Warhorr

Po Pam Anderson si Netflix vzal do hledáčku slavného Arnolda a opět jsem spokojen. Nikdy jsem jeho životopis zvlášť nestudoval, jenom sledoval filmy a něco málo o kulturistice, takže jsem se dozvěděl velkou škálu nových věcí. Divák se dozví vše podstatné od jeho dětství až po současnost, krůček po krůčku od malého bytečku v Rakousku až po honosné sídlo. Jak to mohl naprosto obyčejný a neznámý rakouský chlapec dokázat ? Arnie Vám to vše poví v těchto skvělých tří hodinách. Líbí se mi, že nemá problém mluvit vůbec o ničem - striktní dětství a dospívání, steroidy, ''válka'' se Stallonem, rozvod a nemanželský syn. Po zhlédnutí jsem si uvědomil, že je to opravdu výjimečný člověk co se kariéry týče. Kdo dokázal být č.1 v nějakém sportu, následně pak hereckou akční hvězdou a nakonec věhlasným politikem ? Já o nikom takovém nevím.

Po delší odmlce opět true crime ze Španělska. Začátek je chytlavý, několik zavražděných ale tentokrát i přeživších, máme tu i záběry z míst činu, spoustu výpovědí, prostě klasická honba na sériového vraha. První díl je zcela ok a splňuje všechny mé parametry. Pak to však spadne do jakési nudné pasáže, která mě už nedokázala naladit na tu správnou vlnu. Chyběl tomu nějaký strhující spád. Na konci už je to docela spekulativní, kdo ví, co je pravda, svědkům se věřit moc taky nedá, rozebírají se psychologické stránky vraha, prostě průměr, který nedokáže nijak zvlášť vybočit. Alespoň oceňuji záznamy ze soudního přelíčení.

Já za sebe mohu prohlásit, že se jedná bezpochyby o nejakčnější film, jaký jsem kdy viděl, a který horko těžko něco překoná, pokud budeme mluvit o intenzitě bojů a akci. Přiblížit se může snad jedině Ong Bak, či možná dvojdíl Zátahu. Kdo hledá příběhovku, chce něco smysluplného s hereckými výkony nebo se nad filmem zamyslet v hlubším slova smyslu, tak si tohle ani nepouštějte. Tohle je ta nejčistokrevnější akce v historii kinematografie. Na dialogy si tu potrpíte jen někdy ( tady nejdelší konverzace netrvá snad ani dvě minuty ), je to kurevsky přehnaný a člověk prostě musí vypnout, ale totálně vypnout ( je fakt, že nějaký ty pády ze schodů nebo z oken si tvůrci odpustit mohli, to už byl opravdu přestřel, ale na trapný Fast & Furious to pořád nemá ) a nepokládat si zbytečný otázky '' co, proč, jak je to možný, jak to mohl přežít, jaktože ho netrefí ? '', tohle tady nemá smysl řešit a akorát si budete kazit požitek z filmu. Sešla se nám tu taky pěkná partička hereckých akčních hvězd - Yen, Sanada, Adkins. S Adkinsem mi vytřeli zrak, perfektní nápad udělat z něj takový bojující prasátko, bomba. Samozřejmě musíme počítat s obrovskou škálou nájemných vrahů, karatistů, odstřelovačů a dalších, co se snaží Wicka dostat. Líbil se mi i týpek se psem, jenž vypadal, jako kdyby přišel z nějakýho post-apo worldu. Sekvence z ptačí perspektivy byla asi jednou z nejlepších vůbec. Snad pětiminutová akce s brokovnicí a hořícími náboji, připomínající akční PC hru. Nápaditost se tvůrcům upřít nedá ani náhodou. Chválím i gore a efekty celkově, kolikrát jsem fakt čučel a byl překvapen tonáží stříkající krve a rozlámaných hlav. Lokace bojů dodávají všemu ještě větší grády, ať už u Vítězného oblouku, na schodech, v Japonsku, nebo finále u baziliky. Stopáže jsem se šíleně bál, ale tím jak se tu neustále něco děje a jak se tu fightuje, tak to neuvěřitelně rychle uteklo. John Wick 4 asi bude pro některé jen bezduchou akcí, neustálým střílením vším co je zrovna po ruce a pěstními souboji, ale pro fanouška poctivých akčních filmů tohle zklamáním být prostě nemůže. Stahelski tady nasadil takovou laťku, že v novodobé historii ji budou moct překonat asi jen opravdu Tchajwanci či Indonésané, kteří do toho dokážou říznout podobným způsobem. No, kdysi se věci přirovnávaly, či jsme používali fráze '' Ty jseš úplný Rambo, nebo Terminátor''. Dnes se začne říkat '' Jsi jak John Wick''. Je to prostě nesmrtelný hovado s kevlarovým oblekem, který se nezastaví před ničím, přežije nemožné a rozmrdá všechny a všechno kolem sebe. Pokud budete ochotni na tuto hru přistoupit, pak se Vám dostaví skvělé, zábavné a neutuchající akční podívané, která nemá snad konkurenci.

Jestliže ve Vás překypují předsudky vůči toho, že se jedná o dílo z JAR, můžete je rovnu nechat stranou. Reyka je poctivým řemeslným krimi, kterému nechybí nic z toho, co známe z USA nebo Skandinávie. Na polích cukrové třtiny se objeví mrtvola ženy. Začíná klasické vyšetřování, seznámení s postavami, okolím ale i minulostí hlavní vyšetřovatelky. Avšak nezůstaneme u jedné oběti a rázem tu zjevně máme sériového vraha ( konec prvního dílu docela hustej ). Spousta podezřelých a několik obviněných, není nouze ani o akci. Zejména zátahy policie jsou hukot. Ta nemá v tomto regionu vždy to nejvyšší postavení a musí se tak popasovat například s kmenovým náčelníkem a jeho eskortou nebo místním pastorem. Tyto věci působí zcela odlišně a policie tak nemůže vždy vést klasické vyšetřování jak známe z jiných kriminálek. Nulovej respekt a žádný strach od místních tak práci detektivům jen stěžuje. Do příběhu nám zasahuje i minulost hlavní protagonistky. Ta byla v dětství unesena, pachatel sedí za mřížemi, ale ona jej neustále navštěvuje, proč ? Ze začátku každého dílu se nám představí kratičký flashback, abychom její temnou minulost odkryli a pochopili. Seriál si od začátku buduje napjatou atmosféru a prostředí afrických vesnic s plantážemi tomu dodá slušnej šmrnc. Téměř všechny scenérie z pole cukrové třtiny jsou mazec a někdy i nepříjemný. Velmi překvapí i herecké výkony, jak u Engelbrecht tak i Glena ale nezahálejí ani ostatní. Zajímavý příběh z netradičního kraje s překvápkem na konci. Možná i dvěma. Fanoušci mysteriozních krimi by si neměli nechat toto dílo uniknout.

Příběh Anne Frankové opět ožívá, tentokrát však z jiného úhlu pohledu. A to z pohledu Frankovy sekretářky Miep Giesové a jejího manžela Jana. Vlastně tu ani nejde o úkryt Frankových či o to, znázornit Anne a její deníky, to už vůbec ne. Podstatou je ukázat dnešnímu světu odhodlání v podání obyčejných lidí jako byli manželé Giesovi a další lidé z holandského odboje, jenž se dokázali vzepřít diktatuře a tyranství tím, že dokázali skrývat a zachraňovat nevinné lidské životy, ať už batolata, děti nebo staré lidi a byli ochotni riskovat úplně vše. Je to opravdu převážně zaměřeno na tyto dvě postavy, i když do samotného úkrytu a života v něm samozřejmě nakoukneme, ale nečekejte nějakou historickou rekonstrukci. Tady bych spíš doporučil Deník Anny Frankové ( 2001 ). Čekal jsem ukázku většího běsnění samotných nacistů či jejich kolaborantů ale toho se moc nedočkáme. Dobové kulisy jsou zde samozřejmostí a potěšil mě i výkon Bel Powley, tady bych to viděl minimálně na nominaci na Globech. Nejlépe bych hodnotil poslední dva díly, tam je to hodně intenzivní a bohužel i smutný. Kdo zná příběh Anne a její rodiny, ve finále ho tak nemá co překvapit. I přesto se ale jedná o poutavý a místy i hodně dojemný příběh o záchraně lidských životů v době největšího temna.

Absolutní pecka. Asi nejlepší úvodní desetiminutovka od prvního Sicaria s nádechem Jacka Reachera. Lépe to diváka prostě vtáhnout nemůže. Málokdy se mi stane, že i když dám filmu plné hodnocení, můžu o něm říct, že mě bavil od začátku až po samotný konec. To Catch a Killer je však jedním z nich. Kurevsky hutná a napínavá jízda po nekompromisním masovém vrahovi, který nepozná slitování vůbec s nikým. Je jedno, jestli jste policista, nebo strávník ve fastfoodu. Střelba v centru je brutál ( i když si myslím, že šlo z toho vyšťavit ještě o něco více ). Máme tu i pár těžších scén viz supermarket a nebylo mi dvakrát dobře ani při návštěvě masokombinátu. Shailene předvádí jednoznačně nejlepší výkon své dosavadní kariéry a výborně ji asistuje i Mendelsohn. Tady je prostě všechno co mám rád. Vyšetřovací postupy, sympatičtí detektivové, poctivá,mrazivá atmosféra, chladnokrevný zabiják, herecké výkony, spousta mrtvol. Možná tomu chyběl o něco větší zvrat na konci, jak je zvykem třeba u Fincherových mystery snímků, ale pořád se jedná o jednoznačně nejlepší krimithriller v tomto roce. alespoň za mě. No jsem zvědav, jestli tohle něco letos překoná.

Slušná válečná vřava a asi nejlepší ukázka války z Blízkého východu od Na život a na smrt ( 2013 ). Pro mě jednoznačně. Gyllenhaal si po 18 letech opět navlékl uniformu a jde vidět, že tohle řemeslo ani náhodou nezapomněl. Covenant je poctivou dávkou stříkajícího testosteronu s elektrizující hudbou v pozadí, která vás posadí do křesla a k tomu připočtěme i suprovou kameru. Střílí se tu pomalu vším možným, chyběly tu snad jen tanky. AC-130 je třešničkou na dortu. Nečekejte však, že kulky tu lítají každou minutu, ale když už dojde na akci, stojí to za to. Ta je dobře drsná, nekompromisní a taky napínavá. Je to příběh ''from rescue to rescue''. Příběh o tom, že The Covenant správní chlapi dodržují. Zatím nejlepší film letoška. Ženský nechte za plotnou.

Lapačka z kšiltovky, betony z molitanu, tyčky z pet láhví, ošuntělé hokejky, tenisák a jde se na věc. Hádání se kdo je jaký hokejista, kdo půjde hledat kotouč, do toho moncle a odřeniny ale hlavně nezapomínat na školu. Tohle není žádné mistrovské dílo, o tom netřeba debatovat. Je to ale krásný návrat do dětství. Tohle jsem prostě já v době Nagana. Jako bych se v tom filmu viděl. Věřím, že přesně o tohle Pánkovi šlo. Připomenout moji generaci tyhle úžasné a nevinné časy, kdy jediná naše strast byla, jestli náhodou nedostanem bůra z matiky a hlavně aby naši vyhráli zlato. Kdo tu dobu jako dítě zažil a koukal na hokej, tak se mu to musí trefit do noty. Víc to analyzovat nepotřebuji.

Fuj ! A proč vlastně ? Když jsem si zjišťoval anebo četl první reakce, myslel jsem si, že všichni jen přehánějí. S určitou skepsí jsem šel do prvního dílu, no a dopadlo to stylem, že jsem to v podstatě dal vše na jeden zátah. Je pravda, že hlavním tahákem je tady Hádkova role, bez něj by to nebylo ono. Hynie vytvořil klasický obraz konfidenta, z kterého se Vám bude zvedat žaludek. Zcela typický příklad udavačskýho zmrda, který jede až na krev. Člověka, který je s každým za dobře, s každým chichi, chacha, ale pak Vám bodne kudlu do zad. Takhle to v tý době prostě bylo, věřit se mohlo jen málokomu a dávat si bacha na hubu byla každodenní rutina. Naposled, kdy jsem jsem se modlil aby hlavní, záporná postava dopadla špatně, ať už v seriálu nebo filmu, tak to byl snad Gylenhall ve snímku Slídil. Hádek hraje zcela totální, bezpáteřní a bezcharakterní hovado, z kterého se mi chtělo díl od dílu blejt stále víc a víc. Říkal jsem si, že tohle snad ani není možný, co ještě je všechno hlavní představitel schopen předvést ? Volha se sice nese v takovém komediálním nádechu, a ano, je tady plno legračních momentů, humorných vsuvek, gegů a vtipů, ale člověk nepotřebuje číst mezi řádky anebo nahlížet za oponu aby věděl o čem to celé vlastně je. Volha je výborný seriálovým dramatem s řadou hereckých hvězd, kde ani jedna nezklamala a bavila mě po celou dobu. Hádek si jde pro Lva. Samozřejmě potěší i kulisy a kostýmy. Jde vidět, že pokud ČT chce, dokáže natočit perfektní dílo, které nedělá ostudu, a které vyčnívá nad tunou těch paskvilů co vydají TV Hovna nebo Prima. Loni jsme měli Devadesátky a Podezření. Letos je to zatím Volha. No jen tak dál.

Grandiózní mysteriózní thriller s pořádně hutnou hororovou atmosférou ( možná i jedna z nejlepších co jsem kdy viděl a přitom to není primárně horor ), ke kterému jsem přišel vlastně náhodou. Deparideu jak jsem ho nikdy předtím neviděl, snad ve své nejlepší herecké roli a bravurně mu tu asistuje Polanski v roli detektiva. Jedna noc, bouřka, zapadlá, polozbořená policejní stanice, kde kapky deště prosakují skrz každé prkno a dva hlavní protagonisté. Jeden se snaží dokázat vinu, druhý vše popírá. Je to protkáno různými záblesky a rychlými pohledy do minulosti. Divák tady musí dávat pozor co se kolem něj odehrává. Já se přiznám, že konec jsem moc nepobral a ihned jsem musel vlézt na net a trochu popátrat. Závěr je totiž nečekaným mindfuckem. Kdo má rád konverzačky ve stylu děl Smrt a dívka, Svědek, Pozemšťan atd, určitě nebude zklamán.