosféru..

S podivným pocitem a rozladěností jsem tenhle film opravdu neztrávil. Velmi mne zaráželo chování charakterů/postav a jejich nedovyprávěné motivy . Divně pokroucené vztahy. Vyloženě chaotická nefungující rytmika vyprávění. Prapodivné dějové zvraty, které se mnohdy situačně nehodily. Celý film je opravdu podivnou záležitostí, která ale vypadá naprosto úžasně, originálně a netradičně. Vizuální a hudební stránka je skvělá... Žel obal není v harmonii s obsahem a jaksi u mne nenašel místo.. Skoro nevím, jak to hodnotit..

Inkarnace, humor, zkušenost, smrt, pravzpomínka, pokání, katarze, znovuzrození, láska, smrt, návrat do Jednoty. "Cloud atlas" je jak filmová symfonie, kdy Vás virtuozové na vlně scénáristické melodie odnášejí přes román k investigativní lince, proženou akční spádem vodopádu do psychologické a trýznivé melodie temných molů. V utrpení přes chlácholivé bublání melancholií k obratu v jiskrný humor, probuzení a naplněné lásce směřující do transcedentního finiše...