Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Drama

Recenze (237)

plakát

Avatar: Legenda o Aangovi (2005) (seriál) 

Na tohle "anime" jsem občas narazil v televizi už jako dítě a vždy jsem se na to rád podíval, ačkoliv mě to nikdy vyloženě nevtáhlo do děje (ale to bylo dosti způsobeno tím, že jsem prostě narážel na náhodné epizody a neznal pořádně příběh) a vadilo mi, že národ ohně je tak mocný, má lodě a ostatní národy jsou vlastně tak v ústranní. Navíc hlavní parta s létajícím bizonem mi sice dobře utkvěla v paměti, ale nějakou cestu jsem si k nim úplně tehdy nenašel. Na druhou stranu mou pozornost seriál vždy upoutal a vlastně to je asi jediné anime, které jsem už kdysi částečně viděl a které patří k těm příběhově propracovaným s "hlubším" příběhem. Teď po mnoha letech, když jsem si seriál pustil pěkně od začátku jsem si hlavní postavy opravdu oblíbil, příběh mě vtáhnul a já si celý seriál neskutečně užil. Vlastně asi nemám, co bych kritizoval až na nějaké drobnosti a chválit tento seriál snad ani nepotřebuje, je to prostě další skvělé anime plné žhavých dobrodružství, jež vás uzemní, občas vám přeběhne mráz po zádech, ale hlavně tento seriál sfouknete jedním dechem, a proto je čas si dát čaj a jít se podívat na Korru.

plakát

Circle (2015) 

Miluji, když mi film předloží neznámou skupinu lidí, kteří ani nevědí, kde jsou a postupně zjišťují, co se vlastně děje a o co nejspíše jde. Člověk je stále napjatý, jak se situace bude vyvíjet a jak to vlastně celé skončí. Navíc je skvělé, že se děj odehrává z většiny na jednom místě, odkud není úniku, často to pro mě u filmů funguje a tady tomu není jinak. Paradoxně pak podobným filmům navíc podle mě přidává na atmosféře, že divák nevidí žádné známé tváře herců a režie se také nejeví zrovna jako TOP. Circle je takový průměrný film, rozhodně ne pro každého, ale pokud máte ve filmu rádi napětí a prvek tajemství a překvapení, tak by vám to mohlo sednout. Já jsem si film užil (i proto, že jsem podobný styl filmu delší dobu neviděl), i když byla i místa, kde jsem se začal trochu nudit a konec filmu mi přišel takový nic extra - možná by bylo lepší, kdybychom se dočkali něčeho podobného jako v The Human Race, kdy konec jedné hry předznamenává novou.

plakát

Želvy Ninja: Mutantí chaos (2023) 

Kawabunga! Tohle bylo překvapivě "boží"! Když jsem poprvé zjistil, že želvy ninja dostanou v roce 2023 nový animovaný film celkem jsem se těšil, pak jsem ovšem viděl první trailer a mé radosti a těšení byl tak trochu konec - styl této animace moc nemusím, designová změna April se mi vůbec nelíbila a celkově mě to nějak neupoutalo. Nicméně film pořád zůstal na watchlistu, já se k němu konečně dostal a jsem neskutečně mile překvapen jak to dopadlo. Tyhle želvy mají zcela nový origin - respektive hlavně Tříska, což mě překvapilo, animace se mi ze začátku pořád moc nezdála, ale během filmu jsem si zvykl a vlastně tam nakonec celkem seděla, film také překvapivě nezvolil jako hlavního záporáka Trhače ani Kraanga, ale Supermouchu, který se ovšem nakonec ukázal jako zajímavá volba. Film byl svižný, vtipný, postavy tu fungovaly skvěle - ať už hrdinové (včetně April) nebo padouši, bojové akce vypadaly dobře a pokud jste přistoupili na tuto novou hru s novým originem, tak se to vlastně opravdu až neuvěřitelně povedlo. Navíc tu byly fajn odkazy na osobnosti a seriály - absolutně nejpovedenější odkaz byl pak na Attack on Titan. Jedna z mých nejoblíbenějších scén je pak ta, jak se Tříska (s želvami) učil bojovému umění. Celkově jsem z filmu nadšený.

plakát

LEGO Ninjago: Dračí povstání - Série 2 (2024) (série) 

Recenze k první části: Druhá řada Dragons Rising začíná celkem slibně – v prvních epizodách nám dobře představí „novou“ hrozbu a rozjedou zajímavé věci, bohužel prostřední část je poměrně nudná, plná klišé a vcelku to i působí jako by se nic nedělo, až konec první části to zase „nakopne“ a dostaneme zajímavé vyvrcholení první části sezóny. Následující část obsahuje spoilery k první části sezóny: První dvě epizody jsou skvělé – Ras, Jordana i Cinder jsou velice zajímavý záporáci a nejen na začátku sezóny, ale po celou dobu je „radost“ je sledovat – je super, že každý z nich má poměrně osobitý charakter, který si zapamatujete, ačkoliv oproti nindžům dostávají v příběhu minimum prostoru. Ve druhé epizodě je také fantastický dynamický souboj nindžů se Cinderem + se mi líbí opět odkaz na minulého mistra kouře. Přichází nudnější část, kde se nindžové učí u Egalta a Rontu dračí umění, ale zaberou tím neuvěřitelné 4 respektive 5 epizod (záleží, jestli počítám ep3), a to navíc bez extra zajímavého dialogu nebo nějakých poutavějších scén (opravdu povedená je pak až scéna s Kaiem – a jeho flashbackem), navíc tu zase znovu slyšíme, jak si Arin a Sora nevěří – ta část není vyloženě nudná, ale spíše opravdu zdlouhavá. Na druhé straně máme dějovou linku Zanea a Colea, která také bohužel není extra chytlavá, ačkoliv zpestření v podobě Správy, a hlavně Jaye je fajn – každopádně mi přisla trochu hloupá odbočka s Doramou – klidně ať ho vrátí, ale on sloužil čistě jako výplň a nindžové ho na podruhé porazili v podstatě se stejným vybavením jako měli při prvním střetu v poušti, navíc tu měl Dorama ještě nějaké extra drony – dalo by se to udělat lépe. Dále jsou v příběhu občas opravdu až moc dětské vtípky (v 1. sezóně byly fajn vtipy třeba s Wyldfyre, tady spíše opravdu až moc dětské), případně se tu občas jako kdyby nemyslí a místo toho, aby Kai využil svůj robotický oblek na zádech a vyletěl nad propast (a to jsme ten mech viděli létat v shortech), tak se musí nejistě dostat k druhému horolezeckému obleku. No a dostáváme se na konec první části, kde je rituál, který je povedený ať už po vizuální stránce, tak po stránce boje anebo originálním „vězením“ kam se dostane Kai. Nejvíce se mi líbilo, jak Cinder kráčel namyšleně po schodech s maskou a myšlenkou, že provede roztříštispin a nakonec mu Sora a Kai zhatili plány. Zatím je sezóna chvílemi super, chvílemi mě rozčiluje, ale uvidíme, co přinese druhá část - je pravda, že se hodně těším ať už na záporáky nebo na Kaiovo dobrodružství.

plakát

Blue Beetle (2023) 

Film Blue Beetle je katastrofa! Příběh je směsicí nudných klišé, nezajímavých dialogů, „otravné“ rodiny a přehlédnutelných záporáků. Někteří na filmu chválí alespoň to, že je vtipný, bohužel z mého pohledu to ani po této stránce ve většině případů nefunguje – Shazam je v tomto směru mnohem lepší. Každou chvíli se pak ve filmu objevuje rodina hlavního hrdiny, která je ovšem tak neskutečně otravná, že jsem se málem unudil (jediný, kdo tam byl alespoň trochu funkční byl Rudy, který občas přihodil fungující vtipnou poznámku), vrcholem pak bylo, když je začali cpát i do bojových scén… HRŮZA! Záporáci pak absolutně nezajímaví, ale to jsou v poslední době u superhrdinských filmů často a tady šlo hlavně o hrdinu, tak by mi to ani tak nevadilo, kdyby byl celkový příběh prostě lepší. Ať také něco pochválím, tak hlavní hrdina celkem funguje, především když je tedy v „obleku“ – interakce se scarabem je fajn, a i do dalších filmů působí jako OK postava. Nejlepší scéna celého filmu je, když si Jamie poprvé nedobrovolně nasadí scaraba, který se s ním „trochu“ proletí. Bojové scény Blue Beetle s „červeným záporákem“ jsou vcelku povedené, avšak různé další boční střílečky jsou hrozné. Celkově je to bohužel horší, než jsem předpokládal, i když to pořád není taková katastrofa jako třetí Ant-Man.

plakát

One Piece (2023) (seriál) 

One Piece je prazvláštní dobrodružství jednoho výstředního „piráta“ a jeho posádky, které však překvapivě upoutá a je funkční v mnoha směrech. Na začátek bych chtěl zmínit, že mít seriál s více než 1000 epizodami (což má anime One Piece) je masakr a z mého pohledu je to špatně a normálně bych řekl, že v takovém případě musí příběh nutně upadat, ale vzhledem k hodnocení seriálu to asi pořád funguje, což je až k neuvěření – nicméně to nemění fakt, že do anime seriálu se mi nechtělo a pořád nechce už když vidím ten počet dílů. Tato hraná adaptace mě však díky obecně kladnému přijetí a „Torenově“ hypu dokázala přilákat a já po zhlédnutí mohu říci, že se jedná o povedený seriál. One Piece předkládá příběh o bizarních pirátech příběh pak „táhne“ kluk se slamákem, který se chce stát králem pirátu, i když je zatím jen „malá ryba ve velkém moři“ a postupně tu objevujeme nové členy jeho posádky a „prožíváme“ různá dobrodružství. Děj každopádně rychle odsýpá, postavy jsou fajn, ačkoliv jsem si nikoho vyloženě neoblíbil a dějové linky jsou zajímavé. Občas je chování a vzhled postav celkem přestřel, a to se ani nemusí jednat o šíleného klauna – vlastně se divím, jak to všechno může fungovat, ale zřejmě funguje, protože jsem se u seriálu nenudil a tato první série dokázala prodat svůj příběh, slamák dolu a nastavuji kurz na druhou řadu až bude dostupná…

plakát

Fullmetal Alchemist (2003) (seriál) 

Fullmetal Alchemist je úžasný "výpravný" příběh dvou bratrů, kteří mají jasný cíl a řídí si svůj vlastní osud - nebo jsou snad jen loutky v cizí velkolepé hře?! Následující část obsahuje spoilery: Zpočátku klasický příběh, který měl sympatické postavy a zajímavý prvek alchymie s jasně daným pravidlem o rovnosti výměny se stane něčím opravdu epickým! Prvních několik epizod působí tak, že se jedná o fajn seriál, jak pro děti, tak i pro starší, ovšem v 7. epizodě se stane něco, co jsem ani v nejmenším nečekal a my dostáváme jednu z nejemotivnějších epizod vůbec, v ten moment si také člověk uvědomí, že tento seriál není jen klasickým dětským dobrodružným seriálem, ale že tu může čekat cokoliv, což potvrdí hned následující epizody. Putování bratrů - jejich cesta k alchymii a hrdinské činy v různých oblastech jsou fajn kapitola, ale už tady se opět buduje část velké zápletky a objevují se postavy, které ještě sehrají nemalou roli. Následují kapitola se Scarem je opět pozoruhodná, avšak následuje podle mě jediná slabší kapitola s učitelkou. Ještě než se vydám dále tak si neodpustím nezmínit další zásadní emotivní scénu, tentokrát s Hughesem, který mi při prvním setkání přišel trochu otravný a protivný, ale brzy se ukázal jako fantastický charakter, který příběhu dával (i spolu s Mustangem) tu správnou jiskru. Nicméně následovala povedená kapitola s dalším putováním, která nás donesla až do středu velké bitvy, kde se skutečně objevil kámen mudrců, o kterém jsme tak slýchali. Startuje finále a je potřeba dořešit všechny otázky, a tak se startuje rychlý běh událostí, které přinesou pozoruhodné momenty a chvíle překvapení. Samotné finále je pak vcelku povedené, jen mě trochu štve, že Al vše zapomene - navíc bych možná osobně příběh ukončil klidně i po oživení Eda a nechal fanoušky truchlit nad Alovou smrtí, ale i tak je tenhle konec dosti smutný, kyž po všech těch "letech" "rozdělí" to bratrské pouto. V celém příběhu je spousta zajímavých postav s jasně zapamatovatelnými charaktery - osobně bych vyzdvihl Eda, Ala, Hughese, Roye, Scara, Lust, Armstronga a Winri - jako vždy jsou totiž postavy klíčem k úspěchu děje. Zároveň má z mého pohledu Fullmetal Alchemist jeden z nejpropracovanějších dějů (snad druhý nejpropracovanější po Attack on Titan). Když konečně dojdu k recenzi nějakého takové seriálu jako je právě Fullmetal Alchemist, tak vlastně ani pořádně nedokážu vyjádřit všechny emoce a pořádně popsat proč jsem tak nadšený, ale Fullmetal je jednoduše jeden z těch seriálů, ze kterých je člověk na konci absolutně "rozbitý" (v dobrém smyslu slova). 🔯⚡❤

plakát

Rozpolcený (2016) 

Rozpolcený je neskutečně dobře pojatý námět o rozdělené osobnosti zpracovaný do poutavého thrilleru. Na filmu je zajímavé sledovat především právě různé osobnosti hlavního protagonisty, který je mimochodem absolutně skvěle zahraný a opravdu uvěřitelný ve všech jeho "osobnostních rolích". V kombinaci s thrillerovým žánrem, který "zajišťuje", že tu bude i jistá akce a Rozpolcený bude nucen nějakou osobností na tyto akce reagovat, je tento film absolutní pecka. Osobně bych viděl raději přízemnější konec, na druhou stranu to alespoň bylo v souladu s jistými "poznatky", které byly zmiňovány v průběhu filmu a hlavně pak úplný závěr slibuje něco velkolepého, co by s přízemním koncem nedávalo takový smysl, takže nakonec mi to nějak extra nevadí. O spojitosti na konci filmu jsem věděl dopředu, ale i tak to byl super moment a po Rozpolceném se opravdu těším až se kouknu na navazující film. Shyamalan má obecně vždy zajímavé náměty, které někdy oslní, jindy tolik nenadchnou - tento film ovšem podle mě oslnil!

plakát

Fullmetal Alchemist - Noc plačící chiméry (2003) (epizoda) 

Tahle epizoda mi zatajila dech, absolutně jsem nečekal, že se v tomto seriálu dočkám až tak emočně silného a smutného zážitku. Do tohoto dílu jsem si myslel, že seriál je laděn i pro děti (ačkoliv kvality příběhu jsou i pro starší), od této epizody jsem si uvědomil, že může přijít cokoliv...

plakát

Island (2018) (seriál) 

Anime seriál, který se ze začátku tváří jako "běžný letní romantický/kamarádský příběh", avšak na pozadí každého dílu předkládá také malé kousky většího příběhu. Druhá polovina seriálu začne již řešit příběh ve velkém a dočkáme se poměrně zajímavého konce, ačkoliv musím podotknout, že se mi asi trochu podařilo ztratit a nejsem si jistý jestli jsem pochopil úplně, jak se vše odehrálo, nicméně jádro příběhu je zřejmé. Celkově se sice nejedná o nějak výjimečné anime, ale mě ho jednoduše tak bavilo sledovat, že dávám 5*.