Lima

Lima

Libor M.

Česko
GWENT

3261 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 17 32 48 63
    • 7.10.2017  18:46

    Není snad většího obdivovatele původního Blade Runnera, než jsem já, takže……předně si nemyslím, že takovýhle film potřeboval nějaké – jakékoliv – pokračování. Z hlediska příběhu se to tady má jako s Matrixem. Tam se v dalších dvou dílech na sílu rozvíjela mytologie, tady se mermomocí rozvíjí příběh, který sice dává smysl, ale původní film nijak neobohacuje. Čistě řemeslně je to solidní kus filmařiny, ale ta atmosféra Scottova drahokamu, ta „babylonská“ směsice kultur a národů s převahou asiatského prvku, kde se snadno stanete anonymní figurkou, ta se na mně v tomto filmu nepřenesla. Deakins čaruje, ano, ale ta atmosféra, ta chybí a kdo tvrdí opak, ten nedokázal procítit jemné nuance prvního Blade Runnera. Chyběla mi tady nějaká zajímavá postava, jako byl v prequelu třeba J.F.Sebastian a jeho elektronické hračky, chyběla mi tady osudová postava, jakou byla Pris, chyběl mi tady výrazný záporák, jakým byl Roy Batty, jehož jste nenáviděli a zároveň litovali. Nic z toho ve Villeneuvově filmu není, pouze terminátorka v sukni a nevýrazný Leto. Díky aspoň za holografickou Joi, asi jednou zajímavou postavu ve filmu. Prostě….neubráním se mírnému zklamání.

    • 5.10.2017  20:58

    Kultovní status, který si toto poliziotteschi v Itálii nese, je tak trošku nezasloužený. Franco Nero, na kterém celý film stojí a padá, je skvělý herec, s širokým výrazovým rejstříkem, ale tady ho Castellari tlačí do polohy, která mu není vlastní. Připomíná spíš králíčka Azurita na speedu – rychle mluví, nebo spíš křičí, hodně a přehnaně gestikuluje, prostě až směšně přehrává a nekouká se na to hezky. Zápletka je sice sofistikovanější, než u jiných poliziotteschi filmů, ale než se začně opravdu něco zajímavého dít, uteče poměrně dlouhá doba. Akce je pomálu, a spíše než no-brain zábavy jsem se dočkal hodně pletichaření s věčně rozčileným Nerem.

    • 4.10.2017  18:31

    Italové se v 70.letech s tím opravdu moc nepárali, na politickou korektnost se tady nehrálo. Tak jakou zde máme bilanci? Jedno popravené šestileté dítě, těhotná žena střelená do břicha, zhruba 25 mrtvých a několik automobilů zničených granátem k tomu. Tenhle v Itálii kultovní snímek, společně s HIGH CRIME (1973), odstartoval módu tzv. poliziotteschi filmů, kde se to násilím, zločinci, policajty a zkorumpovanými politiky jenom hemžilo. Zdejší motivace hlavního hrdiny, suspendovaného policisty, je sice sporná, protože navzdory zákonům je poháněn pouze mstou (na to Italové v 70.letech slyšeli, kdy každoročně v jejich zemi se událo přes 2000 zločineckých či teroristických útoků), dějově to je prostinké, ale je to velmi svižné, akce střídá akci a Merenda v hlavní roli nepostrádá charisma, ačkoliv hrát moc neumí. Nechybí ani protikorupční apel a vůbec je to takový sympaticky nekompromisní náhled na italskou společnost počátku 70.let.

    • 29.9.2017  21:01

    Výprava a triky super, jak to umí jen bezedná Bruckheimerova peněženka, ale páté setkání s Jackem Sparrowem je jako setkání s opilcem, který vám vypráví veselé historky a vy ho už poslouchat nechcete, protože vám leze krkem. Prostě opilecky drmolí dlouho a opakuje se a vás už to nebaví :o)

    • 16.9.2017  22:15

    Vynikající dokument, krásně přehledný, přehledně strukturovaný, i díky zajímavě podané grafice, kterou často v dokumentech nevídáme. Ze začátku se dozvíte, v čem byli Italové v 50.-70.letech mistři, na celém světě (ne)chvalně proslulí jako ti, co kopírují filmové žánry, co zrovna frčí v Americe a na západním trhu. Takže hollywoodské westerny nahradily SPAGHETTI-WESTERNY (Sergio Leone by mohl vyprávět, nebo těch x-klonů Djanga, které se potom staly inspirací pro Tarantina), sandálové filmy v 50.letech byly zkopírovány do žánru s názvem PEPLUM (všichni ti Herculesové, Maciste atd.), potom následovalo GIALLO a začátkem 70.let, jako odpověď na Coppolova KMOTRa a FRANCOUZSKOU SPOJKU vypukla v Itálii móda žánru zvaný EUROCRIME!, nebo také italsky POLIZIOTTESCHI. Jsou tu zmíněny všechny zásadní filmy, např. EXECUTION SQUAD (1972) a HIGH CRIME (1973) s Francem Nerem, jehož ohromný úspěch odstartoval tu produkční mašinérii žánru (poliziotteschi filmů se dá spočítat na stovky). Vysvětluje se společenského pozadí toho úspěchu, kdy v Itálii 70.let bylo cca 13 tisíc kin a točilo se 400-500 filmů ročně, o které byl zájem, protože italská TV byla uzavřena světu (to ještě nebyly satelity a VHS), měla jen 2 celostátní kanály, které vysílaly pouhé 2 premiéry týdně. Návštěva kina se tak stala společenským fenoménem, kdy průměrný Ital chodil do kina i čtyřikrát až pětkrát týdně. Jsou tu představeni největší hvězdy žánru té doby (Franco Nero, Henry Silva, Richard Harrison, Tomas Milian, Lee Van Cleef a také Maurizio Merli, po Nerovi největší hvězda, která ho připomínala vizáží i tím, jak ho ve všem napodobovala), mluví se tu o významných režisérech (Ferdinando Di Leo, Enzo Castellari, Sergio Martino), z nichž největší prostor dostane Umberto Lenzi, nejúspěšnější režisér poliziotteschi té doby. Jsou tu jasně vysvětleny výrazné aspekty žánru, tj. společenská kritika (Itálie 70.let byla pěkně divoké místo, jen v roce 1977 se tu událo 2080 teroristických útoků, ať už od fašistických bojůvek, či třeba tzv. „Rudé brigády“), dlouhé prsty mafie a to všechno ve znamení NÁSILÍ (na rozdíl od Hollywoodu se Italové neštítili ničeho, takže např. mrtvé děti, zohavené genitálie a mučení a znásilňování žen nebylo nic vyjímečného). Itálie 70.let byla macho společností, takže ženy ve filmu byly pouhými oběťmi, znásilňované, mlácené a jen vyjímečně vzaly právo do vlastních rukou. Jsou zmíněni i italští kaskadéři, kteří co do umu převyšovali ty z Ameriky a zajímavým faktem je to, že hlavní hvězdy se nenechaly zastupovat, po vzoru v celé Evropě populárního Belmonda. Vyprávění se končí faktem, že s příchodem VHS a lepší technologie TV antén (a tedy rozšířením nabídky) návštěva kina přestala být koncem 70.let společenským fenoménem, 10 a pů tisíce kin v Itálii se zavřelo a poliziotteschi žánr pomalu vymřel.

    • 15.9.2017  22:50
    Metallica - koncert v Nimes (koncert) (2009)
    ****

    Člověk si jenom uvědomí, jak propastný rozdíl je mezi skladbami prvních 4 geniálních alb (od KILL ´EM All po JUSTICE FOR ALL) a a tím zbytkem po lehce nadprůměrném "Černém albu", tedy nuda, nuda a šeď. Starý dobrý časy 80. a první půle 90.let se už prostě nevrátí. Ale stejně je to obdivuhodné. Kapela, jejíž problémy jsou známy (na nahrávání nových skladeb a zkoušení si zvou psychologa, protože se vzájemně nesnáší, ve zkušebně je vždycky pochmurná atmosféra), tak i přesto nepřipomínají navenek něco, co by již několikrát prošlo syndromem vyhoření. Hrát totiž dvě a půl hodiny v plném nasazení, to je hodno obdivu. Akorát ubrat méně těch nudných nových kousků a přidat více klasiky (prostě neznám žádného svého kamaráda, či vrstevníka, který by poslouchal Metallicu a přitom by ho oslovovala jejich současná tvorba), a bylo by to na plný počet.

    • 8.9.2017  19:06

    Poslední opravdu dobrý film Lucia Fulciho. Jeho typický fetiš na oči je zde sice dohnán do extrému (nekecám, když napíšu, že je tu dobrých 30 detailních záběrů na oči), ale děj dává poměrně smysl, protože se opírá o dobrou povídku E.A.Poea (s jejíž některými motivy úspěšně koketoval i Roger Corman v 60.letech), některé mordy jsou úsměvně naivní a některé naopak solidně zrealizované a na poměry Fulciho filmů je tu opravdu slušná hudba. Co se týče pro Fulciho tak typického násilí, to tu není tak naturalistické a s krví poměrně šetří, ale celé to kočíruje s přehledem spolehlivého řemeslníka.

    • 7.9.2017  22:08

    „YOU CAN´T RAPE ME! I LOVE SEX!“, aneb jak říkal Roger Corman: „Všechno je to jenom o zadcích, kozách a akci.“ ___ Jo, ve Filipínách, tam bylo v druhé polovině 60 a v 70.letech blaze. Filipíny byly Američanům vděčné za osvobození od japonské nadvlády a hollywoodští filmaři cítili, že tady by se daly točit výživné snímky. Máte džungli, máte pláže, máte holky, máte zbraně a všechno LEVNĚ! A tenhle dokument z drtivé části vypráví o produkci společnosti ´New World´, která tam zaťala své produkční drápky, spojila síly s místními talentovanými (i když, to je možná silné slovo) filmaři a jelo to jak na horské dráze. Ty filmy pak do světa nebyly prodávány jako „filipínské filmy“, ale jako „jungle action movies“. Vše začali Gerardo de Leon a hlavně pak Eddie Romero, dvě filipínské režisérské legendy, které pod heslem „Co se nejlépe prodává? 3 Bé! Blood, Breasts and Beasts!“, začaly točit levná obskurní exploatační béčka. Začal to TERROR IS A MAN (1959) a následovaly perly jako BRIDES OF BLOOD (1968), BEAST OF BLOOD (1971), MAD DOCTOR OF BLOOD ISLAND (1968), atd. atd., vše pod režijním dohledem zejména Romera. Začátkem 70.let pak drtivě nastoupil Roger Corman, který coby producent spojil síly hlavně s Romerem a poté, co jeho film o nemravných zdravotních sestřičkách slavil komerční úspěch, dostal nápad na film o ženách v zajateckém táboře, kde by nechyběly nahé scény ve sprše, nějaké to mučeníčko, lesbický sex atd. Corman zprodukoval film THE BIG DOLL HOUSE (1971), ten slavil velký úspěch a započal éry žánru s názvem „women in prison“. Následovaly třeba WOMEN IN CAGES (1971), THE BIG BIRD CAGE (1972) atd. Představily novou hvězdu – Pam Grier – kterou dodnes obdivuje Tarantino (hrála v jeho JACKIE BROWN) a kterou její herecký kolega Sid Haig výstižně charakterizoval slovy: „Měla všechno, co diváci milovaly. Jiskru, dobře vypadala, měla velký kozy a byla chytrá.“ „Women in prison“ filmy pak vystřídaly akční, za kterými stál další legenda – Cirio H. Santiago – a jeho TNT JACKSON (1974), kde po v rámci obliby blaxploitation filmů a jejich výhradně černošských herců představil v hlavní roli kung-fu černošku, v megaúspěšném FIRECRACKER (1981) naopak kung-fu bělošku, ve FLY ME (1974) třeba kung-fu letušky atd. Sám Tarantino několikrát přiznal, že Santiago byl jeho inspirační zdroj. Zmíněna je zde i obskurní filipínská hvězdička Weng-Weng, malý lilipután, který ve vážně míněných „bondovkách“ představuje agenta 000, kde ze svého malého tělíčka chrlí kung fu, létá ve vznášedlu, místo padáku používá deštník a klátí krásné modelky. Mluví se tu také o Cormanových filmech, coby reakci na obrovský úspěch Spielbergových Čelistí, jako např. UP FROM THE DEPTHS (1979), se směšně vypadajícím smrtonosném žralokem, jako perličky jsou zde zmíněny třeba i THE TWILIGHT PEOPLE (1973), kde je hlavní postavou ´The Bat Man´ - filipínec s netopýřími křídly, který měl natáhnout do kin Batmanovy fanoušky. Je tu i zmíněn diktátor Ferdinand Marcos, který byl otevřen filmařům, kdy nejpikantnější zmínka je ta, jak Coppolovi, jehož slavná APPOCALYPSE NOW, která se rovněž točila na Filipínách a zmínka o ní celý film uzavírá, půjčoval do filmu vrtulníky, které krátce před scénou bombardování „vietnamské“ vesnice skutečně zabíjely vzbouřence na jihu země. Dokument končí zmínkou, proč se přestalo na Filipínách točit (kvůli muslimských extrémistům na jihu nechtěly banky pojišťovat filmová natáčení) a HLAVNĚ – všechno změnily STAR WARS z roku 1977!!! Od jejího uvedení se změnil vkus diváků, diváci začali vyžadovat velkorozpočtové trikové filmy, grindhouse kina začala mizet a to byl konec low-budgetovým filmům v kinech, které se přesunuly hlavně na VHS, kdy i Filipíny začaly být drahé.

    • 4.9.2017  23:03

    Svět filmu nabízí mnoho překvapivých obskurností a tohle je jedna z nich. Tak co tu máme? Mexický pohádkový guláš, ve kterém jsou Karkulka s Palečkem, zlá čarodějnice, která proměňuje vesničany na poslušné hopkající opice (doslova), je tu vlk z Karkulky a jeho přítel Malý Obr, kteří jsou odsouzeni ke smrti za svoji neschopnost rozpůlením vedví cirkulárkou, protože ve svých pohádkách selhali, máme tu roboty, chlupaté jeskynní muže, draka coby úděsné loutky šlehající plameny, hodnou vílu a další postavy, které si v tom dějovém bordelu ani nezapamatujete. 90% filmu je natočeno v celkém pěkných kulisách, naproti tomu masky jsou ohavné a nepodařené (i Peter Jackson ve svých začátcích pekl doma v troubě hezčí pro svůj Bad Taste), těch pár písniček celkem zkousnete, ale ten dějový galimatyáš už ne. Jsem rád, že jsem to viděl, protože béčkové obskurnosti, to je moje hobby, ale podruhé už bych to nedal. Nakonec nejchytlavější na tom celém je ten název, Červená Karkulka vs. Příšery, no kdo by to nebral.

    • 5.8.2017  23:34
    Santa Claus (1959)
    *

    Západnímu publiku známý jako kultovní špatný film a bizarní zážitek v jednom. V poměrně unikátních kulisách (celá ta studiová výprava musela stát strašný peníze) se tu vypráví příběh Santa Clause, který jakoby po vzoru KGB špicluje děti (dalekohledem, odposlouchávacím zařízením v podobě ucha na satelitní anténě), jestli jsou hodné a nedělají neplechy, zaměstnává kouzelníka Merlina pro výrobu „snícího prášku“, dále kováře s bizarně nalepenými chlupy na hrudi kvůli výrobě patentního klíče, který odemyká všechny dveře, vibračním pásem si masíruje břicho, aby shodil kila a vešel se tak do komínů a neustále, NEUSTÁLE, se celý film směje jako zkouřený. Jeho protivníkem je tady čert, navlečený v rudém overallu, který má za úkol přesvědčovat děti, aby kradli a rozbíjeli okna kamenem a hlavně se snaží vyšachovat Santu, což pokud se mu nepodaří, bude se za trest stravovat jenom polárkou, což jak praví, mu „nedělá dobře na zažívací ústrojí“. Děti pronášejí moudra jako „krást je zlo a já nechci být zlá“, všechno je to takové pozitivní a sluníčkové, že se vám skoro chce fandit těm třem malým hajzlíkům, co čekají na Santu na střeše u komína, aby ho svázali do pytle a „udělali z něj svého otroka“. Do toho zní neustále „Rolničky, rolničky“ (furt dokola a dokola, až vám mozek chce vyskočit z hlavy), a pokud přežijete úvodní příšerně nudné čtvrthodinové defilé dětí celého světa, kdy se Santovi na monitoru zjevují názvy států celého světa a jejich obyvatelé – děti – zpívají místní lidovky, tak potom přežijete už všechno. Neuvěřitelný bizár, kdy jste na konci z toho všeho tak psychicky unavení, že ani ten Santa nepomůže.

    • 24.7.2017  20:13
    Dunkerk (2017)
    *****

    Pomo, ty jsi to prostě jenom nepochopil. Tohle není „nefukčne zostrihané“, ale naopak geniální tvůrčí záměr Nolana. To, jak v tomhle filmu pracuje s časem, jak vypráví tři dějové linie skrze různá časová rozpětí a pak je s chirurgickou přesností mistra hodináře slepuje a na konci nechá protnout, aby tak dosáhl katarzního účinku, to je zkrátka obdivuhodné. Brilantní scenáristická práce. Navíc tenhle film má tak vysoké produkční hodnoty, že bych ho neváhal přirovnat k válečným epikám Davida Leana. Holt, kdo umí, ten umí. O tomhle filmu se v budoucnu budou psát rozsáhle slohové práce na filmových školách a filmoví teoretici ho budou rozebírat do aleluja. Oscary už teď jisté.

    • 16.7.2017  10:57

    Tenhle film má „ksicht“. Jde jednak maximálně naproti fanouškům herní série, ale zároveň se snaží o osobité umělecké pojetí assassinského univerza. V pasážích ze středověkého Španělska je vizuálně nádherný, zobrazení Animusu je odvážně jiné (a lepší!), než známe z her a i když mě to emocionálně nechalo chladným, oceňuji osobitost, kterou přinesl Kurzel a cítím z toho jeho snahu natočit co nejlepší film, který nebude jen nudným popisným převodem hry. Výsostně umělecky zaměřený Kurzel mě prostě baví. Škoda, že lidé jeho poctivý přístup nedocení a že nebude pokračování.

    • 6.7.2017  01:03

    Režisér James Gray jako by ani nepatřil do současného světa. Takhle se filmy vyprávěly v 50. a 60. letech, v době přemýšlivých velkofilmů Davida Leana, tj. pomalu, rozvážně, s důrazem na vykreslení postav, s výrazným hlavním představitelem (charismatický Hunnam byl ideálním volbou). Dnešní zpovykaná děcka, odkojená ´Rychle a zběsile´, marvelovkami a podobnými blbinami na steroidech, nechť popojdou o dům dále, ty tohle neocení. Tady se upřednostňuje silný příběh, a tak to mám rád. __ PS: Charlie Hunnam je borec. Není v současnosti mnoho charismatičtějších herců, než je on. Doufám, že komerční neúspěch jeho posledních dvou filmů mu u producentů nezlomí vaz.

    • 4.7.2017  23:37
    Paterson (2016)
    ****

    Je to taková poezie všedního dne. Film tak příjemně plyne, nic se tady nehrotí, nějaké hluboké přepjaté emoce se nekonají (i tu nepříjemnou událost v závěru přijme hlavní postava se stoickým klidem) a nad tím vším se klenou Patersonovy básničky, z nichž některé se mi fakt líbily. Celé je to hozeno do takového chill-out modu, jak pomalu a rozvážně Paterson recituje své básně, tak klidně plyne i příběh a kouká se na to moc hezky. A Adam Driver je skvělý herec. Skvělý. Jeho je na nějaké šaškování ve Star Wars škoda (to už pochopil i Scorsese).

    • 27.6.2017  19:56
    Lion (2016)
    ***

    První polovina, odehrávající se v Indii, je skoro na plný počet. Člověk si jenom uvědomí, jak zhýčkaná a rozmazlená naše Západní civilizace je, se všemi přeplněnými supermarkety, hygienickými standarty a dostatkem pitné vody. Ty indické reálie jsou zde fantasticky podané, podobně působivě v nějakém studiovém hollywoodském filmu naposledy před 9 lety v Milionáři z chatrče. Bohužel zbytek filmu je natahované cosi, co by se v klidu dalo odvyprávět za 10 minut, přitom emocionálně mě to jen lehce lízlo. Je to škoda, potenciál tu byl. Ten film je jenom důkazem, jací mistři jsou bratři Weinsteinovy v propagaci svých filmů v předoscarové sezóně, krásně to chlapci dokážou u akademiků a novinářů protlačit, ty nominace jsou úplně mimo.

    • 27.6.2017  17:10

    Nedivím se zařazení tohoto kousku do programu ´Festivalu otrlého diváka´. Čeští Monty Python? Ale houby! Postnormalizační fraška, s humorem na úrovni tehdejších TV estrád. Chce to být tak hrozně nespoutané, tak hrozně crazy a dada, až je to jenom směšné a úmorné. A Felix Slováček vám k tomu krásně zafouká. __ PS: Bylo mi líto talentované Laďky Kozderkové a toho malého baculatého selátka.

    • 10.6.2017  22:42
    Mumie (2017)
    *

    Zcela nehodné „starpower“ Toma Cruise. ___ No jo, o dobré originální scenáristy je v áčkové hollywoodské produkci nouze, nebo o ně není zájem a tak se recykluje a oživuje do zblbnutí a vytváří se nová filmová universa. Své má Marvel, své má DC Comics a počínaje tímhle filmem i Universal, s prudce originálním názvem „Dark Universe“, které se snaží oživit ikonická monstra z hororové série z 30. a 40. let minulého století. Jenže jako prvního běžce vyslali líného lempla, který by závod na sto metrů prohrál i se želvou. Tohle je veskrze rutinní, uzívaná, až béčková stominutovka. Dobře, dejme tomu že prvních cca 40 minut jde ve stopách nějakého průměrného dobrodružného kousku s hlavním hrdinou a sličnou vědkyní po boku, kdy se sympaticky střídají lokace a Cruise hláškuje jak o život a vrcholí to výbornou letadlovou scénou ve stavu beztíže. Jenže příchodem Dr. Jekylla (a Mr. Hydea – pro ty méně bystré) ze z filmu stává regulérní hovadina, která vrší jedno béčkové klišé za druhým a scéna neopustí doktorovu pracovnu a nudné kulisy londýnských katakomb, všechno utopeno ve tmě, aby se snadněji renderovaly CGI triky. Na konci nejsou dveře, ale rovnou vrata od stodoly otevřené pro další pokračování a já už u toho určitě nebudu. ___ Vždycky jsem měl Cruise za 100% profíka, který pečlivě vybírá role, ale tady šlápl do pořádného hovna. Přitom on je jediným pozitivem celého filmu, hraje s takovým nasazením, že si říkáte „taky bych chtěl mít v 55-ti tolik elánu jako on“. Ale tím pozitiva končí a zámořské recenze tentokrát skutečně nelhaly. Tohle je opravdu jeden z nejhorších filmů, na kterém nechal Cruise svůj podpis.

    • 10.6.2017  22:15
    Wonder Woman (2017)
    ****

    Pro mě zdaleka nejzajímavější origin, co doposud předvedl DC Comics a vlastně i všechny marvelovky dohromady. Je vidět, že to točila ženská, takže není kladen důraz na digi bordel, ale na příběh a ten šlape perfektně. Protiklad „divící se Diana vs. nový, dosud nepoznaný svět“ funguje skvěle a přináší spoustu vtipných situací (celé kino se smálo), zasazení příběhu do doby 1.světové války je v comicsu originální a neokoukané a ty trikové orgie na konci jsou v pohodě stravitelné. Navíc to má silný protiválečný apel, takže další palec nahoru. A Gal Gadot? Ode dneška má nová hrdinka. Nodolatelná ve svém spravedlivém hněvu, upřímnosti vůči žasnoucímu okolí a nejenom, že je půvabná, ale i – jak to říct – tím správným způsobem emancipovaná, holky tohle musí milovat.

    • 3.6.2017  09:36
    Mlčení (2016)
    *****

    Umělecká výpověď, která není tak myšlenkově podnětná, jako ´Poslední pokušení Krista´, přesto je to nádherný kus filmařiny, přemýšlivý, s prvotřídními obrazovými kompozicemi. Mám k tomuto filmu ambivalentní vztah. Hlavní postavy – křesťanští kněží – neměli mé sympatie, protože šířili Písmo svaté v kulturně odlišné zemi, kde se jim o to nikdo neprosil (a kde byl silně zakořeněný buddhismus) a to za cenu nezměrného utrpení obyčejných lidiček, kteří krváceli a umírali, zároveň je ale tahle výpověď Scorseseho, coby hluboce věřícího člověka, tak upřímná, že to musíte obdivovat, i když jste třeba ideově naladěni jiným směrem. Scorsesemu šlo o víc, o ukázku, že lidé dávné historie hluboce věřili symbolům a že silně zakořeněnou víru nelze zlomit, i když se o to nepřátelsky naladěné okolí snaží sebevíc. Každy v něco věří. Někdo v sílu přírody, někdo v sílu rodiny, jiní třeba v sílu peněz a Scorsese a ostatní křesťané v sílu křesťanského boha. A já, obyčejný človíček a pouhý ateista, nemám právo tuhle víru křesťanům upírat a zpochybňovat ji. Byť pořád budu spíše na straně Otce Ferreiry (Liam Neeson) a raději upřednostním již zmíněné ´Poslední pokušení Krista´, které má hlubší myšlenkový přesah. __ PS: Garfield to zahrál geniálně. Už v době ´The Social Network´ mě zaujal a věděl jsem, že o tomhle klukovi ještě hodně uslyšíme.

    • 23.5.2017  20:25

    Je to horší, než Prometheus a nejméně zajímavý film z celé vetřelčí ságy. Zatímco tolik kritizovaný Prometheus s opakovaným shlédnutím tak nějak zraje k lepšímu zážitku, Covenant je přezrálý a úplně vymačkaný citrón. Mytologie postavená kolem nejslavnějšího vesmírného zabijáka není zajímavá a výsledek připomíná průměrnou vyvražďovačku od nějakého průměrného režiséra, která se polovinu stopáže odehrává v noci, v přítmí, při tlumeném světle (Prometheus v tomhle ohledu byl vizuálně mnohem, mnohem poutavější a pestřejší) a scottovskou obrazovou bravuru, aby zde člověk pohledal. Marně. Korunu tomu nasazuje WTF vzájemná přivítací "prostná" androida a čerstvě vylíhnutého vetřelce, která je jak vystřižená z parodie bratří Zuckerů. Tak co s tím, milí producenti? Nechte, prosím, aliena milníkem filmové historie, kam svým významem spadá a nedojte to jak dojnou krávu, už tak se chudák drží sotva na nohách.

    • 22.5.2017  22:50

    Svůj obdiv k The Beatles dělím na dvě etapy - před albem ´Revolver´ a to, co přišlo po něm. První etapu jsem vždycky nějak blahoskloně přehlížel, bral jí jako dobu chytlavých písníček (takové to bezstarostné "ona tě miluje, jééé, jééé, jééé..."), které si v rádiu klidně poslechnu, ale už se k nim nevrátím, ale počínaje albem ´Revolver´, kdy Beatles byli téměř rozhodnuti skoncovat s koncertováním (jak oni doslova prohlásili "s tím cirkusem, který nemá s hudbou nic společného"), protože v tom řevu šedesátitisícových davů nebylo slyšet vlastního slova, natož pak instrumentních odposlechů, tak tuhle jejich etapu tvorby považuju za to nejlepší a nejprogresivnější, co kdy rocková muzika přinesla. Beatles nasávali jak houby po dešti mraky hudebních vlivů, počínaje dřevním rock´n´rollem (ty hlavně v počátku), přes symfonickou hudbu až po indické prvky se zvuky sitár. Jako první přinesli hudebnímu světu přebustrované zvuky kytary, takže některé jejich písně jsou považovány za první hardrockové skladby vůbec, na již zmíněném albu ´Revolver´ přinesli odvážnou fúzi s indickou hudbou ve skladbě ´Tomorrow Never Knows´ s dosud v rockové hudbě neslyšeným rytmem bicích a pak už jejich hudební genialita, kdy nadobro sekli s koncertováním a věnovali se čistě studiové práci, jela jak na běžícím páse. Ne nadarmo se alba ´Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, ´Abbey Road´a především mnou nejvíc milované ´The White Album´ (těch prvků, žánrů a odvážných hudebních experimentů, co tahle dvoudeska obsahuje, to je něco neuvěřitelného) v pravidelných anketách hudebních kritiků umísťují všechny tři v první dvacítce nejlepších rockových alb všech dob. Takové např. ´ Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, to je triumf hudební produkce (George Martin byl génius!!!), se všemi jejími zvukovými vychytávkami, páskami přehrávanými pozpátku, smyčkami, využitím symfonické hudby atd. atd. A právě touhle tvůrčí etapou se Howardův film nezabývá, ten pouze přibližuje jejich tvůrčí etapu před zlomovým albem´Revolver´, ukazuje, že celosvětová ´Beatlesmánie´v první polovině 60.let byla něco bezprecedentního, co se žádné jiné hudební formaci zopakovat již nikdy nepodařilo. Jak jeden slavný hudební publicista prohlásil, Beatles nás navždy zbavili nudy. Byli něčím zcela novým. Do té doby se prosazovali pouze jednotliví intepreti zpěváci (Elvis Presley, Sinatra atd.), doprovázeni anonymním orchestrem a pak přišli přidrzlí kluci z Liverpoolu a veškeré zažité popkulturní pořádky zbourali do základu. Nahrávala jim i doba - počínající společenské změny v 60.letech, jejich obrovský baby boom, kdy právě dospívající mládež postrádala někoho, s kým by se mohla identifikovat (s kým jiným, než s klukama s rebelskými účesy, že ano), a v tomto nesmírném společenském kvasu (konec "nevinnosti" a naivity 50.let , protesty proti válce ve Vietnamu, proti rasové segregaci, počínající éra hippies v 2.pol 60. let, revoluční hnutí v Evropě a v neposlední řadě i počínající "sexuální revoluce") byli Beatles jedněmi z nejvýraznějších "vlajkonošů" těchto změn. Můžete milovat Floydy, Led Zeppelin, Black Sabbath, Metallicu a jiné, ale nikdo nemůže popřít, že největší vliv na moderní rockovou tvorbu měli tihle čtyři kluci z Liverpoolu.

    • 20.5.2017  22:44

    Čína si hraje na Hollywood. Akorát že na ten dementní, hodnotu to má jako produkce studia Asylum, jenom s tím rozdílem, že tady je vidět obří rozpočet. Děkuji Čínské lidové republice za obohacující zážitek, koukal jsem na to na monitoru značky Huawei, myslel při tom na Hedvábnou stezku a v duchu si sesumíroval znění dopisu pro Ovčáčka, ve kterém jsem přibalil blu-ray pro Miloše, aby se také potěšil.

    • 14.5.2017  13:50

    Ubylo nudných soubojů, posílil se ženský prvek (hlavní hrdinka je samozřejmě uvědomělá vědkyně, bez které by celé Japonsko bylo v troskách) a především se zlepšily triky a to do takové míry, že je to vzhledem k ročnímu odstupu téměř až neuvěřitelné. Některé trikové záběry a ohnivé atrakce při šlehání plazmy Gamerou byly obdivuhodně krásné, jenom si je típnout a dát jako pozadí na váš monitor :o)

    • 9.5.2017  20:38

    Film nepřináší nic nového, objevného, jiného, než co 22-krát předtím předvedla Godzilla, nebo Rodan či Varan ve svých spin-offech. Ale lkát nad tím, je stejně zbytečné, jako si stěžovat, že 90% všech Shaw-Brothers bojovek je také na jedno brdo. Prostě se to tak musí brát, jako svůj jedinečný subžánr, který má svá pravidla a vybočení z nich není v konzervativním Japonsku žádoucí. Při zběžném srovnání jenom musím konstatovat, že to má o dost horší triky, než stejně staré Godzilly, rozpočet byl asi nižší, je vidět, že Gamera přeci jenom nemá tak zvučné jméno, jako přerostlá ještěrka. Psát o ději je zbytečné, to jako, kdybyste rozebírali Ulici, nebo jiný nekonečný seriál. Na konci jsou jasně otevřena vrata pro další dvě pokračování, se stejným filmařským týmem.

    • 3.5.2017  21:24

    Skvost. Absolutní skvost, po všechny 3 díly natřískaný obsahem. Plný dobových záznamů, ukázek propagandistických filmů, ať byly hrané, či z dílny např. Walta Disneyho, plný ukázek tehdejších plakátů (k filmům, či pin-ups s holkama pro vojáky), ukázek ze zázemí vojáků na bojištích, či televizních skečů, kde se propagovaly ty "pravé hodnoty" a zvaly mladé muže do armády a ženy napříč generacemi do služeb tovární výroby, kde se vyráběly zbraně. Celé je to skvěle strukturované, od zmínek o vojenské službě holywoodských hvězd (např. Clark Gable coby bojový instruktor, nebo James Stewart jako pilot bombardéru), až po ukázky monstrprojektů filmových studií, které svými filmy burcovaly národ. A hlavně - je to celé oproštěné od patosu, i když by k tomu materiál sváděl. Doporučuji každému, v současné době k vidění třeba na archívu ivysílání České televize.

    • 30.4.2017  00:23

    Peter Berg konečně splnil na výbornou filmařskou maturitu, kterou mu tu kazil jedině Wahlberg, jemuž jsem policistu nevěřil. Hodně lidí tady opěvuje přestřelku, já bych vypíchl jiné momenty. Ze začátku Berg skvěle dávkuje napětí, kdy víte, že TO přijde a stejně jste v pozoru, zajímavý byl náhled do vyštetřování ze strany FBI (celá ta rekonstrukce s hi-tech udělátky) a vynikající byla i scéna výslechu manželky jednoho z teroristů. Patos mi nevadil, Amerika prostě taková je, hrdá a pyšná. Závěrečné vzletné proslovy tam byly jaksi navíc, bez těch bych se obešel. ___ PS: Body navíc za ujištění, že teroristi jsou idioti, kteří věří, že 11.září bylo komplotem vlády Spojených států. Pro ujištění, že takových debilů chodí po světě spousta, nemusíme chodit daleko. Stačí si pročíst čtenářské diskuze na Novinky.cz, že ano, to je přímo demonstrace „výkvětu intelektuální elity českého národa“.

    • 12.1.2017  22:12

    Není to nejlepší film o Rasputinovi, nicméně Christopher Lee JE nejlepší Rasputin. Podmanivý, charismatický, s ďábelskou jiskrou v oku. Jeho léčitelské a hypnotizující schopnosti jsou zde dost nadnesené, v druhé půli (začleňování Rasputina do carského dvora) děj plyne dost zkratkovitě, ale tomu filmu to prostě odpustíte, sotva na vás Lee začně házet ty své zábavné maniakální pohledy. K tomu si připočítejte pěknou studiovou výpravu, jak bylo u společnosti HAMMER zvykem (vyjma 2-3 minut stopáže se celý film natáčel ve studiu), přihoďte do kotlíku jednu useknutou ruku, rozleptaný obličej kyselinou a nadržené paničky, zamíchejte a máte chutný eintopf, který se díky Leeovi, jenž celý film „udělal“ svým charismatem, nepřejíte. ___ PS: Nechápu, proč je dobrých filmových adaptací Rasputinova života tak málo. Zrovna on, tak velezajímavá historická postava, si říká o výživný biják.

    • 8.1.2017  19:30

    Tyhle staré černobílé klasiky mají tak ohromné kouzlo. Příběh ženy, kterou její manžel deptá psychicky tak důsledně, že jí chce připravit o rozum, má důmyslný scenář (chtěl bych vidět remake od Finchera :o), kamera fantasticky pracuje se světlem a stíny, Chareles Boyer je záporák, kterého budete upřímně nenávidět, ale ten největší trumf, který tady tak všichni chválí, tj. Ingrid Bergman, byl pro mě jedinou slabinou. Její herecký projev byl někdy až příliš teatrální, někdy jsem jí to nevěřil, někdy naopak mi z jejích emocí lezl příjemný mráz po zádech. Prostě rozporuplný výkon, který bych asi Oscarem neodměnil, ale film jako takový je znamenitý.

    • 2.1.2017  21:33
    Timeslip (1955)
    **

    Plakátové info: BYL NEJSMRTELNĚJŠÍM ZE VŠECH TAJEMSTVÍ ..... MUŽ S RADIOAKTIVNÍM MOZKEM!!! ___ Co naplat, že základní nápad je tak zajímavý, když je zde absolutně nevyužit. Sci-fi premisa, že hlavní hrdina, s velkou hladinou radioaktivity v těle, žije s jakýmsi 7-mi vteřinovým náskokem oproti ostatním, je utopena v rutinní špionské story, kde více než jindy je znát nízký rozpočet a zřejmě neschopnost kameramana si nasvítit jednotlivé scény. Ten film je strašně, strašně tmavý, 80 procent stopáže je utopeno ve tmě, už jen stačilo, aby tam každý popotahoval z cigarety, jako v dobových noir snímcích (ale hodně laciných). Ani bych to vlastně neoznačoval za sci-fi, o to se jenom zlehka otírá, spíšem se tu kujou špionské pikle a ke konci střílí z revolveru. Je to škoda, originální nápad s časovým paradoxem mohl být v rukou schopnějšího tvůrce využit mnohem lépe. Angličani prostě v době ´zlatého věku´ neuměli točit sci-fi (čest vyjímkám).

    • 1.1.2017  00:31

    Blaxploitation jako řemen, kde primitivní zápletka hraje druhé housle, ty první tady fidlá neustálá akce, kdy se mezi pauzami jednotek minut střídá jedna akční sekvence za druhou, s tehdejšími třemi velkými hvězdami - Jim Brown je tady ten usedlejší, nadsamec Fred Williamson naopak dříve tasí, než myslí a trousí jednu ironickou hlášku za druhou a krátkodobá hvězdička Jim Kelly (který v té době plul na vlně popularity ´Draka přichází´ s Brucem Lee) předvádí něco jako chvaty bojového umění (moc mu to nejde, vypadá to spíše komicky). Bílá populace je tady samozřejmě opět za podrazáckou rasu (jak velila blaxploitation žánrová pravidla), která se sdružuje v neonacistických bojůvkách s červenými barety a symbolem SS, hlavní záporák vysloveně trapný, že by ho zfackovala i jeho uklizečka. Mrtvých (zejména bílých zkorumpovaných poldů a červených baretů) tady napočítáte na desítky, IQ celkově pod bodem mrazu. Náhle ustřihnutý konec je spíše diváckým vysvobozením.

<< předchozí 1 2 3 4 17 32 48 63
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace