Malarkey

Nicolas Cage už je dneska pojem ale i stav mysli On, jak kdyby se zasekl v čase, a pořád se snaží jet to svoje mystično, které když není přehnaně extravagantní, tak je vlastně docela zábavné. Brána temnoty je třeba přesně v tom duchu. Ani bych vlastně neřekl, že jsem viděl béčko. Mně se to líbilo. Ze začátku to působí jako psychologické drama, vzápětí se to překlopí do hororu a nakonec do námětu přispěje nějaká ta keltská mytologie a máte pocit, jak kdybyste se ocitli ve volném pokračování Lovců pokladů. Takové filmy mám rád, evokuje mi to devadesátky včetně toho závěru a musím říct, že nemám důvod se k podobným filmům nevrátit. Takže Nicolasi, tady si u mě zabodoval. Dobrej oldschool mysteriozní thriller.

Jsem ve stádiu, kdy herce z mládí, které jsem v dětství žral, dneska vídám ve filmech po boku s jejich dětmi, kteří ale vypadají jak oni v devadesátejch letech. Trochu deja vu, ale je to tak. Na Blíženci je třeba sakra vidět, že film točí někdo zkušenej, a že Ang Lee už i v devadesátejch letech ukázal, zač je toho loket. Jenom na dnešek už je takový film spíš rutina, než něco, co stojí za to si zapamatovat. Akce dobrá, efekty v pohodě, dialogy slabší, příběhově na úrovni pětiletého dítěte. Ok, Hollywood to dnes tak chce, tak dám solidní tři hvězdy a myslím si, že do pár měsíců na Blížence s poklidem v duši zapomenu.

Zajímavá terapie. Byl jsem hodně zvědavý, jak si tímto filmem Shia uzavřel životní kapitolu jménem rodina a nakonec to nebylo, tak šokující, jak se tvářilo. A jelikož je tento film hlavně o jeho tátovi, tak můžu říct, že divnej byl, to bezesporu. Ale bývá to i daleko horší. Navíc Honey Boy byl i docela art, takže jsem měl co dělat, abych si v něm našel něco, co by mě vysloveně bavilo. Nejlepší na filmu byl ale asi až samotný závěr ve spojení s hudbou Boba Dylana. Je to smutné, ale život jde dál. Snad to Shiovi pomůže být lepším člověkem a lepším hercem. Nezlobil bych se. Kouzlo osobnosti bezesporu má.

Bez Branagha by tenhle film byl absolutní průser. Takhle je to jenom průser. Režisérsky je tu totiž akce, které nemůžete nic upřít. Digitál v pohodě, dává to smysl. Horší je to s tím, že ač jsem Artemise jako dítě četl, tady jsem nemohl vystát tu jeho arogantnost dvanáctiletýho kryplíka. Už v první scéně by zasloužil profackovat a pak už se to s ním jenom táhne. Snaha o novou fantasy sérii po vzoru Harryho Pottera by tu byla, jenže zatímco Chris Columbus ze všech dětí dokázal udělat děti, které milujete, Kenneth Branagh z Artemise v první minutě udělal kluka, kterého nesnášíte…a přejete mu jen vše to nejhorší.

Na Slunci se v posledních letech vyloupla další výrazná postava komediální filmové kultury – Rebel Wilson, tak by byla hloupost hollywoodských producentů toho nevyužít a nezneužít její komediální talent v nějaké přímočaré komedii. Navíc v této ji excelentně sekunduje Anne Hathaway. To tedy k plusům. Po komediální stránce počítejte s totální klasikou. Chvíli lepší, chvíli horší, ale na odpočinek absolutně ideální.

Beach Boys jsou určitě top kapelou v oboru, která u nás ale kdovíjakou slávu doslova nezažila. Pro mě osobně ale znamenají pár jednoduchých pozitivně laděných hitů, které nelze vypudit z hlavy a hlavně film 50x a stále poprvé, jejichž hudba je v tomto filmu poměrně zásadní. Na tento film jsem tak byl docela zvědavý a doufal, že tvůrci to pojmou originálně. A opravdu pojali. Moc se mi líbilo, jak se tvůrci v rámci jedné stránky filmu zaměřili na skládání samotné hudby. Brian Wilson je nesmírně zajímavá postavička. Nejenom, že má hudbu v krvi, on i po životní stránce má co vyprávět. Námět, který se rozhodli v rámci jeho životního příběhu zfilmovat v tomto kousku, byste do něj ani netipli. I když otázka, do kterého hudebníka v Americe byste to tipli. Já byl docela v šoku, v šoku hlavně z postavy doktora, kterého zde hraje Paul Giamatti. Je opravdu možné, aby někomu mohlo něco takového v Americe procházet? Jelikož ale vím, že v Americe je možné všechno, rovnou si na tuto otázku odpovím. Možné to je. Love a Mercy je tak jednoznačně zajímavý a hlavně velice nezvyklý příběh leadera jedné nenápadné kapely, které v té době přímo konkurovala Beatles. A měla proč.

Franco Nero si jde vložit těžce vydřený peníze do spořitelny a přesně v ten moment se jí místní gang rozhodne vykrást. A nejen, že Franco dostane po držce, oni mu ty peníze ještě seberou. Vztek je ale mocná svině a tak se rozhodně mstít…a u toho se tváří hrozně zangažovaně a víceméně i dost parodicky, až šíleně. Nevěděl jsem, jak moc film brát vážně a tak jsem ho bral tak, jak to šlo a užíval si hlavně akční honičky. Ty jsou na svojí dobu standardně poctivé.

Třetí díl logicky pokračuje v příběhu dvou předchozích dílů, ale s tím rozdílem, že z toho tvůrci místo duchařského hororu udělali takový skoro soft teen horor, u kterého se místy spíš bavíte, než děsíte. I tak si ale za ten nenápadně nápaditý posun film vysloužil tři pohodové hvězdy. Je to trošku jiné, než byste čekali, ale v rámci třetího dílu je to vlastně krok dobrým směrem.

Pro milovníky Star Treku povinnost a absolutní nostalgický důraz na minulost. Tam předpokládám, že žádné z očí nezůstane na konci suché. Pro ne doslovné milovníky Star Treku, ale občasné nadšence pro ten svět (viděl jsem vlastně jen Star Trek: Nová generace, a v rámci tohoto seriálu to dost pomohlo), velice solidní sci-fi seriál se skvělým příběhem, návratem některých významných postav a perfektními efekty, které dají připomenout tomu, jak skvěle můžou vypadat vesmírné boje. Těch deset dílů jsem sice nedal na jeden zátah, ale musím říct, že i tak to stálo za to. Jestli něco splnilo očekávání v rámci posledních let, tak určitě tento seriál.

Za mě teda rozhodně příjemné překvapení. Toni Collette si tu arogantní mrchu užívá, Harvey Keitel je správně štramáckej a Rossy de Palma? Ten film je prostě její. Jak dostane prostor, tak baví od začátku až do konce. A jelikož má film i krásu v podobě nesmírně půvabné Joséphine de La Baume, tak s radostí přidám i jednu hvězdičku a zaokrouhlím na solidní čtyřhvězdí.