Morholt

Samotný motiv zamilovaného vodníka snad není nijak převratný, ale to, jak s ním Havelka naložil, za pozornost určitě stojí. Spíš než o thriller se jedná o psychologické drama, kdy se hlavní hrdina potácí mezi tím, po čem touží a tím, co nemůže. Zároveň stoprocentně funguje prostředí venkova 19. století, kde se křesťanská víra dosud pere se zažitými pohanskými rituály. Seděl mi i poetický tón, na který film nijak zvlášť netlačí, díky čemuž funguje zcela přirozeně. Mínusem je občasná rozvleklost, ale to k podobným filmům do určité míry patří. Herecky se konečně výrazně prosadil Karel Dobrý a je ostuda filmařů, že se tak nestalo mnohem dřív a také by mě zajímalo, kde byla doteď schovaná Simona Zmrzlá. Jen tak dál pane Havelka. 80%

Být nenažraný a zahrávat si kvůli tomu s mocnostmi pekelnými, to se nevyplácí ani u nás. Takže po stránce příběhové je to pohádková šablona. Pokud dojde na hororové prvky, tak se je na co dívat. Babka je fajn, vizualizace démona také a své odvádí i prostředí chrámu. Nicméně všechno ostatní je takové nijaké, což platí zejména pro postavy, kterým jsem nemohl přijít na chuť. Neurazí, nenadchne. 50%

Byť je část základní osy relativně otřepaným námětem, působí originálním dojmem a to i proto, že je příběh vrstevnatější a nesoustředí se jen na jeden směr. Vizuální stránka věci je vymazlená a umělecké prvky k mému potěšení nepůsobily protivně přepáleně. A nakonec to vyšlo i herecky. Tedy skoro. Carla Gugino, která pro mě byla největším lákadlem, mě nezklamala, potěšil Hinds a líbil se mi i Beardův výkon. Jenže Abbey Lee, kolem jejíž postavy se vlastně všechno točilo, mě místy hodně štvala. Jednak na podobné typy moc nejsem, což by ale nebyl problém, pokud by občas z obličeje sundala plačtivou masku. A to se jí až na pár výjimek nedařilo. Celkový dojem mi tak dost zkazila. Nicméně i přes její sabotování se jedná o hodně solidní záležitost. 75%

Svým způsobem se jedná o klasické postapo, kdy se skupinka přeživších snaží vyrovnat s novými podmínkami. Nicméně to, že mimo svůj úkryt musí zůstat slepými, filmu dodává punc originality. Co se ale povedlo nejvíc, je ono neviditelné zlo, po jehož spatření lidé jednají sebedestruktivně. To mě hodně bavilo. Jen je škoda, že se Susanne Bier neodhodlala -SPOILER- k nějakému vysvětlení, ačkoliv uznávám, že riziko pokaženého dojmu bylo velké. Po stránce herecké bez výhrad, což se ale vzhledem k obsazení výborné Sandry a spolehlivého Malkoviche dalo čekat. Pro mě mnohem lepší než přeceňované A Quiet Place. 80%

Očekával jsem atmosférický thriller nabitý erotikou, ale chyba lávky. Linda Fiorentino je sexy, o tom žádná, ale problém je, že prakticky všichni chlapy, na které se snaží zapůsobit, jsou naprostí idioti, takže vlastně ani nevím, co by hlavní hrdinka musela udělat, aby jí nezobali z ruky. Další věcí je, že film působil až moc pohodově, což nemile kontrastovalo s tématem. Výhrady mám i ke stopáži, díky které se to občas neúměrně vleče. Kouknout se na to především díky hercům dá, ale nebylo by od věci, kdyby to někdy někdo zkusil jinak a lépe. 50%

Možné spoilery. Že se autobus převážející Myerse vybourá nedaleko Haddongieldu přesně 40 let po vraždách, to bych ještě překousnul. Ale pak na mě těch náhod a neschopných policajtů začalo být trošku moc. Holka, co uklouzne v ten nejnevhodnější okamžik, strážce zákona se záhadně mizernou muškou a samozřejmě zvolna kráčející Michael, který mizí svým sprintujícím pronásledovatelům. Navíc Laurie se připravuje celá desetiletí v domě proměněném v pevnost a Mikeovi pak stačí strčit ruku skrz prosklené dveře a skoro jí dostane. Nicméně všechny tyhle lapsy vzbuzují spíš shovívavý úsměv, než aby působily protivně, protože Green to pojal jako poklonu původní verzi, jejímž duchem je celý film prodchnutý. Notabene když na to přijde, tak Michael pořád umí a Jamie Lee Curtis ve své nejslavnější roli asi ani zklamat nemůže. Sice jsem čekal víc a možná i trochu něco jiného, ale i tak se to nakonec dalo. 60%

Jestli se dá o nějakém filmu říct, že je to předvídatelná rutina, tak je to tohle. Zkrátka jen další z příběhů o outsiderovi, který se vyšplhal až na vrchol. Ale i tak to má něco do sebe. Samotný hlavní hrdina je sice poněkud nevýrazný, ale přesto se dá označit za sympaťáka a neměl jsme problém mu držet palce. Choreografie boxerských mačů je sice taková nijaká, nicméně závěrečný souboj nějakou emoci vzbudit dokáže. Každopádně největší devízou je asi fakt, že se jedná Duncanovo rozloučení, což, i když je to smutné, dodává filmu spoustu bodů navíc. 60%

Nemotorná snaha přiblížit se alespoň na dohled Pavoučímu teroru, která vůbec nevyšla. Copak o to, hmyzáci by nebyli špatní a do béčkářského konceptu dokonale zapadali, ale bylo jich zoufale málo. Dalším handicapem je chybějící gore a až na jednu dvě výjimky se nebylo ani čemu zasmát. Bída. 15%

Klasika. Maníkovi zabijou manželku s dcerou a tak dotyčný začne číst Marka Aurelia a trénovat v kleci, aby se z něj stal během roku největší bitkař na světě a mohl se pomstít. Florentine se sice jeden z nejohranějších konceptů snažil ozvláštnit filozofickým blábolením, ale ve finále to k ničemu neotřelému nevedlo. Nicméně mě to jakž takž sedlo. Choreografie bitek byla víc než jen solidní, Bandaskovi tahle poloha docela slušela a nakonec mě neurazilo ani vyústění, byť nijak překvapivé nebylo. Banderas má každopádně na víc, než na průměrná akční béčka. 55%

Od von Triera čekám podmanivý vizuál a neotřelou schopnost šokovat, ale ani jednoho jsem se tady nedočkal. Místo toho tady režisér prostřednictvím hlavního hrdiny víc než dvě hodiny samolibě blábolí. Za zmínku stojí snad jen úvodní sekvence s Umou, která byla parádní a navnadila a něco do sebe měl i rodinný výlet. Obrazově se von Trier odvázal až v závěru, ale to z mého pohledu hraničilo s kýčem. Velké zklamání. 30%