Malarkey

Taková skandinávská variace na Teda Lassa. Jen vážnější, feminističtější a místy více i méně fotbalovější (dle konkrétního dílu). Norové si tu ale udrželi svojí standardní filmařskou kvalitu včetně i dobře nasnímaného krásného prostředí. Některé díly byly třeba vysloveně super. Horší to ale bylo s jednotlivými vztahy v tom městečku. Třeba Helena byla místy fakt na ránu. A to i přesto, že jsem jí coby první trenérce mužského fotbalového týmu přál veleúspěch. Její chování místy bylo hodně za hranou. Stejně tak i její dcera. Ta v dění byla úplně navíc a s fotbalovým světem neměla pranic společného. Její pubertální výjevy byly největším kamenem seriálu (když teda pominu ty ultra zbytečné LGBT momenty) a táhnuly je dost ke dnu. Naštěstí pak vždy přišel nějakej díl, kterej se zaměřil na fotbal a já byl nadšen. A to v obou sériích. Vztah k fotbalistům (a některým obzvlášť) se naopak tvořil velice snadno. Dvě série jsem nakonec slupnul jako malinu a musím říct, že zakončení tohoto příběhu bylo více než hezké. I přesto, že se plánovala třetí série, která se asi nikdy nezrealizuje, seriál není obsahem, ani jeho závěrem, ztrátou času.

Jedna z těch pohádek, která svojí vážností a temnotou působí víc jako fantasy, což je vlastně na dnešní poměry dobře. Škoda jen, že se tu řada momentů opakuje (asi pro levnější produkci), a že tu řadu herců ani neznám. Nečeští kolegové ale nebyli vůbec zlí a Marián Labuda to s Pavlem Zedníčkem hezky uvolňovali.

Herecká smetánka šedesátých letech v plném znění. K tomu historický námět s vtipným podkresem, kterému by kdejaký dnešní scénárista mohl tiše závidět. Pravda je, že tehdejším scénáristům šlo to podobenství opravdu mimořádně a černobílá kamera tomu přidávala patřičnou syrovost. Pak stačí pár hrátek se stínem, pár pěkných záběrů, ten balík herců, co na ně dneska každý vzpomíná a máte o zážitek postaráno.

Pomalu se mi děje to, že mám problém u teen seriálů přijmout ty mladé. U dětí, jako v případě Stranger Things to šlo docela v pohodě, ale u mladých se mi děje to, že jednak ty postavy nechápu a jednak mě otravují. Není to poprvé a zde se mi to zopakovalo. Young adult horor od Mike Flanagana, na kterém jsou sice tvůrcovi kvality vidět, ale zároveň mě to vůbec nebavilo sledovat. Atmosféru si to chvíli vytváří, abyste si po půl hodině uvědomili, že vlastně vůbec nevíte, co se tam děje. A pokud už se něco děje, tak jestli Vás to obecně vůbec zajímá. Podobný pocit jsem měl s autorovou Půlnoční mší, tak nevím, jestli to je náhoda nebo se svým nejlepším projektem (Haunting of Hill House) se autor nečekaně rychle vyčerpal.

Slabší Vejdělkův kousek z těch čtyř mikrofilmů, co natočil v roce 2022 pro ČT. Slabší především v ději, potvrzující, že ne vždy běžný lidský námět s dobrými herci, dělá adekvátní zážitek. Tady to bylo fakt těžce o prdu a Hynek Čermák buď zhubnul a nebo tu námětem působil daleko hubenějc, než za časů Ganstera Ka.

Nepochyboval jsem o tom, že by si HBO pokazilo reputaci na jejich největší značce. Už z kraje bylo patrné, že na hercích patřičně zapracovali a nachystali zde přední britské herce a přidali k tomu pár zajímavých překvapení. Tedy tak, jak se k tomu postavili v původní Hře o trůny. Pak už záleželo, jak se s tím poperou scénáristi a ti se naštěstí poprali poměrně se ctí. Osobně jsem tu nezažil žádný vysloveně ultra epický moment, který by mě oddělal natolik, že bych bez seriálu nemohl žít (až na závěr). Hra o trůny mě ostatně ovládla až na druhou (třetí) sérii. Nicméně základ udělali hodně solidní. Teď už jenom, jakým směrem se to bude vyvíjet. Nejzajímavější herci v první sérii jednoznačně Paddy Considine, Olivia Cooke, Milly Alcock, Matt Smith a Rhys Ifans. Uvidíme, co přijde dál...

Komorní válečňák není úplně standardní žánr. Tady Vám k dobrému zážitku stačí jeden postřelený voják schovaný za zdí, druhý se valící někde v poli a třetí - sniper - pozorující oba dva, diskutující s postřeleným přes vysílačku. Zajímavý kousek. který svojí komorností dokáže zaujmout.

Krásný zvířecí příběh! Z těch zvířecích asi jeden z nejkrásnějších a nejvážnějších. Togo má poměrně jednoduchý děj a i když se během filmu nic moc neděje, protože se vlastně jedná o takový road trip napříč aljašským pohořím s psím spřežením, tak závěr je neuvěřitelně emotivní. Ten mě popravdě totálně oddělal.

Něco na tom Jirkovi Havelkovi musí být, když už se mi po druhé stalo, že jsem viděl jeho film a svým stylem a humorem mi připomněl nejslavnější komediální období československé filmové éry. Mimořádná událost je mimořádný film. Stylem, humorem, provedením. Herci záměrně přehrávají, ale nedochází tu k parodii. Každá z těch postav je osobitá, zábavná. Mnohdy i hodně zajímavá. Těch 103 minut uteklo v tom motoráčku jako prd, a že jsem si to tak užil neovlivňuje ani to, že rád jezdím vlakem. Tohle je opět povedená záležitost a ctí kvality režiséra předchozího filmu. Už teď se nemůžu dočkat, s čím přijde příště.

Náhodně jsem přišel do obýváku a tam začínal tenhle film. Věděl jsem, že je z Netflixu, ale tak nějak jsem si sednul a pro respekt k Mile Kunis jsem na něj koukal. No a byla to chyba. Přijde mi, jak kdyby scénáristi v Americe už nevěděli, co pro ono téma udělat víc a tak vytvořili postavu, na kterou navalili všechny možné hrůzy mládí. Po pravdě mi to přijde už moc...