Dudek

V rámci žánru naprostý průměr, který nenadchne, ale ani neurazí. Klasický příběh o chlapci, který si uvědomí priority a dotáhne díky svému nespornému talentu hudební sbor až do finále velké soutěže o padesát tisíc. Drumline nemá žádná esa v rukávu, jede přesně dle starého známého schématu, přesto však solidně zabaví. Ano, přiznávám, není to žádná pecka a nejspíše na tento snímek brzy zapomenete, ale pokud se nudíte a nemáte co dělat, je to jedna z věcí, která vám pomůže z nudy ven.

Odvážný pionýr se za pomoci moudrého náčelníka veřejné bezpečnosti pouští do pátrání po pachatelích hrůzného činu. A vlastně proč ne? Na české poměry je tahle podívaná opravdu zábavným snímkem, který obstojí před většinou věkových kategorií. Zajímavé dějové linii se daří bez zbytečných odboček jít rovnou k meritu věci a bez výraznějšího škobrtnutí se dohnat až k závěru a tedy vyřešení kriminálního případu. Navadu tu není ani atmosféra, ze které je krom samotné doby, kdy byl snímek natočen cítit i jistý trampský duch, kterého rozpozná snad každý táborník. Třetí skoba pro Kocoura je snímek, terý mám rád již velmi dlouho a pokáždé se mi na něj daří dívat se s novými pocity...

Black jack přeci jen není tak vděčné téma jako poslední dobou čím dál oblíbenější texas hodl'em, ale i přesto si tahle hra zasloužila lepší zpracování. Snaha tvůrců zapůsobit na mladé publikum se zasekla někde v půli cesty. Z části zajímavý příběh není příliš cool, i když k tomuto dojmu má několik scén přeci jen nakročeno (!). Největším průšvihem je však scénář, který na sebe bez ladu a skladu vrství jednu scénu za druhou, aniž by dodržoval nějakou strukturu (jako nejjednoduší příklad poslouží samotné akce v kasínu, které se od sebe vůbec ničím neodlišují). Děj se tak mění v změť neustále se opakujících scén. Samotná zápletka je primitivní, ale snaží se s využitím podivně konstruovaných matematických pouček kontrolovat chytrým dojmem. V podstatě je to velká předvídatelná nuda...

Všechna čest, musím uznat, že tenhle snímek se mi líbí čím dál více. Michael Bay na to šlape již od začátku, kde se mu podařilo chytnou mě při úvodních titulkách chytlavým songem a příjemným obrazovným doprovodem a nepustil až do konce. Brilantní práci s filtry a hudbou ale není zřejmě nutno připomínat, neboť tyto dva prvky, jsou algou a omegou pro většinu Bayových filmů. Island je primitivní a velmi laciný, ale je třeba uznat, že funguje a dokáze zabavit. Akčním scénám nechybí schopnost strhnout, i když jistě nejsou tak kvalitní jako v příbuzném I, Robot. Island však dokáže zaujmout více prvky... Tím prvním je samotná vize budoucnosti, která působí velmi uvěřitelným dojmem, neboť se jí daří neskutečným dojmem pojit současné prvky s hi-tech novinkami, což dává efekt přirozeného vývoje, divák se tak může ve vzdálené budoucnosti cítit jako doma a dá se říct, že jej zbytečné inovativní prvky nevytahují z centra dění. Dále se tvůrcům daří diváka si omotat kolem prstu postupným přerodem, kdy zpočátku se zdá vše v pořádku a perfektně fungující, ale spolu s otázkami hlavního hrdiny nás začnou nahlodávat pochybnosti... Když se ale zaměříme na samotný scénář, je třeba bez jediné pochybnosti uznat, že Island funguje tak dobře hlavně díky perfektní režii, která snímku dodala spoustu pozlátka... Na scénář doplatila třeba i nevýrazná postava Seana Beana, který ovšem předvádí herecký koncert a strhuje na sebe to minimum prostoru, které má. Vysoce efektivní podívaná s příjemnou zápletkou mi dala všechno co jsem chtěl, jistě, mohlo by to být lepší, zejména v druhé polovině, která se až přiliš nechává pohltit již viděným. Jsem nadšen a potěšen... Škoda jen že tvůrci nepřišli s nějakým černějším koncem, ale ty se vlastně nenosí, že?

Velmi povedená rodinná podívaná, která funguje již od úvodní titulkové pasáže doprovázené neskutečně rytmickým doprovodem. Rib Minkoff nejspíše moc dobře ví co chce a daří se mu držet zábavný nadhled bez jediného škobrtnutí. Příjemná dějová linie je podtržena funkčním hereckým obsazením, v němž mi příliš neseděl jen Michael Angareno. Hlavním problémem snímku však není paradoxně to že vykrádá kde jen to jde - v jedné scéně mi chybělo dokonce jen ono známé "Kraj, Pytlík." - nýbrž klasická nemoc absolutní většiny současné filmové produkce. Forbidden Kingdom i přes svou profesionalitu a solidní zpracování nedokáže vnitřně vůbec nijak zapůsobit. Je ovšem třeba přiznat, že snímek má výborné tempo a diváka prostě a jednoduše nepustí. Na zajímavé postavy - zejména pak obě role hlavních asijských představitelů - je radost pohledět a jednotlivé bojové scény jsou i přes svou předvídatelnost pohlazením po duši. Obrovskou radost jsem měl dokonce i z Jackieho Chana, jehož bojový styl omílaný v každém jeho filmu mě již omrzel, ale ve Forbidden Kingdom jakoby byly všechny předchozí souiboje zapomenuty. Velmi jednoduchá dějová linie zde není překážkou, právě naopak, jedná se o film, který přesně trefuje onu známou kinematografickou mezírku.

Mírně zvrhlé, ale hlavně zatraceně zábavné. Jeden z nejsympatičtějších snímků poslední doby, kterému se daří držet po celou dobu strhující tempo a bavit diváka. Navíc soudě dle zdejších (přehnaných?) rekací se tomuto filmu podařilo překročit jisté meze a dokáže některé diváky znechutit. Pathology je snímek, který mě vrátil do dětství, kdy jsem přimo toužil být soudním patologem. Zahrajeme si hru?

Jedna vlaštovka jaro nedělá. Upřímně, nějak mi došla trpělivost a odmítám dávat filmům hvězdičku za určité prvky, když se ukazují jako celek absolutně nevydařené. Téměř tři hodiny dlouhá nuda o ničem. A hodnotit extra herce, vizuální stránku a hudbu, tak to pardon, ale od filmu tak nějak očekávám, že tohle všechno bude fungovat na jedničku. Scénáristický výkřik do prázdna, kterému ani Wolfgang Petersen nedodal grády.

Tradiční horor s netradiční zápletkou, v jejímž středu neční nic menšího než po čersvém masu toužící rostlinky. Dokud příběh plynul pomalu, byl jsem docela spokojen, odstrašení přišlo až po nepříjemném zjištění, že ony tajmené květiny jsou logicky uvažující tvorové (!), kteří dokonce dokáží svou oběť vábit pomocí zvuků mobilního telefonu. Je ovšem třeba uznat, že tvůrcům se podařilo dodat snímku působivou atmosféru, která sice není děsivá, ale paradoxně vám možná připomene vaší zahraniční dovolenou. Díky počáteční nevědomosti a hlavně velmi dobře volenému rytmu snímek dobře uteče, tedy až na nepříliš povedenou seznamovací část. Od chíle kdy jsou hlavní postavy na cestě k pyramidě směřuje snímek velmi rychle do svého nepovedeného dvojího - zbytečně efektivního - finále. Smůle je ovšem v tom, že oba konce jsme jakožto žánru znalí čekali a právě ono zdvojení nepůsobí příliš dobře.

Nedoporučuji číst komentář pokud jste tento snímek neviděli, obsahuje spoustu spoilerů. A nakonec jsem přeci jen zklamán, na dvojici geniálních trailerů dá vzpomnout jen prolog a pak se příběh žene vlastní neoriginální cestou. Čekal jsem totiž něco jiného než klišoidní horor, který překvapí asi jen sympatickou hereckou dvojící a řekněme docela uvěřitelným dějem. Jak už napsal kolega petero, tenhle horor nemá ani pointu, což bych normálně nepovažoval za žádnou chybu, ale je třeba uznat, že konec, kterým Cizinci disponují je přinejmenším podivný. Na jednu stranu překvapí svou nevybíravostí neboť rozhodně nepatří do šuplíku s happy endy, na stranu druhou motivaci nezvaných hostů k psychickému teroru v podstatě nepoznáme, můžeme hádat, že je to jejich zvrácenou zálibu ("Zhřešilas?"). "Proč to děláte?"; "Protože jste byli doma." To ovšem bohužel není jediný problém tohoto horoucně očekávaného filmu. Jedním z mála kladů jsou masky hlavních hrdinů, které jsou příjemnou upomínkou na slavně slashery a u většiny dnešních žánrových snímků absentují. Cizinci totiž mají minim - pokud vůbec nějaké - nezapomenutelných scén, ale nebudeme předbíhat, vrátíme se na začátek... Prologem nás provede zvučný hlas upozorňující, že děj Cizinců je inspirován skutečností a právem hysterická telefoniska, která se stává první (ve filmu) obětí lidí s podivným koníčkem, přičemž její hlas je bodbarven obrazy videa které jako by z oka vypadlo reklamním materiálům nějaké realitní agentury. Ale to nepovažuji za důležité, hlavní jsou milenci, kteří se objevují na scéně po tomto prologu. Je jasné, že mezi oběma visí ve vzduchu poněkud dusno. Během chvilky se díky nešťastnému prologu, kterému se daří zbořit tu špetku napětí, která ve filmu byla, dozvídáme co se stalo. Poté už se děj řítí očekávatelným směrem, nezvaná návštěva přichází zprvu neškodně ("Je doma Tamara."), aby po odjezdu manžela pro cigarety vystrčila své růžky a udělala ze života Kristen peklo. Stupňování napětí a perfektní režie fungují neustále, to co na co příběh doplácí zejména jsou jednoúčelné hry na efekt a spousta klišé. Jako ve většině hloupých hororů se i zde se bohužel za jednotlivými postavami několikrát zjeví Cizinec v masce a buď je pronásluje nebo jen stojí v záběru, aby po chvíli jen tak zmizel. Tahle hloupá hra s divákem pokračuje až do konce stopáže, kdy dojde k odložení masek a nečekanému - ovšem příjemnému - závěru. Ač se příběh snaží přiblížit povedenému konci Straw Dogs, přiliš se mu to díky vlastním chybám nedaří. Tvůrci nám sice ukáží, že dům (ucpaný komín, ukradené telefony) ani okolí (rozestavěné "stráže") nejsou bezpečné, ale nemá to v podsatě žádný efekt, zvláště když se dozvíme že Cizinci přišli hlavně tropit hodinu a půl dlouho trvající neplechu, aniž by se hlavních postav příběhu dotkli - a že k tomu měli sakra blízko. Děj je bohužel též předvídatelný, očekávaná návštěva přijede jen proto aby se stala první obětí, i když zde je třeba uznat, že svůj účel splnila víc než dobře... Cizinci měli nakročeno k vynikajícímu výsledku a to i navzdory neoriginálnímu příběhu, šlo jen o přístup a ten se příliš nepovedl. Snímek, který potápí sám sebe zbytečnostmi nemůže fungovat. Je jasné, že se tvůrci snažili děj něčím zaplnit, ale určitě by to šlo i jinak...

Žádná velká bomba se nekoná, na druhou stranu je třeba uznat, že Zombie Strippers přináší ohromné množství zábavy a i přes svou levnost rozhodně nenudí. Sám jsem byl překvapen, kolik humoru v tomhle béčkovém diamantu je. Prakticky od začátku je na co se dívat a ač několik vtipů nefunguje zrovna na jedničku, je celých 96 minut (!) žánrovnou lahůdkou. Většina stopáže je naplněna zombie tanečky, které rozhodně nejsou k zahození a v tom zbytku si určitě každý najde své. Politickým nádechem jsem byl několikrát řekněme zaskočen - ale pouze v dobrém slova smyslu. Třešničkou na dortu je pak klasicky ďábelský Robert Englund... Rád bych věděl, co na to Schwarzenegger. Po Doomsday druhé největší překvapení letošního roku a další snímek, který jede ve velkém tempu...