Malarkey

Malarkey

okres Praha-východ

homepage

1571 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 49 97 144 192
    • 22.1.2019  16:14
    Malaton (2005)
    *****

    Korejci to stejně svedou. Z té asijské kinematografie jsou Evropě vlastně nejblíž. Jediná trošku atypická je ta korejština a na to se ve výsledku taky dá zvyknout. Tvůrci jsou tam totiž nesmírně talentovaní a dokáží dobrou filmařinu spojit se skvělým tématem a perfektními hereckými výkony. Maraton je přesně v tomhle duchu. Ten kluk toho autistu hrál tak dokonale, až jsem měl pocit, že autistou opravdu je. A on přitom hraje v tolika filmech. Vlastně se jedná o drama, ale celé dvě hodiny se tak nenápadně usmíváte a přejete mu štěstí, že spíš koukáte na úctyhodný rodinný příběh, než na film o těžkém životním údělu jednoho korejského kluka. Líbilo se mi to moc. Korejci prostě umí uhranout.

    • 22.1.2019  16:13
    Žiť (2010)
    ****

    Nejlepší je, když se tvůrci cítí na komorní drama a spolu s dobrými dialogy ho opravdu zvládnou. V tomto případě jim vlastně stačili dvě naprosto rozdílné postavy a poctivá ruská sibiřská tajga. Vztah těch dvou chlapů vlastně není ani ničím zvláštní, ale je tak dobře natočené, že závěrečná scéna musí sejmout i toho nejtvrdšího diváka pod sluncem. Za mě dobrý, slušná jednohubka.  

    • 22.1.2019  16:13
    Kvílení (2010)
    **

    Totální umělecká úchylárna od umělců pro umělce. Umělci Hollywoodu se totiž rozhodli zfilmovat jednu takovou úchylnou básničku z doby, kdy beatníci rozdělovali Ameriku a pojali to dost všelijak. Soudní drama se střídá s  béčkovými animovanými scénami a rozhovory s herci. Nějak jsem v tom nenašel nic zajímavýho.

    • 22.1.2019  16:13
    Sanjuro (1962)
    ****

    Nejsem si jist, zdali to Akira Kurosawa myslel s vtipem, ale vtipné to poměrně bylo. Zároveň z toho byl cítit i respekt z herců a respekt od herců k samurajskému řemeslu, jako takovému. Celé je to takové hodně uvědomělé a plné mouder a vlastně takové, jako vždycky od Akiry Kurosawy.

    • 21.1.2019  16:39

    Mám válečňáky rád. Takže to během sledování tohoto filmu vypadalo tak, že jsem pro lemplovitost některých hereckých výkonů a válečných efektů, přivřel nejdřív jedno oko. Pak jsem chtěl přivřít i to druhý, jenže se na scéně objevila francouzská odbojářka a celej film si uzurpovala pro sebe. No a nakonec? Když byla na scéně Francouzka, tak jsem se kochal. Když byly na scéně chlapy, tak jsem přivřel obě oči a nakonec to nebylo zase tak hrozný. Vzorový béčkový válečňák, který ocení milovníci válečných filmů. Atmosféru to má a sympaťáci (hlavně Francouzka) tam taky jsou…takže nakonec jakž takž dobrý.

    • 21.1.2019  16:39

    Zfušovaný sportovní film, který v sobě má všechno, co už jsem tisíckrát viděl líp. Do toho si ukradne všecko, co se mu hodí. Co tam jako dělala ta haka? Jako, že to dneska patří k rugby, tak to napálíme do filmu, ať to vypadá trošku cool? Stejně tak mi ani nesedla ta dynamická kamera, která měla neustále tendenci se pohybovat a vytvářet dojem, jako že tam s nimi na tom hřišti jsem a zrovna se chystám na svůj zápas století.

    • 21.1.2019  16:38
    Dozvuky (2012)
    ****

    Poláci opět předvedli svůj um a natočili skvostný drama, který otevírá jedno poměrně brutální polské stigma z války. No a já jsem moc rád, že ho otevřeli, ač Poláci na něj zřejmě moc zvědaví nejsou. Stigmata národů je ale potřeba přijmout a jít dál. Když se o nich nebude mluvit, tak budou nedořešené a bude v národu neustále převládat nenávist. V našem případě to poměrně slušně představil Juraj Herz v Habermannově mlýně. Válka je prostě svinstvo a tvoří i takové příběhy, jako v případě tohoto filmu. Po skončení filmu jsem pro samotné téma měl sto chutí filmu vpálit pětihvězdu. Nicméně mě mrzelo, že ten závěr docela utnuli a taky jsem, když jsem se nad tím zamyslel, vlastně vůbec nepochopil, kde se tam ty náhrobky vůbec vzaly. Také poměrně úsměvné bylo, jak tu František všude chodí v saku…na pole, do bažin…to si od bráchy nemohl vzít nějaký normální kalhoty s trikem? Jinak ale pecka. Další polský nářez a zřejmě nejsebekritičtější a nejkontroverznější téma, které jsem od Poláků doposud viděl.

    • 20.1.2019  15:05
    Victoria (2015)
    ***

    Skvělá dynamická a jistá režie Sebastiana Schippera je v tomto filmu sakra znát. Když film začíná první scénou v klubu, jsem naprosto spokojen. Přesně totiž popisuje berlínskou klubovou scénu s hudbou, která ji naprosto náleží. Je to maličkost, ale mně na vnímání elektronické hudby ve filmech dost záleží. Většinou totiž různí tvůrci dají do klubu něco naprosto nelogickýho a film v tu chvíli obecně dost ztrácí na realističnosti. Nicméně, čím mě zaujala hudba (nejen elektronická, ale obecně soundtrack je bomba), tím si to zkazila hlavní postava Victoria. Což o to, Laia Costa svojí postavu hraje poměrně věrohodně, jenže posuďte sami. Victoria už pár měsíců coby mladá a nadějná pracuje jako číšnice v Berlíně. Žije ze dne na den, práci moc neřeší, chce si užívat. Chodí teda pařit do klubu, kde zničehonic potká partičku, u které jsem si prvních patnáct minut myslel, že jí odtáhnou někam za berlínskou zeď, tam jí znásilní a někam na kopu hnoje pohodí. Některý holky jsou holt naivní a nejvíc naivní bývají právě ty z klubů. Ona s nimi ale drží krok, prožije s nima zajímavej večer, dozví se pár osobních věcí, které by mě ještě navíc rozhodili sandál, když bych se to dozvěděl já..no a pak ji uvrtají do vloupačky, kterou nepřímo nastíněj, ale jelikož ona je mladá znuděná Evropanka, rozhodně se těm klukům, co zná tři hodiny, pomoct. Celý je to tak šíleně naivní, že nemám slov. Pro fenomenální režii ale dávám tři hvězdy. Dal bych čtyři, ale to by Viktorie nesměla bejt blbá jak pučtok.

    • 20.1.2019  14:59

    Emma53 mi mluví úplně z duše. Je to takový ten druh evropského dramatu, který je surový, dobře natočený, ale v druhé půlce filmu během únosu šíleně přepálený. Jsou to slabší tři hvězdy, ale pořád dostačující v rámci evropského dramatu. Rumunský Florin Serban je zřejmě něco jako náš Petr Václav. Pracuje s hereckými cikány a docela mu to jde od ruky...

    • 20.1.2019  14:57

    Při sledování Paula Newmana hrajícího pyramidu se mi obnovily vzpomínky na moje léta, kdy jsem se u kulečníkového stolu cítil úplně stejně, jako on, když porážel Minnesotu. Nicméně s každým dalším pivem hrdinství bylo vyšší a výhry méně častější. Tudíž vlastně nemám co vytknout. Film, jak ze života, jen s trochu obšírnějším příběhem, který zde není podstatný. Lepší filmově zpracovaná partie kulečníku pravděpodobně neexistuje.

    • 20.1.2019  14:55
    Občan Kane (1941)
    ****

    V podstatě není co vytknout. Občan Kane je pojem, o kterém se mluví snad v každé filmové přednášce nebo se o něm básní v každé filmové diskuzi. Jedná se o film, který svým námětem, ale i zpracováním absolutně předběhl dobu. Sice nechápu, jak Orson Welles mohl v roce 1941 natáčet v Hollywoodu filmy, když se zbytek kluků, třeba i o deset let mladších, chystalo nebo už válčilo na nepřátelské linii tehdejší druhé světové. Nicméně je třeba uznat, že v daný moment byl na správném místě. Pátou hvězdu nedávám z čistě subjektivního pocitu, že ne vždy mě film na svoje léta dokázal udržet v zájmu, což film z tehdejší doby u mě obecně zvládá velice sporadicky...

    • 20.1.2019  14:51

    Nemůžu říct, že bych ten vztah toho polského instalatéra Jacka a francouzské femme fatale Dominique, nějak pochopil. Jako uznávám, že láska dokáže být svině, ale tady to vysloveně dostávala takovou novou neotřelou, dosud neobjevenou, dimenzi. Celkově se ale jedná o vztahově nesmírně zajímavý snímek, kde vyvrcholení celého námětu přichází se závěrem, který se v podstatě povedl. Pro ono vztahové nepochopení ale zůstávám u slušných tří hvězd.

    • 18.1.2019  17:28
    Milovat Lizu (2002)
    ****

    Herecký koncert Philipa Seymoura Hoffmana zastiňuje fakt, že scénář mohl být o chlup lepší. Závěr mě například vysloveně nijak zvlášť nepotěšil. Nicméně fetování benzínu a soutěže s lodičkami nechali perfektně vyniknout výkon Philipa. Já z něj opravdu cítil, že je totálně mimo. Jeho životní bolest se mi dostala až do morku kosti.

    • 18.1.2019  17:27

    Nesedl mi ten způsob vyprávění příběhu těch dětí. Přišlo mi to jak kdybych sbalil kameru, odletěl na Floridu, tam si vybral první motel nejbližší letišti v Orlandu a tam pozoroval a dokumentoval to, co se v okolí děje. Chápu, že je to záměr filmu, ale mně to nijak nezaujalo.

    • 18.1.2019  17:27
    Zvětšenina (1966)
    ***

    Zvláštně pojaté drama, ve kterém se zbytečně moc nemluví, ale kamera vás zaručeně zaujme. A i když se v příběhu vlastně nic moc neděje a všechno tak jako probíhá unyle v takovém lážo plážo tempu, tak Vás to dokáže nepochopitelně zhypnotizovat, což byl asi tak trošku i účel.

    • 18.1.2019  17:27

    Herecky bez hlubšího komentáře, ale zpracováním dost netypická konstrukce historické události, která pořádně neví, co chce být, aby závěrečnou operaci izraelské armády, pro mě nepochopitelně, umělecky rozkouskovala se záběry na nějaký africký tanec v divadle. Takže co jsem to viděl? Historické drama nebo historický art?

    • 15.1.2019  20:11
    Ptačí klec (1996)
    **

    Už z doby, kdy jsem chodil do videopůjčovny pro VHSky si tenhle film pamatuju. Dokonce si i pamatuju, že to byl jeden z těch filmů, které jsem už tenkrát nedokázal dokoukat do konce. Ptačí klec si totiž utahuje z teploušů a dělá to docela vznešenou formou. Vznešenou formou proto, že jednu z hlavních rolí tu má Robin Williams a ten si ji doslova užívá. Už z námětu je ale patrné, že tenhle film bude buď obrovská zábava z toho, z čeho si velice chytře a neurážlivě utahuje nebo obrovská nuda. No a já se bohužel přikláním k té druhé variantě.

    • 15.1.2019  20:11

    Důkaz, že Jack Nicholson byl ďábel už v roce 1970, kdy ho svět Hollywoodu začal teprve objevovat. Malé životní etudy jsou film poměrně o ničem. Nejhorší je to opravdu v momentě, kdy Jack přijede za otcem. V tu ránu se rozjíždí absolutní herecká nuda a tam Jack lehce stagnuje. Nicméně cesta do práce, kde Jack místo auta skončí na korbě náklaďáku hrající na piáno a objednávka topinky v restauraci jsou scény, na které v jeho podání rozhodně nikdy nezapomenu. Nářez. Jack byl herecký šílenec už v době, kdy to po něm nikdo nijak zvlášť nechtěl…a už kvůli němu stojí za to tenhle film vidět.

    • 15.1.2019  20:11
    Kámoš (2003)
    ***

    Nenucená romantická pohoďárna z Osla, která v sobě skrývá zajímavý nápad, ale v rámci komedie, podle mě, není kdovíjak vtipná.

    • 15.1.2019  20:11

    Pro fanoušky akčňáků z osmdesátých let v podstatě povinnost. Pokud jste viděli před lety natočené Kung Fury, tak je to vlastně v podobném duchu. Občas z crowfundingových kampaní vzejde opravdu povedená událost.

    • 15.1.2019  20:10

    Tak už i Islanďany pohltil Netflix. A v jeho spolupráci natočili zajímavé, trošku depkoidná drama o tom, jak se nenápadně protnou dva ne úplně ideální životní osudy, aby si vzájemně něco řekli a opět se rozdělili. Je tedy pravda, že hlavní postavy mohli mluvit i trošku více, než jen pár nezbytně nutných vět, ale zase tu tvůrci poměrně věrohodně a upřímně představili situaci, která klidně v běžném životě může nastat. Plus jsem si užíval nádherné záběry na Island, které se nikdy nezevšední.

    • 15.1.2019  20:10

    Jedná se o jeden z nejlépe hodnocených filmů zde na ČSFD, kde hraje Chloë Grace Moretz. A jelikož je z těch mladých tváří jedna z těch nejšikovnějších, docela mě tento film, založený na pravdivých událostech, zajímal. A musím říct, že jsem, za možnost tento film vidět, moc rád, protože kdyby se mně nebo někomu v mém okolí stalo něco podobného, tak okamžitě budu vědět, na co upozornit. Často si říkám, že mám být rád za to, co mám, protože nikdy nevím, co se může stát. Když pak něco podobného vidím ve filmu v rámci nějakého pravdivého příběhu, tak samotné zamyšlení ohledně zdraví dostává úplně jinou dimenzi. Mozek v plamenech je přesně ten film, který dokazuje to, že bychom si měli vážit toho, co máme. Nejen v sobě, ale i kolem sebe. Nikdy totiž nevíme, co se může v nadcházející minutě stát. Plus Chloë tu svojí roli zahrála tak jako kdyby si onou nemocí opravdu prošla. Klobouk dolů.

    • 15.1.2019  20:10

    Nějak jsem za poslední dobu zaregistroval, že letité herecké legendy Hollywoodu si na sklonku své kariéry vystřihnou takovou, dejme tomu, osudovou roli spjatou s tím svým stářím. Smířlivou, tvrdou a nesmlouvavou roli ošlehanou životem, na kterou daný herec celý život snad i čeká. Hal Holbrook si přesně tuhle roli vystřihl v tomhle filmu. Přirozeně obyčejný, ale velice silný lidský příběh.

    • 15.1.2019  20:10
    Jan Palach (2018)
    ****

    Kdyby mi Jan Palach, coby Čechovi, nebyl tak blízký tématem, tak bych filmu vrazil tři hvězdy. Věřím, že pan Sedláček byl natolik precizní, že co se ve filmu děje týče, má vše založené na základě skutečností, které se dozvěděl, kde se dalo. Včetně samotné Palachovic rodiny. Nicméně jsem se chvílemi ztrácel v určitých momentech, které mi v kontextu celého filmu nedávaly smysl. Proč topil v té strouze to štěně? Proč tam byla ta milenka? Jsou to takové momenty, které příběhu a Palachovi samotnému nic moc nepřidají, protože se nijak nedovysvětlí a spíš to nasere. Prostředí, dobu a atmosféru tu nicméně režisér ztvárnil hodně věrně. Závěrečná scéna, na kterou divák čeká celý film, mi pak přišla poměrně rychlá a strohá, ale co u ní vlastně vymýšlet…Jan Palach je bezesporu zajímavý film. Skrývá v sobě mnoho myšlenek a ukazuje dobu, kterou bych nikdy nechtěl zažít. Komunisti vždycky byly svině, ale když to pak vidím ucelené ještě v televizi, je mi z toho hodně zle. Nechápu, kdo po tom všem dnešním komunistům opravňuje být součástí aktuální politické situace v naší zemi…

    • 14.1.2019  15:47

    Spike Lee, coby bezmezný podporovatel černé herecké kultury, má často svoje filmy plné menšinových názorů, které mně, coby Evropanovi, nic moc neříkají. Zbývá tedy filmařská kvalita a tu on bezesporu má. V tomto filmu dokonce bravůrně sladil white power a black power do jednoho uceleného příběhu, který se ještě, jak absurdně vypadá, opravdu stal. A jak říkám, v Americe je toto zřejmě stále aktuální, ale mně to, coby Evropanovi, přijde dost neuvěřitelné. Možná i proto mě film tak zaujal. Pravda tedy, že v prvních dvaceti minutách se neubránil, pro mě, zbytečným černošským scénám. Po chvíli se ale rozjede slušný herecký koncert mladého Washingtona a Adama Drivera. který je chvíli absurdní, ironicky vtipný, ale i napínavý a zakončí to slušnou politickou vsuvkou a letmým útočkem na Trumpa. Za mě rozhodně dobrý a jeden z nejzajímavějších filmů na téma utlačování černošské populace v USA.

    • 14.1.2019  15:32

    Je úplně jedno, jestli pan Menzel použije podklad od Bohumila Hrabala nebo Vladislava Vančury. Jeho způsob filmování je nádherně nostalgicky melancholický a pokaždé v něm dokáže naprosto dokonalým způsobem zahrnout neotřelý vtip, díky kterému si herce tehdejší doby prostě zamilujete. V tomto případě se například jedná o podle mě nejvýznamnější roli pana Abrháma. A všichni ostatní jej v příběhu nonšalantně doplňují.

    • 10.1.2019  20:22

    Až po shlédnutí jsem zjistil, že příběh je založen na úspěšné divadelní hře. A musím se přiznat, že docela chápu, proč je úspěšná. Naopak spíš nechápu, proč je tenhle film tak strašnej. Jak kdybych koukal na film s vtipem Ordinace v růžové zahradě.

    • 10.1.2019  20:15

    Životopisný hudební film, jehož fígl je, že nevypráví o konkrétním hudebníkovi, ale zaměřuje se na celé vydavatelství Chess Records. A to se mu daří velice dobře. Samotní hudebníci tu pak jsou představeni mnohdy zkratkovitě, ale i to málo stačí, abyste si dokázali udělat představu o tom, jak to v té době vzniku rock n rollu v Americe asi vypadalo. A to je podle mě naprosto dostačující k tomu, abych dostal to, co mi film o vydavatelství může nabídnout. Skvělý zážitek podtrhnutý skvělými herci. Nejsympatičtější ze všech mi přišli Chuck Berry a Muddy Waters. Plus při psaní tohoto komentáře mi musela v pozadí hrát jejich muzika...

    • 10.1.2019  20:11
    Sidney Hall (2017)
    ***

    Přesně, jak tu uvedl uživatel Enšpígl. Film roste a padá na Sidneym. Největší deviza filmu pramenící z tajuplného samotářství Sidneyeho v přítomnosti, je utopeno v paralelním vyprávění jeho minulosti, které rozebírá to, proč se ze Sidneyeho stal samotář. Po shlédnutí jsem byl ale poměrně na rozpacích. Nevím, jestli jsem v těch myšlenkách, co film nabízel, dokázal najít něco, co by mě víc vtáhlo do děje.

    • 10.1.2019  20:08
    Případ pro rybáře (TV film) (2013)
    ***

    Musím se přiznat, že jsem to čekal daleko horší. Nakonec mě Viktor Preiss a David Matásek velice mile překvapili a docela jsem si tu jejich pohodičku na rybách užíval. Nutno dodat, že největší deviza této detektivky je v samotné skladbě herců, která se zde vysloveně povedla. I proto se rád podívám na další díly.

<< předchozí 1 2 3 4 49 97 144 192
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace