Lima

Lima

Libor M.

Česko

3261 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 16 32 47 62
    • 5.8.2017  23:34
    Santa Claus (1959)
    *

    Západnímu publiku známý jako kultovní špatný film a bizarní zážitek v jednom. V poměrně unikátních kulisách (celá ta studiová výprava musela stát strašný peníze) se tu vypráví příběh Santa Clause, který jakoby po vzoru KGB špicluje děti (dalekohledem, odposlouchávacím zařízením v podobě ucha na satelitní anténě), jestli jsou hodné a nedělají neplechy, zaměstnává kouzelníka Merlina pro výrobu „snícího prášku“, dále kováře s bizarně nalepenými chlupy na hrudi kvůli výrobě patentního klíče, který odemyká všechny dveře, vibračním pásem si masíruje břicho, aby shodil kila a vešel se tak do komínů a neustále, NEUSTÁLE, se celý film směje jako zkouřený. Jeho protivníkem je tady čert, navlečený v rudém overallu, který má za úkol přesvědčovat děti, aby kradli a rozbíjeli okna kamenem a hlavně se snaží vyšachovat Santu, což pokud se mu nepodaří, bude se za trest stravovat jenom polárkou, což jak praví, mu „nedělá dobře na zažívací ústrojí“. Děti pronášejí moudra jako „krást je zlo a já nechci být zlá“, všechno je to takové pozitivní a sluníčkové, že se vám skoro chce fandit těm třem malým hajzlíkům, co čekají na Santu na střeše u komína, aby ho svázali do pytle a „udělali z něj svého otroka“. Do toho zní neustále „Rolničky, rolničky“ (furt dokola a dokola, až vám mozek chce vyskočit z hlavy), a pokud přežijete úvodní příšerně nudné čtvrthodinové defilé dětí celého světa, kdy se Santovi na monitoru zjevují názvy států celého světa a jejich obyvatelé – děti – zpívají místní lidovky, tak potom přežijete už všechno. Neuvěřitelný bizár, kdy jste na konci z toho všeho tak psychicky unavení, že ani ten Santa nepomůže.

    • 24.7.2017  20:13
    Dunkerk (2017)
    *****

    Pomo, ty jsi to prostě jenom nepochopil. Tohle není „nefukčne zostrihané“, ale naopak geniální tvůrčí záměr Nolana. To, jak v tomhle filmu pracuje s časem, jak vypráví tři dějové linie skrze různá časová rozpětí a pak je s chirurgickou přesností mistra hodináře slepuje a na konci nechá protnout, aby tak dosáhl katarzního účinku, to je zkrátka obdivuhodné. Brilantní scenáristická práce. Navíc tenhle film má tak vysoké produkční hodnoty, že bych ho neváhal přirovnat k válečným epikám Davida Leana. Holt, kdo umí, ten umí. O tomhle filmu se v budoucnu budou psát rozsáhle slohové práce na filmových školách a filmoví teoretici ho budou rozebírat do aleluja. Oscary už teď jisté.

    • 16.7.2017  10:57

    Tenhle film má „ksicht“. Jde jednak maximálně naproti fanouškům herní série, ale zároveň se snaží o osobité umělecké pojetí assassinského univerza. V pasážích ze středověkého Španělska je vizuálně nádherný, zobrazení Animusu je odvážně jiné (a lepší!), než známe z her a i když mě to emocionálně nechalo chladným, oceňuji osobitost, kterou přinesl Kurzel a cítím z toho jeho snahu natočit co nejlepší film, který nebude jen nudným popisným převodem hry. Výsostně umělecky zaměřený Kurzel mě prostě baví. Škoda, že lidé jeho poctivý přístup nedocení a že nebude pokračování.

    • 6.7.2017  01:03

    Režisér James Gray jako by ani nepatřil do současného světa. Takhle se filmy vyprávěly v 50. a 60. letech, v době přemýšlivých velkofilmů Davida Leana, tj. pomalu, rozvážně, s důrazem na vykreslení postav, s výrazným hlavním představitelem (charismatický Hunnam byl ideálním volbou). Dnešní zpovykaná děcka, odkojená ´Rychle a zběsile´, marvelovkami a podobnými blbinami na steroidech, nechť popojdou o dům dále, ty tohle neocení. Tady se upřednostňuje silný příběh, a tak to mám rád. __ PS: Charlie Hunnam je borec. Není v současnosti mnoho charismatičtějších herců, než je on. Doufám, že komerční neúspěch jeho posledních dvou filmů mu u producentů nezlomí vaz.

    • 4.7.2017  23:37
    Paterson (2016)
    ****

    Je to taková poezie všedního dne. Film tak příjemně plyne, nic se tady nehrotí, nějaké hluboké přepjaté emoce se nekonají (i tu nepříjemnou událost v závěru přijme hlavní postava se stoickým klidem) a nad tím vším se klenou Patersonovy básničky, z nichž některé se mi fakt líbily. Celé je to hozeno do takového chill-out modu, jak pomalu a rozvážně Paterson recituje své básně, tak klidně plyne i příběh a kouká se na to moc hezky. A Adam Driver je skvělý herec. Skvělý. Jeho je na nějaké šaškování ve Star Wars škoda (to už pochopil i Scorsese).

    • 27.6.2017  19:56
    Lion (2016)
    ***

    První polovina, odehrávající se v Indii, je skoro na plný počet. Člověk si jenom uvědomí, jak zhýčkaná a rozmazlená naše Západní civilizace je, se všemi přeplněnými supermarkety, hygienickými standarty a dostatkem pitné vody. Ty indické reálie jsou zde fantasticky podané, podobně působivě v nějakém studiovém hollywoodském filmu naposledy před 9 lety v Milionáři z chatrče. Bohužel zbytek filmu je natahované cosi, co by se v klidu dalo odvyprávět za 10 minut, přitom emocionálně mě to jen lehce lízlo. Je to škoda, potenciál tu byl. Ten film je jenom důkazem, jací mistři jsou bratři Weinsteinovy v propagaci svých filmů v předoscarové sezóně, krásně to chlapci dokážou u akademiků a novinářů protlačit, ty nominace jsou úplně mimo.

    • 27.6.2017  17:10

    Nedivím se zařazení tohoto kousku do programu ´Festivalu otrlého diváka´. Čeští Monty Python? Ale houby! Postnormalizační fraška, s humorem na úrovni tehdejších TV estrád. Chce to být tak hrozně nespoutané, tak hrozně crazy a dada, až je to jenom směšné a úmorné. A Felix Slováček vám k tomu krásně zafouká. __ PS: Bylo mi líto talentované Laďky Kozderkové a toho malého baculatého selátka.

    • 10.6.2017  22:42
    Mumie (2017)
    *

    Zcela nehodné „starpower“ Toma Cruise. ___ No jo, o dobré originální scenáristy je v áčkové hollywoodské produkci nouze, nebo o ně není zájem a tak se recykluje a oživuje do zblbnutí a vytváří se nová filmová universa. Své má Marvel, své má DC Comics a počínaje tímhle filmem i Universal, s prudce originálním názvem „Dark Universe“, které se snaží oživit ikonická monstra z hororové série z 30. a 40. let minulého století. Jenže jako prvního běžce vyslali líného lempla, který by závod na sto metrů prohrál i se želvou. Tohle je veskrze rutinní, uzívaná, až béčková stominutovka. Dobře, dejme tomu že prvních cca 40 minut jde ve stopách nějakého průměrného dobrodružného kousku s hlavním hrdinou a sličnou vědkyní po boku, kdy se sympaticky střídají lokace a Cruise hláškuje jak o život a vrcholí to výbornou letadlovou scénou ve stavu beztíže. Jenže příchodem Dr. Jekylla (a Mr. Hydea – pro ty méně bystré) ze z filmu stává regulérní hovadina, která vrší jedno béčkové klišé za druhým a scéna neopustí doktorovu pracovnu a nudné kulisy londýnských katakomb, všechno utopeno ve tmě, aby se snadněji renderovaly CGI triky. Na konci nejsou dveře, ale rovnou vrata od stodoly otevřené pro další pokračování a já už u toho určitě nebudu. ___ Vždycky jsem měl Cruise za 100% profíka, který pečlivě vybírá role, ale tady šlápl do pořádného hovna. Přitom on je jediným pozitivem celého filmu, hraje s takovým nasazením, že si říkáte „taky bych chtěl mít v 55-ti tolik elánu jako on“. Ale tím pozitiva končí a zámořské recenze tentokrát skutečně nelhaly. Tohle je opravdu jeden z nejhorších filmů, na kterém nechal Cruise svůj podpis.

    • 10.6.2017  22:15
    Wonder Woman (2017)
    ****

    Pro mě zdaleka nejzajímavější origin, co doposud předvedl DC Comics a vlastně i všechny marvelovky dohromady. Je vidět, že to točila ženská, takže není kladen důraz na digi bordel, ale na příběh a ten šlape perfektně. Protiklad „divící se Diana vs. nový, dosud nepoznaný svět“ funguje skvěle a přináší spoustu vtipných situací (celé kino se smálo), zasazení příběhu do doby 1.světové války je v comicsu originální a neokoukané a ty trikové orgie na konci jsou v pohodě stravitelné. Navíc to má silný protiválečný apel, takže další palec nahoru. A Gal Gadot? Ode dneška má nová hrdinka. Nodolatelná ve svém spravedlivém hněvu, upřímnosti vůči žasnoucímu okolí a nejenom, že je půvabná, ale i – jak to říct – tím správným způsobem emancipovaná, holky tohle musí milovat.

    • 3.6.2017  09:36
    Mlčení (2016)
    *****

    Umělecká výpověď, která není tak myšlenkově podnětná, jako ´Poslední pokušení Krista´, přesto je to nádherný kus filmařiny, přemýšlivý, s prvotřídními obrazovými kompozicemi. Mám k tomuto filmu ambivalentní vztah. Hlavní postavy – křesťanští kněží – neměli mé sympatie, protože šířili Písmo svaté v kulturně odlišné zemi, kde se jim o to nikdo neprosil (a kde byl silně zakořeněný buddhismus) a to za cenu nezměrného utrpení obyčejných lidiček, kteří krváceli a umírali, zároveň je ale tahle výpověď Scorseseho, coby hluboce věřícího člověka, tak upřímná, že to musíte obdivovat, i když jste třeba ideově naladěni jiným směrem. Scorsesemu šlo o víc, o ukázku, že lidé dávné historie hluboce věřili symbolům a že silně zakořeněnou víru nelze zlomit, i když se o to nepřátelsky naladěné okolí snaží sebevíc. Každy v něco věří. Někdo v sílu přírody, někdo v sílu rodiny, jiní třeba v sílu peněz a Scorsese a ostatní křesťané v sílu křesťanského boha. A já, obyčejný človíček a pouhý ateista, nemám právo tuhle víru křesťanům upírat a zpochybňovat ji. Byť pořád budu spíše na straně Otce Ferreiry (Liam Neeson) a raději upřednostním již zmíněné ´Poslední pokušení Krista´, které má hlubší myšlenkový přesah. __ PS: Garfield to zahrál geniálně. Už v době ´The Social Network´ mě zaujal a věděl jsem, že o tomhle klukovi ještě hodně uslyšíme.

    • 23.5.2017  20:25

    Je to horší, než Prometheus a nejméně zajímavý film z celé vetřelčí ságy. Zatímco tolik kritizovaný Prometheus s opakovaným shlédnutím tak nějak zraje k lepšímu zážitku, Covenant je přezrálý a úplně vymačkaný citrón. Mytologie postavená kolem nejslavnějšího vesmírného zabijáka není zajímavá a výsledek připomíná průměrnou vyvražďovačku od nějakého průměrného režiséra, která se polovinu stopáže odehrává v noci, v přítmí, při tlumeném světle (Prometheus v tomhle ohledu byl vizuálně mnohem, mnohem poutavější a pestřejší) a scottovskou obrazovou bravuru, aby zde člověk pohledal. Marně. Korunu tomu nasazuje WTF vzájemná přivítací "prostná" androida a čerstvě vylíhnutého vetřelce, která je jak vystřižená z parodie bratří Zuckerů. Tak co s tím, milí producenti? Nechte, prosím, aliena milníkem filmové historie, kam svým významem spadá a nedojte to jak dojnou krávu, už tak se chudák drží sotva na nohách.

    • 22.5.2017  22:50

    Svůj obdiv k The Beatles dělím na dvě etapy - před albem ´Revolver´ a to, co přišlo po něm. První etapu jsem vždycky nějak blahoskloně přehlížel, bral jí jako dobu chytlavých písníček (takové to bezstarostné "ona tě miluje, jééé, jééé, jééé..."), které si v rádiu klidně poslechnu, ale už se k nim nevrátím, ale počínaje albem ´Revolver´, kdy Beatles byli téměř rozhodnuti skoncovat s koncertováním (jak oni doslova prohlásili "s tím cirkusem, který nemá s hudbou nic společného"), protože v tom řevu šedesátitisícových davů nebylo slyšet vlastního slova, natož pak instrumentních odposlechů, tak tuhle jejich etapu tvorby považuju za to nejlepší a nejprogresivnější, co kdy rocková muzika přinesla. Beatles nasávali jak houby po dešti mraky hudebních vlivů, počínaje dřevním rock´n´rollem (ty hlavně v počátku), přes symfonickou hudbu až po indické prvky se zvuky sitár. Jako první přinesli hudebnímu světu přebustrované zvuky kytary, takže některé jejich písně jsou považovány za první hardrockové skladby vůbec, na již zmíněném albu ´Revolver´ přinesli odvážnou fúzi s indickou hudbou ve skladbě ´Tomorrow Never Knows´ s dosud v rockové hudbě neslyšeným rytmem bicích a pak už jejich hudební genialita, kdy nadobro sekli s koncertováním a věnovali se čistě studiové práci, jela jak na běžícím páse. Ne nadarmo se alba ´Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, ´Abbey Road´a především mnou nejvíc milované ´The White Album´ (těch prvků, žánrů a odvážných hudebních experimentů, co tahle dvoudeska obsahuje, to je něco neuvěřitelného) v pravidelných anketách hudebních kritiků umísťují všechny tři v první dvacítce nejlepších rockových alb všech dob. Takové např. ´ Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, to je triumf hudební produkce (George Martin byl génius!!!), se všemi jejími zvukovými vychytávkami, páskami přehrávanými pozpátku, smyčkami, využitím symfonické hudby atd. atd. A právě touhle tvůrčí etapou se Howardův film nezabývá, ten pouze přibližuje jejich tvůrčí etapu před zlomovým albem´Revolver´, ukazuje, že celosvětová ´Beatlesmánie´v první polovině 60.let byla něco bezprecedentního, co se žádné jiné hudební formaci zopakovat již nikdy nepodařilo. Jak jeden slavný hudební publicista prohlásil, Beatles nás navždy zbavili nudy. Byli něčím zcela novým. Do té doby se prosazovali pouze jednotliví intepreti zpěváci (Elvis Presley, Sinatra atd.), doprovázeni anonymním orchestrem a pak přišli přidrzlí kluci z Liverpoolu a veškeré zažité popkulturní pořádky zbourali do základu. Nahrávala jim i doba - počínající společenské změny v 60.letech, jejich obrovský baby boom, kdy právě dospívající mládež postrádala někoho, s kým by se mohla identifikovat (s kým jiným, než s klukama s rebelskými účesy, že ano), a v tomto nesmírném společenském kvasu (konec "nevinnosti" a naivity 50.let , protesty proti válce ve Vietnamu, proti rasové segregaci, počínající éra hippies v 2.pol 60. let, revoluční hnutí v Evropě a v neposlední řadě i počínající "sexuální revoluce") byli Beatles jedněmi z nejvýraznějších "vlajkonošů" těchto změn. Můžete milovat Floydy, Led Zeppelin, Black Sabbath, Metallicu a jiné, ale nikdo nemůže popřít, že největší vliv na moderní rockovou tvorbu měli tihle čtyři kluci z Liverpoolu.

    • 20.5.2017  22:44

    Čína si hraje na Hollywood. Akorát že na ten dementní, hodnotu to má jako produkce studia Asylum, jenom s tím rozdílem, že tady je vidět obří rozpočet. Děkuji Čínské lidové republice za obohacující zážitek, koukal jsem na to na monitoru značky Huawei, myslel při tom na Hedvábnou stezku a v duchu si sesumíroval znění dopisu pro Ovčáčka, ve kterém jsem přibalil blu-ray pro Miloše, aby se také potěšil.

    • 14.5.2017  13:50

    Ubylo nudných soubojů, posílil se ženský prvek (hlavní hrdinka je samozřejmě uvědomělá vědkyně, bez které by celé Japonsko bylo v troskách) a především se zlepšily triky a to do takové míry, že je to vzhledem k ročnímu odstupu téměř až neuvěřitelné. Některé trikové záběry a ohnivé atrakce při šlehání plazmy Gamerou byly obdivuhodně krásné, jenom si je típnout a dát jako pozadí na váš monitor :o)

    • 9.5.2017  20:38

    Film nepřináší nic nového, objevného, jiného, než co 22-krát předtím předvedla Godzilla, nebo Rodan či Varan ve svých spin-offech. Ale lkát nad tím, je stejně zbytečné, jako si stěžovat, že 90% všech Shaw-Brothers bojovek je také na jedno brdo. Prostě se to tak musí brát, jako svůj jedinečný subžánr, který má svá pravidla a vybočení z nich není v konzervativním Japonsku žádoucí. Při zběžném srovnání jenom musím konstatovat, že to má o dost horší triky, než stejně staré Godzilly, rozpočet byl asi nižší, je vidět, že Gamera přeci jenom nemá tak zvučné jméno, jako přerostlá ještěrka. Psát o ději je zbytečné, to jako, kdybyste rozebírali Ulici, nebo jiný nekonečný seriál. Na konci jsou jasně otevřena vrata pro další dvě pokračování, se stejným filmařským týmem.

    • 3.5.2017  21:24

    Skvost. Absolutní skvost, po všechny 3 díly natřískaný obsahem. Plný dobových záznamů, ukázek propagandistických filmů, ať byly hrané, či z dílny např. Walta Disneyho, plný ukázek tehdejších plakátů (k filmům, či pin-ups s holkama pro vojáky), ukázek ze zázemí vojáků na bojištích, či televizních skečů, kde se propagovaly ty "pravé hodnoty" a zvaly mladé muže do armády a ženy napříč generacemi do služeb tovární výroby, kde se vyráběly zbraně. Celé je to skvěle strukturované, od zmínek o vojenské službě holywoodských hvězd (např. Clark Gable coby bojový instruktor, nebo James Stewart jako pilot bombardéru), až po ukázky monstrprojektů filmových studií, které svými filmy burcovaly národ. A hlavně - je to celé oproštěné od patosu, i když by k tomu materiál sváděl. Doporučuji každému, v současné době k vidění třeba na archívu ivysílání České televize.

    • 30.4.2017  00:23

    Peter Berg konečně splnil na výbornou filmařskou maturitu, kterou mu tu kazil jedině Wahlberg, jemuž jsem policistu nevěřil. Hodně lidí tady opěvuje přestřelku, já bych vypíchl jiné momenty. Ze začátku Berg skvěle dávkuje napětí, kdy víte, že TO přijde a stejně jste v pozoru, zajímavý byl náhled do vyštetřování ze strany FBI (celá ta rekonstrukce s hi-tech udělátky) a vynikající byla i scéna výslechu manželky jednoho z teroristů. Patos mi nevadil, Amerika prostě taková je, hrdá a pyšná. Závěrečné vzletné proslovy tam byly jaksi navíc, bez těch bych se obešel. ___ PS: Body navíc za ujištění, že teroristi jsou idioti, kteří věří, že 11.září bylo komplotem vlády Spojených států. Pro ujištění, že takových debilů chodí po světě spousta, nemusíme chodit daleko. Stačí si pročíst čtenářské diskuze na Novinky.cz, že ano, to je přímo demonstrace „výkvětu intelektuální elity českého národa“.

    • 12.1.2017  22:12

    Není to nejlepší film o Rasputinovi, nicméně Christopher Lee JE nejlepší Rasputin. Podmanivý, charismatický, s ďábelskou jiskrou v oku. Jeho léčitelské a hypnotizující schopnosti jsou zde dost nadnesené, v druhé půli (začleňování Rasputina do carského dvora) děj plyne dost zkratkovitě, ale tomu filmu to prostě odpustíte, sotva na vás Lee začně házet ty své zábavné maniakální pohledy. K tomu si připočítejte pěknou studiovou výpravu, jak bylo u společnosti HAMMER zvykem (vyjma 2-3 minut stopáže se celý film natáčel ve studiu), přihoďte do kotlíku jednu useknutou ruku, rozleptaný obličej kyselinou a nadržené paničky, zamíchejte a máte chutný eintopf, který se díky Leeovi, jenž celý film „udělal“ svým charismatem, nepřejíte. ___ PS: Nechápu, proč je dobrých filmových adaptací Rasputinova života tak málo. Zrovna on, tak velezajímavá historická postava, si říká o výživný biják.

    • 8.1.2017  19:30

    Tyhle staré černobílé klasiky mají tak ohromné kouzlo. Příběh ženy, kterou její manžel deptá psychicky tak důsledně, že jí chce připravit o rozum, má důmyslný scenář (chtěl bych vidět remake od Finchera :o), kamera fantasticky pracuje se světlem a stíny, Chareles Boyer je záporák, kterého budete upřímně nenávidět, ale ten největší trumf, který tady tak všichni chválí, tj. Ingrid Bergman, byl pro mě jedinou slabinou. Její herecký projev byl někdy až příliš teatrální, někdy jsem jí to nevěřil, někdy naopak mi z jejích emocí lezl příjemný mráz po zádech. Prostě rozporuplný výkon, který bych asi Oscarem neodměnil, ale film jako takový je znamenitý.

    • 2.1.2017  21:33
    Timeslip (1955)
    **

    Plakátové info: BYL NEJSMRTELNĚJŠÍM ZE VŠECH TAJEMSTVÍ ..... MUŽ S RADIOAKTIVNÍM MOZKEM!!! ___ Co naplat, že základní nápad je tak zajímavý, když je zde absolutně nevyužit. Sci-fi premisa, že hlavní hrdina, s velkou hladinou radioaktivity v těle, žije s jakýmsi 7-mi vteřinovým náskokem oproti ostatním, je utopena v rutinní špionské story, kde více než jindy je znát nízký rozpočet a zřejmě neschopnost kameramana si nasvítit jednotlivé scény. Ten film je strašně, strašně tmavý, 80 procent stopáže je utopeno ve tmě, už jen stačilo, aby tam každý popotahoval z cigarety, jako v dobových noir snímcích (ale hodně laciných). Ani bych to vlastně neoznačoval za sci-fi, o to se jenom zlehka otírá, spíšem se tu kujou špionské pikle a ke konci střílí z revolveru. Je to škoda, originální nápad s časovým paradoxem mohl být v rukou schopnějšího tvůrce využit mnohem lépe. Angličani prostě v době ´zlatého věku´ neuměli točit sci-fi (čest vyjímkám).

    • 1.1.2017  00:31

    Blaxploitation jako řemen, kde primitivní zápletka hraje druhé housle, ty první tady fidlá neustálá akce, kdy se mezi pauzami jednotek minut střídá jedna akční sekvence za druhou, s tehdejšími třemi velkými hvězdami - Jim Brown je tady ten usedlejší, nadsamec Fred Williamson naopak dříve tasí, než myslí a trousí jednu ironickou hlášku za druhou a krátkodobá hvězdička Jim Kelly (který v té době plul na vlně popularity ´Draka přichází´ s Brucem Lee) předvádí něco jako chvaty bojového umění (moc mu to nejde, vypadá to spíše komicky). Bílá populace je tady samozřejmě opět za podrazáckou rasu (jak velila blaxploitation žánrová pravidla), která se sdružuje v neonacistických bojůvkách s červenými barety a symbolem SS, hlavní záporák vysloveně trapný, že by ho zfackovala i jeho uklizečka. Mrtvých (zejména bílých zkorumpovaných poldů a červených baretů) tady napočítáte na desítky, IQ celkově pod bodem mrazu. Náhle ustřihnutý konec je spíše diváckým vysvobozením.

    • 31.12.2016  21:33
    Havran (1963)
    ***

    Vincent Price býval ohromný sympaťák, který dokázal svým charismatem prodat i sebepitomější repliku a 26-leté ucho Jack Nicholson byl .... no prostě ještě ucho, byť v jedné scéně ukáže i svoji pověstnou ďábelskou jiskru. Corman tady vehementně znásilňuje Poeovu povídku, pojal to spíše jako grotesku (duel čarodějů v závěru je ohromně zábavný a zdaleka to nejlepší na celém filmu) a rozvedl jí do úsměvné blbiny, to vše v béčkových mantinelech, které nikdy nebyl schopen opustit.

    • 31.12.2016  18:50

    Začátek pozvolného úpadku kdysi velkého herce ve vážně míněné sci-fi, která se díky fušerské režii stává parodiíí sebe samou. Heston tu je jenom proto, aby mohl pobíhat s obnaženou chlupatou hrudí, zlí nakažení budí hrůzu bílými parukami, bílými kontaktními čočkami a tvářemi pomazanými pudrem. Budete se smát nad zhovadilostí scenáře a žasnout nad nemotorně natočeným akčními scénámi s jasně viditelnými kaskadérskými náhradníky. I Bert I. Gordon by to natočil lépe. Sagala do gulagu, Douglase do psychiatrické léčebny!

    • 27.12.2016  21:59
    Joy (2015)
    ****

    Trnitá cesta mopu do amerických domácností. Přiznám se, ža tahle synopse mi přišla tak fádní a nezajímavá, že mě to předem nelákalo ke shlédnutí. Od začátku filmu to bylo "celkem zajímavé, ale ničím zvláštní", někdy celkem bizarní, kdy se postavy chovají divně (klasický to neduh Russellových filmů), ale od setkání Joy s postavou Bradleho Coopera v polovině filmu jsem byl pevně zaháčkován až k výslednému dojmu "výborné". Samotná scéna představení mopu její stvořitelkou v TV reklamě byla pětihvězdičková, stejně jako bylo ponoření se do role ze strany Jennifer, která to tam emocionálně hrnula jak sněhový pluh. A propós zima byl dobrý tah, poletující vločky tomu vyprávění dodávaly přitažlivou atmosféru, společně s hudbou, kterou Russell vždycky uměl ve filmu správně použít.

    • 21.12.2016  20:14

    Trvalo to dlouhých 33 let, ale dočkali jsme se. Po Episodě 6 nejlepší filmový zářez do Star Wars univerza. Nepůsobí vyumělkovaně, nevypráví skrze dějové oslí můstky pro blbečky a s hlavními i epizodními postavami zachází neurvale a bezútěšně, tedy jako ve skutečné válce. Její rozjezd je možná příliš pozvolný (má jediná výtka), jinak je to čirá fanouškovská radost. S Garethem Edwardsem bych zašel rád na pivo, nejenže ve svém předchozím filmu jako jeden z mála pochopil poetiku původních japonských Godzill, ale ani Star Wars v jeho podání nevypadají jako kýčovitá omalovánka. Dejte mu další Star Trek! :o)

    • 19.12.2016  22:11
    She Devil (1957)
    **

    Plakátové info: STVOŘILI NELIDSKOU BYTOST, KTERÁ ZNIČILA VŠE, ČEHO SE DOTKLA!! ___ Synopse je jednoduchá. Žena umírá na tuberkulózu a je zachráněna dvěma lékaři kolegy, kteří jí píchnou speciální uzdravovací sérum, které z ní učiní zlou bytost, která se umí přeměňovat (což se projevuje změnou barvy účesu a make-upu) a zabije každého, kdo jí stojí v cestě. První, co zaujme je, že film byl natočen v oku lahodícím cinemascope formátu, který tehdy ještě nebyl v kinech běžnou věcí. Za druhé - hlavní herečka neumí hrát a v roli se nejde pouze, když propadně vzteku a někoho morduje, jedině tehdy jsem jí to věřil. Triky jsou docela pěkné (v zrcedle pozorovaná již zmíněná náhlá změna barvy účesu, mizející jizvy na ruce po škrábnutí leopardem), muži jsou tu výhradně v pozici přitroublých pasivních trubců, se kterými si dominantní žena dělá co chce, ale především - ten příběh je tak přihlouple podán, že ho nemohli brát vážně ani tehdejší diváci (a že tehdy čelili stovkám naivních a ještě naivnějším filmečků). Některé scény fakt spadají až do sebeparodie, naštěstí si to u mě Neumann plně vyžehlil rok poté, s fantastickou Mouchou.

    • 18.12.2016  22:23

    Milostný trojuhelník, o nic víc tam nejde a celé to nějak vyšumí do ztracena. Woody už točí jenom ze setrvačnosti, ale zrovna Café Society je tak hladivé, milé a svým způsobem i sympaticky staromódní, obzvláště, když to má bezchybnou atmosféru Hollywoodu 30.let, tedy doby, která mě, staromilce, vždycky přitahovala. K tomu jsem učinil poznání, že Stewart umí být i půvabná, když jí to role umožní. A vlastně i ten konec byl přesně tak melancholický, jaký asi měl být.

    • 23.11.2016  10:57

    "Který černý soukromý očko utáhne spoustu ženských? Shaft!", zpívá se ve filmu. Shaft byl první. Přinesl filmovému světu žánr ´blaxploitation´, přinesl černošského hrdinu, kterému do náručí padají ženský jak na běžícím páse, který se nebojí černých ani bílých, který, když je potřeba, je patřičně agresivní, ale přitom inteligentní. Na to všechno slyšeli černoští mladí kluci z předměstí, kteří se na film hrnuli v zástupech. Přesto pověst filmu trošku předhází kvalitě. Čekal jsem to víc nahláškovaný, víc sexuálně podbarvený (2 holky za celý film? - Shafte jseš salát), víc akční, potažmo násilný (tři menší akční sekvence to nevytrhnou). I tak je to zajímavé vidět, už kvůli skvělé atmosféře New Yorku začátku 70.let, dobového oblečení, vozového parku a dealujících černých feťáků. A bílá populace tu hraje stafáž, nepodstatné druhé housle, tak to má ve správném blaxploitation být.

    • 21.11.2016  22:18
    Příchozí (2016)
    *****

    Nikdy bych nevěřil, že film ze sci-fi žánru může vypovědět o povaze lidí obecně více, než stovky jiných psychologických filmů, které se kdy přehnaly přes plátna kin. Tohle je filmová událost s velkým U za poslední roky, na podobné sci-fi jsem čekal od vynikajícího Zemeckisova Kontaktu z roku 1997. A zároveň je to takový lakmusový papírek o naší populaci, jestli jste idioti (jako ti hošani dvě řady za mnou, kteří celý film jakoby vtipně hláškovali a nevědomky se řechtali vlastní idiocii), nebo citliví lidé, kteří něco takového dokáží docenit. A Amy Adams je božská.

    • 1.11.2016  20:30
    Mzda strachu (1953)
    ****

    Nedá se říci, která verze je lepší. Obě mají svůj emocionální vrchol, ta francouzská v podobě přejezdu přes ropné jezírko i s jeho tragickým důsledkem, Friedkinova má zase nezapomenutelnou scénu přechodu po lanovém mostě nad rozbouřenou řekou. Ale jinak jsou obě v podstatě úplně jiné a krásně se vzájemně doplňují. Snad jen francouzský originál má zbytečně dlouhou úvodní seznamovací část, která stopáží překračuje více jak hodinu a potřebovala by prostříhat, jinak je to ale vydatná porce prvotřídní filmařiny. A Yves Montand zamlada vypadal jak David Gahan z Depeche Mode :o)

<< předchozí 1 2 3 4 16 32 47 62
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace