Morholt

V relativně krátké době je to třetí adaptace Jamesova románu, kterou jsem měl možnost vidět a podle očekávání je to ta nejlepší. Nicméně ani tak mě Flanagan neušetřil mírného zklamání. Stejně jako v první sérii i tady ukázal, že dokáže s přehledem ukročit mimo svůj erbovní žánr, ale zatímco v Hill House dokázal prvoligově strašit, tady se víc soustředí na vztahy a jednotlivé milostné linky. Ano, duchové jsou všudypřítomní, ale tvoří spíš jen kulisu. Nicméně jako gotická romantika funguje druhá série na výbornou a příběh, byť se někomu může během těch mnoha skoků zdát matoucí, na mě působil přehledně a promyšleně. S chutí jsem přistoupil i na hru na schovávanou, kterou Flanagan s divákem hraje a stejně tak mě oslovila mytologie skrývající se v minulosti sídla. Postavy, podobně jako v první řadě, byly napsány na jedničku a stejně tak i zahrány. Zejména děti byly fantastické a nezklamala ani Victoria Pedretti. Líbilo, ale doufám, že s dalším příběhem Flanagan zase trochu přitvrdí. 80%

Jedno z nejlepších (a asi i nejlepší) soudních dramat, jaké jsem měl možnost vidět. Vycizelované jak po stránce scenáristické a režijní, tak i po té herecké. Nenapadá mě nic, co by se dalo vytknout. Jestli se Sorkin nedočká Oscara minimálně za scénář, může se jít Akademie bodnout. Tady není co řešit. 100%

Další z filmů, který jen těžko obhájí svou existenci. nejspíš nikdy nepochopím, proč někdo něco takového točí a jak to může ufinancovat. Jestli stojí něco za zmínku, tak jsou excelentně špatní herci. To se jen tak nevidí. Čistokrevné smetí.

Pokud nepočítám vysoké školy v totalitních státech, byly univerzity vždy půdou, na které se mohlo svobodně mluvit a je znepokojující sledovat, že zrovna ve Státech, ke kterým jsme léta vzhlíželi jako k symbolu svobody, je tohle právo zakotvené v ústavě systematicky pošlapáváno. Dokument vlastně shrnuje známá fakta a přidává několik konkrétních příkladů v podobě profesorů či hostujících řečníků. A jde z toho mráz. Zahlédl jsem tu výtku o chybějícím levicovém pohledu a upřímně řečeno i já bych uvítal nějakou konstruktivní debatu mezi zde přítomným Pragerem a někým z řad protestujících. Problém je, že všechny diskuze, co jsem měl možnost vidět, skončily hysterickým jekotem a nařčením z nacismu, rasismu a všech dalších negativních ismů, na které si jen vzpomenete. A něčeho podobného je tu dost. Závěr ale potěšil a dal mi naději, že Amerika ještě není ztracená. 100%

Zasněžené prostředí je hezké a vlkodlak má celkem potenciál, ale způsob humoru mě absolutně mě nejen míjí, ale absolutně vytáčí. Cummingsův policista aspiruje na cenu za nejotravnější postavu roku, ne-li desetiletí. Všechno dobré, co tu bylo, spolehlivě zabíjí. Mrzí to o to víc, že námět má potenciál a dobrých vlkodlačích hororů je jako šafránu. Tak snad příště. 15%

Klasika s únikovkou, která se zvrtne. Záleží na tom, kdy film prokouknete. Nepovažuji se sice za žádného génia, ale nejasné tušení jsem začal mít krátce po příletu do Ruska a asi tak půlhodinu před koncem jsem si už byl jistý. Díky tomu mi bylo celkem jedno, co se na obrazovce odehrává a z mého pohledu by bylo zábavnější, kdyby Wernick přiznal barvu hned na začátku. V rámci očekávaného zvratu byl ještě jeden menší, který trochu překvapil, ale na druhou stranu zase nedával moc velký smysl. Kromě mého oblíbeného Paši to nemohli vytáhnout ani herci, protože se tu sešla partička slušně nesympatických ksichtů. jediné, co tomu nemohu upřít, je tempo, díky kterému se to dá vydržet, ale to samo o sobě film nespasí. 30%

První kapitola se zabývá dívkou, která utíká nejen před svou rodinou, ale hlavně před svou minulostí. Život jí, kromě jiného, komplikuje zvýšená citlivost na zvuky. Na mě to bylo trochu dlouhé. Ne že by byl příběh špatný, ale dal se v pohodě vtěsnat do třiceti minut. Takhle to působilo natahovaně a hlavní hrdinka mi díky tomu začala lézt trochu na nervy. Druhý příběh o matce, mrtvém synovi a chlapíkovi, tvrdícím o sobě že je bránou do světa mrtvých už je jiná káva. Bavilo mě to po všech stránkách a zejména závěr se vydařil na podtrženou jedničku. Hodně dělá i Anna Friel, která je podle očekávání skvělá. Třetí a do určité míry zastřešující příběh má také něco do sebe. Dva zločinci hledají v opuštěném městě Knihu krve a čeká je nejedno překvapení. Tahle část vlastně přímo navazuje na druhou povídku a částečně se prolíná s první. Scéna v kostele výborná, odhalení Knihy taktéž, ale přeci jenom to vyústění bych si představoval jinak. Celkově příjemně divný a hodně slušný celovečerní debut. 75%

Nesympatická hlavní hrdinka by se dala přehlédnout, stupidní postavy scházející ze světa ještě stupidnějšími způsoby také a nakonec bych překousnul i fakt, že děj je tupý i na céčkový rape and revenge, či co to bylo. Co se ale nedalo přejít je naprosto příšerná kamera, za kterou by se mělo ze zákona trestat. Notabene když gore, které tu mělo hrát výraznou roli, se omezuje jen na jednu kutálející se palici v motorkářské helmě. Jediné, co stojí za pozornost, je celkem originální způsob mučení či popravy, který je ovšem v závěru spíš zmíněn, než předveden. Ztráta času. 10%

Maník s novou nastávající a její dcerou přijíždí za matkou do starého rodinného sídla, kde se vzápětí děvčete zmocní zásvětní potvora. Téma je tedy okoukané až na půdu a ze šablony nijak nevystupuje ani zpracování. Ale dívat se na to dalo. Sem tam je tu náznak solidní atmosféry, masky, byť se tu vizážisté příliš nevyřádili, docela ušly a herecky to sice není žádná hitparáda, ale když už nic, tak na Miu Maestro se docela dobře dívá. Škoda mizerných interiérů. I když barák zvenčí vypadá dost slibně, vevnitř to na chodbách vypadá jak na ubytovně a ani místnosti nejsou takové, jaké si žánr žádá. Celkově ryzí průměr. 50%

Na Mother's Day Bousman navázat nedokázal, ale v posledních několika filmech si drží jistou průměrnou kvalitu, která sice neoslní, ale zabavit dokáže. A to platí i o Death Of Me. Nástin příběhu celkem ujde, lokace jsou moc hezké a je tu několik solidních halucinačních momentů i trocha toho gore. Ale zároveň je tu těch psychadelických pasáží příliš a hlavní hrdinka snažící se přijít celé záhadě na kloub začne být postupem času dost otravná. Navíc jsem měl až příliš často pocit, že režie rezignuje na děj a soustředí se na vizuál, který ovšem není takový, aby se o něj film mohl opřít. Co se herců týče, tak na Maggie Q se pořád dívá dost dobře a bylo zase po nějaké době fajn potkat Hemswortha, který by mi nelezl na nervy. Ušlo to. 55%