Recenze (176)
Vyproštění (2020)
Po technické stránce precizně natočené Vyproštění oproštěné od jakékoliv dějové originality, kde dynamická choreografie soubojů drtí prostinké dialogy a šikovná kamera vtáhne do děje lépe než dramatické osudy hlavních hrdinů.
Párty Hárd (2019)
Nic pro mně....prostě fuj
Pomsta (2019)
Akční rubačka přesně podle mého gusta. Kombinace vtipného vyprávění v první osobě, retrospektivních prostřihů v ději, humorného nadhledu, rychlého tempa, skvěle koukatelných bitek a skutečně hrajícího scotta adkinse vystřelila tenhle film do áčkových vod....minimálně alespoň pro mne.
21 mostů (2019)
Příjemná hodinka a půl se svižně natočeným thrillerem, který po dokoukaní okamžitě upadl v zapomnění.
Zatracení (2017) (seriál)
Lehce rozvleklý příběh z divokého zapadákova o tom, že nic není černobílé, s charismatickými hrdiny, dobrými dialogy, slušnou výpravou a poutavou atmosférou. Škoda toho otevřeného konce.
Poslední království (2015) (seriál)
Jedna z mých skutečných srdcových záležitostí. Postavy jsou tak dobře napsané a zahrané, že jsem si je zamilovala do posledního zmetka, co se v příběhu objevil. Dialogy jsou výborné, nenudí ani při třetím shlédnutí, charismatičtí hrdinové se postupně vyvíjejí a jejich dramatické osudy stále nutí pouštět další a další epizody. Kulisy se můžou zdát lacinější, stejně jako střety nepočetných armád, ale přesto z toho středověká atmosféra čiší velmi věrohodně. Děj je ve srovnání s knižní předlohou citlivě zjednodušený, neznásilňuje ji a překvapivě dobře dokáže vybruslit ze scén, které by v hrané formě byly příliš zdlouhavé, chaotické a těžko popsatelné. S chutí bych si to celé dala i počtvrté.
Drákula: Neznámá legenda (2014)
Další hollywoodský plivanec do tváře historickým faktům, fantastické legendě i ubohému divákovi, který se zase dočkal patetického, neoriginálního a ukňouraného lejna.
Enderova hra (2013)
Film nedokážu ohodnotit jinak, než ve vztahu ke knize. To, co mi ve spojitosti s touhle knížkou uvízlo, byla její velmi hutná atmosféra, která se intimně odehrávala v křehké osobnosti malého chlapce, jenž je skoro pořád nešťastný, nebo se cítí opuštěný. Enderova filmová interpretace do chladného a absolutně necharismatického teenagera, prožívajícího príma zábavu ve výcvikové škole, se totálně minula s mou vlastní představou malého smutného a emočně velmi komplikovaného hrdiny. Film kašle na atmosféru a raději zainvestoval do barevného high tech klišé, které se po hodině stejně okouká a na druhý den si už na něj nikdo nevzpomene.
Konečná (2013)
Dobře natočená vtipná sebeironická komedie... víc mě k tomuto nenapadá, protože větší ambice to snad ani nemělo.
Ledová archa (2013)
Spíš než o postapokalyptické sci-fi se tady jedná o alegorii sociálně rozdělené společnosti, se spoustou symbolických náznaků, prezentovaných na jednotlivých částech vlaku, kterým hrdinové procházejí. Celé to má navíc zvláštní atmosféru a styl vyprávění, které vypovídají o své nevyzpytatelné východní produkci. Šokující momenty přináší se skoro ledovým klidem až nezájmem a se svým ironickým pohledem na mě místy působil, jako by ze mě měl vyloženě prdel.