Morholt

Co si budeme povídat, je to standardní sportovní kýč, ve kterém jsou namíchané všechny ingredience charakteristické pro daný žánr. A když píšu všechny, tak tím myslím opravdu všechny. Nicméně jedno se Amíkům musí nechat. Oni dokáží podat zábavným způsobem jakékoliv sportovní klání a udělat z něj napínák, při kterém hlavním hrdinům mačkáte všechny palce. Veslování mě bytostně nebaví a přepínám ho i ve chvílích, kdy jedou naši o ty nejcennější medaile. Ale tady jsem jen seděl a s vykulenýma očima fandil partě outsiderů, kteří dokázali dojít až na vrchol. A konečně jsem trochu docenil roli toho otrokáře, co na ně ze zádi huláká. Tak příště bych se rád třásl nervozitou třeba u orientačního běhu. 75%

Parta nejbohatších klubů si chce vydělat založením nové elitářské soutěže víc peněz a UEFA, která by tím přišla o zisky, se jim v tom snaží zabránit. A samozřejmě obě strany se zaklínají tím, že to dělají pro fotbal jako takový. Na prvním místě je ale nenažranost. Celkem vyvážený dokument, u kterého se sice může zdát, že se kloní na stranu UEFA, ale je otázka, jhestli to jde vůbec jinak. Mě osobně argumentace představitelů Realu a spol., že jednají ve prospěch sportu, moc nepřesvědčila. Každopádně je celkem zábavné i smutné pozorovat, jak se všichni zaintzeresovaní rvou o zrno a podráží si vzájemně nohy. Jediným světlem ve tmě je skutečnost, že fanoušci nejsou tak úplně bezmocní a pokud se spojí, mají od reality odtržení miliardáři celkem problém. Ovšem je otázka, jestli to vydrží. Celkem by se mi líbil nějaký klasický projekt na dané téma. Pro slušný krimithriller je tu materiálu víc než dost. 85%

Hlavní hrdina si to s padouchy rozdává v baru, na pláži, na lodi i na moři, proběhne tu nějaká ta láska či zúčtování s minulostí. Takže klišé střídá klišé, ale kouká se na to docela dobře. Je to vlastně takové veselé letní mlácení, které nabízí pár slušných rvaček a zajímavé obsazení. Možná bych hodnotil i výš nebýt McGregora. Pokud se rval, tak to bylo OK, ale jakmile se snažil trochu hrát, což vlastně obnášelo jen psychopaticky vyceněný úsměv, lezl mi strašně na nervy. 60%