Mikvinde

Souhrn těch nejprofláklejších stereotypů z pohledu zastánce starých pořádků z let osmdesátých. Co jsem to konzultoval s členy a sympatizanty jiných subkultur, dopadlo to podobně, jen přehled povrchních klišé.

Poprvé zhlédnuto pár týdnů po premiéře s malým nadšením. V té době mi to připadalo jako souhrn stereotypů a klišé. S několikaletým odstupem jsem smířlivější. Počáteční dezorientace a naivita Navorského a postupné seznamování s prostředím a aklimatizace, je roztomile poutavé. Romantická epizoda s krásnou Catherine Zeta-Jones má neočekávané, a tedy osvěžující vyústění. Ke konci už film trochu ztrácí tempo a vzrušení, přesto je to pořád příjemný odpočinkový rodinný film na neděli. Steven Spielberg má na svém kontě mnoho lepších filmů, nicméně i tenhle film stojí za to občas zkouknout a fandit zpočátku zmatenému Viktorovi, který čelí systémové aroganci a byrokracii extrémně zásadového úředníka.

V 90. letech, po pádu železné opony, běžely i odpoledne v televizi takové skvosty, jako Formanovy filmy, viděl jsem tento film poprvé a dodnes cítím ten dojem a pocit z něj. Tenhle film má mnoho rovin, není jen ploše o rasismu, ale o lidské nátuře a kolektivním myšlení v určitých situacích. Existuje určitě mnoho jiných vážných i komických forem eskalace, ale tunhle považuji za příkladnou a nebojím se tvrdit i edukativní. Proto mě mrzí, že tenhle Formanův film není tak známý, jak by si zasloužil. Což se dá otestovat humornou poznámkou, že je to příběh o hovně.

I dnes nadčasová a pro mě osobně naprosto kultovní klasika, kterou jsem jako dítě ještě ve školce postupně chápal a později bezmezně obdivoval. Přestože je nám okrajově propagován utopický komunismus v budoucnosti, pozorný divák si všimne i pár narážek na Huxleyho a můžeme spekulovat, zda i rok 1984 je či není náhodný. Příběh je napínavý, poutavý i pro zasmání a pro všechny generace. Charaktery postav nejsou pouze paušálně černobílé a některé téměř dokonale ztvárněné. Pro některé herce to byly podle mě i životní role, jako třeba pro představitele akademika Filipa – Richarda Josef Bláhu a zejména představitele doktora Nolla Jiřího Datla Novotného. Postava akademika se dostala dokonce do soudního sporu, kdy muselo být Jméno Filip změněno na Richard, ale pozorný divák si všiml, že někde byla změna jména zapomenuta a opravena až při dalším vysílání. Naštěstí akademikovo jméno v seriálu mnohokrát nezazní. Je to seriál opravdu pro každého a každý si z toho dle věku, znalostí a zkušeností vezme to své. Mimochodem, poslední díl se jmenuje Návrat do budoucnosti a vznikl 2 roky před stejnojmennou trilogií. Významná je v seriálu i hudba a klíčové postavy mají i svůj motiv. Zajímavostí je, že Svobodovu hudbu nahrála skupina Elektrovox, což byl krycí název pro členy Pražského výběru. O významnosti tohoto seriálu svědčí i fakt, že o něm jen v Česku byly natočeny již dva dokumenty. Z té doby Návštěva u Návštěvníků a v rámci dokumentu o českých seriálech Pokračování příště. :) A co znamená humidovat, angličtináři tuší, ale opravdu nikdo neví. A kdo si nepoustěl zpomaleně Karasovo šeptání velkému učiteli Drchlíkovi v předposlední scéně posledního dílu, nechť hodí kamenem. ;)

Klasika, která se u nás moc často nevysílá, s pověstným československým dabingem. Nejedná se o biografii, ale spíš pohádku, která je však pojatá poutavým způsobem a mě konkrétně zasáhla natolik, že jsem se jal studovat obor elektrotechnický a moje první seminární práce byla na téma Vznik a vývoj elektrického světla. Film je částečně poplatný době a s dalšími novými informacemi mizely i ideály. Přesto má tento film díky zpracování a hlavnímu protagonistovi Spenceru Tracymu svou hodnotu. Pro mě osobně nesmírnou.