Gimp

Kapou z toho ty fantazie paniček, který štrikujou v obrovskejch barácích ale nepatří jim ani ty jehly. Nic naplat - materiální nezávislost je nezbaví okovů lásky <3 !!!

Jen tohle: když na začátku Woodrow balí Milly, bylo mi trochu trapně jak přitepleně mluvil a až ňufal ale zároveň jsem si nemohl nevybavit jak úplně stejně cukruje jeden můj kamarád na svou (americkou) grrrlfriend - jako vejce vejci. Nechtěl bych se slyšet jak se vyjadřuju zamilovaně já, fuj. A to, jak se z týhle rádoby drsný romance přepínáme do (byť patrně fantazijního) módu (sebe)destrukce Hořkýho měsíce - to jsem si málem pustil do kalhot. Kolegyně správně napsala, že tohle je film o neustálý transgresi. Ale vtip je pochopitelně v tom, že klíčovou osobou tohohle neustálýho posouvání hranic je Milly, která je mnohem chlapštější než hlavní hrdina Woodrow - to ona sežere víc švábů, to ona šuká když se jí zachce a to ona je nástrojem pomsty tak chladnokrevný, že se chudák Woodrow nestačí divit. Ona je vyzyvatelem (žena - žena obecně je vyzyvatelem muže v současný společnosti a stojí za ní strašák rovnoprávnosti, ženský hnutí a legislativa tuhle rovnoprávnost nárokující) a on neustále akorát prohrává nebo se snaží seč mu síly stačí, aby si s ním žena totálně nevytřela prdel. A tak utíká do vlastní fantazie. Do fantazie, kde fyzická síla a chlapství zase něco znamená, kde chlap vládne. Pořád si myslíte, že je to náhoda, že tohle hračičkovství, komiksy se superhrdinama, počítačový hry a koneckonců i filmy jsou doménou chlapů?

I česká wikipedie vám dá víc informací než tento dokument, který vyniká snad možná zběsilým střihem mluvících hlav.

Diesel, co mu druhá brada už dost plandá, kraluje v maskulinní scéně roku když mačká papuli své budoucí policajtské přítelkyně.

Tlustej kluk, tady navíc černej. To je úplnej zabiják tohohle druhu filmů. A přesto tam vždycky ten spratek je (viz Santa je úchyl). Nechápu. Alkáč Ferrellovi jde (je to takový to minimalistický herectví, což je vedle super extrovertního idiota půlka výčtu jeho hereckých poloh), linka s Rebeccou Hall i jeho ženou jsou v pohodě - melancholický ale nikoliv přehnaně sentimentální. Asi vás to těžko zklame, pokud od filmu neočekáváte, že jeho hrdina dostane životem přes držku vážně až na dřeň - Leaving LV se vážně nekoná. Ale v tom je ta pravá zenová moudrost - něco poděláte, něco napravíte a život jde dál.

Vemte odvar z Americký krásy, přidejte špetku Fight Clubu a dostanete pěkně chlupatýho Bobra. Chabá expozice, nadstřelená linie vztahu syna, zklamání z toho, že Jodie Foster v závěru definitivně ustoupí do pozadí a řeší se jen vztah otec - syn. Gibson ale umí magory dobře už od 1987.

Žánrovej mix o kterym bych řekl, že nemůže fungovat ani po 5 pivech (ale přitom fungoval už tak po 2, haha), ale je to tam. Je to tam všechno - švédská bohyně (že neukázala prsa je ale osudová sprostota tohodle filmu), kladívko lítá tak že se Oldboy může jít vysrat a legrace to byla taky k pokukání. A konec ten zas tak k pokukání není.

Zvrhlá zábava. Tváří se to jako tocqvilleovská Amerika, kdy jednotlivce zachrání místní komunity (stavební firma Hovno a syn a stavební dělníci z okolí Seattlu se rozhodli vám splatit hypotéku) ale je z toho cítit sponzor na sto honů, ať je to televize nebo ňáký to americký Obi... Problém není samozřejmě že těm lidem někdo pomáhá. Nevkusný nejsou jen ty baráky po rekonstrukci (americká přeplácanost a velikášskost rules) ale i selekce - v televizi se dojmem jak dvouměsíční holčička s leprou má novej pokojíček s jednorožcema a čekáme, že se pomoci dostane každýmu potřebnýmu což je samozřejmě iluze. Že to popírá vizi americkýho snu když někdo dostává něco zadarmo je mi šumafuk, ta falešná naděje je ale hnus.

Tak hluboký, že se každý utopil nudou. Když už se na to vydržíte dívat do konce, stojí za to o něm taky přemýšlet a mluvit. To je režisérovo hlavní selhání - většina lidí se zmohla jen na konstatování, že to je onanistická (je) sračka (asi spíš není).

Anorektický intelektuálně filmový potrat. Tak jako Sade ani zde autor/ka nenabízí skutečný děj ale pouze parodický mod extrémních poloh - sebepoškozování, znásilnění, umírání, mrdka na stehně jako třešnička na dortíku. Film hodně ukazuje a nic neříká, není o čem přemýšlet. Pětkaři se tady udělali sami ze sebe ale nemám jim to za zlé, taky se mi to občas stává, jen ne u filmů tohohle typu (díky bohu).